sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (IMAP)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Telespazio Germany

Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.

Geost

Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.

NASA

Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.

Northrop Grumman

Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.

AST SpaceMobil

Akcie společnosti AST SpaceMobile 12. srpna vzrostly o více než 8 % na 49,76 USD poté, co operátor přímého vysílání do chytrých telefonů oznámil, že zajistil veškeré finanční prostředky potřebné k nasazení 45–60 družic, což stačí k zajištění nepřetržitého pokrytí ve Spojených státech a na dalších klíčových trzích.

Blue Canyon Technologies

Společnost Blue Canyon Technologies, výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro společnost RTX, představila svůj nejnovější družicový systém pro vesmírnou platformu Saturn-400. Tato nová, větší družice nabízí zvýšenou flexibilitu a spolehlivost.

MMA Space

Společnost MMA Space vyvinula nízkonákladový solární panel schopný generovat desítky kilowattů. Nový systém solárních panelů FlexArray využívá patentované tenkovrstvé membrány k montáži a rozmístění solárních článků, což vede k velmi vysokému poměru výkonu ku objemu.

Edgx

Belgický startup Edgx získal počáteční financování na vývoj Sterna, počítače s umělou inteligencí, který je navržen tak, aby spouštěl složité algoritmy na palubách družic, a urychlil tak rozhodování a efektivněji využíval omezenou šířku pásma.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sonda Lucy letos navštíví svůj první objekt

Už když v říjnu roku 2021 americká sonda Lucy vyrážela na svou cestou dlouhou téměř šest a půl miliardy kilometrů, bylo jasné, že půjde o misi, která navštíví rekordní počet objektů. Poté, co se počet navštívených objektů rozšířil vloni v létě, když astronomové u planetky Polymele našli měsíček, se nyní seznam navštívených těles opět dočkal rozšíření. Už letos, konkrétně 1. listopadu, se sonda Lucy dostane do těsné blízkosti malé planetky z hlavního pásu planetek. Během průletu má provést inženýrské zkoušky inovativního systému pro sledování planetek.

Dvanáctiletá mise sondy Lucy cílí především na takzvané Trojány Jupiteru, tedy planetky, které obíhají Slunce ve stejné vzdálenosti jako Jupiter. Celkem se počítalo s průlety kolem devíti planetek, přičemž ten první měl přijít až v roce 2025. Tehdy ještě nemělo jít o Trojána, ale o objekt (52246) Donaldjohanson spadající do hlavního pásu planetek. Ovšem tým expertů zodpovědný za sondu Lucy nyní identifikovali malou planetku z vnitřního pásu planetek, která zatím nemá oficiální jméno a označuje se pouze jako (152830) 1999 VD57, jako potenciální nový a užitečný cíl sondy Lucy.

Pohled na dráhu sondy Lucy a planetky (152830) 1999 VD57 krátce po jejich vzájemném přiblížení.
Pohled na dráhu sondy Lucy a planetky (152830) 1999 VD57 krátce po jejich vzájemném přiblížení.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V pásu planetek jsou miliony planetek,“ říká Raphael Marschall, z observatoře ve francouzském Nice, který se na misi Lucy podílí a který planetku 1999 VD57 identifikoval jako objekt mimořádného zájmu pro Lucy a dodává: „Vybral jsem si půl milionu planetek s dobře známými oběžnými drahami, abych se podíval, zda Lucy nepoletí dost blízko na to, aby je mohla vidět – třeba i z dálky. Tahle planetky ale opravdu překvapila. Trajektorie sondy Lucy, jak byla plánována, by dostala sondu do vzdálenosti 64 000 kilometrů, což bylo zhruba 3× blíže než druhá nejbližší planetka v pořadí.

Umělecká představa sondy Lucy
Umělecká představa sondy Lucy
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Experti zodpovědní za sondu Lucy později zjistili, že přidáním drobného manévru by se mohla sonda k planetce dostat ještě blíže. Na základě těchto informací padlo 24. ledna rozhodnutí přidat do putování sondy Lucy tuto planetku jakožto testovací objekt pro inovativní sledovací systém. Toto zařízení má být řešením problému, který dlouhodobě trápí všechny průletové mise. Během přiblížení k planetce je poměrně složité přesně určit, jak daleko je sonda od planetky, a jakým konkrétním směrem má namířit kamery.

V minulosti většina průletových misí s touto nejistotou počítala a kompenzovala ji pořízením mnoha fotek, které pokrývaly oblast, kde se planetka mohla nacházet. To znamená, že efektivita byla nízká, jelikož na mnoha snímcích byl okolní prostor,“ říká Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise Lucy ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu a dodává: „Lucy bude první průletovou misí, která využije tento inovativní a komplexní systém pro sledování pohybu planetky během průletu. Díky tomuto novátorskému řešení bude moci tým pořídit mnohem více snímků cílového objektu.

Název Dinkinesh zatím není oficiální. Jde o etiopský název používaný pro kostru předchůdce člověka známou jako Lucy, po které sonda dostala své jméno. Návrh členů týmu posuzuje Mezinárodní astronomická unie.
Název Dinkinesh zatím není oficiální. Jde o etiopský název používaný pro kostru předchůdce člověka známou jako Lucy, po které sonda dostala své jméno. Návrh členů týmu posuzuje Mezinárodní astronomická unie.
Zdroj: https://64.media.tumblr.com/

Ukázalo se, že planetka 1999 VD57 nabízí jedinečnou příležitost k ověření tohoto procesu, který se zatím v ostrých podmínkách nikdy netestoval. Geometrie průletu (především pak úhel, ve kterém se sonda přiblíží k planetce vůči Slunci) je velmi podobná tomu, jak bude vypadat přiblížení Lucy k Trojánům Jupiteru. Tento průlet umožní expertům nacvičit si všechny inovativní postupy za srovnatelných podmínek s dostatečným předstihem, než se sonda dostane ke svým skutečně vědecky cenným objektům.

A proč se na využití této planetky pro misi Lucy nepřišlo dříve? Odpověď je snadná – jde o příliš malý objekt. Objekt 1999 VD57 má mít podle dosavadních poznatků velikost jen okolo 700 metrů. Půjde tedy o nejmenší planetku z hlavního pásu planetek, která kdy byla navštívena nějakou naší sondou. Svou velikostí se spíše podobá blízkozemním planetkám, které nedávno navštívily americké sondy OSIRIS-REx a DART, než dříve navštíveným planetkám z hlavního pásu. Tým zodpovědný za sondu Lucy nyní začne připravovat sérii manévrů, které budou spuštěny už v květnu letošního roku. Jejich úkolem bude dostat sondu na dráhu, která ji dostane do vzdálenosti pouhých 450 kilometrů od malé planetky.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artists-concept-lucy.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lucy_flyby_asteroid_152830_v2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Lucy-PatroclusMenoetius-art.png
https://64.media.tumblr.com/…/s1280x1920/bba38ff03da3b4ae1821aa55f68144f59d2a9fd6.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Lubo
Lubo
2 let před

..snad z toho nebude druhy DART 🙂

Ferda
Ferda
2 let před
Odpověď  Lubo

No to snad opravdu nehrozi 🙂 Vzhledem k prumeru planetky (700m) a planovane vzdalenosti pruletu (450km) mi to vychazi na „sanci zasahu“ zhruba 0.0002 %, tedy asi 1:5000 (snad dobre pocitam). Samozrejme je to nesmysl, ale pro pribliznou predstavu situace to muze poslouzit. Mozna lepe to vystihne to, ze sonda proleti v 643x vetsi vzdalenosti, nez je prumer planetky. Coz je snad dostatecna bezpecnosti rezerva 😉 Evidentne dalsi Mars Climate Orbiter nehrozi, tam byla tusim chyba ~170 km a stacilo aby byla o 23 km mensi a MCO by to mozna prezil. Dodnes si pamatuji, jak to tenkrat zamrzelo, a jak jsem jen lapal po dechu, kdyz se zjistila pricina.

zvejkal
zvejkal
2 let před
Odpověď  Ferda

Infografika sa mi velmi pacila!

zvejkal
zvejkal
2 let před
Odpověď  Ferda

Whoops, to patrilo k clanku kde startoval starlink dneska rano….

upgrade
Administrátor
2 let před
Odpověď  zvejkal

Aha, já jsem si říkal, že to nějak nechápu. 🙂
Těší mne, že se Vám grafika líbí.

Lubo
Lubo
2 let před

..snad z toho nebude druhy DART 🙂

Ferda
Ferda
2 let před
Odpověď  Lubo

No to snad opravdu nehrozi 🙂 Vzhledem k prumeru planetky (700m) a planovane vzdalenosti pruletu (450km) mi to vychazi na „sanci zasahu“ zhruba 0.0002 %, tedy asi 1:5000 (snad dobre pocitam). Samozrejme je to nesmysl, ale pro pribliznou predstavu situace to muze poslouzit. Mozna lepe to vystihne to, ze sonda proleti v 643x vetsi vzdalenosti, nez je prumer planetky. Coz je snad dostatecna bezpecnosti rezerva 😉 Evidentne dalsi Mars Climate Orbiter nehrozi, tam byla tusim chyba ~170 km a stacilo aby byla o 23 km mensi a MCO by to mozna prezil. Dodnes si pamatuji, jak to tenkrat zamrzelo, a jak jsem jen lapal po dechu, kdyz se zjistila pricina.

zvejkal
zvejkal
2 let před
Odpověď  Ferda

Infografika sa mi velmi pacila!

zvejkal
zvejkal
2 let před
Odpověď  Ferda

Whoops, to patrilo k clanku kde startoval starlink dneska rano….

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  zvejkal

Aha, já jsem si říkal, že to nějak nechápu. 🙂
Těší mne, že se Vám grafika líbí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.