Agentura NASA a firma SpaceX podepsaly 22. září speciální neplacenou dohodu. Obě strany se navzájem zavázaly, že vypracují studii, která rozvine myšlenku, kterou předložila firma SpaceX ve spolupráci s programem Polaris. Jádrem této myšlenky je návrh posunout Hubbleův teleskop pomocí pilotované kosmické lodi Crew Dragon na vyšší oběžnou dráhu. A pozor – ačkoliv je dohoda o studii teprve čerstvá a vše je vlastně na začátku, už teď je počítáno s tím, že by americká vláda za tuto službu nic nezaplatila. NASA uvádí, že nemá žádné plány na provedení či financování servisní mise k Hubbleovu teleskopu, či jakéhokoliv projektu, který by konkuroval tomuto novému návrhu. Úkolem aktuálně dohodnuté studie má být rozbor pro kosmickou agenturu, který by NASA pomohl lépe porozumět možnostem, které nabízí komerční firmy.
Zdroj: https://www.elonx.cz/
Společnost SpaceX v partnerství s programem Polaris navrhla vypracovat tuto studii, která by umožnila mnohem lépe porozumět technickým výzvám, které jsou spojeny se servisními misemi obecně. Tato studie nemá být exkluzivní – ostatní firmy mohou předkládat své vlastní návrhy na podobně zaměřené studie, které by k daným účelům využívaly jiné nosné rakety či kosmické lodě. Týmy v současné době očekávají, že přibližně šest měsíců by mohlo zabrat posbírání všech podstatných technických dat, která jsou spojená jak s Hubbleovým kosmickým teleskopem, tak i s kosmickou lodí Crew Dragon. Tato nasbíraná data pak pomohou expertům určit, zda (a případně jak) by bylo možné bezpečně provést jednotlivé fáze celé předpokládané mise – od začátku v podobě přibližování kosmické lodi vůči dalekohledu, přes fyzické spojení obou těles až po přesun Hubbleova teleskopu na vyšší a stabilnější oběžnou dráhu.
„Tato studie je skutečně vzrušujícím příkladem inovativních přístupů, které NASA zkoumá prostřednictvím vzájemného partnerství soukromého a veřejného sektoru,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor z ředitelství vědeckých misí v ředitelství agentury NASA ve Washingtonu a dodal: „S tím, jak se naše letka postupně rozrůstá, chtěli bychom prozkoumávat stále širší možnosti, které umožní realizovat podporu robustních a špičkových vědeckých misí.“ Ačkoliv Hubbleův teleskop a kosmická loď Crew Dragon poslouží jako testovací modely pro tuto studii, nezanedbatelná část celého konceptu mise by se dala více či méně uplatnit i na ostatní družice. Týká se to pochopitelně především těch, které krouží po nízké oběžné dráze Země – stejně jako Hubbleův teleskop.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Legendární Hubbleův teleskop pobývá na oběžné dráze už od roku 1990 a nyní se nachází ve výšce okolo 570 kilometrů. S tím, jak postupně tře o zbytky pozemské atmosféry, tak zpomaluje, což jej posílá na stále nižší oběžnou dráhu. Tam je zase vyšší odpor okolního prostředí, což vytváří nevyhnutelnou zničující spirálu. Tím, že by se Hubbleův teleskop poslal na vyšší oběžnou dráhu, která je stabilnější, by mohlo jeho aktivní službu prodloužit i o mnoho let. Až jednou Hubbleův teleskop přestane fungovat, plánuje jej NASA bezpečně deorbitovat. „SpaceX a program Polaris chtějí posunout hranice současných technologií a prozkoumat, jak by komerční partnerství mohlo vyřešit komplexní výzvy,“ uvedla Jessica Jensen viceprezidentka pro integraci a provoz projektů se zákazníky ve firmě SpaceX a dodává: „Mise jako je servis Hubbleova teleskopu by nám umožnily rozšířit kosmické možnosti a ve výsledku pomoci nám všem dosáhnout nejvyššího cíle – stát se kosmickou, multiplanetární civilizací.“
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scitechdaily.com/images/Hubble-Space-Telescope-in-Orbit-1-scaled.jpg
https://www.elonx.cz/…/SPACEX_Crew4_dragonhangar_041622_DSC_2273-scaled-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Fd2L8VCWIAIRMtn?format=jpg&name=small
Zajimava studie, ktera mozna vyusti ve velmi hodnotny projekt a prodlouzeni cinnosti Hubbla.
Mozna to ma jeste jeden nevyrceny rozmer – pokud by SpaceX zdarda posunula Hubbla vys a prodlouzila jeho zivotnost, tak by si zlepsila povest a pozici u astronomu (kterou ma kvuli Starlink znacne pochroumanou).
V článku se píše o programu Polaris…
Z wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Polaris_(kosmick%C3%BD_program) mi tak nějak není jasné co to je.
„Cílem je urychlit rozvoj pilotované kosmonautiky, testování nových technologií, výzkum dopadů kosmických letů na člověka a podpora“
takže všechno a nic….
Polaris je _soukromý_ kosmický program, placený z peněz pana Isaacmana.
Navazuje na podobně profilovaný program pilotovaných kosmických letů USA z minulosti, každá mise má jiné cíle, ale hlavním smyslem je poskytnout přístup do kosmického prostoru širší veřejnosti než armádním specialistům, zlevňovat všechny k tomu nezbytné technologie a především poskytovat inspiraci lidem na zemi.
První mise Inspiration4 byla historicky první mise, ve které byla posádka složená pouze ze soukromých subjektů, žádný činitel aktivní v armádě, žádný profi kosmonaut z NASA. 1 členka výpravy byla těžce postižená po operaci rakoviny, 1 člen náhodně vybraný po internetu, 2 členové měli předchozí zkušenosti z armády a s pilotováním vojenských letounů.
Druhá mise má za cíl let do velké výšky přes 1400km, přes van Allenovy pásy, studovat radiaci a pokusit se o výstup do kosmu ve skafandrech firmy SpaceX. Jestli se to povede, bude to poprvé, co do kosmu vystoupil civilní soukromý kosmonaut (tj. ne armádní činitel nebo profesionální kosmonaut civilní vesmírné agentury). Taky je to testování technologie nových levnějších a jednodušších skafandrů, kde základní životní funkce zajišťuje propojení s lodí. Další cíl druhé mise je testování laserové komunikace lodě Dragon se sítí Starlink.
Tahle mise může otevřít možnost nakupovat si údržbu satelitů na nízké oběžné dráze od komerčních subjektů. To znamená nejen až řádové snížení nákladů, ale v mnoha případech jedinou možnost jak servis satelitu provést. Může to otevřít nový trh s vesmírnými službami. Opravy a prodlužování životnosti satelitů, např. výměna gyroskopů, doplňování paliva, zvyšování oběžné dráhy, ale také uklízení mrtvého kosmického smetí. Taky to může ovlivnit design nových satelitů, aby se stavěly s ohledem na budoucí snadnou údržbu. Laserová komunikace se Starlinkem má potenciál vylepšit komunikaci družic a kosmických lodí se Zemí, zrychlit a zvětšit objem přenášených dat limitovaný současnými přenosovými sítěmi.
Takže zatímco druhá mise je zaměřená na let do velké výšky nad nejbližší ochrannou obálku magnetosféry a výstup do kosmu, třetí mise by už mohla celosvětové komunitě přinést opravu Hubbleova dalekohledu. Čtvrtá mise má být pilotovaná výprava ve Starship, předstupeň Maezawovy soukromé pilotované mise k Měsíci.
No…
K těm revolučním levným skafandrům pro výstup do kosmu.
Ony první skafandry pro výstupy do kosmu a to jak na straně rusů ( A. Leonov) tak i američanů E. White byly “ nargila“ ( to je s přívodem vzduchu/kyslíku a el. energie pevným přívodem z kosmické lodě. )
Tedy nic nového pod sluncem!!
soráč!!
Vsechno je nove, protoze na nove skafandry nebude poizita ani stejna nit a ani stejny suchy zip. Sorac, ale kosmicka archeologie patri do muzeii.
NASAS by za to nic nezaplatila, tomu nerozumím. Cílem je posunout Hubbla výše, to přece není zadarmo.
Studie je jenom začátek, nemyslím si, že to je něco neuskutečnitelného.
Souvisi to s tim, co je mise Polaris.
Je to soukroma mise, kterou plati podnikatel Isacman, asi nejak podobne, jako jeho predchozi misi Inspiration4.
Proto s tim NASA „nebude mit zadne naklady“. Resp. uz ted tim NASA vznikaji naklady, kdyz budou analyzovat moznosti oprav a posunu HST. Ale to je v ramci rozpoctove kapitoly „odpovidame na dotazy verejnosti“.
Jako že Isacman zaplatí vytáhnutí Hubbelu na vyšší orbitální dráhu ?
Pokud mu to NASA dovoli a SpaceX nabidne jako sluzbu, tak ano.
To je trochu nešťastně přeloženo.
V originále je, že za tu *studii* NASA nic nezaplatí.
Mate pravdu, NASA nebude SpaceX nic platit za vypracovani studie proveditelnosti. NASA pouze nabidne omezeny pocet konzultaci lidem ze SpaceX v prubehu 6 mesicu. Smlouva neni exklusivni, a tedy se i dalsi spolecnosti mohou prihlasit na vypracovani planu na zvyseni orbity HST.
Bylo ale i zdurazneno, ze NASA pocita s deorbitaci HST a na nic jineho nema rozpocet. Chce-li tedy nekdo prijit s planem, jak zpomalit HST musi prijit i s planem financovani mimo rozpocet NASA.
Jak moc se vyplatí toto popostrčení a prodloužení životnosti, když nevydrží ostatní součástky, které postupně „odcházejí“? Nechtělo by to vyměnit alespoň gyroskopy a pak posunout?
Popostrcenie je 100 x jednoduchsia misia ako servis a vymena cohokolvek na HST 🙂
Pri poslednej servisnej misii k HST na neho nainstalovali pasivny dokovaci prstenec. V 2009 roku, kedy prstenec instalovali sa pocitalo s moznou servisnou misiou pomocou lode Orion startujucej na rakete Ares I.
Pri Dragone je hlavnym problemom pre dokovanie odklopna spicka, ktora v aktualnej konfiguracii lode brani dokovaniu a v pripade ak by sa jednalo o servisnu misiu, nemali by kadial vystupit von.
Ak misia prebehne, bude potrebne aby CrewDragon dokoval inak ako cez predny port, ktorym budu nasledne z lode vychdat astronauti a preruckuju k HST. Mne ako najpravdepodobnejsia varianta pride, ze v trunku bude umistneny 2-hy vysuvny dokovaci mechanizmus, Dragon „zacuva“ k HST a pripoji sa. Odklopna spicka nebude problemom a zaroven zostane volny predny port pre vystup.
Uvidíme jak odejdou ty gyroskopy, každopádně toho bych se taky bál. Pokud posunutím výš dostanou nějaký ten rok navíc, bude to taky dobře, ale žádné zázraky nečekejme, jedině že by k němu ještě připojili nějaký nový orientační modul.
Já bych si moc přál opravu a prodloužení života HST. Opravdu.
Tento plán bych považoval za uskutečnitelný.
Ale podle mého bude stát nemalé prostředky- které bude zahrnovat i vývoj a výroba samostatné přechodové komory a prodlouženého trunku – do kterého se vejde tato komora i s potřebnými náhradními díly.
Variantu přímého výstupu z Crew Dragonu ( při dehermetizaci kabiny ) považuji za příliš riskantní.
Jaxi není žádná záloha.
Prechodova komora nebude, CrewDragon je schopny dehermetizacie.
Pri misii PolarisDown sa EVA uskutocni cez predny dokovaci port, kde na lodi miesto presklenej kupoly budu madla (ohradka) nieco podobne ako je na cinskej vesmirnej stanici.
Cely Dragon bude prechodova komora. Pokud to CD jiz umi, kdy to SpaceX testovala?
Pripravuje sa misia PolarisDawn, kedy ma prebehnut prva sukromne platena EVA z lode Crew Dragon. Kabina to bude ta ista, ktora letela na Inspiration 4, teda C207 Resilience. Aktualne podstupuje upravy pre tento let. Posadka zacala minuly tyzden trenovat.
Můj soukromý názor:
Buďme si jisti, že výsledek bude win-win-win.
Sentiment přízně, reklama, sentiment trhu akcií, přínos astrofyzice, přínos strategii NASA.
Podle mne se ukazuje, že JWST je doplňkový výzkum, nikoli náhrada. Ty „optické“ vady segmentového zrcadla jsou víc než znatelné a jakékoli opravy kolem L2 jsou zatím nemožné. Výsledky JWST budou dopočítávány, korigovány nebo selektovány.
Typy teleskopu ala HUBLE jsou zatím jedničkou. Výměna a vylepšení přístrojů a zařízení je možná. A náklady…
JWST je zakladni kamen astronomie 21. stoleti.
Dnes jiz mame na povrchu Zeme (v Andach nebo na Hawai) lepsi teleskopy ve viditelnem spektru nez je HST. Ale ekvivalenty JWST na porchu Zeme nemame a nikdy mit nebudeme. Zemska atmosfera IR zareni blokuje. Schvalne si treba porovnejte teleskop Sophia ulozeny v tele letadla s predchudci JWST, kterymi byli Herschel ST, Spitzer ST.
Na Hubble byla kratce IR sirokouhla kamera s mizernym rozlisenim, ale uz davno ji doslo chladivo.
JWST je revoluce, protoze ma regenerativni chlazeni middle IR a uplne pasivni chlazeni near IR.
Boom clanku s daty z JWST cekam tak 2 – 5 let od zprovozneni.
To je samozřejmé, výsledky z JWST budou v řádu roků (kvůli mechanice skenování pro celých 360°) a jistě to bude posun. Když ne objevy, aspoň potvrzení teorií.
Hubble má proti „lepším“ pozemním teleskopům důležitou výhodu. Může být směrován pro jednu expozici desítky až stovky hodin. Rotace Země v tomhle pozemní dalekohledy omezuje – přestože blíž k zemským pólům je kompenzace jednodušší. A ještě družice SpaceX a časem dalšìch.
Je mi lito, ale mate o HST a JWST zkreslene predstavy. Nema cenu vyvracet vsechno. Nejvetsi nesmysl je vase tvrzeni ze JWST je zde pouze na doplnkovy vyzkum. Ehm… Zareaguji pouze na vase tvrzeni o omezene expozicni dobe pozemnich teleskopu.
Z vaseho prispevku se zda, ze neberete v uvahu fakt, ze expozice se da prerusit a pokracovat s ni dalsi den. Takze expozicni doba pozemniho teleskopu take muze dosahovat desitek i stovek hodin. Jina vec je, ze tohle prakticky nikdo nedela, protoze cas na teleskopu je drahy. Misto jedne expozice dlouhe desitky az stovky hodit, je mozno provest velky pocet kratsich pozorovani. Ty maji obecne mnohem vetsi vedeckou hodnotu. Pro dlouhou expozici musi byt zatracene dobry duvod.
Druha poznamka – asi vam to neni znamo, ale artefakty obrazu od druzic jako je StarLink lze pomerne lehce programove odstranit. Takze to take zadny zasadni problem pro pozemni teleskopy nepredstavuje.
Zajímavá myšlenka, pokud by se nahradily staré a poškozené gyroskopy a obměnila energetická část HST mohlo by to astronautice velmi výrazně pomoci. Držme palce ať se alespoň něco povede.Pavel
Tohle je mimo možnosti Dragonu, ale jistě by to šlo udělat se StarShip. Ale tam myslím, že s ní Hubbla naloží a přivezou zpět na Zemi. Umíte si představit tu senzaci vidět skutečný HST v muzeu?
Hlavní je, že se o tom konečně začlo alespoň uvažovat. Často se zapomíná, že sebelepší adaptivní optika nenahradí větší nepoškozené zorné pole HST a možnost dívat se na jeden objekt mnohem déle, než ze Země.
Líbilo by se mi, kdyby Dragon přiletěl k HST, z nákladové zadní části by se vyskládala robotická paže, chytla se boku Dragona a přeručkovala tak k teleskopu, jako to je na ISS. No a pak by si HST přitáhla a uchytila na dokovací mechanismus vysunutý z předku Dragona. Dost šílené, ale třeba by to šlo 😀
Takže jak jsem pochopil, Dragon se nemůže připojit k HST přímo, protože překáží odklopná špička. Řešení: předělat špičku? Mít v trunku nějaký nástavec? Ale jak ho přesunout na předek? Mít druhý spojovací uzel v trunku a nacouvat k HST? Kolik paliva by mohl Dragon použít na zvýšení dráhy a o kolik km by jí skutečně zvýšil? Šly by zvětšit nádrže Dragonu? Nebo mu dát do trunku přídavný motor? Může vůbec pilotovaný Dragon startovat s nákladem v trunku?
Diskutuje se tu též o výstupu kosmonautů a opravě HST, to je podle mě nereálné. Na to Dragon nemá kapacitu. Výstupy z Dragonu podle mě budou spíš „turistické“ než pracovní, čili jen v době, když bude světlo, skafandry budou na kabelu a bez batohu, obvykle tedy 2x 45 minut, kdy vždy dva členové posádky vystoupí a v druhém ok
termínu se prohodí. Nějaké složité činnosti dělat nebudou. Natož oprava HST. Zapomeňte.
Někdo vidí v otázkách výzvu, jiný překážky a důvod k rezignaci. SpaceX a NASA naštěstí patří do první skupiny.
Mě překvapilo, že SpaceX chce v té studii pracovat s CD a ne Spaceship. To by napovídalo, že by se taková mise, pokud se ukáže jako možná, měla uskutečnit v horizontu několika málo let.
Já s Kamilem musím souhlasit.
Pokusil jsem se shrnout zajímavé detaily Hubbla a také možnosti jeho oprav různými stroji a pokusil jsem se vypracovat reálný scénář opravy pomocí Crew Dragonu. Bohužel se to sem asi nevešlo. Nevím!
Jinak doporučuji si přečíst na tomto webu seriál KOSMICKÝ ŠATNÍK – u kterého mne mrzí jen to, že nedává alespoň čestnou (maličkkou) zmínku vybavení Joe Kittingera.
Komentáře byly z neznámého důvodu systémem zařazeny do spamu. Už je to opraveno.
😎
Tady je víc myšlenek, takže než reagovat na každou jednotlivě tak to schrnu!
1 JWST – je to skvělý přístroj ( dokonce lepší než jsme doufali! ) ale má pár much.
Já za sebe lituji toho, že nemá kromě infrakamery i optické senzory. prostě by mohl snímat i v optickém oboru. Ano překrýval by se tak s HST! ale to to jde!
Mohli by pak případně být OBA součástí optického interferometru o délce přes 1.2 mil Km ( vzálenost mezi Zemí a L2!! ) Jistě bylo by potřeba hodně výpočtů, ale to pro Horizont Event taky! Také by si mohli vypomáhat v případě nevhodné polohy cílů- i když jen částečně ( hodně částečně) .
Další velkou chybou ( a mnohem větší) je to ,že má takříkajíc kratší dobu spotřeby. Původně byl vypouštěn na dobu 5let, v současné době je jeho životnost udávaná na 10let- díky úspoře paliva raketou Ariane5! ( zásluha ESA!! :-)1! ) Ale tato životnost se příliš nezlepší. A bohužel by také si neměla smysl. Koncepce JWST používá koncepci zrcadla, které je mnohem méně chráněné oproti mikrometeoritům ( jak jsme se už přesvědčili!) a tak po více než 10 letech by už bylo značně poškozené .
Oproti tomu Primár( hlavní zrcadlo) HST je z převážné části chráněno trupem HST a jediný úhel ohrožení je zkrze vstupní pupilu teleskopu ( Tou „dírou“ kterou se kouká!! ) Tudíž je zrcadlo HST v tuto chvíli zřejmě ještě ve velmi skvělé kondici.
Tedy zřejmě až na pár nevýzmamných škrábanců.
Jsem si jist, že primár JWST by po 30letech ve vesmíru ( i když v L2) byl v podstatě osleplý a zprohýbaný.
Proto si myslím, že HST rozhodně stojí za záchranu , ostatně Haleuv dalekohled ( 5.08m – 200 in) na Mt Palomaru je starý v tuto chvíli 74let a stále pracuje.
K možnostem záchrany HST. Nejlepší by bylo asi samozřejmě ho celý odvést na zem a tam servisovat ( původně to tak bylo i v plánu! ) Jelikož raketoplány nelétají, tak jediný prostředek , který by snad ( v blízkém) budoucnu byl toho schopen – je pripravovaná Starschip.
V takovém případě by byl HST rozebrán a v podstatě přestavěn na nový teleskop, přičemž by zřejmě z něho zůstalo primární zrcadlo a kostra. (Možná ani ta kostra ne!)
Hlavní zrcadlo by se zřejmě očistilo a znovu pokovilo. Velmi pravděpodobně by se k němu připároval nový sekundár ( první pomocné zrcadlo) , které by se už vybrousilo tak, aby přímo korigovalo známou chybu primáru.
Apropos. Nevím kolik lidí si tady uvědomuje jak velký a masívní kus materiálu je hlavní zrcadlo Hubleova teleskopu.
Jedná se o jakýsi koláč s malou dírou uprosřed. Jenže rozměry tohoto koláče jsou v průměru 2.39 m ( !!!!) a tlouťka tohoto koláče je čtvrt metru. Ten otvor upřosřed má tak asi také zhruba čtvrt metru- nevím přesně!
No a váha?? i přes četné vylehčovací dutiny je to okolo 5tun. Ty dutiny jsou umístěny v té kratší ose tohoto válce a tak zadní část zrcadla tvoří síť propojených žeber- která dávají tomuto kusu speciálního skla neobyčejnou tuhost a pevnost. ( Ta je nutná – protože největší přípustné průhyby zrcadla jsou menší než 35 nanometrů- osmina vlnové délky světla)
Dámy a pánové – tohle URČITĚ PROJDE zkrz atmosféru!!
Proto se na možnost , že by snad někdo přiletěl a „POUZE“ popostrčil HST na vyšší dráhu moc nefandím. Nejlepší by snad bylo , aby ten dotyčný se k HST připojil , postrčil ho výše a zůstal k němu připojen, protože pak bude záruka, že se podaří toto soulodí zachytit a provést na něm potřebné opravy , nebo pokud nebude zbytí ho ŘÍZENĚ odeslat do atmosféry , tam – kam jeho hlavní zrcadlo nikomu neublíží.
Tohle prostě vylučuje Crew Dragona a tady je místo jen pro robota, který tak může být připojen k HST po CELÉ roky.
K opravě prosřednictvím Crew Dragonu. Když jsem si spočítal tlouštku stěny a plochu kulové přechodové komory o průměru 2metry ( což je podle mne tak akorát!) došel jsem k číslu pod 100kg ( když jsem počítal se slitinami hliníku a tak nějak rozumnými bezpečnostními koeficienty. )V případě použití kompozitů to může být i méně. Počítejme se dvěma dveřmi pro výstup ven, uchytem pro jeden nebo dva manipulátory, jedním velkým oknem pro přímé pozorování práce spolupracujícím kolegou zevnitř( To velké okno při té turistické akci bylo moc fajn a plně vyhovující Není důvod používat nic jiného). Řekněme, že plně vystrojená kabina bude mít hmotnost 500kg plus stykovací uzel. ( Orbitální sekce lodi Sojuz má okolo 1tuny)
CD bude samotná nijak nemodifikovaná , vybavená stykovacím uzlem .
Raketa samotná bude mít prodlouženou sekci na druhém stupni- jakýsi druhý trunk, ve kterém bude
uložena přechodová komora. Pravděpodobně pyrotechnické zařízení k odstranění tohoto přidavného trunku a dále přídržné zařízení pro přechodovou komoru.
Loď bude mít 4členy posádky, z nichž nejméně dva budou vybavení skafandry pro EVA a zbývající 2 budou vybaveni pro pohyb ve vakuu uvnitř kosmické lodi ( přechodové komoře) . Maximálně předpokládám částečné vyklonění ze vstupních otvorů přechodové komory. Výprava bude dále potřebovat dva manipulátory schopné připojení na přechodovou komoru a s dosahem nejméně 8m . Je nutné aby dosáhl od přechodové komory dospod trunku a pomohl tak vytahovat a ukládat vybavení.
Dále bude vybavení výpravy přípravek pro zachycení HST , který bude později připojen na přechodovou komoru. Bylo by velmi výhodné pokud by tento držák byl schopen zároveň držet i přechodovou komoru uvnitř pomocného trunku.
Náhradní díly k samotnému vesmírnému teleskopu.
Samozřejmostí budou zásoby pro zajištění letu na dva týdny plus nějaká rozumná rezerva ( týden??)
Po startu dojde k oddělení lodi od druhého stupně -s dosud připojeným sekundárním trunkem. Poté bude následovat scénář jako z Apolla. Otočení lodi k druhému stupni čumákem, odvržení sekundárního trunku a stykovací manévr s druhým stupněm . Po celou tuto dobu druhý stupeň udržuje svojí polohu v prostoru . Po úspěšné stykovce dojde k rozpojení držáku přechodové komory a odlet od už nepotřebného druhého stupně.
Další fázi bude příprava přechodové komory na práci. Oba manipulátory budou namontovány na vnější část přechodové komory. Dále bude namontován držák HST. Bylo by velmi výhodné pokud by toto vše šlo udělat bez nutnosti EVA.
Mezitím bude probíhat stíhání HST. Po jeho dostižení dojde k záchytu pomocí jednoho ze dvou manipulátorů a jeho přemístění do držáku na přechodové komoře.
Teprve poté se rozběhne vlastní oprava HST.
Pokud by došlo k nějakým problémům , včetně havarijních a nouzových stavů ,je možné je řešit vícero způsoby. Manipulátory jsou dva , venkovní průlezy také a uvnitř jsou dva lidé , kteří si mohou obléknout skafandr pro možnost dehermetizaci vnitřního prostoru lodi ,případně asistovat zevnitř přechodové komory ať už bude hermezovaná či ne!!
V nouzi je ostatně také možné odhodit celou přechodovou komoru i s připojeným HST!
Po dokončení oprav a přesunu vyměněných dílů do trunku ,úklidu manipulátorů a případnému zvýšení oběžné dráhy dojde k vypuštění HST .
Tohle si myslím bude dosti problém , protože si nejsem jist , zda je CD na to vybaven vhodnými motory. ( Myslím, že ne! Raketoplány byly tímto způsobem před servisními lety zvláštně modifikovány- byly vybaveny zvláštními motory o velmi nízkém tahu a velmi proměnlivém vektoru tahu) . Zvláštní motorové moduly ( motory plus nádže s palivem a příslušenstvím )by mohly být ale součástí trunku, což by problém vyřešilo.
Poté provede sestava CD + přechodová komora sestup na nižší oběžnou dráhu, kde dojde k odhození už nepotřebné přechodové komory. ( nenechávat na vysoké dráze smetí!!)
No a pak už šupajdy domů!!
Já osobně bych nejraději nakládal ty manipulátory dovnitř do kabiny, kde ale bude už i spousta jiného vybavení. Může se použít později i na něco jiného.
Pokud si někdo myslí, že ten manipulátor je jaxi navíc, tak ať zkusí vyměnit žárovku v lustru a visí přitom za lustrovy hák ať se přitom natočí a hodí to video sem. Chci se pobavit!
Mně přijde jako nejlepší řešení přiletět s Dragonem, připojit se k HST couváním – k upravenému trunku. Automaticky nebo při výstupu propojit systémy (elektrika, data). Trunk pak oddělit a vrátit se s kabinou na zem. Oddělený trunk pak využije instalované gyroskopy pro řízení HST a motor s nádrží pro zvednutí dráhy.
věci! Mužeš mi prosím popsat misi , při které provádí stykovku loď tím, že na cílový objekt zacouvá?
( a to nemluvím o tom, že by musela zacouvat s přesností na zlomky milimetru, tak aby si systémy na sebe „sedly“ a propojily se. Nebo chceš snad vyvinout speciální stykovací uzel k použití na rozhraní trunku o Průměru 3.6m a přístrojové části HST s průměrem 4.5m. A to i přes to, že dozadu z CD není vidět???)
Pokud má být HST funkční observatoří budou nově dodané gyroskopy ( nebo správněji gyrodyny- jsou v tomto případě silovými ovládacími prvky) správně řídit celou sestavu v potřebné přesnosti ( stotisíciny obloukové vteřiny) i přes možné tepelné odlišnosti mezi trunkem a vlastním trupem HST.
Panely na Trunku by byly zřejmě vítanou posilou pro stárnoucí napájecí panely HST a vzhledem k jejich upevnění se dá doufat, že by nebyly zdrojem mechanických vibrací při přechodu ze světla do stínu, jako se to stávalo u prvních panelů , ještě vypuštěných se začátku.
Ale vyvstává otázka jak dlouho dokáže Crew Dragon bezpečně letět bez svého přimárního zdroje elektřiny a hlavního tepelného radiátoru.
Zacouvat na spojovaci uzel je ten nejmensi problem. A ze dozadu nevidi je jeste mensi. Staci si dat dozadu stejnou kameru jako je vepredu.
Cilem toho projektu neni rict proc to nejde, ale jak to udelat. A at uz vymysli cokoliv, tak to pravdepodobne bude neco, co jeste nikdy nikdo predtim neudelal.
Odkud prosím berete ty zlomky mm? Raketoplán měl toleranci 3 palce. https://www.nasa.gov/missions/shuttle/f_docking.html
No protože pokud by jses chtěl dostat na nějaké hodnoty větší než těch pár zlomků milimetru musel by jsi vymyslet a zkostruovat něco podobné stykovacímu uzlu na obvodu trunku. Včetně naváděcích částí, které právě toto dělají- jejich skutečným úkolem je právě docílit souososti a sesouhlasení-( spasování) obou rozdílných strojů… Jenže k tomu potřebují určitý prostor. Který tu ovšem není.
Pokud vím Hubbleuv dalekohled disponuje jakousi tyčkou s kuličkou uprostřed přístrojové části ( která sloužila k zachycení pomocí Kanadské ruky raketoplánu) a po poslední návštěvě snad i několika zámky a naváděcími lopatky pro APAS 89, ale tím si nejsem jist…
Celý HST byl konstruován pro záchyt pomocí manipulátoru a tak jsem ve svém plánu z této skutečnosti vycházel a tento scénář záchytu zachoval.
Ostatně i při záchytu dojde nejprve k paralelnímu letu obou strojů a až poté se pomocí ruky dorovná tak, aby rozdíl nebyl vetší než pár milimetrů a teprve poté se tak obě tělesa po mechanické stránce spojí do jednoho.
Ještě k tomu Hubbleovu teleskopu!
Tak nějak jsem si všimnul, jak je venku a chtěl bych Vás pozvat i když není moc hezké počasí do Petřínské hvězdárny. A to raději ve dne, ono v noci při zatažené obloze není co vidět.
A konkrétně do západní kupole. Tam mají jako hlavní přístroj Maksutov- Cassegrain s revolverovou okulárovou hlavou- který nám v podstatě může velmi dobře předvádět jak ta optická část Hubbleova teleskopu funguje. Jediná část, která tam je “ navíc“ je ten maksutovův meniskus- který drží sekundární ( první pomocné) zrcadlo.
Při zataženě obloze ( ale nesmí pršet ) vám Demonstrátoři s velkou radostí ukáží co tento kus optiky dokáže- často na částech Petřínské rozhledny.
A tak pokud je poprosíte nejspíše i dalekohled otočí , tak aby se bylo možno podívat jak je sestrojen uvnitř a zkrz ten zmíněný meniskus se tak podíváte dovnitř ! Jako by jste se dívali dovnitř Hubbla!!! Dokonce i ta revolverová okulárová hlava má svůj protějšek nahoře. Podobným způsobem je různým způsobem “ přepínáno“ světlo do jednotlivých optických přístrojů – třeba známé širokoúhle planetární kamery3 !
No a taky se můžete dozvědět o tom , kdo to byl Edwin Hubble ,po kterém se HST jmenuje, co dokázal, jakým způsobem pracoval a což je také zajímavé s jakým přístrojem pracoval.
Bezpečně deorbitovat…..
Tak to chci vidět jak :))
Přiletí tam Starship nebo Dragon který bude mít v nákladovém prostoru speciální adaptér na zachycení a stáhne ho do nižší vrstvy atmosféry???
xD xD
Takové řešení by bylo velice jednoduché, ale do teď takovou misi neprovedla jediná firma, všichni na to s€rou a to včetně SpaceX a jejich 2.stupňů Falconů, které vynášejí satelity na vysoké nebo únikové orbity
Stačila by k tomu nepilotovaná družice na způsob MEV od Northrop Grumman, což je technologie, které již funguje v praxi. Sice je určena k manévrování s družicemi, které už nemají pohonné látky, ale po spojení by šlo tuto technologii jistě vyřešit i pro deorbitaci.