sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

D-Orbit

Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.

EchoStar

Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.

Sceye

Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.

BlackSky

Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Kometa aktuálně míří ke Slunci a proto se opačným směrem táhne její chvost – vlastně dva chvosty. Když SoloHi pořizoval snímky, byla kometa zhruba mezi Sluncem a sondou, takže její prachový i plazmový chvost mířily k sondě. Na konci videa se výhled na oba ohony zlepšil, protože se změnil úhel, pod kterým sonda kometu pozorovala. V pravé části snímků můžeme vidět také slabý výron koronální hmoty v poslední sekundě záznamu. SoloHi měl kometu pozorovat až do dneška, přičemž o pozorování se pokusí i další palubní přístroje. Data ze Solar orbiteru se přidají k měřením od pozemských teleskopů i od dalších kosmických sond. Kometa C/2021 A1 (Leonard) má 3. ledna proletět ve vzdálenosti zhruba 90 milionů kilometrů (trochu více než polovina vzdálenosti Země od Slunce) od Slunce a pokud se při průletu nerozpadne, zamíří do vzdálených končin vesmíru a už se k nám asi nikdy nevrátí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23869283-1-eng-GB/Comet_Leonard_by_SoloHI.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrDub
PetrDub
3 let před

Zaujala mě ta informace, že se kometa už nikdy nevrátí. Vždycky jsem měl za to, že kometa nebo jiné podobné těleso musí pocházet z oblasti mimo sluneční soustavu, aby nabralo takovou rychlost, aby ji mohlo po průletu kolem Slunce zase opustit. Ale pokud to chápu správně, tak jádro této komety patrně pochází ze vzdálených částí Sluneční soustavy (3,700 AU), ale po průletu kolem Slunce bude mít únikovou rychlost. Nevíte náhodou někdo, jestli je to způsobeno tím relativně těsným průletem kolem Venuše (tj. něco jako gravitační prak), nebo to nehrálo podstatnou roli?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.