Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu.

Rusové diskutují v podstatě tři možnosti, jak by měl systém ROSS vypadat. První z nich je samostatná kosmická stanice s využitím modulů odpojených od ISS. Ta by obíhala na dráze střední šířky se sklonem 51,6 stupně. Druhou diskutovanou možností je výstavba zcela nové stanice, která by obíhala Zemi také na dráze se sklonem 51,6 stupňů. A třetí možností je výstavba kosmické stanice, obíhající na polární dráze se sklonem 96,8 stupně. Odhlédněme nyní od míry realističnosti ruských plánů a zaměřme se na možná rizika, a to zejména rizika pro zdraví kosmonautů.

Zkušenosti z ISS…
Ruští vědci věnují velkou pozornost oblasti mikrobiologických zdravotních rizik. Z tohoto hlediska by například bylo velmi problematické následné využití stávajících ruských modulů z Mezinárodní kosmické stanice. Analýza výsledků mikrobiologického monitorování habitatu ruského segmentu ISS ukazuje, že stav habitatu ISS se od 55. expedice zhoršil. Výsledky ukazují, že 65 % vzorků obsahovalo mikroorganismy v množství překračujícím přijatelné meze. Ruští experti zjistili, že mezi zástupci bakteriální flóry izolovanými z prostředí ISS byly identifikovány stafylokoky a streptokoky, bakterie s lékařským významem, které jsou schopny vyvolat alergické reakce a některé typy onemocnění měkkých tkání a horních cest dýchacích při imunodeficitu lidského organismu.

Ruské zdroje dále uvádějí, že plísně vyskytující se v modulech na ISS jsou schopné u lidí vyvolat toxická alergická onemocnění a mykózy. Tyto mikroorganismy neohrožují jen lidské zdraví. Dle vyjádření ruských expertů, jsou izolované druhy hub schopné napadat materiály a technická zařízení. K něčemu podobnému údajně došlo také na palubě orbitální stanice Mir, a to během Expedice 24, kdy došlo k problémům s komunikačním zařízením.

Ruští kosmičtí lékaři nakonec zastávají názor, že možnost využití modulů z ISS pro vytvoření základů stanice ROSS není doporučeno, a to z důvodu možné biokontaminace nových modulů plánované stanice. Následkem toho by bylo ohroženo zdraví posádky a byla by urychlena biodegradace materiálů nové stanice.

Nebezpečí na polární dráze…
Co se varianty umístění stanice ROSS na polární dráze týče, tam hlavní medicínské problémy vyplývají ze zvýšených radiačních rizik. Podle údajů IMBP (Институт медико-биологических проблем РАН – Institut Mediko-Biologičeskych problem – Rossiskoje Akademie Nauk) se s rostoucím úhlem sklonu oběžné dráhy výrazně zvyšuje dávka záření galaktického kosmického záření, které se skládá z těžkých vysokoenergetických nabitých částic. To vede ke zvýšení celkové dávky záření, ale toto zvýšení není kritické z hlediska možnosti pobytu člověka na této oběžné dráze, ačkoli přináší přísnější omezení délky výprav.

V současné době mají ruští vědci rozpracované projekty, v rámci kterých vyvíjejí prostředky dozimetrické kontroly těžkých částic, a to jak individuální, tak obecné, spojené se studiem skutečných účinků galaktického záření na různé orgány lidského těla.

Zvýšená rizika jsou také spojena se sluneční aktivitou. V důsledku každé sluneční erupce jsou do kosmického prostoru vyvrhována velká kvanta protonů. Jedná se o silně energetické částice, které snadno pronikají živými organismy a při tom závažně poškozují jejich DNA. To potom může vést od rozvoje nádorového bujení, až po zánik buněk, a tedy i ke smrti organismu. Polární dráha má ještě další specifikum, co se týče působení radiace. Lze na ní totiž očekávat zvýšenou expozici elektronům. Ty poškozují především kůži a zrak. To vše bude muset být bráno v úvahu s velkou vážností při vývoji ochranných opatření.

Přípravný výzkum z hlediska medicíny…
Rizika, spojená s působením podmínek, panujících na polární oběžné dráze na živé organismy, jsou stále opředena mnoha nezodpovězenými otázkami. Odpovědi na tyto otázky by měly dát plánované lety biodružic Bion-M, které budou mít na palubě zástupce různých živých organismů od těch nejnižších, až po obratlovce. Rusové jsou však přesvědčeni, že již dnes mají dostatek informací k tomu, aby mohli prohlásit, že bezpečnost pilotovaných kosmických misí na polární dráhu jsou schopni zajistit.

Realita, nebo fikce?
I přes katastrofální ekonomickou, politickou a vojenskou situaci, do které Rusko přivedl režim Vladimíra Putina, ruští vědci stále upírají své zraky k meziplanetárním vesmírným misím. Pro tento účel by jistě měla plánovaná kosmická stanice ROSS široké využití. Je však třeba říci, že něco podobného by znamenalo naprosto mimořádné náklady. Lze oprávněně pochybovat o tom, že válkou a sankcemi zdecimovaná ruská státní pokladna by na něco takového v dohledné době měla finanční prostředky. A nejde jen o finance, ale jde i o kapacity vojensko-průmyslového komplexu. Nicméně i přes to se lze domnívat, že v ruských laboratořích a projektových kancelářích vznikají (i když často v utajení) zajímavé koncepty. Tak uvidíme.

Zdroje informací:
https://new.ras.ru/