sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tohle není Arrakis, tohle je Mars!

Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.

Zjistili jsme, že procesy, které dělají ze Země obyvatelný svět, se na Marsu zastavily před stovkami milionů let. Život tu ale být mohl, anebo dokonce ještě někde je. Pokud ano, žije na mrtvé planetě. Vzduch je tu řídký, přesycený oxidem uhličitým a je tu zima, až mínus osmdesát stupňů. Pozitivní ovšem je, že je tu voda, zmrzlá. Najdeme jí pod povrchem a na pólech. Dokonce i v atmosféře – sněží tu. Pokud ale uvážíme všechny okolnosti, je těžké si představit cokoli schopného v takto drsných podmínkách přežít.

Kamera HiRISE sondy MRO.
Kamera HiRISE sondy MRO. Zdroj: NASA/JPL/Ball Aerospace

Něco přesto existuje. Jsou to viry, které, jak už víme ze Země, dokáží přestát ledacos a je možné, že se některé dokázaly adaptovat i takovému prostředí. Odpověď stále hledáme. Máme roboty, jak na povrchu, tak okolo planety. Jedním z těchto automatů je americký Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), který má na svém „těle“ umístěnou nejvýkonnější kameru, jaká kdy byla k jiné planetě vyslána. HiRISE ( High Resolution Imaging Science Experiment), je jeden z šesti hlavních přístrojů na sondě MRO určené ke studiu geologie a klimatu rudé planety. Dále i k průzkumu budoucích míst pro přistání a k přenosu dat z povrchových misí zpět na Zemi. Součástí orbiteru jsou tři kamery: HiRISE, CTX a MARCI, dva spektrometry: CRISM a radar SHARAD a dva vědecké přístroje, které využívají údaje z technických subsystémů pro sběr vědeckých dat.

Seán Doran dal dohromady již několikátou dechberoucí podívanou, kterou složil právě z dat pořízených kamerou HiRISE. Pamatujte však na to, že barvy, které vidíte na snímcích z HiRISE, nekorespondují s tím, jak bychom je ze stejné vzdálenosti vnímali my. Je to proto, že kamera HiRISE vidí Mars v jiných částech spektra, které lidské oko není schopno vidět. Kombinace tří různých, barevných filtrů: červený, modrozelený a blízký infračervený, umožňuje vytvářet výsledné obrázky ve vysokém rozlišení. Ovšem nenechte se mýlit, tyto snímky jsou i tak nesmírně cenné, protože osvětlují rozdíly mezi různými materiály a texturami povrchu. Velmi dobře lze vnímat změny. Což je perfektně patrné právě na tomto fascinujícím videu, které nebylo pořízené na fiktivní planetě Arrakis z románu Duna, jak by se mohlo zdát, ale na Marsu.

Stačí si jen zvolit vhodné rozlišení a kochat se detaily. Snímky byly pro účely videa upraveny z dat NASA/JPL-Caltech/Univ. z Arizony. Celý záznam ukazuje oblast velkou asi 1 km pořízenou z výšky 250 km kamerou HiRISE. Jde o část z oblasti známé jako Nili Patera, což je jedno z nejaktivnějších dunových polí na Marsu. Pozorováním toho, jak se duny pozměňují, mohou odborníci NASA posléze určit, jak se mění směr větru rok od roku a sezónu od sezóny. Jasně patrné jsou písečné barchanové duny, které známe i ze Země. Nili Patera se nachází na vrcholu lávového dna v blízkosti starodávné sopky. Oblast leží poblíž marťanského rovníku. Souřadnice polohy jsou 8,7° severní šířky, 67,3° východní délky.

Jedna z divočejších teorií říká, že v minulosti do Marsu mohl narazit asteroid. Srážka vyvrhla do kosmu spousty úlomků s obsahem mikroorganizmů, a ty pak dopadaly na mladou Zemi, kde započal život. Pokud je to pravda, tak není divu, že nás Mars, tak přitahuje. Mohla by to totiž klidně být i naše domovská planeta. V takovém případě vlastně hledáme vlastní minulost. To všechno jsou ovšem tajemství, která stále čekají, až budou prozkoumána.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/watch?v=lBq9Tnv8jus

Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/lBq9Tnv8jus/maxresdefault.jpg
https://mars.nasa.gov/layout/mro/hirise.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
JanHonnza
JanHonnza
3 let před

Krásnej text, stejně tak obrázky, moc děkuju….

Borin
Borin
3 let před
Odpověď  JanHonnza

Ano, krása a obava, že se při splněné naději něco zvrtne. Nepřàl bych si boj o životaschopnost mezi genetickými informaceni Marsu a Země.

Jiří Hadač
Jiří Hadač
3 let před

Zajímavé, co dokáže malinké posunutí spektra, jak kdyby tam tekla čokoláda 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.