sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Konečně! JWST má plně nastavená zrcadla

Dlouhý a mimořádně pečlivý proces zarovnávání optických prvků Teleskopu Jamese Webba byl dokončen. Mohlo tedy přijít kompletní zhodnocení, které ukázalo, že observatoř je schopna pořizovat čisté a správně zaostřené snímky pomocí každého ze čtyř výkonných palubních přístrojů. Nyní, když byl dokončen sedmý (a tedy poslední) krok procesu zarovnávání zrcadel, proběhlo klíčové zasedání týmu, který měl tuto činnost na starost. Jeho členové se jednohlasně shodli, že JWST je připraven na přechod do poslední fáze příprav – zavádění vědeckých přístrojů do provozu. Tato činnost by měla trvat zhruba dva měsíce, takže by vědecká činnost mohla začít letos v létě.

Jednotlivé přístroje Webbova teleskopu sdílí zorné pole JWST, ale při každém pozorování vidí různé přístroje jiné části oblohy.
Jednotlivé přístroje Webbova teleskopu sdílí zorné pole JWST, ale při každém pozorování vidí různé přístroje jiné části oblohy.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Zarovnání teleskopu vůči všem palubním přístrojům JWST můžeme dobře vidět na sérii snímků, které zachycují celé zorné pole observatoře. „Tyto mimořádné testovací snímky z úspěšně zarovnaného teleskopu ukazují, čeho jsou lidé z různých států a kontinentů schopni dosáhnout, když mají odvážnou vědeckou vizi k průzkumu vesmíru,“ říká Lee Feinberg z Goddardova střediska, který je manažerem optických systémů Webbova teleskopu.

Stále navíc pokračuje již dříve naznačený trend – optické parametry teleskopu zůstávají lepší, než jaké byly nejoptimističtější odhady inženýrského týmu. Zrcadla Webbova teleskopu nyní směřují plně zaměřené záření z vesmíru do každého přístroje. Každý přístroj tak může úspěšně pořizovat snímky podle světla, které se k němu dostane. Obrazová kvalita, kterou všechny přístroje poskytují už leží na takzvaném difrakčním limitu. To znamená, že jemnost detailů, které můžeme vidět, je tak dobrá, jak může podle fyzikálních zákonů být – pochopitelně s přihlédnutím k dané velikosti teleskopu. Od této chvíle už budou všechny další změny pozice zrcadel opravdu velmi jemné, bude totiž docházet k periodickým úpravám orientace segmentů primárního zrcadla.

Inženýrské snímky dokonale zaostřených hvězd v zorném poli každého přístroje ukazují, že teleskop je správně zarovnán a zaostřen. V rámci této zkoušky se JWST zaměřil na část Velkého Magellanova oblaku, což je malá galaxie doprovázející naši Mléčnou dráhu. Přístroje tak mohly vyfotit husté pole stovek tisíc hvězd, které pokrývaly všechny jejich senzory. Velikosti a pozice těchto snímků, které vidíme na obrázku, zobrazují relativní uspořádání každého přístroje JWST na ohniskové rovině teleskopu. Každý míří oproti ostatním na trochu jinou část oblohy. Tři snímkovací přístroje odhalují záření z mezihvězdných oblaků, ale i světlo hvězd. Snímky z přístroje NIRCam byly pořízeny na vlnové délce 2 mikrometry, snímky z NIRISS, které zde vidíme, byly pořízeny na vlnové délce 1,5 mikrometru a MIRI, která pracuje se zářením delších vlnových délkách, se pochlubila snímky pořízenými na vlnové délce 7,7 mikrometru. NIRSpec není ani tak snímkovací přístroj jako spíše spektrograf, ale i přesto dokáže pořizovat snímky (třeba pro kalibraci nebo potvrzení nalezení cíle) - v tomto případě na vlnové délce 1,1 mikrometru. Tmavé oblasti, které můžeme vidět na části snímků z NIRSpec, jsou způsobeny strukturou pole mikrozávěrek. Jde o pole několika set tisíc ovladatelných závěrek, které se mohou otevírat a zavírat, čímž je možné vybrat, které světlo se pošle do spektrografu. Na závěr tu máme snímky z Fine Guidance Sensor, který sleduje hvězdy, aby bylo možné přesně zamířit observatoř na cíl. Jeho dva senzory se běžně nevyužívají pro vědecká pozorování, ale mohou pořídit kalibrační snímky, které zde vidíme. Tato data se nevyužijí pouze k vyhodnocení ostrosti snímků, ale i k přesnému měření a kalibraci drobných zkreslení a zarovnání mezi senzory, což je součástí celkového procesu kalibrace Webbových přístrojů.
Inženýrské snímky dokonale zaostřených hvězd v zorném poli každého přístroje ukazují, že teleskop je správně zarovnán a zaostřen. V rámci této zkoušky se JWST zaměřil na část Velkého Magellanova oblaku, což je malá galaxie doprovázející naši Mléčnou dráhu. Přístroje tak mohly vyfotit husté pole stovek tisíc hvězd, které pokrývaly všechny jejich senzory. Velikosti a pozice těchto snímků, které vidíme na obrázku, zobrazují relativní uspořádání každého přístroje JWST na ohniskové rovině teleskopu. Každý míří oproti ostatním na trochu jinou část oblohy. Tři snímkovací přístroje odhalují záření z mezihvězdných oblaků, ale i světlo hvězd. Snímky z přístroje NIRCam byly pořízeny na vlnové délce 2 mikrometry, snímky z NIRISS, které zde vidíme, byly pořízeny na vlnové délce 1,5 mikrometru a MIRI, která pracuje se zářením delších vlnových délkách, se pochlubila snímky pořízenými na vlnové délce 7,7 mikrometru. NIRSpec není ani tak snímkovací přístroj jako spíše spektrograf, ale i přesto dokáže pořizovat snímky (třeba pro kalibraci nebo potvrzení nalezení cíle) – v tomto případě na vlnové délce 1,1 mikrometru. Tmavé oblasti, které můžeme vidět na části snímků z NIRSpec, jsou způsobeny strukturou pole mikrozávěrek. Jde o pole několika set tisíc ovladatelných závěrek, které se mohou otevírat a zavírat, čímž je možné vybrat, které světlo se pošle do spektrografu. Na závěr tu máme snímky z Fine Guidance Sensor, který sleduje hvězdy, aby bylo možné přesně zamířit observatoř na cíl. Jeho dva senzory se běžně nevyužívají pro vědecká pozorování, ale mohou pořídit kalibrační snímky, které zde vidíme. Tato data se nevyužijí pouze k vyhodnocení ostrosti snímků, ale i k přesnému měření a kalibraci drobných zkreslení a zarovnání mezi senzory, což je součástí celkového procesu kalibrace Webbových přístrojů.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Po dokončení zarovnávání teleskopu a snaze, která zabrala půl života, moje role na misi Webbova teleskopu končí,“ přiznal Scott Acton z Ball Aerospace, který pracoval jako vědec specializující se na sledování korekcí optiky JWST a dodal: „Tyto snímky jednoznačně změnily způsob, jakým nahlížím na vesmír. Jsme obklopeni symfonií stvoření – ty galaxie jsou všude kolem! Chci věřit, že je budou moci vidět všichni lidé na celém světě.

Zorné pole JWST se rozprostírá od sluneční elongace 85° do 135° a mění se v průběhu času, jak observatoř obíhá kolem Slunce. (Převzato z: JWST Mission Operations Concept Document, obr. 4.10.)
Zorné pole JWST se rozprostírá od sluneční elongace 85° do 135° a mění se v průběhu času, jak observatoř obíhá kolem Slunce. (Převzato z: JWST Mission Operations Concept Document, obr. 4.10.)

Nyní se tedy pozornost expertů z týmu kolem JWST přesune na zavádění vědeckých přístrojů do provozu. Každý ze čtyř přístrojů je vysoce sofistikované zařízení s několika detektory a jedinečnou sadou čoček, masek, filtrů a dalších prvků, které danému přístroji pomáhají provádět vědecké činnosti, ke kterým byl navržen. Během postupu zavádění do provozu budou přístroje konfigurovány do různých specializovaných režimů, aby se bez sebemenších pochybností potvrdilo, že jsou plně připraveny na zahájení vědecké fáze. V současné době také dochází v řídícím středisku Space Telescope Science Institute v Baltimore ke „střídání stráží“. Pozice vyklízejí pracovníci, kteří měli na starost zarovnávání optických prvků teleskopu a na jejich místo nastupují klíčoví pracovníci zodpovědí za uvedení každého palubního přístroje do provozu.

Ačkoliv již byl proces zarovnávání teleskopu dokončen, stále ještě zbývá provést některé kalibrační činnosti JWST. V rámci zavádění vědeckých přístrojů do provozu dostane JWST za úkol zaměřit se na různé části oblohy, přičemž se bude měnit úroveň slunečního záření, které na observatoř dopadne. Bude tak možné potvrdit tepelnou stabilitu JWST během změny cílů, které sleduje. Kromě toho ještě v rámci běžné údržby dojde jednou za dva měsíce ke kontrole zarovnání zrcadel. Pokud to bude potřeba, budou provedeny potřebné korekce, aby jednotlivá zrcadla zůstala ve svých zarovnaných pozicích.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2022/04/webb_img_sharpness.png
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/326/2022/03/Webb-Blog-MIMF-3.27.22.png
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/326/2022/04/webb_img_sharpness_details_v2.png
https://jwst-docs.stsci.edu/…Field-of-Regard-with-gridded-celestial+sphere-x1200px.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
pavelZ
pavelZ
2 let před

Dobrý den,

už se ví, na které objekty ve vesmíru se po dokončení příprav zaměří JWST nejdříve?

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  pavelZ

Hezký den,
určitě se to ví, ale veřejně to oznámeno nebylo.

ldx
ldx
2 let před
Odpověď  Dušan Majer

Bude to vůbec oznámeno ? Nebo zůstanou nějaká pozorování „tajná“ resp privátní ?

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  ldx

Osobně považuji takovou možnost za nereálnou.

PetrV
PetrV
2 let před

Dle mne bude natáčení na určité objekty málo časté.
Každý zážeh jwst rozechveje a ohřeje. Gyroskopy dtto?
Nějaké směrování udělají možná zrcátka.
Spíš poletí prostorem v L2 a co mu cvrkne pod nos, to nasnímá.

Mohu se mýlit, je to jem má domenka.

PetrV
PetrV
2 let před
Odpověď  PetrV
Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  PetrV

Teleskop se bude otáčet podle toho, co komise vybere za návrhy. Žádné směřování pomocí zrcadel nebude.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.