Podrobná mapa oxidu uhličitého u Los Angeles

OCO-3 na modulu Kibó

Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mezinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.

Na přiložené animaci je vidět pět sousedících pruhů, ve kterých OCO-3 sbírala data pro mapu celé metropolitní oblasti. Vzniklá mapa pokrývá oblast s rozlohou 80 kilometrů čtverečních. Každý pixel má hranu 2,2 kilometru a barvy odpovídají tomu, o kolik je na daném místě koncentrace oxidu uhličitého vyšší než v čisté poušti na sever od města (měřeno na Armstrong Research Center vpravo nahoře).

Stavba OCO-3
Stavba OCO-3
Zdroj: https://www.nasa.gov

Většina nově přibývajícího oxidu uhličitého v zemské atmosféře pochází ze spalování fosilních paliv a 70 % produkují lidé ve městech. Město Los Angeles již přijalo plán na snížení uhlíkových emisí. Aktuální mapa ukazuje drobné variace koncentrací oxidu uhličitého tak přesně, že by s její pomocí mohly příslušné úřady vybírat efektivní metody snižování uhlíkových emisí. Bude možné dosáhnout plánovaných cílů a změřit účinnost nových regulací. Data z pozemních měření poskytují důležité lokální výstupy, ale družicová data jsou stejně nezbytná, protože pokrývají větší oblast a také sledují koncentraci oxidu uhličitého v celém sloupci atmosféry.

Mezinárodní kosmická stanice, která hostí přístroj OCO-3 obíhá Zemi mezi 52. stupněm severní a jižní šířky, což +/- odpovídá Londýnu a Patagonii. Téměř všechna města na Zemi se tak dostanou do jejího zorného pole průměrně jednou za tři dny. Tým OCO-3 z kalifornské JPL na každý den naplánuje sledování až 40 lokalit – ve většině případů se jedná o města s vysokou produkcí oxidu uhličitého.

Samotný přístroj OCO-3 je tvořen teleskopem a trojicí spektrometrů. Tyto detektory analyzují vlnové délky elektromagnetického spektra slunečního záření a hledají v nich spektrální „otisky prstů“ oxidu uhličitého. Teleskop se dokáže rychle naklánět, aby nad cílovou oblastí pořídil co nejvíce sousedících pruhů a mohl tak během dvou minut ideálně pokrýt sledovanou oblast. OCO-3 většinou pořizuje měření v jednom pruhu během oběhu kolem Země – podobně to dělá i jeho předchůdce, družice OCO-2, která je stále v provozu. OCO-3 ale dokáže vytvářet podobné přehledové mapy, které vědcům umožní získat lepší přehled o emisích z měst a dalších oblastí.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/01/0129_OCO-3_on_ISS_Concept.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23211-nasa.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Podrobná mapa oxidu uhličitého u Los Angeles

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Ivo
Ivo
5 let před

„Většina oxidu uhličitého v zemské atmosféře pochází ze spalování fosilních paliv a 70 % produkují lidé ve městech.“

Tajně doufám, že jde jen o chybu autora a nikoliv a něco jiného.

hynekol
hynekol
5 let před
Odpověď  Ivo

Most of the increasing CO2 in the global atmosphere comes from humans burning fossil fuels for energy, and 70% of that comes from cities.

athlo
athlo
5 let před
Odpověď  Ivo

Ano je to chyba v překladu. Správně to je:
„Většina nového oxidu uhličitého v zemské atmosféře pochází ze spalování fosilních paliv a 70 % produkují lidé ve městech.“

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  athlo

Díky, opraveno.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗