První planeta mimo Mléčnou dráhu?

M51-ULS-1b, téměř nezapamatovatelné jméno, ovšem nezanedbatelný potenciál změnit historii vědy. To je první vážný kandidát na extrasolární planetu mimo naši vlastní Galaxii. Nachází se, jak už napovídá název, v galaxii M51 (též vírová galaxie) v souhvězdí Honicích psů, vzdálené od nás asi 28 milionů světelných let. Zařazení do Messierova katalogu není náhoda, právě tento francouzský astronom ji v roce 1773 objevil. Dnes jde o častý cíl pozorování amatérských astronomů, neboť M51 lze snadno pozorovat i v menších astronomických dalekohledech.

Rosanne di Stefano

Rosanne di Stefano
Zdroj: https://pweb.cfa.harvard.edu/

Možnou planetu ovšem odhalili profesionální američtí odborníci z Harvardova-Smithsonova střediska pro astrofyziku ve městě Cambridge (stát Massachusetts). Již v loňském roce zaznamenali díky rentgenové observatoři Chandra soustavu, v níž jednu složku tvoří obří hvězda, zatímco druhý objekt je buď neutronovou hvězdou, nebo černou dírou, vydávající silné rentgenové záření. A právě toto záření bylo zastíněno jiným objektem.

Skupina pod vedením Rosanne Di Stefano prošla tisíce událostí zaznamenaných Chandrou a v letošním roce se jim podařilo znovu pozorovat i stejnou hvězdnou soustavu. Díky tomu určili, že výsledný objekt je pravděpodobně planeta zhruba o velikosti Saturnu. Zákryt jinou hvězdou či mezihvězdným oblakem plynu nebo prachu neodpovídá pozorováním ani počítačovým simulacím.

Binární systém M51-ULS-1. Nahoře vlevo před zákrytem, vlevo dole po zákrytu, vpravo světelná křivka.

Binární systém M51-ULS-1. Nahoře vlevo před zákrytem, vlevo dole po zákrytu, vpravo světelná křivka.
Zdroj: https://www.extremetech.com/

Prozatím je však na místě opatrnost. Přestože jde o bezesporu zajímavou událost, definitivní důkaz dosud chybí a ještě si na něj chvíli počkáme. Další vhodné období pro pozorování této potenciální planety nastane znovu až za 70 let, mladší čtenáři se tudíž možná ještě dočkají zařazení M51-ULS-1b do seznamu potvrzených planet. Jestliže se v současnosti někde dočtete o tom, že objev první exoplanety mimo naši Galaxii byl s jistotou potvrzen, vězte, že se nejedná o skutečnost.

Hledání ale nekončí. Astrofyzici mají k dispozici novou metodu a řadu údajů. Nyní je proto čeká drobná mravenčí práce při procházení co nejvíce dostupných dat z observatoře Chandra a také evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton. V nich se totiž skrývá naděje na objev dalších planet v cizích galaxiích. Snad se brzy dočkáme.

Použité a doporučené zdroje

Odborný text v časopisu Nature: https://www.nature.com/articles/s41550-021-01495-w
Článek na Science Alert: https://www.sciencealert.com/astronomers-have-detected-what-they-think-is-a-planet-in-a-whole-other-galaxy
Článek na webu NASA: https://exoplanets.nasa.gov/news/1691/first-evidence-of-a-planet-identified-beyond-our-galaxy/

Zdroje obrázků

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/Messier51_sRGB.jpg
https://pweb.cfa.harvard.edu/sites/default/files/images/rosanne-distefano-20180213-sq1.jpg
https://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2020/09/m51b.jpg

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “První planeta mimo Mléčnou dráhu?”

  1. Spytihněv napsal:

    Objev první exoplanety v jiné galaxii je určitě posun v našich možnostech detekce, ale nejde o žádné překvapení. Je to jen potvrzení toho, co jsme už stejně věděli po zkušenostech s tím, jak se naše Galaxie planetami doslova hemží. A to, že se jimi hemží celý vesmír. Na druhou stranu schopnost detekce v jiné galaxii znamená větší naději, že se brzy podaří u „našich vlastních“ exoplanet dosáhnout rozboru složení atmosfér nebo dokonce přímého zobrazení povrchu. Tedy ne že by zrovna M51-ULS-1b vyžadovala nějakou novátorskou techniku, ale jako symbol schopností lidstva je to fajn.

  2. Tomas180 napsal:

    Díky moc i za články tohoto typu. Je fajn dozvídat se zde o objevech učiněných technikou, o níž je tento web především. Navíc v případě kosmonautixu mám důvěru v pravdivé a nezveličené informace.
    Samozřejmě tento článek není jediným – text o pórovitých kamenech na Bennu od D. Majera nebo o struktuře bouří na Jupiteru od L. Houšky patří do stejné kategorie.

    • Vítězslav Škorpík napsal:

      Děkuji. Ze zkušenosti z minulosti fyziky naopak vím, že je vždy na místě jistá opatrnost. Snažím se tedy vůbec nezveličovat, spíše naopak. Ono si stačí vzpomenout například na odvolané objevy B modu polarizace reliktního záření nebo nadsvětelné rychlosti u neutrin. Pozitivní případ je pro změnu třeba první přímé pozorování gravitačních vln na observatoři LIGO, gravitační vlna přišla v polovině září, ale objev byl uveřejněn až v únoru následujícího roku, pochopitelně kvůli ujištění se, že nejde o žádný jiný jev.

  3. Ergin napsal:

    Proč si na další pozorování této potenciální exoplanety musíme počkat 70 let?

    • Vítězslav Škorpík napsal:

      Já to tam trochu naznačuju, ale chápu, že stojíte o trochu podrobnější vysvětlení.
      Je to kvůli parametrům oběžné dráhy potenciální planety, k dalšímu podobnému zákrytu k jakému došlo nyní dojde podle dostupných dat až zhruba právě za těch 70 let. A vezmeme-li v úvahu co se dělá u jiných exoplanet, tak se vždy vyžadují nejméně dvě pozorování, pokud tedy nedojde k vzácnému případu, že by už první pozorování bylo natolik prokazatelné, že by samo o sobě stačilo. Což ale tento případ není.

    • Spytihněv napsal:

      On tento první případ exoplanety mimo Galaxii bohužel vyšel zrovna na dráhu kolem centra soustavy zhruba někde ve vzdálenosti Uranu kolem Slunce, takže než se opět dostane do místa, kde budou v jedné linii Země, M51-ULS-1b a její černá díra nebo neutronová hvězda, potrvá to tady těch odhadovaných 70 let.

      Jakým způsobem by ovlivnila extrémní gravitace „mateřské hvězdy“ v podobě černé díry dráhu planety? Co třeba kdyby obíhala ve vzdálenosti 1 AU jako Země? Tedy když připustíme, že by v této vzdálenosti planeta nějakým zázrakem přežila supernovu.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.