Vesmírný teleskop Jamese Webba, který 25. prosince 2021 vynesla evropská raketa Ariane 5, má potenciál výrazně rozšířit současné znalosti o našem vesmíru. Kosmologie, věda zabývající se vznikem a vývojem kosmu, prošla za uplynulé století pozoruhodnou cestu. Od vysmívaného oboru až po špičkovou rychle se rozvíjející oblast, v níž pracují přední vědci naší éry. A neopomeňme ani v.e.lký zájem laické veřejnosti způsobený možností získat odpovědi na fundamentální otázky, které lidstvo trápí již od nepaměti. A právě tím je, mimo jiné, dán i obrovský zájem o Webbův dalekohled, jenž sice nemůže nahlédnout až do nejranějšího vesmíru, nicméně uvidí první hvězdy a galaxie, které po velkém třesku vznikly. Což nám umožní upřesnit některé informace, které již o vývoji struktur v počátcích existence kosmu máme díky mnoha dalším observatořím umístěným v kosmickém prostoru. Webbův dalekohled tak naváže na slavný Hubbleův vesmírný dalekohled nebo sondy WMAP a Planck zkoumající reliktní záření. Jaký je ale současný stav kosmologie? Co už o vesmíru víme a co nám zůstává dosud utajeno? V jaké informace doufáme od Webbova teleskopu? A co nového víme díky dalším cestám zkoumání vesmíru jako jsou neutrina či gravitační vlny? To ve své přednášce pro Kosmologickou sekci České astronomické společnosti prozradil známý částicový fyzik a popularizátor vědy Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky.
Náhledová fotka byla vybrána v soutěži na chatu serveru discord. Ta dnešní představuje dalekohled Jamese Webba ve vesmíru. V soutěži s ní vyhrál Pavel Vantuch.
Dne 9.6.2022 byla tato přednáška vydána na youtube kanálu Planetum.
