Nový přírůstek do sítě DSN

V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.

Noční pohled na DSS-53.

Noční pohled na DSS-53.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Pro NASA je ctí, že tento významný milník potvrdil svou účastí na madridské stanici sám španělský král. Jeho účast na inauguraci antény DSS-53 dokazuje důležitou a dlouhodobou spolupráci mezi Španělským královstvím a Spojenými státy, která prostřednictvím sítě Deep Space Network bude i nadále umožňovat lidstvu zkoumat kosmický prostor i po mnoho dalších let,“ uvedl Badri A. Younes, zástupce přidruženého administrátora NASA pro kosmickou komunikaci a navigaci (SCaN) z ředitelství NASA ve Washingtonu.

Oslav zahájení provozu antény DSS-53 se zúčastnili vysocí představitelé Španělska, USA i NASA.

Oslav zahájení provozu antény DSS-53 se zúčastnili vysocí představitelé Španělska, USA i NASA.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Síť DSN provozuje na základě povolení od SCaN jihokalifornská JPL. Díky této síti je možné sledovat let vzdálených sond, posílat jim pokyny, nebo od nich naopak přijímat vědecká data. Síť, kterou nyní tvoří 14 aktivních antén, momentálně zajišťuje komunikační spojení se zhruba 40 misemi a očekává se, že podobný počet na ni čeká v dalších letech, až budou tyto nové mise vypuštěny. Když už počet aktuálních i očekávaných družic využívajících síť DSN narostl na tuto úroveň, začala NASA před více než deseti lety připravovat projekt na rozšíření kapacit systému DSN. Nedávno zprovozněná DSS-53 je čtvrtou ze šesti nově přidaných antén. Až projekt skončí, bude mít každá ze tří pozemních stanic (španělský Madrid, australská Canberra a americké Goldstone u kalifornského města Barstow) čtyři antény tohoto typu (beam waveguide antenna). Pozemní stanice jsou na povrchu Země rozmístěny téměř rovnoměrně a proto díky otáčení Země nikdy neztratí výhled na žádnou sondu.

Nové antény jsou společně schopné fungovat jako záloha obřích sedmdesátimetrových antén, které se na každém stanovišti nachází. Kromě toho také navýšily kapacitu pro přijímání dat na Zemi. Budou přes ně proudit třeba fotky kovové planetky Psyche od stejnojmenné sondy, nebo data od sondy Europa Clipper o Jupiterově ledovém Měsíci Europa, který by mohl teoreticky hostit život. „Tato nová anténa navýší kapacitu sítě DSN asi o osm procent. Dostaneme tedy o osm procent více vědeckých dat, což je úžasné,“ uvedl Bradford Arnold, projektový manažer DSN z JPL. Nově aktivovaná DSS-53 má být hlavním dříčem při komunikaci na frekvencích, které jsou nejčastěji používané americkými misemi. Její konstrukce začala v roce 2016 a její uvádění do provozu trvalo dva roky. Inženýři a technici museli třeba po dobu několika týdnů ladit prostorovou orientaci téměř 300 odrazných panelů. V moha případech optimalizovali chování systému otočením šroubu jen o čtvrt otočky.

Nová anténa DSS-53 navazuje na anténu DSS-56, která byla také ve Španělsku uvedena do provozu začátkem roku 2021. Tehdy se mimochodem stanice Madrid stala prvním místem sítě DSN, které se dočkalo nové antény vytvořené v rámci zmíněného dlouhodobého plánu na rozšíření sítě. Pátá anténa postavená v rámci tohoto programu (DSS-23) by měla být v americkém Goldstone aktivována v roce 2025. Šestá anténa se pak bude nacházet v australské Canbeře.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1_-_pia25136_-_dss53_in_day.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2_-_pia25137_-_dss53_at_night.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/e1_-_dss-53_group_with_king.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

5 komentářů ke článku “Nový přírůstek do sítě DSN”

  1. Spytihněv napsal:

    Nečekal bych, že na takovouto akci dorazí sám král. DSN slouží mimo NASA také ESA nebo JAXA. Co třeba Indie nebo Čína? Ty mají také funkční meziplanetární sondy, ale pokud by spoléhali jen na antény na svém území, tak by měli jen omezené možnosti komunikace.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Čína pro komunikaci na bližší vzdálenost používá antény na lodích. U Indie si nejsem stoprocentně jistý, ale mám dojem, že Mangalyaan komunikuje taky přes DSN.

      • Spytihněv napsal:

        Takže ve světových oceánech mají pár lodí strategicky rozmístěných a tvořících čínskou DSN? Tak tahle možnost mě vůbec nenapadla. Ale je to dobré.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ne tak docela. Ty lodě vyplouvají na moře před starty nějakých misí. Nejsou tam tedy pořád.

      • Vojta napsal:

        Komunikační lodě běžně používali Sověti a předpokládám i další. Nejen pro komunikaci s meziplanetárními sondami, ale i s orbitálními stanicemi nebo družicemi všemožného určení. Je to složitější než pozemní stanice, ale zase je to flexibilní a nevyžaduje to vyjednávání s ostatními zeměmi ohledně vybudování základny.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.