Thomasův fotokoutek 34

Modrá planeta. Nikde v dohledu není jediný kus pevniny. Dokonce ani z výšky 400 km. Mé myšlenky jsou se všemi těmi nebohými námořníky minulosti, kteří se plavili nekonečnými oceány. Zdroj: flickr.com

Vážení čtenáři. Je tu středa a naše virtuální kosmická loď je opět připravena k cestě na ISS. Děkujeme za vaši přízeň, kterou věnujete našim česky komentovaným příspěvkům k dechberoucím fotografiím Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který se podílí nejen na výzkumu, ale najde si čas i na popularizaci. Ukazuje nám obrazy z běžného života na stanici, vědeckých experimentů a věřím, že mnohé také potěší, že fotografuje to nejhezčí, co má (někdy i) pod svýma nohama. Naši Zemi.
Počínaje dneškem najdete v posledních pěti dílech i anketu o „váš oblíbený snímek“.
Komentář k úvodní fotografii: Modrá planeta. Nikde v dohledu není jediný kus pevniny. Dokonce ani z výšky 400 km. Mé myšlenky jsou se všemi těmi nebohými námořníky minulosti, kteří se plavili nekonečnými oceány. Zdroj: flickr.com

Na ISS jsou i jedny zvláštní dveře, které neotvíráme často, i když nevedou ven. Za nimi se nachází nafukovací modul BEAM. Když tam chceme vlézt, musíme nejdřív odklidit stranou náš cvičební stroj ARED. BEAM je unikátní modul. Byl vyslán na stanici v roce 2016 ve složeném stavu a pak byl výrazně zvětšen jeho objem. Nafukování je vidět na tomto videu: youtu.be/aciRYFKdaRU. To samozřejmě šetří spoustu místa v nákladovém prostoru rakety a mohlo by to umožnit postavit stanice s velkým obytným prostorem. Původně testovací modul nakonec u stanice zůstal, protože se osvědčil a dneska nám velmi dobře slouží jako dlouhodobé skladiště. Otevírání je poměrně složité, a tak se to děje jen jednou za čas. Při té příležitosti jsme si zapózovali u vstupu dovnitř. Využívám této příležitosti, abych vám představil Pjotra Dubrovnika (vlevo Oleg Novickij). Myslím, že jsem vám o něm ještě neřekl. V posádce je nováčkem. Pjotr je živým důkazem toho, že ke kariéře astronauta vás může dovést velmi rozličné vzdělání nebo obor vaší činnosti. Pjotr je bývalý softwarový inženýr. Pokud tedy stále váháte s podáním přihlášky na výběr astronautů ESA, neváhejte! Zdroj: flickr.com

Na ISS jsou i jedny zvláštní dveře, které neotvíráme často, i když nevedou ven. Za nimi se nachází nafukovací modul BEAM. Když tam chceme vlézt, musíme nejdřív odklidit stranou náš cvičební stroj ARED. BEAM je unikátní modul. Byl vyslán na stanici v roce 2016 ve složeném stavu a pak byl výrazně zvětšen jeho objem. Nafukování je vidět na tomto videu: youtu.be/aciRYFKdaRU. To samozřejmě šetří spoustu místa v nákladovém prostoru rakety a mohlo by to umožnit postavit stanice s velkým obytným prostorem. Původně testovací modul nakonec u stanice zůstal, protože se osvědčil a dneska nám velmi dobře slouží jako dlouhodobé skladiště. Otevírání je poměrně složité, a tak se to děje jen jednou za čas. Při té příležitosti jsme si zapózovali u vstupu dovnitř. Využívám této příležitosti, abych vám představil Pjotra Dubrova (vlevo Oleg Novickij). Myslím, že jsem vám o něm ještě neřekl. V posádce je nováčkem. Pjotr je živým důkazem toho, že ke kariéře astronauta vás může dovést velmi rozličné vzdělání nebo obor vaší činnosti. Pjotr je bývalý softwarový inženýr. Pokud tedy stále váháte s podáním přihlášky na výběr astronautů ESA, neváhejte! Zdroj: flickr.com

U vstupu do modulu BEAM. Zde Thomas Pesquet s Megan McArthur(ovou). Zdroj: flickr.com

U vstupu do modulu BEAM. Zde Thomas Pesquet s Megan McArthur(ovou). Zdroj: flickr.com

Ne, Aki nespí! Má nasazené VR brýle a účastní se evropského experimentu TIME. Studujeme, jak se reakční časy a vnímání času mění v mikrogravitaci. Na Zemi se díky náhlavní VR soupravě můžete přenést na ISS, umožňuje to program pro virtuální realitu. Pro nás je to na stanici běžné zařízení. Umožňuje nám soustředit se, aniž by nás rozptylovalo okolní laboratorní prostředí, abychom získali nejpřesnější možné vědecké údaje. (Kromě toho si Aki pravděpodobně nevšiml, že si ho fotím). Výsledky zajímají vědce i řídící středisko: pokud se naše vnímání plynutí času ve vesmíru změní, mohlo by to mít velké důsledky pro provoz dlouhodobých misí. Zmeškat přistání po měsících cestování kvůli nedostatečnému povědomí o našem přizpůsobení se životu v téměř nulové gravitaci, to by byla škoda! Zdroj: flickr.com

Ne, Aki nespí! Má nasazené VR brýle a účastní se evropského experimentu TIME. Studujeme, jak se reakční časy a vnímání času mění v mikrogravitaci. Na Zemi se díky náhlavní VR soupravě můžete přenést na ISS, umožňuje to program pro virtuální realitu. Pro nás je to na stanici běžné zařízení. Umožňuje nám soustředit se, aniž by nás rozptylovalo okolní laboratorní prostředí, abychom získali nejpřesnější možné vědecké údaje. (Kromě toho si Aki pravděpodobně nevšiml, že si ho fotím). Výsledky zajímají vědce i řídící středisko: pokud se naše vnímání plynutí času ve vesmíru změní, mohlo by to mít velké důsledky pro provoz dlouhodobých misí. Zmeškat přistání po měsících cestování kvůli nedostatečnému povědomí o našem přizpůsobení se životu v téměř nulové gravitaci, to by byla škoda! Zdroj: flickr.com

Dakar ční jako ostruha do Atlantiku. Je to nejzápadnější město na celém africkém kontinentu. Přes velmi příznivou polohu a milé lidi, kteří nás tam vítali, jak jsem mohl osobně zažít, má i své problémy. Zažívá časté problémy se záplavami v období dešťů. U nás v Česku jej velmi proslavila Rallye Paříž-Dakar, hlavně díky mnoha účastím našich jezdců v čele s pětinásobným vítězem v soutěži kamionů Karlem Lopraisem. Poslední etapa se pravidelně jezdila kolem Růžového jezera. Už víte, proč se tak jmenuje? Zdroj: flickr.com

Dakar ční jako ostruha do Atlantiku. Je to nejzápadnější město na celém africkém kontinentu. Přes velmi příznivou polohu a milé lidi, kteří nás tam vítali, jak jsem mohl osobně zažít, má i své problémy. Zažívá časté problémy se záplavami v období dešťů. U nás v Česku jej velmi proslavila Rallye Paříž-Dakar, hlavně díky mnoha účastím našich jezdců v čele s pětinásobným vítězem v soutěži kamionů Karlem Lopraisem. Poslední etapa se pravidelně jezdila kolem Růžového jezera. Už víte, proč se tak jmenuje? Zdroj: flickr.com

Měsíc při pohledu z ruského segmentu stanice. Kromě okének směřujících dolů k Zemi, jako americký modul Destiny nebo Cupola, má i okénka do boků. Díky tomu se jimi dobře sleduje vesmír a zvláště Měsíc. Raději fotit přes okno stanice než z povrchu Země. (Astronom si jistě všimne, že obraz je podezřele ostrý, na to, že je to přes okno. Není zde už pak nic, zatímco nám dole vadí při fotografování chvění atmosféry). Za pár let se k Měsíci vrátíme a snad i přistaneme. Budeme mít stanici na jeho oběžné dráze, budeme využívat zdroje in-situ, vybudujeme systém navigačních a telekomunikačních družic na jeho oběžné dráze nazvaný Moonlight… Zdroj: flickr.com

Měsíc při pohledu z ruského segmentu stanice. Kromě okének směřujících dolů k Zemi, jako americký modul Destiny nebo Cupola, má i okénka do boků. Díky tomu se jimi dobře sleduje vesmír a zvláště Měsíc. Raději fotit přes okno stanice než z povrchu Země. (Astronom si jistě všimne, že obraz je podezřele ostrý, na to, že je to přes okno. Není zde už pak nic, zatímco nám dole vadí při fotografování chvění atmosféry). Za pár let se k Měsíci vrátíme a snad i přistaneme. Budeme mít stanici na jeho oběžné dráze, budeme využívat zdroje in-situ, vybudujeme systém navigačních a telekomunikačních družic na jeho oběžné dráze nazvaný Moonlight… Zdroj: flickr.com

Tento mimořádně pěkný detailní záběr konce velkých solárních panelů připomíná jednu z důležitých částí stanice, bez níž by život na ní opravdu nebyl možný. Fotovoltaické články se ocitají střídavě na slunci a ve stínu, proto energii musíme čerpat z velkých akumulátorů na vnějšku stanice, které dobíjí především energie z těchto obřích panelů. Pracují zde pro nás již více než 20 let, je proto pomalu čas na jejich posílení. V rámci zásobovací mise CRS-22 se má v Cargo Dragonu vydat ke stanici nový pár slunečních panelů, který bude posléze vyndán z nákladového prostoru lodi a rozvinut podél jednoho z těchto velkých solárních panelů. Mise má plánovaný start 3. června 2021. Zdroj: flickr.com

Tento mimořádně pěkný detailní záběr konce velkých solárních panelů připomíná jednu z důležitých částí stanice, bez níž by život na ní opravdu nebyl možný. Fotovoltaické články se ocitají střídavě na slunci a ve stínu, proto energii musíme čerpat z velkých akumulátorů na vnějšku stanice, které dobíjí především energie z těchto obřích panelů. Pracují zde pro nás již více než 20 let, je proto pomalu čas na jejich posílení. V rámci zásobovací mise CRS-22 se má v Cargo Dragonu vydat ke stanici nový pár slunečních panelů, který bude posléze vyndán z nákladového prostoru lodi a rozvinut podél jednoho z těchto velkých solárních panelů. Mise má plánovaný start 3. června 2021. Zdroj: flickr.com

Zde se díváme na překrásný snímek Slunce probleskujícího podél velkého solárního panelu na ISS. Zdroj: flickr.com

Zde se díváme na překrásný snímek Slunce probleskujícího podél velkého solárního panelu na ISS. Zdroj: flickr.com

Svítání, nebo soumrak? Na to neexistuje jednoduchá odpověď z jedné fotografie. My můžeme zažít až 16 východů a západů Slunce za 24 hodin. Samozřejmě, východ Slunce máme při našem obletu Země jakoby před sebou, zatímco západ v zádech. Zde se jedná o východ Slunce. Okolní temnota je o něco hlubší, ale svítání je v konečném důsledku ve vesmíru stejně velkolepý zážitek, jako na Zemi. Bon Dimanche! (něco jako Přeji pěknou neděli). Zdroj: flickr.com

Svítání, nebo soumrak? Na to neexistuje jednoduchá odpověď z jedné fotografie. My můžeme zažít až 16 východů a západů Slunce za 24 hodin. Samozřejmě, východ Slunce máme při našem obletu Země jakoby před sebou, zatímco západ v zádech. Zde se jedná o východ Slunce. Okolní temnota je o něco hlubší, ale svítání je v konečném důsledku ve vesmíru stejně velkolepý zážitek, jako na Zemi. Bon Dimanche! (něco jako Přeji pěknou neděli). Zdroj: flickr.com

Asi 3300 metrů vysoká sopka Tarso Toussidé je tzv. stratovulkán (opakovaně vybuchující sopka, střídající výlevy lávy a vrstvy popela). Nachází se v Čadu a mě připomíná obrazec z Rorschachova testu (popis osobnosti podle významu, který vidíme v různých inkoustových skvrnách). Zdroj: flickr.com

Asi 3300 metrů vysoká sopka Tarso Toussidé je tzv. stratovulkán (opakovaně vybuchující sopka, střídající výlevy lávy a vrstvy popela). Nachází se v Čadu a mě připomíná obrazec z Rorschachova testu (popis osobnosti podle významu, který vidíme v různých inkoustových skvrnách). Zdroj: flickr.com

Posvátné místo Uluru v srdci Austrálie patřilo po tisíce let domorodým obyvatelům. Evropští obyvatelé mu dali jméno Ayers Rock (Ayersova skála) a bohužel i přes zákaz často neodolají na něj vylézt. Podívejte, jak mění barvu podle způsobu osvětlení. Zdroj: flickr.com

Posvátné místo Uluru v srdci Austrálie patřilo po tisíce let domorodým obyvatelům. Evropští obyvatelé mu dali jméno Ayers Rock (Ayersova skála) a bohužel i přes zákaz často neodolají na něj vylézt. Podívejte, jak mění barvu podle způsobu osvětlení. Zdroj: flickr.com

Znáte to, lidský mozek rád rozpoznává známé tvary všude kolem nás. Říká se tomu pareidolie. Nevím jak vy, ale já když letím nad oázou jižně od Káhiry, jasně vidím obrazec srdce. Ve skutečnosti jde o jeden z nejstarších zavlažovacích systémů! Všechno nejlepší k narozeninám všem matkám a zejména mým (ve Francii slavili den matek až 30. května). Zdroj: flickr.com

Znáte to, lidský mozek rád rozpoznává známé tvary všude kolem nás. Říká se tomu pareidolie. Nevím jak vy, ale já když letím nad oázou jižně od Káhiry, jasně vidím obrazec srdce. Ve skutečnosti jde o jeden z nejstarších zavlažovacích systémů! Všechno nejlepší k narozeninám všem matkám a zejména mým (ve Francii slavili den matek až 30. května). Zdroj: flickr.com

Milí čtenáři. V jednom z minulých dílů zazněl názor, že by nebylo od věci mít možnost se vyjádřit, který snímek vás nějakým způsobem zaujal, nebo se vám prostě jen líbí nejvíc. Proto na závěr dnešního setkání s životem na ISS přinášíme i první takovou anketu. Můžete hlasovat, který snímek z dneška se vám zdá nejzajímavější, nebo nejhezčí. Na konci každého dílu druhé Thomasovy mise najdete další anketní otázku a na závěr mise na podzim bychom ty nejúspěšnější snímky shrnuli v bonusovém článku. Anketu tedy můžete vyplnit i zpětně – pole pro hlasování jsme doplnili ke všem doposud vydaným dílům – odkazy na předchozí díly najdete pod touto anketou.

Thomasův fotokoutek 34

Prohlédnout si výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí díly druhé části seriálu:
Thomasův fotokoutek je zpět (5. 5.)
Thomasův fotokoutek 31 (12. 5.)
Thomasův fotokoutek 32 (19. 5.)
Thomasův fotokoutek 33 (26. 5.)

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51205964411/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51208265913/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51208063711/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51204777468/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51205344254/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51204777528/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51205344354/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51203035329/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51203839900/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51205919592/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51206632766/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51212281878/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51209181300/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51211047501/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51212415046/

 

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.