Evropská kosmická agentura připravuje znovupoužitelný raketový motor Prometheus nové generace. Nyní, když má za sebou první zážeh, udělal celý projekt velký krok ke zkouškám, při kterých projde sérií statických zážehů. Práce probíhají v prostorách firmy ArianeGroup ve francouzském Vernonu a jakožto testovací stanoviště se používá demonstrátor znovupoužitelného stupně Themis. Motor Prometheus s tahem okolo 100 tun výrazně využívá nové materiály i výrobní postupy, které mají za úkol snížit náklady na desetinu oproti motoru Vulcain 2 pro Ariane 5, jehož vylepšená varianta (Vulcain 2.1) má pohánět centrální stupeň Ariane 6.
Prometheus vychází ze zbrusu nového návrhu a disponuje například schopností, měnit tah, zvládá více zážehů a je vybaven inteligentními palubními řídícími systémy. Ve velké míře se při jeho výrobě používají metody 3D tisku, což snižuje počet dílů, zrychluje výrobu a snižuje množství odpadu. Tento vysoce přizpůsobitelný motor bude vhodný k využití na centrálním stupni, pomocných stupních i horním stupni budoucích evropských nosičů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V rámci této zkušební kampaně, která začala prvotním zážehem spalovací komory, což předchází delším zkouškám, spaluje Prometheus směs kapalného kyslíku a metanu. Právě metan je výraznou novinkou, protože čistě hoří a snáze se s ním pracuje. Je tedy správnou volbou pro znovupoužitelnost i snížení nákladů na pozemní činnosti před startem i po něm. Ve vývoji je také varianta, která by spalovala kapalný kyslík a vodík. Šéf oddělení ESA pro budoucí kosmickou dopravu, Rüdeger Albat, uvedl: „Prometheus je jednou z nejúžasnějších technologií, jaké se v současné době v Evropě vyvíjí. Ukazujeme cestu k nízkonákladové budoucnosti pro kosmické činnosti, která je založena na 100% evropských technologiích.“
Úspěšný zážeh motoru Prometheus je prvním evropským testem raketového motoru této kategorie. Další zkoušky motor podstoupí v následujících měsících ve středisku německé kosmické agentury DLR v Lampoldshausenu. Testy motoru Prometheus jsou předstupněm před zkušební kampaní chystanou pro Themis. V rámci těchto zkoušek by měla sestava motoru a prvního stupně provést sérii poskočení, při kterých se vznese do výšky několika metrů a otestuje své letové a přistávací schopnosti. Prometheus a Themis mají být společnými technologickými základy pro budoucí rodinu evropských raket. Jejich prvotní aplikace by se však mohla objevit už na modernizovaných verzích chystaných raket Ariane 6.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Prometheus_on_the_test_bed_at_Vernon_France.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DyoPoiiXcAIe5R_.jpg:large
No konečně, tak snad se to zaostávání začne aspoň zpomalovat a snad konečně pochopí ESA a spol kudy vede cesta k úplně jinému přístupu do kosmu.
Ten vývoj je tu pořád.
100 tun je 1 MN? Tedy ekvivalent motoru Merlin z Falconu 9? To na dohánění moc nevypadá, spíš fáze chytání stopy.
Nelze srovávat tah metanového/vodíkového motoru s tím na kerosin.
V pohodě lze. Jakej tah má Rocketdyne F1? Odpovím si sám: 7,8 MN. RP-1/LOX.
Nejde. Jednak je jednodušší postavit kerosinový motor s větším tahem, a za druhé ten výkon potřebujete v první řadě k tomu, aby jste zvedl obrovskou váhu kerosinu. Ariane na svém centrálním stupni větší tah nepotřebuje.
Větší tah by se možná hodil v případě použití u boosterů, ale Prometheus by měl mít tak kompaktní rozměry a solidní thrust/weight, že není problém použít motorů více.
Pardon, přehlédl jsem, že Prometheus je metanový motor. Pak jo. Budeme mít evropský Falcon 9 na metan. Super. Víc se těším na evropskou kosmickou loď pro lety s posádkou.
Jak je psáno v článku, je to metanový motor a vyvíjí se i jeho vodíková varianta.
Falcony jsou celé kerosinové. Na Ariane už dnes v žádném případě nestačí. A vyvíjí se dál i v řadě dalších oblastí. Zajímavěji vypadá třeba horní stupeň z kompozitu.
Prometheus je náhrada za Vulcain 2.1, takže má logicky stejný nebo velmi podobný tah. Ariane 6 je jiný koncept než Falcon 9. Velký tah dodávají SRB a dlouhodobě běžící vodíkový motor pak dodá delta v v době, kdy na to jeho výkon už stačí. Vyšší tah (a musel by být násobně vyšší) by vedl jen k tomu, že by sice teoreticky mohli ušetřit SRB, ale enormě by narostl objem prvního stupně.
Jo? A jak se to zaostávání projevuje a jaký je ten úplně jiný přístup do kosmu? Diskutabilně možná o trochu levnější znovupoužitelnosti kterou už tu máme desítky let? 😀 Vy by jste toho Muska fakt neměl tak žrát.
Evropské raketové motory jsou už teď naprostá špička která těžko hledá konkurenci. Prometheus vypadá jako velmi zajímavá alternativa, ale možnost jeho znovupoužití se tu jeví spíš jako vedlejší. Hlavní je jeho levná výroba která opět může záchranu a znovupoužití motorů udělat naprosto neekonomickou.
no, ono Europa vie vyvinut a skonstruovat perfektnu kvalitu. Len to dlho trva a je to neskutocne nakladne/drahe, uz len z podstaty, ze Europa je Europa a toto je ten, myslim, problem.
Z hladiska komercializacie a demokratizacie obeznej drahy, o co sa snazi E.Musk, je to cesta nikam. Akurat tak k prelievaniu verejnych penazi, ked si EU vladne organizacie a firmy (nutene legislativou) budu musiet „povinne“ objednavat tieto drahe „nizkonakladove“ starty.
ale hociako, drzim Prometeovi palce.
Tady ale nechápete, že cena se odvíjí od počtu vyrobených kusů. Problém Evropy je v tom, že vyrábí motory v malých sériích a tak je vysoká i cena.
Tady to Musk dělá dobře hlavně politicky. Má spoustu garantovaných zakázek, takže může dělat motory ve velkých sériích. Evropské rakety do kontraktů institucí USA nemůžou, stejně jako návrhy nosičů s evropskými motory byly svrženy se stolu.
Však jo. Málo létáme do vesmíru, tak nemáme spotřebu motorů a ani znovupoužitelnost se nám nevyplatí. Je to začarovanej kruh. Nejdřív je potřeba mít kosmickej program, který potřebuje nosiče a pak můžeme řešit znovupoužitelnost, protože dává ekonomický smysl. Řešit znovupoužitelnost, jen proto abychom měli znovupoužitelný nosič je ekvivalent ruské cesty s raketoplánem Buran.
Ale jo, chápu, že je třeba si udržet jisté dovednosti pro budoucnost. Jen se to hůře vysvětluje politikům. 😉
Ano, chybí mi tu větší aktivita EU, a hlavně Evropských armád které v tomto ohledu až příliš spoléhají na USA. Ale to už je mimo téma…
Je skutečně zajímavé jak někdo i dnes je schopen psát, že zahazování velice drahé raketové techniky je lepší a levnější, než její normální používání bez zahazování. Jak byste se asi díval na někoho, kdo by napsal, že je lepší vyrábět levná letadla a používat je jen jednou, protože jsou levná a tudíž nemá smysl je použít znova?
O vaší antipatii k Muskovi jen dodám, že to je každého osobní věc, já osobně jej taky moc rád nemá a z jeho projektů beru pozitivně hlavně SpaceX a Starlink. Zbytek je mi buď jedno a nebo naopak mě štve viz třeba Tesla a nebo nově Twitter. Ale to ještě neznamená, že pokud někdo zcela změní celý průmysl a otevře zcela novou cestu, tak ho zatratím jen proto, že tu cestu prošlapal někdo, koho nemám rád.
V první řadě, já nemám antipatii k Muskovi, ale k jeho slepým obdivovatelům kteří papouškují každý, zjevně marketinkový kec jako fakta.
Vy pořád nechápete, že znovupoužití raketové techniky je dost komplikované. Zvlášť v případě, kdy kvůli tomu používáte mnohem více techniky v první řadě se to rozhodně vyplatit nemusí. Daleko efektivnější se jeví to, že tlačíte na použití méně techniky a snažíte se onu techniku vyrábět levněji.
Špatně se to zařadilo:
Mnohem více techniky? To jste mě docela rozesmál, takže podle vás je lepší, levnější a výhodnější postavit 15 prvních stupňů místo jednoho jen proto, že se tam musí přidat nohy, kormidla a avionika? No když myslíte, třeba časem změníte názor.
Tam ozaj záleží , koľko štartov podnikne daná spoločnosť za rok , ak len nejaké 2, 3, tam sa im určite oplatí vyrobiť raketu lacnejšie a zahodiť ju, ako vyvíjať komplikované systémy pre záchranu , ktoré sa nakoniec nezaplatia. Je to podobné ako keby si niekto kúpil auto len preto , že 2x za rok potrebuje ísť na chatu, lepšie si je zaplatiť taxi a hoci jedna cesta je drahšia, nemusí sa zvyšok roka zbytočne starať o to auto, platiť poistky, parkovne a podobne, no a na ten truc sa to ešte pokazí keď ho bude treba a bude aj tak musieť využiť taxi (nepodarí sa zachrana stupňa) nakoniec by ho to vyšlo drahšie
Mnohem více techniky? To jste mě docela rozesmál, takže podle vás je lepší, levnější a výhodnější postavit 15 prvních stupňů místo jednoho jen proto, že se tam musí přidat nohy, kormidla a avionika? No když myslíte, třeba časem změníte názor.
Předpokládám, že chceme zachovat nosnost rakety. Pak potřebujete přidat i další motory, potřebujete více paliva, tedy větší nádrže … Tedy výrazně silnější a zároveň destruktivnější raketu, takže i další úpravy na kosmodromu a podobně….
A je to samozřejmě jen jeden z řady faktorů. Je to celé daleko složitější.
Pak se dostáváte až do takových paradoxů, a že se to v případě SpaceX skutečně děje, že slavíte zachránění prvního stupně, a přitom stejně zahodíte více hardware než bylo pro danou misi nutné použít.
Tak to už je ale opravdu perla, takže najednou zahazujeme opakovaným používáním více, než pokud zahazujeme pokaždé??? No tak to už nedávám, to je asi jiná dimenze, kde to tak možná může fungovat, ale v našem vesmíru bohužel ne.
Může se vám to zdát šílené, ale je to bohužel realita toho co zastáváte. Stalo se to několikrát, například při misi IXPE.
IXPE, hmm, to mě teda zajímá co tam podle vás jako bylo špatně? První stupeň normálně přistál na plošině. Podle vás jej raději měli zahodit?
Neměli ho vůbec použít.
Aha, takže trampolina a la Rogozin nebo ten satelit měli sešrotovat?
Pevně věřím, že už trollujete, ale odpovím,
Měla se použít malá raketa startující odněkud z rovníku. Tohle by snad zvládla i Vega light (Vega C bez boosteru) z Kourou.
A jsme u politiky a asi moc dobře víte, že NASA používá lokální rakety. Takže dali vydělat SpaceX řádově kolem 40M, protože nemají konkurenci. Vás to štve, protože mají úspěch a funguje jím to a za mě je škoda, že právě nemají konkurenci, protože najednou by ceny startů byly někde úplně jinde, ale to bude ještě trvat dlouho.
Nikoliv, já vám to uvádím pouze jako příklad, že se v případě SpaceX může stejně zahodit více, než v případě jednorázových raket.
Takže jinými slovy chcete říct, že celá raketa Vega C vč. krytu je levnější, než druhý stupeň F9. Máte k tomuto odvážnému tvrzení aspoň nějaké důvody/podklady, nebo si to jen myslíte?
Zvláštní, většina z toho co popisujete se nestala, F9 nepřidali motory, nádrže prodloužili aniž by museli něco jiného předělávat. Naopak díky tomu, že mohli raketu prohlédnout po přistání, tak postupem času mohli spoustu věcí upravit a nakonec i zjednodušit. Ale chápu vás, prostě to máte nastaveno stejně jako např. ULA nebo ESA, proč bychom se s tím složitě trápili, naše peníze to nejsou, výplata bude stále stejná, tak to klidně zahodíme a máme klídek a pohodičku.
Jak nestalo? Falcon 9 má více hardware než běžné těžké rakety, přitom jde při znovupoužítí prvního stupně použít pouze jako lehký, maximálně středně těžký nosič.
Já mám z toho zážehu taky radost. I když se mi zdá škoda zahodit Vulcan2!
No a i když se řadím mezi Muskovy obdivovatele, mám tak trochu obavy, zda mu nemůže vývoj SS/SH podrazit nohy.
Byl bych rád , kdyby si nějak ten vývoj pojistil, nejlépe tak, že by motory Raptor nechal použít nějakou jinou raketou!
Jinak si myslím, že Ariane 6 je sice “ oldschol“ raketa, ale pro občasné létaní do vesmíru je vyhovující i do budoucna.
Jen by ji bylo potřeba doplnit i raketou výrazně ( 2x) silnější a tady by bylo výhodné použít pokud možno všechny komponenty z Ariane6 – jen snad “ dvojmo“
A snad ho i vybavit silným třetím stupněm pro lety do vzálenějšího kosmu ( Mars, Venuše, Měsíc) ( Možná i použít vyvíjený ULPM jako 3.stupeň)
A vyvíjený Prometheus použít až na pozdějšího nástupce.
Pokud by tedy nebylo ve hře nahradit jím právě ony bloky na pevné palivo!
Myslím si, že SRB u SpaceShutlu byl tak trochu „úlet“ , protože mi nepřipadá příliš rozumné zachraňovat „skořápku“ motorů, když hlavní umění motorů na pevné pohonné hmoty je právě v tom , jak tyto hmoty správně “ nahňácat“ do spalovací komory .
Zato motory na kapalné pohonné hmoty jsou solidními kusy techniky ,jež je docela vhodné zachraňovat , protože jinak je zahazujete po 3-5 minutách funkce.
A pokud nejsou příliš vysoko, nemusíte mít přiliš mnoho té “ přídavné techniky“ – což nám připoměl právě Elon Musk.
A důkazem je právě malý rozdíl mezi chodem 1 stupňů v režimu záchrany a bez záchrany. Jsou to jen zhruba 8-14s chodu motorů!!
Zato záchrana druhého stupně je mnohem složitější a tím i dražší. Což demonstroval právě SpaceShutle a i druhý stupeň Falconu9 – u kterého se nakonec rozhodli na záchranu rezignovat.
( A tak se zahazuje zhruba 1/4 Falconu při každém letu , zatímco zhruba 3/4 se po kontrole znovu použije)
Proto si myslím, že je ještě stále velké riziko, že StarShip se místo ke hvězdám odebere do věčných lovišť ( k smutku a škodě VŠECH lidí) .
A ta opatrná cesta ESA se může ukázat správnější i když bych raději viděl za Muskovu vizi.
Pokusil jsem se vložit zprávu, která v první vypadala jako odpověď na váš komentář … Vkládám ji znovu, protože odřízla část.
Vodíková verze Prometheus má náklady rovnající se 10 % Vulcanu 2.1, protože je vyráběna levnějšími konstrukčními technikami … to znamená úsporu 9 milionů jen za motor s centrálním stupněm … také otevírá cestu pro hypotetické OPAKOVANĚ POUŽITELNÉ DELL‘ ARIANE 6, pokud pojedete po čínské silnici (Dlouhý 8. březen, CZ8). Vysvětlím: Falcon 9 používá k přistání pouze jeden motor, tedy asi 10 % maximálního výkonu; CZ8, včetně 2 bočních posilovačů, má 4 motory YF-100, které lze snížit na 65 % (během přistání zůstávají posilovače připojeny k jádru a snížením jednoho centrálního motoru na minimum je maximální výkon přibližně 15 % ) . Na rozdíl od centrálního jádra CZ8, které má dva motory, má A6 v centrálním jádru pouze jeden motor, který však lze snížit na 30 % … takže pokud Číňané prokáží, že přistanou s CZ8 (kombinace centrálního jádra a posilovače), Evropané budou moci udělat totéž s Ariane 6. Tato konfigurace (s boostery přivařenými k jádru) samozřejmě není nejúčinnější, ale výsledek je to, co se počítá
Přistávání s připojenými boostery nedává smysl u rakety jako Ariane 6. Jde o to, že SRB hoří relativně krátkou dobu oproti centrálnímu stupni. Můžete to srovnat třeba s Falcon Heavy nebo Delta V Heavy. Vypnuté boostery by tvořily příliš velkou mrtvou váhu na to, aby se s nimi vůbec dostala na orbitu. Na druhou stranu motor prvního stupně je slabší, takže by po přiškrcení teoreticky mohl s centrálním stupněm přistát (nemám po ruce čísla, třeba se pletu). Větší problém bude ve vyšší rychlosti centrálního stupně v čase vypnutí (oproti Falconu 9), takže by byl třeba tepelný štít (nebo hodně paliva na zpomalení). Proto je v plánu zachraňovat jen motorovou sekci, která se dá pod štít schovat snáz než celý stupeň.
Pokud čínská metoda obnovy funguje (měli bychom to zjistit příští rok), proč nezískat téměř celou raketu? Také proto, že Prometheus by měl stát jen milion, takže jen rekuperace motoru je malá ekonomická výhoda.
Čínský systém je jistě méně účinný než systém Falcon 9, ale má tu výhodu, že je použit i na rakety staré koncepce. Vypuštění pouze jedné geostacionární družice najednou (místo klasických dvou), ale obnovení téměř celé rakety je velmi pohodlná možnost. Kromě toho pro boční posilovače existuje také verze 120C+, která má vyšší zapalování a zaručuje větší celkový tah. Konečně bychom mohli mít delší atmosférický re-entry, abychom odvedli teplo za více času … pokud k oživení dojde 300 km od pobřeží Afriky (nebo na Sahaře) není problém, naopak je to alespoň zpočátku výhoda (být blíže k továrnám, kde byste měli opravit obnovenou raketu).
Nemyslím si, že je to porovnatelné. CZ8 má kerosinový centrální stupeň a kerosinové boostery. Když si zjistíte, kolik času uplyne mezi dohořením boosterů a centrálního stupně, uvidíte, že je to o hodně méně než u Ariane 6. Prometheus je rád, že utáhne svůj stupeň a to nad ním. Prázdné SRB jsou navíc hodně těžké oproti kerosinové nádrži. Museli by Ariane 6 předělat na něco jako Delta IV Heavy (prostě kapalinové boostery s delší dobou hoření), aby to mělo smysl.
https://ec.europa.eu/research/participants/documents/downloadPublic?documentIds=080166e5b8c8416f&appId=PPGMS
Nejsem odborník (snažím se vyvodit nějaké domněnky)
Prometeus na volnoběh má tah 30 t (maximum je 110 t)
Našel jsem tento dokument, kde se říká, že P120C má hmotnost 11,3 t (je v uhlíkových vláknech), zatímco jádro má hmotnost 17,5 t.
2 boostery + jádrový stupeň = 40 t … takže reentry fázi teoreticky zvládne prometheus
Pokud se místo toho pokusíte přistát pouze se základním stupněm, mělo by to být nemožné, protože hmotnost základního stupně je těsně nad polovinou tahu motoru. Aby se vyrovnal tah motoru, musí být hmotnost stupně jádra téměř zdvojnásobena. Takže pokud je teoretická volba mezi vynesením velkého množství pohonné látky na břeh nebo boosterem, preferuji booster.
MÁTE PRAVDU, že nosit posilovače na pár minut není to nejlepší… ve svém úvodním komentáři jsem předpokládal, že maximální nosnost Ariane snížím na polovinu
****
Pro přistání pouze s jádrovým stupněm by možná lepší alternativou bylo namontovat Vinci (se zkrácenou tryskou) do prvního stupně … má tah 18 t a lze jej 5krát restartovat.
Možná by se nějakými čachry se snížením množství paliva v horním stupni i centrálním boosteru povedlo dostat něco na orbitu, ale polovina je podle mě hodně optimistická. Navíc by bylo třeba přidat pár tun přistávacích mechanismů (nohy, manévrovací trysky). Ještě mě napadá varianta startu se čtyřmi boostery a odhození dvou. To je ale opravdu jen reuse for reuse.
Vzhledem k tomu, že ty SRB stejně nepůjdou znovu naplnit nebo to bude drahé, tak by asi opravdu byl lepší druhý menší motor na druhé straně centrálního boosteru. Což nemusí být tak pitomé, jak to vypadá. Mohl by být chráněn tepelným štítem a zapalovat se až těsně před přistáním. Ten štít by dokonce mohly tvořit složené nohy. Těžký konec s hlavním motorem nahoře je z hlediska udržování rovnováhy během přistávacího manévru výhodou.
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_Solid_Rocket_Booster
„Out of 270 SRBs launched over the Shuttle program, all but four were recovered – those from STS-4 (due to a parachute malfunction) and STS-51-L (destroyed by range safety).[6] Over 5,000 parts were refurbished for reuse after each flight. The final set of SRBs that launched STS-135 included parts that had flown on 59 previous missions, including STS-1.[7] Recovery also allowed post-flight examination of the boosters,[8] identification of anomalies, and incremental design improvements.[9]“
Existují části raketoplánů, které letěly 59krát (po vstupu do vody). Pokud to bylo provedeno s Shuttle, nechápu, proč by P120C nemohl být znovu použit.
Protože jsou navržené jako jednorázové a oproti ocelové trubce z raketoplánu je ten kompozit přece jen náchylnější na tepelné a mechanické namáhání a také na skryté vady, které se na nich špatně hledají. Ostatně záchrana SRB z raketoplánů se finančně nevyplatila. Pravda, i kvůli přistání do moře, výměně padáku a dalším věcem, které by Ariane 6 řešit nemusela.
If the Chinese recovery method works (we should find out next year) why not recover almost the entire rocket? Also because the Prometheus should only cost a million, so there is little economic convenience in just recovering the engine.
Surely the Chinese system is less efficient than that of the Falcon 9 but it has the benefit of being applied also to old-concept rockets. Launching only one geostationary satellite at a time (instead of the classic two) but recovering almost the entire rocket is a very convenient option. Furthermore, for the lateral boosters there is also the 120C+ version which have a higher ignition and guarantee a greater total thrust. Finally, we could have a longer atmospheric re-entry in order to dissipate the heat in more time … if the recovery takes place 300 km from the coasts of Africa (or in the Sahara) it is not a problem, on the contrary it is at least initially an advantage (being closer to the factories, where you should overhaul the recovered rocket).
I have read the various messages and would like to add a few considerations.
The hydrogen version Prometheus has a cost equal to 10% of the Vulcan 2.1, as it is produced with cheaper construction techniques … this means saving 9 million just for the central stage engine … it also paves the way for the hypothetical REUSABLE DELL‘ ARIANE 6 if you take the Chinese road (Long March 8, CZ8). Let me explain: the Falcon 9 uses only one engine to land, i.e. about 10% of maximum power; the CZ8, counting the 2 lateral boosters, has 4 YF-100 engines that can be reduced to 65% (during landing the boosters remain attached to the core and by reducing one central engine to a minimum, the maximum power is approximately 15% ). Unlike the central core of the CZ8 which has two engines, the A6 in the central core has only one engine which however can be reduced to 30% … so if the Chinese prove to land with the CZ8 (central core and booster combined), the Europeans will be able to do the same with the Ariane 6. Obviously this configuration (with the boosters welded to the core) is not the most efficient but the result is what counts
Themis + Prometeus methane is the reduced version of Starship’s Super Heavy … the reduced version for Europe is imperative, as only a version with a low load capacity would need to fly often and therefore be economical also from a management point of view … in fact, if Europe were to replicate the size of Starship it would only have to make one flight a year and therefore the management cost would make it more similar to that of SLS. (the Martian Starship in the configuration that has to fly every 2 years can never be cheap)
It should be remembered that in Europe there are at least two other methane engines in different stages of development … the Mira with 10 t of thrust which is about to fly on an operational mission (expected within 2 years) and an older brother designed to replace the Vega with a two-stage methane rocket (after 2026)
Finally, technologies for the final reusable stage have already been developed and tested, and the first operational example is currently under construction. That is Space Rider, a space shuttle capable of operating in orbit for months, re-entering the atmosphere by maneuvering without the aid of thrusters, and landing with a final phase similar to that of the Falcon 9 hulls.
For these reasons I am optimistic about the future of European launchers. For example, in the last ministerial meeting Italy, France and Germany decided to abandon the system of quotas between states for launchers to switch to a more competitive system. But what I don’t understand is whether we want to proceed united (as per the declarations) or separately (Germany finances small private launchers, France creates Maie and Italy responds with 340 million to Avio for a light methane launcher). I think the next ten years will be very interesting. Sorry if I dwelt and the translation (I write in Italian and then I translate with Google)
Možná bych nazval článek autora „pozdě, ale přece“!
Bohužel to rozhodnutí o znovupoužití ESA trvalo více jak 10 let.
Nikdo tomu tehdy nevěřil.
Vidím, že ani více jak těch deset let nezměnilo názory některých na „znovupoužití“.
Nový motor od ESA není konkurentem RAPTORU v2.1 a konceptu Starship + Booster.
Pokud bude motor od ESA opravdu dobrý, tak by mohl motorům FALCON 9 konkurovat (i když nejen upgrade MERLINů neustále probíhá). Pokud chce SpaceX v letošním roce uskutečnit 60 startů a v příštím roce 100 startů (řešíme jen starty Falconů 9), tak má ESA co dělat! Naštěstí chybné rozhodnutí před lety neudělala jen ESA.
To rozhodnutí o jeho vývoji přišlo už dříve. Poprvé jsme o motoru Prometheus psali už v polovině roku 2017. Tak to v kosmonautice chodí, že velké projekty potřebují čas.
Na metanových motorech se Evropa posunula před SpaceX…jenže krymská otázka zablokovala italsko-ruskou spolupráci a MIRA se proměnila ve výhradně italský projekt a dorazí na oběžnou dráhu ve stejných letech jako raptor (možná příští rok)
RAPTOR byl ve vývoji více než deset let a pravděpodobně stál nejméně dvě miliardy dolarů (200 motorů, každý stál 1 milion dolarů v roce 2019) … roky testování jsou nejméně 8
PROMETEUS a THEMIS se vrací po cestě Super Heavy, tedy motoru na metan pro ocelový první stupeň
Je zřejmé, že evropský projekt je menší, ale k čemu je Evropě užitečné vypustit více než 100 t na start? Jaká by byla frekvence hodu při 100 t na hod?