Kdo by ho neznal. Je velký, složitý a v mnoha ohledech novátorský. Teleskop na jehož vypuštění čekají stovky zainteresovaných lidí a další tisíce milovníků vědy a techniky dorazil na místo, ze kterého se vydá do kosmu. Jelikož jde o velmi ostře sledovaný start, tak prakticky vše okolo budí patřičnou pozornost. My Vám přinášíme článek z této události s malinkým zpožděním, ale není to na škodu. Mnoho záběru a zajímavých informací se objevovalo postupně a díky časové rezervě tak o ně naší čtenáři nepřijdou.
Teleskop se vydal na cestu 24. září ze slunné Kalifornie. Byl naložen na loď MN Colibri, která 26. září opustila přístav. Pokud Vás zajímá více informací o tom, proč byla vybrána tato varianta transportu, a co je ona loď vlastně zač, tak doporučím přečíst náš nedávný článek na toto téma. Cesta na Kourou trvala celkem 16 dní a loď za tu dobu urazila úctyhodnou vzdálenost přes 9300 km. Každý den tak plavidlo urazilo zhruba 581 km průměrnou rychlostí 24,2 km/h. Cesta vedla přes Panamský průplav a cílem byl přístav Pariacabo v Kourou ve Francouzské Guyaně, kde se nachází evropský kosmodrom. Tam cenný náklad dorazil v úterý. Teleskop totiž vynese nejsilnější evropská raketa Ariane 5. NASA i ESA z bezpečnostních důvodů před cestou neposkytly příliš informací. Nebyly známy detaily ohledně délky cesty ani to, jaké plavidlo observatoř ve speciálním kontejneru převeze. Nám se však podařilo dopředu zjistit, že půjde o MN Colibri (Kolibřík). Tuto loď ESA dlouhodobě využívá spolu s obdobným plavidlem MN Toucan. Obě lodě jsou uzpůsobeny tamním podmínkám v ústí řeky Kourou.
Teleskop umístěny v kontejneru byl po připlutí vyložen a převezen do komplexu S5, který slouží na kosmodromu pro přípravu nákladů na start. Jsou zde dvě velké haly S5A a S5B. V těchto prostorech také dojde k naplnění paliva do teleskopu a další přípravě na start. Observatoř váží celkově méně než 7 tun, ale kontejner s vybavením vážil dohromady 70 tun. Hovoří se o tom, že JWST je vůbec nejsložitější věc, jaká byla kdy vyslána do vesmíru. Není divu, že příprava trvala tak dlouho. Díly na teleskop pocházejí z nejrůznějších koutů světa a na jeho vybudování se podílejí tři velké, mezinárodní agentury CSA z Kanady, Nasa z Ameriky a ESA z Evropy. Celkově projekt trvá již 15 let.
Následující dny budou klíčové, protože se bude zjišťovat zda JWST přežil dlouhou cestu bez úhony. Další vybavení pro teleskop již dříve dorazilo na nejbližší letiště nedaleko Cayenne ve Francouzské Guyaně, kam ho dopravil transportní letoun C-5 a odtud pak vybavení převezly kamióny.
Aerodynamický kryt rakety Ariane 5 a prostor uvnitř patří k největším na trhu. Teleskop uvnitř bude ovšem složený a k rozložení dojde až v kosmu. Experti z Institutu pro kosmický teleskop v Baltimoru převezmou velení nad Webbem poté, co se asi půl hodiny po startu oddělí od rakety Ariane 5. Teleskop čeká cesta dlouhá 1,5 mil. km. A bude nutného ho také kompletně v kosmu zase složit. Zrcadlové segmenty do sebe musí zapadnout a vyklopí se i solární panely a vysoce zisková anténa. Webb má pětivrstvý sluneční štít, který stíní jeho zrcadla, detektory a vědecké přístroje a udržuje tak dalekohled studený, nesmírně studený. Okolo -370 stupňů Fahrenheita nebo minus 223 stupňů Celsia chcete-li. Každá vrstva sluneční clony je vyrobena z kaptonu potaženého hliníkem a je tenká jako lidský vlas. Jakmile bude Webb ve vesmíru, sluneční clona se rozvine na velikost tenisového kurtu. Po spuštění pak infračervené přístroje observatoře nahlédnou do nejstarších a nejvzdálenějších končin vesmíru, aby studovaly některé z prvních hvězd a galaxií, které vznikly po Velkém třesku před více než 13,5 miliardami let. Jak celá operace bude vypadat ukazuje toto povedené video.
Posledním úkolem bude převezení do haly a usazení na raketu, kde dojde k uzavření aerodynamického krytu. Poté se celá raketa vydá směrem k rampě kde proběhnou poslední předstartovní testy. Celou cestu na kosmodrom mapují přiložena videa. Připomenu, že start je stále v plánu na 18. prosince, a pokud k němu skutečně dojde, tak věřím, že nejen já budu mít předčasné Vánoce.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/press-release
https://spaceflightnow.com/2021/1
https://www.esa.int/Enabling_Suppor
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/var/esa/stora.jpg
https://spaceflightnow.com/wp.jpg
Dočetl jsem se, že teleskopu zůstane jeho stávající jméno. Za mě je to pozitivní zpráva a naděje, že i v současné – občas podivné – době může zvítězit rozum.
Chvilku jsem uvažoval, že to téma v článku také otevřu, ale pak jsem si to rozmyslel, protože si myslím, že něco takového si nezaslouží žádný seriózní prostor.
Ono se to jméno někomu nelíbilo?
Ano, byl zde jakýsi tlak na změnu jména. S tim, že by došlo k připomínce diskriminace. NASA totiž v té době pod vedením J. Webba byla údajně homofobní…
Když sleduji to rozkládání, tak mě mrazí, to musel vymyslet šílenec. Nebo génius, uvidíme.
Bude na ňom aj nejaká kamera, ktorá bude snímať, ako sa rozkladá? Niečo na spôsob pristávanie Preservance.
Při -370 stupňů Fahrenheita se papír mrazem rozpadá na prach….
Zrovna tu vedle této diskuze svítí anketa, na co jsme se letos těšili nebo ještě těšíme. Na prvním místě je tam právě Webb a doufám, že to toho 18.12 „klapne“ – na horních místech jsou jinak skoro samé věci, které letos nebudou :-(. Dočkali jsme se přistání Perseverance, ale jinak SH/SS letos na 99% nebude, Artemis I určitě ne, New Glenn také ne (pokud vůbec někdy…), Starliner vypadá také na nekonečný příběh (i když byl alespoň na rampě), Číňané budují, ale z mého pohledu k tomu není dostupných moc informací, Vulcan také nic. REx je na cestě „domů“ a ostatní už tak moc fanoušků nenasbíralo (a informací o nich také není mnoho). Má to jen dvě výhody – pan Majer nemusí dělat novou anketu :-), a taky pak člověk vidí skluz ve své práci jako méně hrozivý.
Budúci rok bude teda nabitý udalosťami.