sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Konec observatoře SOFIA

Upravený typ Boeingu 747 registrovaný jako N747NA, byl doposud využíván jako observatoř v oblacích. Fanouškům astronomie, letectví i kosmonautiky je znám pod označením SOFIA neboli Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy. Přezdívaná taky jako Červené oko. (Red-Eye). Observatoř spravovala zejména agentura NASA a německý výzkumný ústav DLR. NASA poskytovala letadlo a letiště a DLR dodal teleskop a zaplatil náročnou přestavbu. O vysoký roční rozpočet se oba partneři programu dělili. To vše se ovšem v roce 2022 změní.

NASA a její partner Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) se po osmi letech úspěšné vědecké práce rozhodli ukončit mise Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA). SOFIA ukončí svou činnost nejpozději 30. září 2022, kdy skončí prodloužení jejího současného funkčního období. Unikátní observatoř ukončila svou pětiletou hlavní misi v roce 2019 a v současné době dokončuje tříleté prodloužení její mise. V rámci přehledu současného stavu astronomického výzkumu zhodnotila přínos Národní akademie věd v rámci Decadal Survey on Astronomy and Astrophysics 2020. Zpráva poskytla NASA odborné doporučení pro budoucnost americké astrofyziky, a dospěla k závěru, že vědecká produktivita observatoře SOFIA neospravedlňuje její vysoké provozní náklady. Zpráva rovněž zjistila, že schopnosti SOFIA se významně nepřekrývají s vědeckými prioritami, které průzkum určil pro příští desetiletí a další období.

Lze to tedy chápat, tak, že NASA například již počítá s výsledky infračerveného mega Teleskopu Jamese Webba. Průzkum proto doporučil NASA ukončit misi SOFIA po prodloužení její současné mise. NASA a DLR toto doporučení přijaly. SOFIA dokončí svůj plánovaný provoz ve fiskálním roce 2022 a poté bude provoz letounu s teleskopem na palubě ukončen.

Na provozu se během provozu observatoře SOFIA podílely stovky jednotlivců ze Spojených států a Německa. Její vývoj byl zahájen v roce 1996. Náročná přestavba trvala dlouhá léta a letoun byl proto dokončen až v roce 2010 a plné operační způsobilosti dosáhl v roce 2014. Během osmi let, které od té doby uběhly, SOFIA pozorovala Měsíc, planety, hvězdy, hvězdotvorné oblasti a blízké galaxie, včetně objevu vody na povrchu Měsíce v roce 2020. Významné bylo i pozorování trpasličí planety Pluto a doplňující výzkum k sondě New Horizon, která kolem tohoto neuvěřitelně zajímavého tělesa prolétla a její mise trvá i nadále.

Do budoucna budou data z observatoře SOFIA k dispozici ve veřejném archivu NASA, aby je mohli využívat astronomové po celém světě. NASA bude i nadále pokračovat v rozvoji budoucích vědeckých objevů v infračervené oblasti, počínaje nedávno vypuštěným vesmírným dalekohledem Jamese Webba, jak už bylo řečeno. Lze se domnívat, že upravený Boeing poté skončí v některém z velkých muzeí.

Zdroje informací:

Článek z velké části přeložen z: https://www.nasa.gov

Zdroje obrázků:

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrDub
PetrDub
2 let před

Ohromně zajímavý stroj, ale je asi pravda, že JWST bude v IR oblasti „jiné kafé“ a provozovat takto relativně drahý program pak nedává smysl. Jedině snad to, že kdyby došlo k nějaké zajímavé události v části oblohy, která bude v daném okamžiku nedosažitelná pro JWST, by mohlo opodstatnit další existenci, ale to ta komise určitě vzala v potaz také.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.