sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.

Při tomto průletu jsme použili MARSIS ke studiu Phobosu v minimální vzdálenosti až 83 kilometrů,“ popisuje Andrea Cicchetti z týmu kolem přístroje MARSIS na INAF a dodává: „Když se dostaneme blíž, můžeme studovat jeho strukturu v jemnějších detailech a díky tomu identifikovat důležité struktury, které bychom z větší dálky nemohli nikdy vidět. Věříme, že v budoucnu budeme schopni MARSIS použít i na vzdálenost menší než 40 kilometrů. Oběžná dráha sondy Mars Express byla jemně vyladěna tak, abychom se k Phobosu dostali co možná nejblíže hned během několika průletů mezi roky 2023 a 2025, což nám dává skvělou příležitost ke zkoušení.

Umělecká představa podpovrchového vodního ložiska na Marsu.
Umělecká představa podpovrchového vodního ložiska na Marsu.
Zdroj: https://www.esa.int/

Na průlet vzpomíná i Simon Wood, letový řídící sondy Mars Express z řídícího střediska Evropské kosmické agentury ESOC, který dohlížel na nahrání nového softwaru do sondy: „Netušili jsme, zda je to vůbec možné. Tým testoval několik odlišných variant softwaru, přičemž tu finální nahrál do sondy jen pár hodin před průletem.“ Přístroj MARSIS, který je známý především svým významem pro hledání stop kapalné vody na Marsu, vysílá k povrchu tělesa (Marsu či Phobosu) nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž využívá svou čtyřicetimetrovou anténu. Většina těchto vln se odrazí od povrchu kosmického tělesa, ale některé proniknou hlouběji a jsou odražena až rozhraním mezi vrstvami odlišných podpovrchových materiálů.

Při analýze odražených signálů mohou vědci zmapovat podpovrchové struktury a studovat různé vlastnosti – třeba tloušťku a složení materiálu. U Marsu tak můžeme odhalit odlišné vrstvy ledu, hlíny, kamenů nebo vody. Ovšem vnitřní struktura Phobosu je tajemnější a vylepšení přístroje MARSIS by mohlo poskytnout cenný pohled. „Zda jsou malé měsíce Marsu zachycenými planetkami, nebo jde o materiál odhozený z Marsu během dávné kolize, je stále otevřená otázka,“ přiznává Colin Wilson, vědec z ESA zapojený do programu Mars Express a dodává: „Jejich vzhled naznačuje, že to byly planetky, ale způsob, jakým obíhají kolem Marsu, spíše hovoří o opaku.

Sekce A—C byla nahrána starší verzí softwaru přístroje MARSIS. Následovala 354 sekund dlouhá pauza pro aktivaci nové verze softwaru, která snímala sekci D—F.
Sekce A—C byla nahrána starší verzí softwaru přístroje MARSIS. Následovala 354 sekund dlouhá pauza pro aktivaci nové verze softwaru, která snímala sekci D—F.
Zdroj: https://www.esa.int/

Pořád jsme s naší analýzou na začátku,“ říká Andrea Cicchetti a dodává: „Možná jsme však spatřili možné stopy dříve neznámých útvarů pod povrchem měsíce. Jsme nadšeni, když vidíme roli, kterou může MARSIS hrát při závěrečném řešení záhady obklopující původ Phobosu.“ Přiložený obrázek vlevo nahoře ukazuje „radargram“ pořízený přístrojem MARSIS během průletu kolem Phobosu 23. září 2022. Radargram odhalil „ozvěny“ či odrazy, které vznikají, když se rádiový signál vyslaný anténou přístroje MARSIS od něčeho odrazí a vrací se k přístroji. Čím jasnější je signál, tím silnější je odraz.

Plná jasná čára ukazuje odraz od povrchu měsíce. Nižší odrazy jsou buďto „nepořádek“ způsobený útvary na povrchu měsíce, nebo (což je zajímavější) známky možných strukturálních prvků pod povrchem. „Sekce A—C byla nahrána s využitím starší konfigurace softwaru MARSIS,“ říká Carlo Nenna, softwarový inženýr z Enginium, který implementoval vylepšení a dodává: „Nová konfigurace byla připravena během „technické přestávky“ a poprvé se úspěšně použila v oblasti D—F.“ Levý a pravý spodní snímek ukazují dráhu pozorování na povrchu Phobosu.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/10254169-2-eng-GB/Mars_Express_HRSC_image_of_Phobos_taken_on_7_March_2010.jpg
https://www.esa.int/…/9968426-2-eng-GB/Artist_s_impression_of_water_under_the_martian_surface.jpg
https://www.esa.int/…/24548504-1-eng-GB/Mars_Express_peers_beneath_the_surface_of_Phobos.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.