V srpnovém dílu byla fotografie z montáže makety modulu HALO, kterou Northrop Grumman stavěl pro výcvik posádek. Na dnešní náhledové fotografii k článku je tento tréninkový model již v Johnsonově vesmírném středisku, kam byl dodán v týdnu před Vánocemi. Zde budou astronauti trénovat na svoje budoucí mise. Modul HALO bude součástí stanice Gateway, která má vzniknout na oběžné dráze Měsíce. Dokončení svařování konstrukce a testování letového exempláře modulu HALO se očekává v Itálii na začátku roku 2023. Poté bude HALO přepraven do výrobní budovy společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně, kde začnou inženýři instalovat různé komponenty, aby byl modul připraven k letu.
NASA má na přípravu průzkumných pilotovaných letů zajištěné financování do 30. září 2023. Prezident Joe Biden totiž 30. prosince 2022 podepsal zákon o federálním rozpočtu na fiskální rok 2023, jehož součástí je i financování NASA. Program Orion obdržel 1,339 miliardy USD (v žádosti o rozpočet z 28. března 2022 byla požadována shodná částka), SLS 2,600 miliardy USD (požadováno bylo 2,580), pozemní systémy 0,799 miliardy USD (požadováno 0,750) a kampaň vývoje Artemis 2,600 miliardy USD (požadováno 2,600 v členění Gateway 0,779, pilotované lunární landery 1,486, skafandry 0,276, pokročilé schopnosti 0,060).
Zdroj: https://www.nasa.gov
V minulém dílu jsme psali o realizaci rozhodnutí o vnitřním vybavování motorových sekcí centrálních stupňů nosných raket SLS v budově SSPF v Kennedyho vesmírném středisku a o finální montáži centrálních stupňů v budově VAB místo továrny MAF. Rozhodnutí souvisí s novým autorizačním zákonem pro NASA, který prezident Joe Biden podepsal 9. srpna 2022 a motivováno bylo snahou o urychlení produkce těchto stupňů. Podle zákona musí administrátor NASA zajistit, aby program zahrnoval nejméně jeden start SLS ročně s cílem dvou startů ročně, jakmile to bude možné. Motorová sekce pro Artemis 3 byla proto v polovině prosince 2022 dodána do budovy SSPF. Tady bude instalováno její vnitřní vybavení a na vnější povrch bude aplikována korková tepelně izolační ochrana.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Artemis 3
Mise je koncipována jako první přistání lidí na Měsíci v rámci kampaně Artemis. Již nyní je zřejmé, že současný termín přistání v druhé polovině roku 2025 bude muset být odložen. Mezi faktory s vlivem na odklad je nejen potřebný čas na vývoj a testování lunárního landeru Starship a lunárních skafandrů, ale, jak si ukážeme níže, i Orionu a jeho nosné rakety SLS. Současným plánem je, že na polární NRHO oběžné dráze Měsíce se spojí Orion a Starship. Odklad Artemis 3 by ale mohl znamenat, že v době mise už budou na NRHO i první dva prvky kosmické stanice Gateway, obyvatelný modul HALO se třemi dokovacími porty a energetický a pohonný modul PPE.
Mise Artemis 3 se má zapsat do historie jako první průzkum okolí jižního pólu Měsíce astronauty. Jedinečné podmínky v regionu jsou příslibem pro nové vědecké objevy.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Dráha NRHO byla k dosažení dlouhodobých cílů Artemis vybrána ze stovek potenciálních oběžných drah. NRHO umožní téměř nepřerušenou komunikaci se Zemí a přístup k celému povrchu Měsíce. Protože je gravitačně vyvážena Zemí a Měsícem, umožňuje nezanedbatelné úspory paliva. Kosmická stanice Gateway, kterou NASA a její partneři hodlají na NRHO sestavit, má sloužit jako základna pro mise Artemis.
Podle současného plánu mise Artemis 3 nejprve lunární lander Starship naplní na oběžné dráze Země své nádrže z palivového depa. Po zážehu motorů se vydá na přibližně šestidenní let k Měsíci, kde na dráze NRHO vyčká na přílet pilotovaného Orionu. Po spojení přestoupí dva astronauti do Starship a dva zůstanou v Orionu. S využitím pokročilých technologií včetně autonomních systémů Starship přistane do 100 metrů od vybraného místa.
Po přistání bude prvním úkolem zajistit, aby byly všechny systémy připraveny na pobyt na povrchu Měsíce. Pak si astronauti odpočinou a nají se. Během svého pobytu na Měsíci budou vykonávat vědeckou práci uvnitř Starship a provedou sérii venkovních vycházek. Astronauti si obléknou skafandry vyrobené společností Axiom Space, opustí přechodovou komoru a sjedou výtahem na povrch.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Během svých procházek po Měsíci budou astronauti pořizovat snímky a videa, provádět geologický průzkum, získávat vzorky a sbírat další vědecká data. Orion mezitím vykoná na NRHO zhruba jeden oběh kolem Měsíce, který potrvá přibližně 6,5 dne. Podobně dlouhá bude povrchová expedice, takže než Orion vykoná oběh, dvoučlenná posádka na povrchu dokončí svoji práci, aby se mohla vrátit zpět a spojit se s kosmickou lodí.
Po dokončení povrchové expedice Starship s oběma astronauty odstartuje a zamíří zpět na NRHO. Po spojení s Orionem stráví posádka na oběžné dráze až pět dní přenášením vzorků do Orionu a přípravou na zpáteční cestu k Zemi. Jakmile bude dosažen optimální výchozí bod na NRHO, budou zažehnuty motory Orionu pro návrat k Zemi. Návratový modul přistane do vod Tichého oceánu, kde bude spolu s posádkou vyzvednut americkým námořnictvem za podpory americké pobřežní stráže.
Lunární lander Starship, palivové depo a jeho zásobovací tankery budou součástí jednoho z nejsložitějších počinů inženýrství a lidské vynalézavosti v dosavadní historii kosmické techniky. Jejich vývoj však začal později než vývoj kosmické lodi Orion (viz fotografie kabiny Orionu pro Artemis 3) a nosné rakety SLS. Odrazem této skutečnosti jsou doprovodné fotografie k textu této kapitoly, na kterých je zachycena výhradně výroba dílů pro centrální stupeň CS-3 rakety SLS, přiřazené k misi Artemis 3. Během letošního roku bude přibývat dílů centrálního stupně s dokončenou aplikací tepelně izolační pěny. V letošních článcích tedy může čtenář očekávat fotografie dílů se známou sytě žlutou barvou, která se bude postupně měnit v oranžovou.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Adaptér LVSA, který bude spojovat přední lem centrálního stupně CS-3 s horním stupněm ICPS, je v Marshallově středisku již připraven k přesunu na stanoviště, kde na něj bude ručně nanesena pěnová tepelná izolace. Pro přesun bude použit přepravní podstavec, který byl do Marshallova střediska dopraven 7. ledna 2023.
V továrně Michoud Assembly Facility byl přední lem přesunut 15. prosince 2022 do buňky Q. V buňce na něj bude aplikována vrstva vnější pěny. Už 26. října 2022 byl k aplikaci tepelně izolační pěny přesunut intertank. Jak název napovídá, jde o díl, který bude v centrálním stupni umístěn mezi oběma nádržemi. Systém tepelné izolace je na intertank nanášen v buňce G.
Nádrž na kapalný vodík byla na podzim 2022 přemístěna z budovy 451, kde byla mechanicky testována pevnost jejích svarů, do budovy 103. Tady byla fáze testů odolnosti nádrže dokončena rentgenovou analýzou svarů. Dne 18. prosince byla nádrž opět přemístěna, tentokrát do výškové budovy 110. Po dvou dnech byla nádrž překlopena do vertikální polohy a vložena do buňky A.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V buňce je prováděno skenování nádrže bílým světlem. Skener bílého světla je zařízení pro provádění měření výšky povrchu objektu pomocí koherenční skenovací interferometrie se spektrálně širokopásmovým osvětlením „bílým světlem“. Po dokončení skenování bude nádrž z buňky vyjmuta a přejde do další fáze výroby. Data ze skeneru budou využita při pozdějších činnostech, například při robotickém nanášení pěnové izolace na vnější povrch nádrže.
Nádrž na kapalný kyslík pro centrální stupeň CS-3 je svařována v zařízení Vertical Assembly Center v budově 110. K nádrži už zbývá přivařit jen spodní kupoli. Výroba spodní kupole je dokončována v budově 103.
Porovnáním se seriálem Cesta k Artemis I a II lze zjistit, že příprava kabiny Orionu pro Artemis 3 je ve stejné fázi, jako byla příprava Orionu pro Artemis 2 před třemi roky. O něco lépe je na tom evropský servisní modul.
Z dílů pro centrální stupeň rakety SLS je na tom nejlépe vodíková nádrž. Její příprava má 2,5roční odstup od přípravy vodíkové nádrže pro Artemis 2. U předního lemu, intertanku a motorové sekce je tento časový interval dlouhý 3,25 až 3,5 roku.
Ovšem výroba kyslíkové nádrže byla v prosinci 2022 ve stejném stavu jako její předchůdkyně v únoru 2019. To znamená téměř čtyřletý odstup. I když přihlédneme ke zvolnění prací pro Artemis 2 během opatření souvisejících s pandemií COVID-19 v roce 2020 a k aktuálnímu čekání na avioniku Orionu z Artemis 1 pro Artemis 2, vychází mezi připraveností Artemis 2 a Artemis 3 přibližně dvouletý interval. To by vedlo ke startovní připravenosti Artemis 3 na přelomu let 2026 a 2027.
Zdroj: https://humans-in-space.jaxa.jp
Artemis 4
Při misi Artemis 4 má čtyřčlenná posádka Orionu připojit k modulu HALO kosmické stanice Gateway mezinárodní obytný modul I-HAB. Aby mohl být tento úkol realizován, má mít nosná raketa SLS nový, větší horní stupeň EUS, který bude schopen dopravit Orion a I-HAB na dráhu k Měsíci. Týmy JAXA v Japonsku prováděly v říjnu 2022 předběžný přezkum PDR systému řízení a podpory životních podmínek (ECLSS), který JAXA dodá pro I-HAB.
Z Gateway se má v průběhu mise odpojit lunární lander Starship a odletět s dvoučlennou posádkou k přibližně týdennímu výsadku na povrch Měsíce. Profil povrchové mise má být podobný letu Starship při předchozí expedici Artemis 3.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V září 2022 jsme psali o svařování kabiny Orionu pro Artemis 4. Tehdy byl dokončen druhý ze sedmi svarů, které jsou nutné k vzájemnému svaření všech dílů. Dne 5. ledna 2023 NASA oznámila, že svařování kabiny bylo dokončeno.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Evropský servisní modul je připravován v čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Do modulu jsou integrovány první držáky.
Výrobě dílů pro centrální stupeň CS-4 nosné rakety SLS jsme se podrobně věnovali v srpnu. V současnosti je dokončena základní struktura motorové sekce a předního lemu. Díly pro obě nádrže jsou ve fázi vzájemného svařování jednotlivých panelů do větších celků – válcových dílů a kupolí. Panely intertanku jsou připraveny na vzájemné sešroubování.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Boeing připravuje v Michoud Assembly Facility pro Artemis 4 i výrobu horního stupně EUS rakety SLS. Letový exemplář má po dokončení projít ve Stennisově středisku řadou testů nazvaných Green Run. Testy mají být završeny zkušebním zážehem. V konfiguraci rakety SLS Block 1B bude mezi centrálním stupněm a horním stupněm EUS nový díl, nazvaný mezistupeň. V rámci příprav na zážeh Green Run stupně EUS byl v září 2022 přepraven do Stennisova střediska simulátor mezistupně. Jeho hlavním úkolem bude během zážehu držet stupeň EUS v testovacím stanovišti B-2 ve stabilní poloze. V mezistupni bude ukryta velká část stupně EUS.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
15. prosince byl simulátor mezistupně cvičně vložen do testovacího stanoviště B-2. Zvedání a instalace simulátoru byly součástí výcviku personálu na správné budoucí vložení simulátoru mezistupně a letového horního stupně. O den později byl simulátor vyzdvižen ze stanoviště a umístěn na nedalekou vyasfaltovanou plochu.
V následujících měsících budou na simulátoru provedeny dokončovací práce. Z přístupových plošin bude jeho vnější povrch pískován a lakován. Do simulátoru budou také připevněny potrubí, hadice a kabely potřebné pro zážehový test. Při testu budou výfukové plyny ze čtyř motorů RL10C-3SL směřovány skrz čtyři otvory ve spodní části mezistupně.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Fk1eJ5WagAAM1Df?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/art_iii.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…CS3%20Fwd%20Skirt%20from%2055%20to%20Cell%20Q-10~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…CS3_IT2CellG03/MAF_20221027_CS3_IT2CellG03~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…LH2toCellA11/MAF_20221220_CS3_LH2toCellA11~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FlvRAS7WAAI1qwU?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=56458.0;attach=2132553;image
https://images-assets.nasa.gov/…CS3%20Fwd%20Skirt%20from%2055%20to%20Cell%20Q-8~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/iCS3%20Fwd%20Skirt%20from%2055%20to%20Cell%20Q-3~orig.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dsc_6710_.jpg
Díky za další zajímavý článek ke Gateway! Fakt, že se na ní dost těším. První zárodek pořádné stanice na orbitě Měsíce a la Vesmírná odysea 🙂
Nevíte jaké má NASA plány s HLS Starship poté, co astronauti odletí Orionem zpátky k Zemi? Taky by bylo zajímavé, zda kapacita nádrží Starship může zajistit víc sestupů na Mesíc a návratů na orbitu (?).
Po ukončení „funkce HLS“ by Starship mohla posloužit jak na povrchu Měsíce, tak na orbitě. Těleso s průměrem 9 m dává úžasné možnosti v různých směrech.
Mám radost z Vašeho kladného hodnocení článku.
Smlouva o HLS pro Artemis III je smlouvou o službách. Vlastníkem HLS Starship bude SpaceX a na ní bude rozhodnutí o osudu landeru. NASA momentálně nemá žádné plány na jeho další využití.
Podle obsahu článku to vypadá, že k přistání s lidmi dojde nejspíše až v roce 2028. To bude ještě zajímavé, jestli tam někdo nakonec nebude dřív.
Nebudte slusnej, reknete kdo 😉
V článku jsem srovnávací metodou odhadl připravenost SLS/Orionu pro Artemis III nejdříve na konec roku 2026. Připraveností lunárního landeru Starship jsem se nezabýval, nicméně předseda poradního výboru pro pilotovaný průzkum NASA Wayne Hale včera řekl, že za největší riziko v odkladu mise stále považuje lunární lander.
Zdroj:
https://twitter.com/genejm29/status/1615460354032640002
Připojuji se tedy k otázce Ferdy: Kdo jiný by podle Vás mohl na Měsíci přistát dřív než v roce 2028?
Drive nez v roce 28 asi nikdo, ale lunarni lander muze byt opravdu velka brzda a pristani na Mesici se muze nakonec odlozit az na dalsi desetileti a pak uz vime, kdo… CZ-5DY ci dokonce CZ-9, i kdyz ta spise az v druhe pulce pristi dekady.
O obouch nosicich a jejich vyvoji je pomerne malo informaci.
K memu osobnimu stesti mi v tomto desetileti staci Gateway, cim drive, tim lepe 🙂
Opakovane diky za sledovani celeho projektu.
Promiňte asi vám nerozumím, sám píšete toto:
„To by vedlo ke startovní připravenosti Artemis 3 na přelomu let 2026 a 2027.“
Z praxe víme, že tím pádem 2026 je bez šance a 2027 je tak na 50% maximálně. Proto píšu, že na přistání dojde nejdříve v roce 2028 a vy sám píšete, že jen odhadujete. Já na základě vašeho odhadu odhaduji také. Se startem SLS to bylo stejné, taky byly odhady a nakonec jsme byli rádi, že se to stihlo v 2022 i když na konci roku 2021 se psalo o tom, že se to stihne v 2021. Nemám iluze o tom, jak funguje NASA. Stále dokolečka píšu, že je potřeba si uvědomit, že ti lidi jsou placeni za čas a ne za to, že něco udělají. Nemají tedy žádnou motivaci, aby se něco stihlo dříve a naopak věnují maximum času tomu, aby to dopadlo dobře, takže odklady stíhají odklady.
Ivo: Pardon, ale jasne jste napsal: „To bude ještě zajímavé, jestli tam někdo nakonec nebude dřív.“
Stejne jasne se Vas ptame, koho jste tim myslel. Kdo, krome NASA, tam ma sanci byt drive nez v roce 2028?
Vase stale donekonecna opakovane zehrani na NASA, tu velmi dobre zname. Na to uz prakticky nema cenu reagovat. Jenze faktem je, ze SLS/Orion je nyni vyzkousena technologie a vybaveni pro misi A3 je uz nyni ve vyrobe. Na druhou stranu, bude SS/HLS v roce 2028 v kondici pro pristani?
No tak nam prosim zkuste odpovedet, prestante do toho chvili netahat NASA a odpovezte. Nebo to z vasi strany bylo jen takove tresky plesky…(?)
Pokud bych myslel někoho konkrétního, tak bych to přece napsal, jelikož jsem nikoho konkrétního nemyslel, tak jsem to napsal jak jsem to napsal. Co je na tom špatně? Prostě někdo tam nakonec může být dříve. Je to úplně to stejné jako když autor článku napsal svůj odhad termínu startu Artemis 3.
Dekuji za odpoved. Myslim, ze je to ted uplne jasne.
Jen pro upřesnění, já jsem v seriálu Cesta k Artemis I a II napsal 6. října 2021, že start mise Artemis I vychází na rok 2022.
Můj odhad startovní připravenosti sestavy SLS/Orion pro Artemis III byl založen na konkrétních datech z praxe. Nad vstupními daty a následnými propočty jsem strávil asi půl hodiny. Je zvláštní se bez pokusu o vyvrácení mojí analýzy pouze opětovně odkazovat na praxi.
8. července 2021 Jiří Hošek: Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)
https://kosmonautix.cz/2021/07/cesta-k-artemis-i-a-ii-vyhled-na-3-ctvrtleti-2021/
„První teoreticky dostupné startovní okno se otevírá 23. listopadu.“
Jinými slovy o tři měsíce dříve, to vypadalo takto, nakonec se letělo o rok později.
Cituji: Ivo 19. 1. 2023 (10:44)
„Na konci roku 2021 se psalo o tom, že se to stihne v 2021.“
K termínu „na konci roku 2021“ je relevantní článek ze října 2021, nikoli z července 2021. Kromě toho nerozumím, jak jste z mojí věty z července 2021 „První teoreticky dostupné startovní okno se otevírá 23. listopadu“ mohl vydedukovat, že „se psalo o tom, že se to stihne v 2021“.
Ano, na konci roku se o tom ještě stále psalo, ale nikde jsem přece nenapsal ani netvrdil, že tady. Na druhou stranu v té době snad skoro každý čekal start během pár měsíců a nakonec byl až za rok. Stejně tak dneska něco odhadujete, co má být za pár let a já jen k tomu přidal rok navíc, protože víme jak to chodí. Nevím proč je kolem toho takový humbuk.
Rekapituluji tedy, že místo oficiálního NET 2025 jsem v článku odhadl startovní připravenost SLS a Orionu k misi Artemis III na NET 2026. Vy jste dnes v 10:44 tuto startovní připravenost odhadl na NET 2028.
Rekapitulujete špatně, já jsem to takhle nenapsal. Vy jste zaměnil slovo nejspíše za termín ne dříve než.
Nejspíše (též nejdříve) a ne dříve než (NET) je to samé.
Ivo, to uz je trochu prilis, nemyslite? Pan Hosek tam jasne a explicitne zminuje Vas prispevek z 19.1. 10:44 kde stoji, doslova Vas ocituji:
„Proto píšu, že na přistání dojde nejdříve v roce 2028“.
Coz je presne to same, co napsal pan Hosek:
„Vy jste dnes v 10:44 tuto startovní připravenost odhadl na NET 2028.“
Myslim, ze se do toho uz jenom vic a vic zamotavate… Vtipne je, ze jste v podstate usvedcil sam sebe. Preji pekny den.
..jo ten insidersky tajny zdroj, tusim pna arstechnice, co pred rokmi predpovedal Artemis na 2023, odhadol A3 najskor na 2028.
Myslim, ze po tomto roku bude jasnejsie ked konecne odstartuje Starship a ako sa bude darit pristavat, hlavne so SuperHeavy.
Drzim palce Starshipu, zaviest efektivnu dobravu v systeme Zem-Mesiac, mozno Mars. Tieto Apollo grade systemy ako je SLS alebo nejaky cinsky je cesta nikam (co sa tyka dopravy).
Ci bude na mesiaci prva Cina alebo Amici, myslim, zavisi hlavne na Amikoch, ako pojde vyvoj, kolko chyb a ako rychlo sa budu riesit. Cina, myslim, nebude upravovat svoje ‚steady‘ tempo.
Myslím si, že přistávání SH bude na tom všem asi to nejsnadnější když se podíváme jak je na tom aktuálně F9. Jinými slovy, zrovna tohoto bych se nebál.
Děkuji za úžasné shrnutí a za to, že se s tím s námi dělíte. Není to sranda poskládat z různých zdrojů rozumný a uspořádaný článek. Nehledě na pravidelnost (s „vytrvalostí“), kterou se Artemis věnujete.
Takže dík za Vaši energii a čas:-)
Škoda, že ten pokrok trvá tak dlouho a ještě se zdá, že se vše zpomaluje – se snad toho přistání nedočkáme:-)
Díky za Váš komentář. Já se o kosmonautiku zajímám přes 40 let, takže současné dění beru z opačného hlediska – takhle blízko návratu k Měsíci a na Měsíc jsme ještě nebyli!
Díky za shrnující zprávu. K Artemis 4: nemáte nějaké info, jestli se nějak posunula situace ohledně mobilní plošiny ML-2? Probíhal nějaký audit a výrobce chtěl výrazně navýšit rozpočet, tak jestli se už vyrábí nebo stále dohaduje? Díky…
Ve smlouvě s Bechtelem z 25. června 2019 byla uvedena cena ML-2 383 milionů USD a termín předání v červenci 2023.
Na konci roku 2021 Bechtel odhadl, že bude potřebovat celkem 960 milionů USD.
Do 31. března 2022 NASA odsouhlasila navýšení kontraktu na 460 milionů USD, z čehož se v té době zavázala vyplatit 435 milionů USD. V druhém čtvrtletí 2022 NASA odsouhlasila navýšení kontraktu na 494 milionů USD a termín předání ML-2 v lednu 2024.
Auditorská zpráva Úřadu generálního inspektora zveřejněná 9. června 2022 doporučila implementovat odhad Bechtelu 960 milionů USD z konce roku 2021 do ceny kontraktu. Po skončení auditu, ovšem ještě předtím, než byla zpráva zveřejněna, Bechtel dodal další aktualizovaný odhad nákladů a harmonogramu, který předpokládá smluvní náklady 1060 milionů USD a předání ML-2 koncem roku 2026.
NASA nakonec tento odhad s mírnými úpravami přijala. Podle
https://www.usaspending.gov/award/CONT_AWD_80KSC019C0013_8000_-NONE-_-NONE-
je aktuální hodnota kontraktu 1049 milionů USD a termín předání ML-2 18. května 2026. Z hodnoty kontraktu se NASA dosud zavázala vyplatit 597 milionů USD. Z peněz zavázaných k výplatě bylo 49 milionů USD v listopadu 2022 a dalších 95 milionů v prosinci 2022. Tyto peníze jsou vázané na dosažené milníky a bylo to první pořádné navýšení v roce 2022. Takže se nejspíš něco děje, ale bližší podrobnosti neznám. Dne 3. ledna 2023 oznámila Sidus Space v tiskové zprávě, že získala od společnosti Bechtel Corporation zakázku na montáž kabelů na ML-2.
Oproti požadavku NASA z března 2022 Kongres přidal do rozpočtu NASA pro fiskální rok 2023 na ML-2 dalších 49 milionů USD, takže je NASA schopná plynule peníze vyplácet.
Díky za další zajímavý článek ke Gateway! Fakt, že se na ní dost těším. První zárodek pořádné stanice na orbitě Měsíce a la Vesmírná odysea 🙂
Nevíte jaké má NASA plány s HLS Starship poté, co astronauti odletí Orionem zpátky k Zemi? Taky by bylo zajímavé, zda kapacita nádrží Starship může zajistit víc sestupů na Mesíc a návratů na orbitu (?).
Po ukončení „funkce HLS“ by Starship mohla posloužit jak na povrchu Měsíce, tak na orbitě. Těleso s průměrem 9 m dává úžasné možnosti v různých směrech.
Mám radost z Vašeho kladného hodnocení článku.
Smlouva o HLS pro Artemis III je smlouvou o službách. Vlastníkem HLS Starship bude SpaceX a na ní bude rozhodnutí o osudu landeru. NASA momentálně nemá žádné plány na jeho další využití.
Podle obsahu článku to vypadá, že k přistání s lidmi dojde nejspíše až v roce 2028. To bude ještě zajímavé, jestli tam někdo nakonec nebude dřív.
Nebudte slusnej, reknete kdo 😉
V článku jsem srovnávací metodou odhadl připravenost SLS/Orionu pro Artemis III nejdříve na konec roku 2026. Připraveností lunárního landeru Starship jsem se nezabýval, nicméně předseda poradního výboru pro pilotovaný průzkum NASA Wayne Hale včera řekl, že za největší riziko v odkladu mise stále považuje lunární lander.
Zdroj:
https://twitter.com/genejm29/status/1615460354032640002
Připojuji se tedy k otázce Ferdy: Kdo jiný by podle Vás mohl na Měsíci přistát dřív než v roce 2028?
Drive nez v roce 28 asi nikdo, ale lunarni lander muze byt opravdu velka brzda a pristani na Mesici se muze nakonec odlozit az na dalsi desetileti a pak uz vime, kdo… CZ-5DY ci dokonce CZ-9, i kdyz ta spise az v druhe pulce pristi dekady.
O obouch nosicich a jejich vyvoji je pomerne malo informaci.
K memu osobnimu stesti mi v tomto desetileti staci Gateway, cim drive, tim lepe 🙂
Opakovane diky za sledovani celeho projektu.
Promiňte asi vám nerozumím, sám píšete toto:
„To by vedlo ke startovní připravenosti Artemis 3 na přelomu let 2026 a 2027.“
Z praxe víme, že tím pádem 2026 je bez šance a 2027 je tak na 50% maximálně. Proto píšu, že na přistání dojde nejdříve v roce 2028 a vy sám píšete, že jen odhadujete. Já na základě vašeho odhadu odhaduji také. Se startem SLS to bylo stejné, taky byly odhady a nakonec jsme byli rádi, že se to stihlo v 2022 i když na konci roku 2021 se psalo o tom, že se to stihne v 2021. Nemám iluze o tom, jak funguje NASA. Stále dokolečka píšu, že je potřeba si uvědomit, že ti lidi jsou placeni za čas a ne za to, že něco udělají. Nemají tedy žádnou motivaci, aby se něco stihlo dříve a naopak věnují maximum času tomu, aby to dopadlo dobře, takže odklady stíhají odklady.
Ivo: Pardon, ale jasne jste napsal: „To bude ještě zajímavé, jestli tam někdo nakonec nebude dřív.“
Stejne jasne se Vas ptame, koho jste tim myslel. Kdo, krome NASA, tam ma sanci byt drive nez v roce 2028?
Vase stale donekonecna opakovane zehrani na NASA, tu velmi dobre zname. Na to uz prakticky nema cenu reagovat. Jenze faktem je, ze SLS/Orion je nyni vyzkousena technologie a vybaveni pro misi A3 je uz nyni ve vyrobe. Na druhou stranu, bude SS/HLS v roce 2028 v kondici pro pristani?
No tak nam prosim zkuste odpovedet, prestante do toho chvili netahat NASA a odpovezte. Nebo to z vasi strany bylo jen takove tresky plesky…(?)
Pokud bych myslel někoho konkrétního, tak bych to přece napsal, jelikož jsem nikoho konkrétního nemyslel, tak jsem to napsal jak jsem to napsal. Co je na tom špatně? Prostě někdo tam nakonec může být dříve. Je to úplně to stejné jako když autor článku napsal svůj odhad termínu startu Artemis 3.
Dekuji za odpoved. Myslim, ze je to ted uplne jasne.
Jen pro upřesnění, já jsem v seriálu Cesta k Artemis I a II napsal 6. října 2021, že start mise Artemis I vychází na rok 2022.
Můj odhad startovní připravenosti sestavy SLS/Orion pro Artemis III byl založen na konkrétních datech z praxe. Nad vstupními daty a následnými propočty jsem strávil asi půl hodiny. Je zvláštní se bez pokusu o vyvrácení mojí analýzy pouze opětovně odkazovat na praxi.
8. července 2021 Jiří Hošek: Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)
https://kosmonautix.cz/2021/07/cesta-k-artemis-i-a-ii-vyhled-na-3-ctvrtleti-2021/
„První teoreticky dostupné startovní okno se otevírá 23. listopadu.“
Jinými slovy o tři měsíce dříve, to vypadalo takto, nakonec se letělo o rok později.
Cituji: Ivo 19. 1. 2023 (10:44)
„Na konci roku 2021 se psalo o tom, že se to stihne v 2021.“
K termínu „na konci roku 2021“ je relevantní článek ze října 2021, nikoli z července 2021. Kromě toho nerozumím, jak jste z mojí věty z července 2021 „První teoreticky dostupné startovní okno se otevírá 23. listopadu“ mohl vydedukovat, že „se psalo o tom, že se to stihne v 2021“.
Ano, na konci roku se o tom ještě stále psalo, ale nikde jsem přece nenapsal ani netvrdil, že tady. Na druhou stranu v té době snad skoro každý čekal start během pár měsíců a nakonec byl až za rok. Stejně tak dneska něco odhadujete, co má být za pár let a já jen k tomu přidal rok navíc, protože víme jak to chodí. Nevím proč je kolem toho takový humbuk.
Rekapituluji tedy, že místo oficiálního NET 2025 jsem v článku odhadl startovní připravenost SLS a Orionu k misi Artemis III na NET 2026. Vy jste dnes v 10:44 tuto startovní připravenost odhadl na NET 2028.
Rekapitulujete špatně, já jsem to takhle nenapsal. Vy jste zaměnil slovo nejspíše za termín ne dříve než.
Nejspíše (též nejdříve) a ne dříve než (NET) je to samé.
Ivo, to uz je trochu prilis, nemyslite? Pan Hosek tam jasne a explicitne zminuje Vas prispevek z 19.1. 10:44 kde stoji, doslova Vas ocituji:
„Proto píšu, že na přistání dojde nejdříve v roce 2028“.
Coz je presne to same, co napsal pan Hosek:
„Vy jste dnes v 10:44 tuto startovní připravenost odhadl na NET 2028.“
Myslim, ze se do toho uz jenom vic a vic zamotavate… Vtipne je, ze jste v podstate usvedcil sam sebe. Preji pekny den.
..jo ten insidersky tajny zdroj, tusim pna arstechnice, co pred rokmi predpovedal Artemis na 2023, odhadol A3 najskor na 2028.
Myslim, ze po tomto roku bude jasnejsie ked konecne odstartuje Starship a ako sa bude darit pristavat, hlavne so SuperHeavy.
Drzim palce Starshipu, zaviest efektivnu dobravu v systeme Zem-Mesiac, mozno Mars. Tieto Apollo grade systemy ako je SLS alebo nejaky cinsky je cesta nikam (co sa tyka dopravy).
Ci bude na mesiaci prva Cina alebo Amici, myslim, zavisi hlavne na Amikoch, ako pojde vyvoj, kolko chyb a ako rychlo sa budu riesit. Cina, myslim, nebude upravovat svoje ‚steady‘ tempo.
Myslím si, že přistávání SH bude na tom všem asi to nejsnadnější když se podíváme jak je na tom aktuálně F9. Jinými slovy, zrovna tohoto bych se nebál.
Děkuji za úžasné shrnutí a za to, že se s tím s námi dělíte. Není to sranda poskládat z různých zdrojů rozumný a uspořádaný článek. Nehledě na pravidelnost (s „vytrvalostí“), kterou se Artemis věnujete.
Takže dík za Vaši energii a čas:-)
Škoda, že ten pokrok trvá tak dlouho a ještě se zdá, že se vše zpomaluje – se snad toho přistání nedočkáme:-)
Díky za Váš komentář. Já se o kosmonautiku zajímám přes 40 let, takže současné dění beru z opačného hlediska – takhle blízko návratu k Měsíci a na Měsíc jsme ještě nebyli!
Díky za shrnující zprávu. K Artemis 4: nemáte nějaké info, jestli se nějak posunula situace ohledně mobilní plošiny ML-2? Probíhal nějaký audit a výrobce chtěl výrazně navýšit rozpočet, tak jestli se už vyrábí nebo stále dohaduje? Díky…
Ve smlouvě s Bechtelem z 25. června 2019 byla uvedena cena ML-2 383 milionů USD a termín předání v červenci 2023.
Na konci roku 2021 Bechtel odhadl, že bude potřebovat celkem 960 milionů USD.
Do 31. března 2022 NASA odsouhlasila navýšení kontraktu na 460 milionů USD, z čehož se v té době zavázala vyplatit 435 milionů USD. V druhém čtvrtletí 2022 NASA odsouhlasila navýšení kontraktu na 494 milionů USD a termín předání ML-2 v lednu 2024.
Auditorská zpráva Úřadu generálního inspektora zveřejněná 9. června 2022 doporučila implementovat odhad Bechtelu 960 milionů USD z konce roku 2021 do ceny kontraktu. Po skončení auditu, ovšem ještě předtím, než byla zpráva zveřejněna, Bechtel dodal další aktualizovaný odhad nákladů a harmonogramu, který předpokládá smluvní náklady 1060 milionů USD a předání ML-2 koncem roku 2026.
NASA nakonec tento odhad s mírnými úpravami přijala. Podle
https://www.usaspending.gov/award/CONT_AWD_80KSC019C0013_8000_-NONE-_-NONE-
je aktuální hodnota kontraktu 1049 milionů USD a termín předání ML-2 18. května 2026. Z hodnoty kontraktu se NASA dosud zavázala vyplatit 597 milionů USD. Z peněz zavázaných k výplatě bylo 49 milionů USD v listopadu 2022 a dalších 95 milionů v prosinci 2022. Tyto peníze jsou vázané na dosažené milníky a bylo to první pořádné navýšení v roce 2022. Takže se nejspíš něco děje, ale bližší podrobnosti neznám. Dne 3. ledna 2023 oznámila Sidus Space v tiskové zprávě, že získala od společnosti Bechtel Corporation zakázku na montáž kabelů na ML-2.
Oproti požadavku NASA z března 2022 Kongres přidal do rozpočtu NASA pro fiskální rok 2023 na ML-2 dalších 49 milionů USD, takže je NASA schopná plynule peníze vyplácet.