Start americké vědecké sondy Psyche na raketě Falcon Heavy od SpaceX byl naplánován na 1. srpna. Tehdy k němu však nedojde, jelikož byl start odložen nejdříve na 20. září. Pozemní týmy totiž během softwarových zkoušek objevily závadu. Bezpilotní sonda dorazila na Kennedyho středisko na Floridě 29. dubna, kdy ji sem od kalifornské JPL dovezl americký armádní transportní letoun. Experti se pak postarali o přesun kontejneru s pečlivě řízeným vnitřním prostředím do čisté místnosti na Payload Hazardous Servicing Facility. Tady byl kontejner otevřen a uvnitř uložená sonda mohla být připojena k manipulační konstrukci, na které mohla proběhnout série hardwarových a softwarových zkoušek. Ty měly ověřit, že sonda bezpečně přečkala přesun přes celé Spojené státy.

Tuto testovací kampaň však přerušilo objevení závady, jejíž řešení si vyžádá odklad startu sondy Psyche o nejméně 7 týdnů. „Závada neumožnila potvrdit, že software, který řídí sondu, funguje podle očekávání,“ uvedla NASA v psaném prohlášení vytvořeném v reakci na dotaz portálu Spaceflight Now, kde dále stojí: „Tým pracuje na nalezení a opravení problémů.“ Nový termín zhodnocení připravenosti ke startu mise Psyche se nyní posunul nejdříve na 20. září, což potvrdil Gretchen McCartney, mluvčí JPL, tedy střediska NASA, které vede tuto misi.

Výhodou je, že Psyche má dlouhé startovní okno, které se otevírá 1. srpna a trvá až do podzimu. Během tohoto období je Země v optimální pozici pro meziplanetární cestu sondy Psyche. Sonda totiž míří ke svému jmenovci – na kovy bohaté planetce Psyche z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. NASA ani členové týmu Psyche neodpověděli na dotaz Spaceflight Now, jaká je přesná délka letošního meziplanetárního startovního okna, případně zda se po roce 2022 nabízí nějaká další možnost.

Další kroky směřující ke startu sondy Psyche zahrnují třeba instalaci transpondéru pro hluboký vesmír. Jde o součást komunikačního systému sondy, který musel být ještě na JPL od sondy odpojen, aby se mohly vyřešit jeho problémy. Pozemní týmy navíc ještě budou muset naplnit nádrže sondy více než tunou xenonu. Tento plyn bude sloužit jako pohonné médium iontového pohonu. Poté bude možné uzavřít připravenou sondu do aerodynamického krytu a přesunout k raketě.

Sonda Psyche má startovat na raketě Falcon Heavy z floridské rampy 39A na Kennedyho středisku. Nosič udělí nákladu únikovou rychlost od země, aby mohla sonda příští rok v květnu proletět kolem Marsu. Využije při tom gravitaci planety, aby zamířila vstříc cílové planetce. Sonda Psyche se k planetce Psyche dostane v lednu 2026, načež vstoupí na její oběžnou dráhu, jejíž výška se bude postupně měnit, aby bylo možné důkladně zmapovat celý povrch zatím neznámého světa. Planetka Psyche je z velké většiny tvořena železem a niklem, má nepravidelný tvar a průměr přibližně 226 km. Tři a půl roku dlouhá cesta k cílové planetce bude měřit 2,4 miliardy kilometrů a plán počítá s tím, že sonda po svém příletu stráví u planetky Psyche 21 měsíců věnovaných vědecké misi.

NASA vybrala návrh mise Psyche v roce 2017 v rámci programu Discovery. Ten se zaměřuje na meziplanetární mise limitované cenovým stropem. Společně s Psyche byla vybrána i mise Lucy, která na svou misi vyrazila vloni na podzim. Sonda Psyche byla sestavena a otestována na JPL. Firma Maxar, která běžně staví telekomunikační družice dodala nosnou konstrukci, pohonný systém a fotovoltaické panely. JPL, která se může chlubit dlouhodobými zkušenostmi s provozem meziplanetárních misí, poskytla Psyche letový počítač, řídící software a také díly pro komunikační a energetický systém. Celkové náklady na misi Psyche dosahují přibližně jedné miliardy dolarů, v čem je započítán několikaletý vývoj, platba za start i za činnosti spojené s provozem mise.

Se sondou Psyche ale mají vyrazit i dva malí spolucestující. Dvojice malých amerických sond Janus (každá váží jen 36 kg) sice poletí na stejném Falconu Heavy jako Psyche, ale zamíří na odlišnou cestu, na které prozkoumají jiné planetky. Pro SpaceX bude tento start výjimečný. Vůbec poprvé totiž půjde o start těžké rakety Falcon Heavy pro NASA. Tento nosič vznikl spojením a lehkou úpravou tří prvních stupňů klasického Falconu 9 dohromady, což raketě dává tah 2,1 milionu kilogramů, který zajišťuje 27 raketových motorů Merlin. Falcon Heavy zažil v letech 2018 a 2019 celkem tři starty, ovšem od toho zatím posledního uplynuly už tři roky.

Na období do konce roku 2022 je předběžně plánováno hned několik startů Falconu Heavy – odkladem startu Psyche dochází k časové kolizi, protože na období „ne dříve než v září“ je předběžně plánován i start Falconu Heavy s americkou komerční družicí ViaSat 3, která má zajišťovat přístup k internetu. Americké kosmické síly navíc připravují dvě mise s utajeným nákladem, které by mohly odstartovat ještě letos. Jedna z těchto misí (USSF 44) byla předběžně plánována na konec června, ovšem byla odložena na neurčito. Mluvčí kosmických sil minulý týden uvedl, že není schopen poskytnout aktualizovaný harmonogram mise USSF 44.

Další mise amerických kosmických sil využívající Falcon Heavy (USSF 52) byla původně plánována na start po USSF 44 zhruba kolem října. To však platilo v období před odkladem USSF 44. Žádný z odkladů se netýká nosné rakety. Jde o zpoždění způsobená komplikacemi na straně nákladu. Ostatně když půjdeme v čase ještě více zpět, tak zjistíme, že USSF 44 měla startovat už koncem roku 2020 – tehdejší odklad byl v prohlášení kosmických sil spojen právě s přípravou nákladu. Odklady se nevyhnuly ani zmíněné komerční družici ViaSat 3, která má zajišťovat připojení k internetu pro uživatele na celém americkém kontinentu. V tomto případě byly problémy s výrobními lidskými i doručovacími kapacitami, které firma částečně spojuje s pandemií covid-19. Znamená to tedy, že sonda Psyche byla posledním letošním nákladem Falconu Heavy, který zůstával bez odkladů. Nakonec ale došlo i na ni.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220503-PH-ILW01_0067~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220509-PH-WPK01_KSC_4884~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220503-PH-ILW01_0047~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220509-PH-WPK01_KSC_4878~large.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D37V8kdUwAAOVq6.jpg