Opět je tu pondělí a s ním čas na další odpovědi ohledně nejnovějšího teleskopu, který vznikl ve spolupráci NASA, ESA a CSA. Tentokrát se zaměříme na Webbovy přístroje, a na detaily ohledně vědeckých cílů. Nevynecháme ani další, v diskusích často se opakující téma: Snímky teleskopu. Jak budou vypadat? Budou tak hezké, jako u Hubbleova teleskopu? To vše a mnohem víc se tentokrát dozvíte. Mise zatím šlape jako švýcarské hodinky, tak doufejme, že se i nadále bude dařit. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Jaká je Webbova rozlišovací schopnost, a jaké budou jeho snímky ve srovnání s HST? Budou také tak krásné?
Webbova rozlišovací schopnost bude stejná jako u HST v blízké infračervené oblasti. To znamená, že snímky JWST budou stejně ostré jako snímky z Hubblea. Webb bude mít úhlové rozlišení o něco lepší než 0,1 úhlové vteřiny při vlnové délce 2 mikrometry (jeden stupeň = 60 úhlových minut = 3600 úhlových vteřin). Vidění s rozlišením 0,1 úhlové vteřiny znamená, že Webb by mohl vidět detaily malé mince (třeba jedné koruny, chcete-li) umístěné ve vzdálenosti asi 40 km od teleskopu, nebo detaily fotbalového míče ve vzdálenosti 550 km!
Rozlišovací schopnost je termín, který astronomové používají k popisu ostrosti snímků. Ostrost obrazu ovlivňují dva faktory – průměr zrcadla a pozorovaná vlnová délka. Ve skutečnosti spolu matematicky souvisí – rozlišovací schopnost je úměrná vlnové délce k průměru, takže čím kratší je vlnová délka a čím větší je průměr, tím ostřejší budou výsledné snímky. Hubble vidí kratší vlnové délky světla než Webb, ale Webb má zrcadlo, které má 2,75krát větší průměr než HST. Pokud si to spočítáte, zjistíte, že Hubble má přibližně stejnou rozlišovací schopnost při 700 nm (nanometrů), jako má Webb při 2000 nm (2 mikrometry). Hubble může vidět světlo, které se pohybuje od asi 200 nm do 2,4 mikrometru. Webb uvidí asi 600 nm až 28 mikrometrů. (Viditelné světlo se pohybuje v rozmezí 400 – 700 nanometrů).
Hubble má možnost pořizovat nádherné snímky i v infračervené oblasti. Byť zde má možnosti velmi omezené. Velmi známý je například snímek mlhoviny Koňská hlava v souhvězdí Orion. Webb je optimalizován tak, aby pronikl mnohem hlouběji do infračervené části spektra než Hubble. Navíc má mnohem větší zrcadlo a nejmodernější detektory. Jeho snímky budou opravdu detailní a velkolepé. Máme se tedy rozhodně na co těšit.
Hubbleovy detektory ve skutečnosti produkují snímky v odstínech černé a bílé – barvy se přidávají až během zpracování obrazu. Barvy nejsou vždy takové, jaké bychom je viděli, kdybychom byli schopni navštívit zobrazené objekty třeba v kosmické lodi. Barva je nástroj, který může zvýraznit detaily objektu nebo zviditelnit to, co by lidské oko nikdy nevidělo. Zpracování snímků u JWST bude velice podobné. Jak vypadá takové skládání obrázku dobře ukazuje například tento obrázek Krabí mlhoviny. Je také dobré mít na paměti, že světlo z astronomických objektů přichází v široké škále barev, z nichž každá odpovídá určitému druhu elektromagnetických vln. Některé z nich, jako je bílé světlo z hvězd, je viditelné světlo složené z jednotlivých barev duhy. JWST dokáže zejména detekovat vlnové délky světla v infračervené oblasti, které lidské oči nevidí.
Webbovy přístroje
Jaké přístroje má Webb?
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má celkem čtyři vědecké přístroje:
Near Infrared Spectrograph (NIRSpec)
Blízký infračervený spektrograf vyrobila společnost Astrium GmbH v Německu a patří mezi dva přístroje zajištěné Evropskou kosmickou agenturou. Dokáže detekovat světlo z prvních hvězd a galaxií, jež se zformovaly zhruba 400 milionů let po Velkém třesku, kdy ve vesmíru panovaly úplně jiné podmínky než dnes. Infračervené světlo přicházející ze zmíněných objektů se rozdělí na jeho barevné části – spektrum – což vědcům poskytne důležité informace o chemickém složení, dynamických vlastnostech, věku a vzdálenosti sledovaných cílů. NIRSpec přitom zvládne najednou pozorovat až 100 různých objektů! NIRSpec bude vůbec prvním spektrografem ve vesmíru, který má tuto pozoruhodnou schopnost. Coby velmi univerzální nástroj bude studovat rovněž počáteční fáze zrodu stálic v Galaxii a analyzovat atmosféry exoplanet.
Near InfraRed Camera (NIRcam)
Kameru v blízkém infračerveném spektru coby hlavní „oči“ teleskopu vyvinul vědecký tým University of Arizona. Přístroj bude pořizovat snímky od hranice viditelného světla v pásmu 0,6–5 µm (mikrometrů), přičemž dokáže detekovat svítící objekty, jež vznikly krátce po Velkém třesku. Součást NIRCam tvoří koronograf, který umožní získat snímky disků zbytkového materiálu, jako je Kuiperův pás, a velmi hmotných planet obíhajících kolem blízkých hvězd. Kamera má nastavitelný filtr dovolující zúžit snímané infračervené pásmo. Zachytí tak i objekty se zvláštními vlastnostmi vyzařování, jež se mohou vyskytovat ve velmi vzdálených oblastech vesmíru.
Mid-InfraRed Instrument (MIRI)
Druhý příspěvek ESA se skládá z kamery a spektrometru. Dokáže nahlédnout pod vrstvy prachu obklopující oblasti vzniku hvězd, bude pozorovat galaxie z počátku vesmíru a studovat místa zrodu planet, stejně jako složení mezihvězdné hmoty a půjde využít i pro průzkum těles v Kuiperově pásu. Přístroj snímá infračervené světlo v rozsahu vlnových délek mezi 5 a 28 µm. Jeho teplota by neměla překročit −266,45 °C, proto se chladí speciálním zařízením (kryochladič). NIRCam a MIRI mají ve výbavě koronografy umožňující blokovat světlo hvězd, aby bylo možné pozorovat slabá tělesa jako exoplanety v blízkosti jasných stálic.
Fine Guidance Sensor and Near Infrared Imager and Slitless Spectrograph (FGS -NIRISS)
Detektor, infračervený zobrazovač a bezštěrbinový spektrograf připravila Kanadská kosmická agentura (CSA). Část FGS slouží ke směrování a orientaci dalekohledu, zatímco NIRISS představuje infračervený spektrograf, pracující v rozsahu 0,8–5 µm. FGS bude schopen detekovat i nepatrné úhlové posunutí dalekohledu ekvivalentní tloušťce lidského vlasu při pohledu ze vzdálenosti jednoho kilometru. Díky tomu bude možné dalekohled udržovat přesně namířený na zvolený cíl. Přístroj má čtyři režimy pozorování, včetně módu umožňujícího provádět spektroskopii exoplanet.
Jaké detektory má Webb?
Webb má dva typy detektorových polí (SCA): pole pro viditelnou až blízkou infračervenou oblast s 2 048 × 2 048 pixely a pole pro střední infračervenou oblast s přibližně 1 024 × 1 024 pixely. Několik detektorů bylo zabudováno do mozaiky, aby bylo dosaženo většího zorného pole. NIRCam, NIRSpec a FGS-NIRISS používají detektory vyrobené z teluridu rtuťnokademnatého (HgCdTe). Stojí za nimi společnost Teledyne Scientific & Imaging. Přístroj MIRI používá detektory z křemíku obohaceného o arsen od společnosti Raytheon.
Jaká je provozní teplota dalekohledu a přístrojů?
Velká sluneční clona ochrání dalekohled před zahřátím od přímého slunečního záření a umožní mu ochladit se na teplotu pod -223 °C pasivním vyzařováním tepla do vesmíru. Voda zamrzá při 0 °C. Blízké infračervené přístroje (NIRCam, NIRSpec, FGS/NIRISS) budou pracovat při teplotě asi -234 °C díky pasivnímu chladicímu systému. Středně-infračervený přístroj (MIRI) bude pracovat při teplotě -266 °C a využije pomoc kryochladiče.
Bude moci Webb pořizovat selfie?
Tým bude na cílové dráze teleskop neustále monitorovat pomocí komplexní sady senzorů rozmístěných po celé observatoři. Mechanické, tepelné a elektrické senzory poskytují širokou škálu kritických informací o aktuálním stavu a výkonu teleskopu. Systém sledovacích kamer pro sledování precizního rozložení byl zvažován ve fázi Webbova návrhu, ale nakonec byl zamítnut. Přidat kamery ke sledování bezprecedentně komplikovaného rozložení tak cenné observatoře, jako je Webb, zní jako samozřejmost, ale v případě JWST je toho mnohem víc, než se na první pohled zdá. Není to tak jednoduché, jako přidat sledovací kameru na dům nebo raketu. Teleskop JWST je obrovský, ale v jeho architektuře není moc míst kam by šly kamery snadno naistalovat, tak aby měly smysl. Pak je tu otázka osvětlení. Webb je velmi lesklý, takže kamery na straně obrácené ke Slunci by byly vystaveny extrémním problémům s oslněním a kontrastem, zatímco ty na studené, zastíněné straně by potřebovaly dodatečné osvětlení. Kromě toho by kamery na studené straně musely pracovat při velmi nízkých teplotách. To by vyžadovalo buď kvalitní zapouzdření nebo izolaci kamer, aby fungovaly i v extrémních mrazech, nebo vývoj speciálních kryogenních kamer. Bez ohledu na tyto výzvy inženýři vytvořili a otestovali některá schémata kamer na plnohodnotných maketách hardwaru. Zjistili však, že rozmístění sledovacích kamer by nepřineslo významnou hodnotu pro inženýrské týmy, které řídí rozkládání observatoře ze Země. Navíc, jak vidno, mnoho věcí by se tím zbytečně zkomplikovalo.
Vědecké úkoly JWST
Proč je Webb optimalizován pro blízké a střední infračervené světlo?
Jak už jsme si několikrát řekli, primárním cílem Webba je studovat formování galaxií, hvězd a planet ve vesmíru. Abychom viděli staré hvězdy a galaxie vzniklé v raném vesmíru, musíme se podívat hluboko do vesmíru, abychom se podívali zpět v čase (protože cesta světla odtamtud sem trvá dlouho, čím dále se tedy díváme, tím dále se vlastně díváme zpět v čase). Vesmír se rozpíná a proto čím dále se díváme, tím rychleji se objekty od nás vzdalují a posouvají. Červený posuv znamená, že světlo, které je vyzařováno jako ultrafialové nebo viditelné světlo, je stále více posouváno do červenějších vlnových délek, do blízké a střední infračervené části světelného spektra.
Proto, abychom mohli studovat nejstarší formace hvězd ve vesmíru, musíme pozorovat infračervené světlo a použít dalekohled a přístroje optimalizované pro toto světlo. K formování hvězd a planet ve vesmíru dochází v centrech hustých, prašných mračen, které jsou našim očím při normálních viditelných vlnových délkách neprůhledná. Blízké infračervené světlo s delší vlnovou délkou je méně omezováno malými prachovými částicemi, což umožňuje blízkému infračervenému světlu unikat z prachových mračen. Pozorováním vyzařovaného blízkého infračerveného světla můžeme proniknout prachem a vidět procesy vedoucí ke vzniku hvězd a planet. Objekty o teplotě přibližně Země vyzařují většinu svého záření na středních infračervených vlnových délkách. Tyto teploty se vyskytují také v prašných oblastech, kde se tvoří hvězdy a planety, takže se středním infračerveným zářením můžeme vidět, jak probíhá formování hvězd a planet. Dalekohled optimalizovaný pro infračervené záření nám umožňuje proniknout do těchto oblaků prachu, abychom viděli rodiště hvězd a planet a mohli tyto oblasti taky zkoumat.
A co viditelné světlo?
Reflexní plocha na Webbových zrcadlech je zlatá. Zlato sice absorbuje modré světlo, ale odráží žluté a červené viditelné světlo. Webbovy kamery jsou ovšem schopny toto viditelné světlo bez problému detekovat.
Na jakých vlnových délkách bude Webb pozorovat?
Webb bude pracovat od 0,6 do 28 mikrometrů, od viditelného oranžového světla po neviditelné střední infračervené záření. Konec krátkých vlnových délek je určen zlatým povlakem na primárním zrcadle. Konec dlouhých vlnových délek je dán citlivostí detektorů v přístroji pro střední infračervenou oblast.
Jak slabé objekty Webb uvidí?
Už víme, že Webb je navržen tak, aby objevoval a studoval první hvězdy a galaxie, které se zformovaly v raném vesmíru. Aby viděl tyto slabé objekty, musí být schopen detekovat věci, které jsou deset miliardkrát slabší, než ty nejslabší hvězdy viditelné bez dalekohledu. To je 10 až 100 krát slabší zdroj světla, než jaký je schopen vidět Hubble.
Jaké jsou hlavní vědecké cíle?
Webb má čtyři hlavní vědecké cíle:
- Pátrání po prvních galaxiích nebo objektech, které vznikly krátce po velkém třesku. JWST bude schopen vidět galaxie staré asi 200 milionů let.
- Určení, jak se galaxie vyvíjely od svého vzniku až do současnosti.
- Pozorovaní vzniku hvězd od prvních fází až po vznik planetárních soustav.
- Měření fyzikálních a chemických vlastností planetárních systémů a průzkum potenciálního života v těchto systémech.
Jak daleko se Webb vlastně podívá?
Jedním z hlavních cílů JWST je odhalit některé z úplně prvních formací hvězd ve vesmíru. Předpokládá se, že k tomu dochází někde mezi červeným posuvem 15 a 30. V tomto rozmezí měl vesmír jen jedno nebo dvě procenta svého současného věku. Vesmír je nyní starý asi 13,8 miliardy let a uvedené hodnoty odpovídají 100 až 250 milionům let po velkém třesku. Více v dalším dílu…
Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535.jpg
https://www.nasa.gov/sites/defa.jpg
https://live.staticflickr.com/6553.jpg
Poznámka: Zdroje informací budou uvedeny na konci série o JWST.
„Pátrání po prvních galaxiích nebo objektech, které vznikly krátce po velkém třesku. JWST bude schopen vidět galaxie staré asi 200 milionů let.“
Je toto skutečně napsáno správně?
Ano je.
Podle textu to chápu tak, že umí vidět galaxie, které vznikly před 200 milióny let tedy jejichž stáří je aktuálně jen oněch 200 miliónů let. Myslel jsem si, že má vidět galaxie, které vznikly 200 milionů let po velkém třesku.
Toto téma bude více podrobněji rozebráno v dalším díle. My nevíme kdy přesně ty první generace galaxií vznikaly. Zda to bylo třeba 100 mil. let po velkém třesku. Na to by mohl JWST právě odpovědět.
Ja mam Vase clanky rad, tenhle je taky dobry, ale Ivo ma pravdu, ten casovy udaj je jako rana kladivem do hlavy. „galaxie staré asi 200 milionů let“ jsou proste galaxie ktere vznikly pred 200mil lety a to je z astronomickeho hlediska strasne nedavno. V te dobe uz na Zemi existovalo cosi jako dinosauri, a ne aby teprve vznikaly prvni galaxie ve vesmiru. Ve skutecnosti jste chtel napsat „galaxie z doby, kdy byl vesmit 200mil let stary“.
Mimochodem, docela srandovni jsou ty popisky na vykresu JWST. Neco jako LOREM IPSUM. Dival jsem se, a jsou i primo v souborech co ma nastrankach NASA 🙂
Dekuji za clanek a tesim se na dalsi
Ja si naopak myslim, ze vec je naprosto jasna. Svetlo ktere k nam dorazi zachycuje objekty prave v takovem stavu, v jakem se nachazely, kdyz se svetlo vydalo na svou cestu. Tedy JWST uvidi galaxe tak, jak vypadaly, kdyz byly stare 200 mil let. Tedy vidime 200 mil let stare galaxie.
Podle me je blbost uvazovat o tom, ze ted uz jsou ty galaxie prece starsi. Aspon predpokladam, ze to je smer vaseho uvazovani. Ja si totiz myslim, ze pokud jevy nejsou soumistne, tak je dost nestastne mluvit o tom, co je starsi. A tady nas deli miliardy svetelnych let prostoru. Cas a prostor se propleta v jednu velicinu. Z naseho pohledu vidime galaxie stare 200 mil let. Jak se dale tyto galaxie vyvijely (budou vyvijet) nevime, protoze to je pro nas BUDOUCNOST.
Samozrejme vime jak se budou vyvijet, protoze na to usuzujeme z vyvoje blizkych galaxii. Jenze ty vzdalene dotycne galaxie jsou pro nas prave ted 200 mil let stare. Odtud pochazi parafraze, ze JWST vidi do minulosti.
Pokusím se to ještě zjednodušeně vysvětlit. Pokud hovoříme v této souvislosti o stáří galaxie, tak je to hypotetický údaj. Je to schopnost dalekohledu takto starou galaxii vidět. Tedy pokud tam taková bude. JWST bude schopen vidět galaxie nacházející se v období 200 mil. let po Velkém třesku. Dosud přesně netušíme, kdy přesně galaxie začaly vznikat. Nejmladší galaxie jsou zároveň také ty nejstarší. Doposud nejstarší známá (GN-z11) je tedy stará přibližně 13,4 miliardy let, ale my jí máme možnost vidět v období 400 milionů let po Velkém třesku. Hubble má tedy schopnost vidět galaxie max. staré asi 400 milionů let. Místo staré, by šlo uvést mladé, ale o obě možnosti mi přijdou stejně matoucí. Nicméně v kontextu celého textu jasně vyplívá o co jde. V další části textu je to rozvedeno:Jedním z hlavních cílů JWST je odhalit některé z úplně prvních formací hvězd ve vesmíru. Předpokládá se, že k tomu dochází někde mezi červeným posuvem 15 a 30. V tomto rozmezí měl vesmír jen jedno nebo dvě procenta svého současného věku. Vesmír je nyní starý asi 13,8 miliardy let a uvedené hodnoty odpovídají 100 až 250 milionům let po velkém třesku.
Z mého pohledu je to tak jak je to napsáno velice matoucí. Navíc když sám uvádíte, že vlastně ani nevíme jak staré by mohly být. Proto by bylo asi mnohem vhodnější napsat, že bychom měli vidět galaxie tak, jak vypadaly v době 200 miliónů let po velkém třesku.
Lépe už to bohužel vysvětlit neumím.
Já se domnívám, že je to správné jak píšete. Když prohlížíte staré fotky a sdělujete, že ten dotyčný měl 5 let, tak taky nemusíte říkat „od narození“ nebo, že „dnes má 70 let“.
Z kontextu je zcela zřejmé, čeho se ten věk galaxie týká.
Jan Jancura: Problém je v tom, že my nebudeme vědět kolik let měly, protože nevíme, kdy vznikly.
Karel Zvoník: všem je snad jasné, jak je to myšleno, ale to je takový problém přepsat větu „JWST bude schopen vidět galaxie staré asi 200 milionů let.“ na „JWST bude schopen vidět galaxie v čase asi 200 milionů let po Velkém třesku“
Jan Jančura: Podle té příměry s fotkami by to muselo říkat, že na fotce vidíme dítě staré cca 13,8 miliardy let, což je zavádějící, protože dítě nevzniklo okamžikem Velkého třesku, ale galaxie také ne.
Myslím, že jak v článku, tak v komentářích tomu byl věnován dostatečný prostor, ze kterého jasně vyplívá proč je to v textu takto uvedeno. Nevidím důvod větu přepisovat. Poznámka Iva je v tomto kontextu podle mého názoru mimo.
Ale galaxie staré 200 miliónů let bez problémů vidí Hubble…
Pokud je to tedy napsáno správně a ideálně a jednoznačně, k čemu je tedy JWST?
R.
Hubble samozřejmě nevidí galaxie staré 200 mil. let…
To je dost dogmaticke tvrzeni. Ono uz jenom domluvit se, cemu uz budeme rikat galaxie a cemu jeste ne by bylo urcite nad nase sily. Tady je clanek z hodne autoritativniho casopisu o JWST, stoji za precteni cely, zhruba v pulce je obrazek s casovou osou kam vidi Hubble, kam vidi Webb, a kdy co ve vesmiru vnikalo:
https://www.science.org/content/article/launch-pad-last-nasa-s-webb-telescope-will-probe-first-stars-weather-alien-worlds
A ještě bych dodal k panu Jossovi…
Můžeme se bavit buť třeba o stáří galaxie GN-z11 a jak ji vidi HST. Zároveň ale třeba o UGC 5340, která má sice ‚stáří‘ zdřejmě přes 1 miliardu let, ale podle zdejšího názvosloví má tedy ‚stáří‘ přes 12 miliard let?
R.
Ano, je to napsáno úplně špatně.
Točíte se na marginálii. Své jsem k tomu zde napsal. Další diskuse s vámi nemá absolutně žádnou cenu. Má asi stejnou vypovídajícího hodnotu, jako váš první komentář.
Mě je jedno, jestli to opravíte či nikoliv. Já zde jen uvedu informace a zdroje a pokud to pak smažete, je to vaše věc.
NASA uvádí cílové stáří pozorování JWST mezi 200 – 400 milióny let po velké třesku, tedy dobu, kdy se začaly formovat první hvězdy a černé díry.
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2018/nasa-s-james-webb-space-telescope-could-potentially-detect-the-first-stars-and-black
ESA má na stránkách krásný obrázek, kde JWST cílí mezi 300 – 500 milióny let po velké třesku. Jak je vidět z obrázku, samotné galaxie se začaly formovat mnohem později až někdy miliardu let po velkém třesku.
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/12/History_of_the_Universe_with_primordial_black_holes do mírně pozdějšího období.
Nakonec ještě link na článek, kde je hezké srovnání HST a JWST.
https://www.science.org/content/article/launch-pad-last-nasa-s-webb-telescope-will-probe-first-stars-weather-alien-worlds
A úplně nakonec, ono je to vlastně v článku správně, protože JWST tak jako HST má možnost vidět galaxie staré 200 miliónů let, ale takhle to asi vůbec myšleno nebylo.
Podle mne je ta pře naprosto nesmyslná. Ono se zde pohybujeme v rovině hypotéz. Počítání stáří vesmíru, od něhož se odvozuje odhad doby vzniku prvních hvězd a galaxií závisí na tzv. Hubbleovy konstanty a ta je v současné době nejistá, poněvadž jednotlivé způsoby jejího zjišťování dávají různé výsledky. Taky se liší názory vědců na to, zda nejdříve vznikají první hvězdy, galaxie, galaktické a hvězdné černé díry apod. to je jeden z důvodů stavby JWST. Proto je zapotřebí hlavně poděkovat autoru seriálu za vykonanou práci a v těmito nejistými číselnými údaji se příliš nezabývat. Kdyby jsme to totiž věděli přesně, tak by se JWST ani nemusel realizovat.
Ano, je mi opravdu líto, že se tu tentokrát místo věcných poznámek spíše víří emoce okolo jednoho demagogického komentáře. Přesto je tu stále dost rozumných čtenářů, kteří naopak faktickou stránku seriálu dokážou skutečně posunout.
Jan Jančura a Borin také větu pochopili tak, že těch 200 miliónů let je stáří galaxie a ne doba uběhlá od velkého třesku (viz ten příměr s fotkou dítěte), takže Ivo má zjevně pravdu, že ta formulace je matoucí. Zeptám se tedy, jaký smysl má upozornit na chybu, když autor místo, aby chybu opravil, začne tvrdit, že všem je to jasné a ještě urážet.
Ivo původně neuvedl, že je to matoucí, Ivo se zeptal zda je to správně. Cituji Vám tedy první příspěvek, který rozjel celou debatu, která už je delší než je zdrávo. „Pátrání po prvních galaxiích nebo objektech, které vznikly krátce po velkém třesku. JWST bude schopen vidět galaxie staré asi 200 milionů let.“ Je toto skutečně napsáno správně?
Myslím, že jsem jak v článku, tak následně v diskusi dostatečně vysvětlil své argumenty. Navíc to z textu krásně vyplyne samo. O čem svědčí i některé komentáře pod článkem. Navíc Iva znám, jak již z jiných diskusí zde na kosmonautixu, tak třeba z redakce ElonX, kde stejným způsobům argumentuje pořád dokola. Mnohdy taky záleží jakým způsobem se ptáte. Pokud zvolíte určitý styl, tak se může stát, že dostanete odpověď ve stejném duchu. Ivo je typ diskutéra, který protiargumenty nepřijímá. Pokud rozjede takový flame, jako zde pod článkem, tak se nemůžete divit, že autor zvolí ostřejší tón. Jo, jak kdo zasévá, tak také sklízí.
Osobně bych velmi ocenil, kdyby i další čtenáři již tuto debatu dál neživili a diskusi stočili jiným směrem. Myslím, že mise JWST je natolik zajímavá, že otevírá dveře mnohem plodnější diskusi.
Navíc informace v článku je v pořádku a nejedná se o chybu. Že je to matoucí nepopírám. Sám jsem to ostatně zmínil v jednom z komentářů.
Je pravda, že diskuzní styl pana Iva je nepříjemný, ale podstatou je, že někteří lidé, např. pan Jančura, tu inkriminovanou větu pochopili špatně. Podle mě se Ivo hlavně snažil upozornit na něco, co se mu zdálo divné, ne shazovat článek, a reakcí se cítil dotčen.
Ja neviem, pani, ja som to pochopil na prvu supu, naozaj nerozumiem tejto, s prepacenim, onanii, ohladne veku galaxii ktore webb moze nasnimat.
Panovi, ktoremu to nebolo jasne to pan autor vysvetlil, ak by bol normalny, tak by mu to malo stacit.
Evidentbe nestacilo. Budiz.
Ani druhy krat nestacilo.
Na co to je dobre…
Samozrejme, že tá zmienka o 200 mil rokov starých galaxií je hlúposť. Síce Asi rozumieme, čo chcel autor povedať, ale prečo sa tak bráni úprave na faktickú správnosť, to nechápem. Aj NASA všade uvádza „after big bang“
Mimochodom, v originále, ktorý kopírujete táto veta ani nie je, tak to už fakt nerozumiem, prečo sa toho tak držíte.
webb.nasa.gov/content/about/faqs/faq.html#goals
What are the main science goals of Webb?
Webb has four mission science goals:
Search for the first galaxies or luminous objects that formed after the Big Bang.
Determine how galaxies evolved from their formation until the present.
Observe the formation of stars from the first stages to the formation of planetary systems.
Measure the physical and chemical properties of planetary systems and investigate the potential for life in those systems.
Seriál není pouhým překladem. Ke zbytku už jsem se tu vyjádřil.
V článku je to správně, aspoň z hlediska očekávání potvrzení teorie o vzniku vesmíru.
Pozorování mají teorii potvrdit, doplnit nebo opravit.
Pan Ivo píše ve svém druhém příspěvku nesmysl a od té chvíle je rozbor toho tolikrát zde uvedený zbytečný.
Nejlépe to vysvětlil Jan Jančura – budu citovat:
„Jan Jancura napsal:
7. 2. 2022 (16:00)
Já se domnívám, že je to správné jak píšete. Když prohlížíte staré fotky a sdělujete, že ten dotyčný měl 5 let, tak taky nemusíte říkat „od narození“ nebo, že „dnes má 70 let“.
Z kontextu je zcela zřejmé, čeho se ten věk galaxie týká.“
Navíc pro příklad „ten dotyčný“ se také nenarodil 5 let po Velkém třesku ale až vznikly pro to podmínky. Jeho stáří se počítá od těch hypotetických podmínek.
„Navíc pro příklad „ten dotyčný“ se také nenarodil 5 let po Velkém třesku ale až vznikly pro to podmínky. Jeho stáří se počítá od těch hypotetických podmínek.“
Ano a o této ‚nepřesnosti‘ se tu celou dobu bavíme a proto se nám ta použitá formulace nelíbí…
V článku to správně není, protože 200 miliónů let stará galaxie je prostě její stáří od jejího vzniku a je úplně jedno, kdy vznikne. Tady šlo o to, kam až má JWST vidět a to je doba, kdy podle aktuální teorie galaxie ještě ani neexistovaly. Vznikaly první hvězdy a černé díry.
Problém je v tom, že na jiných webech to funguje tak, že když člověk upozorní na něco, co není napsáno správně, tak se k tomu autor postaví čelem a upraví text tak, aby to dávalo jednoznačný smysl. Od toho jsou mimo jiné i diskuze, aby se tyto nepřesnosti mohly vyjasnit.
Přál bych, aby tady tento server byl za desítky let a až si to jednou někdo přečte, tak aby si neříkal, že to nedává smysl.
Navíc ta přesnost je důležitá i z toho důvodu, aby to pochopil i laik. Takto to lze pochopit například tak, že všechny galaxie vznikly najednou a mají stejné stáří.
Kolikrát zde někdo bude muset vysvětlit, že nemáte pravdu a pravdou se to nestane ani když to budete dokola opakovat. jako už tolikrát v minulosti. Máte pořád potřebu někoho opravovat, ale já odmítám opravovat věci, které jsou fakticky správně. Proč bych to dělal? Jsem pro každou konstruktivní kritiku a nedělá mi problém cokoli opravit. Toto je ovšem demagogie a snůška nesmyslů. Opět jste tímto svým komentářem potvrdil, jak málo o té problematice víte. Dodnes se vedou diskuse o vzniku galaxií. Zatím jsme ve vesmíru našli jen různá stádia, ale nikoli to jak vznikají, jako například u hvězd. Co to asi značí? Určitě to, že většina galaxií vznikla přibližně ve stejném období vesmíru. Jsou tu výjimky a galaxie, které se vymykají všem škatulím, ale jako ukázka vaší neznalosti to myslím opět stačí. Nedávno jste zde tvrdil, jak je JWST zbytečný a, že by ho nahradilo 10 malých teleskopů, i to jsem jasně vyargumentoval a vaše reakce? Mlčení. Pokud budete takto pod mými články pokračovat, budu vás nemilosrdně banovat. Takže opakuji naposledy: Ano, je to správně a stavte se pane Ivo třeba na hlavu a skákejte šipky do vody.
Vy, pane Ivo, jste napsal – cituji:
„Ivo napsal:
7. 2. 2022 (10:23)
Podle textu to chápu tak, že umí vidět galaxie, které vznikly před 200 milióny let tedy jejichž stáří je aktuálně jen oněch 200 miliónů let. Myslel jsem si, že má vidět galaxie, které vznikly 200 milionů let po velkém třesku.“
A to jsou hned dvě chyby.
První chyba: „že umí vidět galaxie, které vznikly před 200 milióny let“ …protože vznikly před 13 a více miliard let.
Druhá chyba: „že má vidět galaxie, které vznikly 200 milionů let po velkém třesku.“ …protože vznikly, až to podmínky dovolovaly a pak stárly, stárly, až jim bylo 200 milionů let, o kterých je řeč.
Teď už si, pane Ivo, pište, co chcete, reagovať už nebudu.
Celá tahle diskuse mi přijde lehce přitažená za vlasy. Nejsem příznivcem takového diskusního stylu, proto bych chtěl požádat o návrat k tradiční formě debaty, která na našem webu funguje.
Chci podotknout, že autor článku si rozhodně danou pasáž nevymyslel. Při její tvorbě vycházel z tohoto článku, kde se píše, cituji: „Whereas the youngest galaxy Hubble has ever seen was 400 million years old, Webb will be able to see galaxies that are just 250 million years old.“ Nejsem astronom, nechci se pouštět do rozsáhlých diskusí na toto téma. Tímhle chci jen říct, že autorem použitý údaj není v žádném případě smyšlený. Tím bych asi celou plamennou debatu ukončil a všechny zainteresované požádal, aby se vrátili zpět k diskusnímu stylu, který je na našem webu tradičnější. Děkuji!
Takže jestli to chápu správně, každý zdroj (NASA a ESA se liší jen trochu) tvrdí něco jiného.
Zeptám se co je špatného na tom, když se člověk slušně ptá na něco, co je evidentně v rozporu s tím, co je na stránkách agentur, které JWST vytvořily? Kdyby autor uvedl v článku zdroj, mohla být diskuze jinde, ale neuvedl to ani v diskuzi. Já si navíc myslím, že my nevíme co uvidíme, protože jde jen o hypotézy, takže jediné co se dá trošku tvrdit je jak daleko v čase asi uvidíme a na to co uvidíme si budeme muset ještě počkat. Podle NASA a ESA uvidíme vesmír ještě před vznikem galaxií.
Špatného na to není nic. Vy jste se zeptal a já odpověděl. Bohužel argumenty jste nepřijal a stále trváte na svém. Vznikla diskuse o hustotě marmelády. Na konci každého dílu o JWST je uvedeno, že zdroje budou zveřejněny na konci série. Je to u nás běžné pokud vychází delší seriál. Je třeba si ty články alespoň přečíst…
Přiznám se, že ve mě ta věta o 200mil let starých galaxiích také vyvolala dojem, že se jedná o galaxie, které jsou dnes staré 200mil let.
Ale z kosmologického hlediska to chápu tak, že se jedná o tak vzdálené galaxie, které JWST uvidí tak, jak vypadaly v době, kdy měly jen těch 200mil let stáří.
Pokud to je v článku problém, tak možná jen gramatický.
Ale i tak bych měl drobnou kritiku k panu Zvoníkovi.
Jíž více jak 40let je stanoveno, že sekunda je jednotka času a vteřina vyjadřuje velikost úhlu.
Vy ale v článku píšete toto: „Webb bude mít úhlové rozlišení o něco lepší než 0,1 úhlové sekundy při vlnové délce 2 mikrometry (jeden stupeň = 60 úhlových minut = 3600 úhlových sekund). Vidění s rozlišením 0,1 úhlové sekundy znamená, že…..“
Chápu, že v běžném hovoru laické veřejnosti se tyto dvě slova používají pro oboje. Ale zde, v článku psaném s určitou odborností bych čekal, že tyto výrazy budou použity správně.
Každopádně mě článek zase trochu informačně obohatil, díky za něj. 🙂
NASA a ESA tvrdí něco jiného(viz linky výše), jde o dobu od velkého třesku, kdy podle aktuální teorie ještě žádné galaxie neexistovaly.
V téhle souvislosti se mluví o ostrosti snímku a k tomu se používá velikost rozlišení. Tohle v češtině tak nelze definovat a u focení vůbec ne. Musí stačit napsat, že teleskop / snímek má rozlišení x „. Ne ostrost. . No a běžně se v psané formě používá zápis: rozlišení je 0,1“ , nebo rozlišení je 0,1 arcsec. Nejméně používaný zápis asi je : rozlišení je 0,1 úhlové vteřiny. A zápis vycházející a překládající arcsec jako úhlovou sekundu, je opravdu pro češtinu chybný.
A ještě poznámka : astronomie používá i rozdělení kruhu – v souřadném systému
pro souřadnici rektascenze -na 24h , dělený na 60m a déle na 60s . Ale to je v kontextu s rozlišením nepoužitelné – týká se to jen spojení se souřadným systémem na obloze
Nechci se obhajovat, ale původně tam vteřiny byly. Do hlášení oprav přišel ovšem dotaz a tak jsem to opravil. Vrátím to tedy zpět. Díky za upozornění.
Děkuji za článek, vše jsem pochopil (jak bylo myšleno) 🙂
Jen pár poznámek pro ostatní (nikoli autora):
1) Sekunda a vteřina znamenají jazykově totéž, jde o druhé dělení (latinsky secundo, „slovansky“/rusky vtoroje). Vteřinu zavedl obrozenecký nadšenec Vojtěch Sedláček (v té době se jako obrana proti poněmčování vytvářelo v novotvarech z ruštiny kde co, např. také šeřík – серый). Mezinárodní SI tyto pojmy jazykově nerozlišuje, jednak proto, že úhlová vteřina (ani stupeň) nejsou jednotkami SI, tou je radián, jednak proto, že všechny jazyky, které neprošly fází nadšeného obrození, mají pro oba termíny (vteřina/sekunda) stejné slovo.
2) Pokud čtu sousledné věty: „Cíle: Pátrání po prvních galaxiích nebo objektech, které vznikly krátce po velkém třesku. JWST bude schopen vidět galaxie staré asi 200 milionů let.“ tak je jasné, že jde o schopnost vidět galaxie ve stáří cca 200 mil let a vzniklé krátce po BB, jejichž záření sem k Webbu právě stíhá dorážet. A je také jasné, že je možná neuvidí, pokud je s BBT nějaký problém (že, pane Vavryčuku :-).
Jazykově to je v pořádku, ale technika i fyzika rozlišuje čas a úhel. Takže sekunda je čas, vteřína úhel. Zrovna tak sec je čas a arcsec je úhel – takže se to rozlišuje nejen v češtině
Jaký smysl má chladit MIRI na 7K, když samotná zrcadla svítí na 50K?
Kvůli vlastnímu šumu snímačů. Ten klesá s teplotou