sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SpaceNews

Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.

Indické projekty

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Konec observatoře SOFIA

Upravený typ Boeingu 747 registrovaný jako N747NA, byl doposud využíván jako observatoř v oblacích. Fanouškům astronomie, letectví i kosmonautiky je znám pod označením SOFIA neboli Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy. Přezdívaná taky jako Červené oko. (Red-Eye). Observatoř spravovala zejména agentura NASA a německý výzkumný ústav DLR. NASA poskytovala letadlo a letiště a DLR dodal teleskop a zaplatil náročnou přestavbu. O vysoký roční rozpočet se oba partneři programu dělili. To vše se ovšem v roce 2022 změní.

NASA a její partner Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) se po osmi letech úspěšné vědecké práce rozhodli ukončit mise Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA). SOFIA ukončí svou činnost nejpozději 30. září 2022, kdy skončí prodloužení jejího současného funkčního období. Unikátní observatoř ukončila svou pětiletou hlavní misi v roce 2019 a v současné době dokončuje tříleté prodloužení její mise. V rámci přehledu současného stavu astronomického výzkumu zhodnotila přínos Národní akademie věd v rámci Decadal Survey on Astronomy and Astrophysics 2020. Zpráva poskytla NASA odborné doporučení pro budoucnost americké astrofyziky, a dospěla k závěru, že vědecká produktivita observatoře SOFIA neospravedlňuje její vysoké provozní náklady. Zpráva rovněž zjistila, že schopnosti SOFIA se významně nepřekrývají s vědeckými prioritami, které průzkum určil pro příští desetiletí a další období.

Lze to tedy chápat, tak, že NASA například již počítá s výsledky infračerveného mega Teleskopu Jamese Webba. Průzkum proto doporučil NASA ukončit misi SOFIA po prodloužení její současné mise. NASA a DLR toto doporučení přijaly. SOFIA dokončí svůj plánovaný provoz ve fiskálním roce 2022 a poté bude provoz letounu s teleskopem na palubě ukončen.

Na provozu se během provozu observatoře SOFIA podílely stovky jednotlivců ze Spojených států a Německa. Její vývoj byl zahájen v roce 1996. Náročná přestavba trvala dlouhá léta a letoun byl proto dokončen až v roce 2010 a plné operační způsobilosti dosáhl v roce 2014. Během osmi let, které od té doby uběhly, SOFIA pozorovala Měsíc, planety, hvězdy, hvězdotvorné oblasti a blízké galaxie, včetně objevu vody na povrchu Měsíce v roce 2020. Významné bylo i pozorování trpasličí planety Pluto a doplňující výzkum k sondě New Horizon, která kolem tohoto neuvěřitelně zajímavého tělesa prolétla a její mise trvá i nadále.

Do budoucna budou data z observatoře SOFIA k dispozici ve veřejném archivu NASA, aby je mohli využívat astronomové po celém světě. NASA bude i nadále pokračovat v rozvoji budoucích vědeckých objevů v infračervené oblasti, počínaje nedávno vypuštěným vesmírným dalekohledem Jamese Webba, jak už bylo řečeno. Lze se domnívat, že upravený Boeing poté skončí v některém z velkých muzeí.

Zdroje informací:

Článek z velké části přeložen z: https://www.nasa.gov

Zdroje obrázků:

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrDub
PetrDub
2 let před

Ohromně zajímavý stroj, ale je asi pravda, že JWST bude v IR oblasti „jiné kafé“ a provozovat takto relativně drahý program pak nedává smysl. Jedině snad to, že kdyby došlo k nějaké zajímavé události v části oblohy, která bude v daném okamžiku nedosažitelná pro JWST, by mohlo opodstatnit další existenci, ale to ta komise určitě vzala v potaz také.

https://kosmonautix.cz/2022/05/01/konec-observatore-sofia/