sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dragonfly dorazí k Titanu dříve

Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.

Plánovaný průběh mise Dragonfly
Plánovaný průběh mise Dragonfly
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Podle původního harmonogramu představeného v roce 2019 měla sonda startovat v roce 2026 a ke svému cíli dorazit o osm let později, tedy v roce 2034. Termín startu nám postupně sklouznul na rok 2027, což znamenalo odklad příletu k cíli na rok 2036. Teď ale přišla potěšující zpráva. Termín startu v roce 2027 sice pořád platí, ale sonda k Titanu doletí už na přelomu let 2033 a 2034, půjde tedy o zkrácení přeletu o zhruba tři roky. Zatím není k dispozici informace, zda bude tohoto zkrácení dosaženo pomocí optimalizace přeletové trajektorie, nebo zda se počítá se silnější nosnou raketou – ta zatím pro tuto misi nebyla oficiálně vybrána. Jisté však je, že pokud tento plán vyjde, bude mít Dragonfly v době příletu k Titanu více energie. Tu jí totiž bude dodávat radioizotopový generátor, jehož výkon časem klesá. Čím kratší dobu tedy sonda stráví v meziplanetárním prostoru, tím více energie bude mít pro vědecký výzkum.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7ZMhP3WUAQHaYu?format=png&name=medium
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-NASA_Dragonfly_mission_to_Titan.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Rubrika:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
17 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
3 let před

Chtělo by to třetí stupeň do StarShip. Co trochu zmenšený druhý stupeň z Falconu? Ten by se tam mohl vejít.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpovědět  Kamil

To je lehce šílené. 😉

Kamil
Kamil
3 let před
Odpovědět  Dušan Majer

Je to ovšem dostatečně šílené, aby to Elon realizoval?

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpovědět  Kamil

Jsme k tomu spíše skeptický.

Kamil
Kamil
3 let před
Odpovědět  Dušan Majer

Ale nějaký třetí stupeň by to chtělo, aby mohli že StarShip vypouštět třeba meziplanetární sondy.

Mr G
Mr G
3 let před
Odpovědět  Dušan Majer

Myslim, ze niecoho takeho sa casom dockame ked sa StarShip dostane do prevadzky.
Nemyslim si, ale ze to bude upraveny 2. stupen Falconu, ten na to vobec nie je vhodny. Myslim, ze postavia 3. stupen, tahac, ktory sa vypusti z SS.

Niekde som cital aj take uvahy, ze sama StarShip v zjednodusenej forme (na jedno pouzitie) bez navratu po dotankovani na orbite by dokazala udelit sonde zaujimavu rychlost a medziplanetarne sondy by usetrili roky na prelete. Cena by bola pravdepodobne tiez zaujimava 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpovědět  Mr G

Ano, právě ten Váš druhý odstavec mi přijde mnohem logičtější.

KarelT
KarelT
3 let před
Odpovědět  Dušan Majer

Nevím, ale možná by výrazně odlehčený, zjednodušený a jednorázový horní stupeň místo klasického Starshipu mohl stačit na vynášení sond. Samozřejmě by vývoj něco stál takže je otázka jestli by se to vyplatilo.

MartinH
MartinH
3 let před
Odpovědět  Kamil

Nevešel by se tam ten 2. stupeň z H9 celý tak jak teď je?

Ale z jiného soudku, StarShip má takovou nosnost, že ta sonda může mít vlastní hodně velké nádrže a udělit si potřebné zrychlení sama…

M.

Jiri Kos
Jiri Kos
3 let před
Odpovědět  MartinH

Já myslím že až (a pokud) bude v provozu systém B+S, tak to zcela překope i oblast meziplanetárních (a zejména těch těžkých) sond. A to bude teprve mazec!

Radek
Radek
3 let před
Odpovědět  Jiri Kos

To se tu 5 let psalo o FH.

Radek
Radek
3 let před
Odpovědět  MartinH

Jako že by v podstatě byl horní stupeň rakety součástí sondy? To už jsou hodně kreativní „řešení“.

Adam Rrezzaabek
Adam Rrezzaabek
3 let před
Odpovědět  Radek

V zásadě něco podobného je v plánu, byť ne se sondou, ale s lodí

ESA 1
ESA 1
3 let před
Odpovědět  Kamil

Vždyť starship bude letát i na mars bez třetího stupně tak by logicky mohla vynášet i meziplanetarni sondy bez třetího stupně no ne? Žádný třetí stupeň, bude jí muset stačit super heavy.

Mr G
Mr G
3 let před
Odpovědět  ESA 1

Ano, ma letiet na Mars, ale pre let na mars bude potreba nikolko startov tankerov, aby SS dotankovali na orbite. Ak sa bavime o jednom starte, tak su 2 moznosti.
A) pouzit udlahcenu SS na 1 pouzitie, bez tepelnej ochrany, bez pristavacich nadrzi, bez atmosferickych raptorov, bez kridielok, … V podstate by to bol 2-hy stupen Falconu9 na steroidoch.
B) SS by na orbite vypustila sondu s tahacom, ktory by jej nasledne udelil medziplanetarnu rychlost.

Otazne je, co by bolo vyhodnejsie, jednoduchsie ?

Radek
Radek
3 let před

V případě Dragonfly by na rozdíl od Europa Clipperu dávalo určitě smysl použít SLS i za cenu výrazného zvýšení nákladů. Čím dříve tam sonda bude, tím lépe.

Matej Soukup
Matej Soukup
3 let před

Je pravda že SLS má docela o dost vyšší nosnost na LEO, ale docela by mě zajímalo jak by se lišila nosnost na měsíc Titan, kdyby na LEO Starship plně doplnila nádrže, jestli by se nosnost nějak výrazně lišila od SLS to nevím, ani jedna raketa zatím nelétá.

https://kosmonautix.cz/2021/07/29/dragonfly-dorazi-k-titanu-drive/