Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.

Křeslo pro figurínu dostane dva senzory – jeden bude pod opěrkou hlavy a druhý za křeslem. Jejich úkolem bude měřit zrychlení a vibraci v průběhu celé mise. Na sedadlech budou astronauti ležet na zádech a jejich nohy mají být umístěny trochu výše, aby bylo při startu a návratu na Zemi zajištěno dobré zásobování hlavy krví. Tato pozice také snižuje riziko zranění, jelikož hlava i nohy mohou být zajištěny na místě. Zároveň se v této poloze lépe rozkládají síly působící na celé tělo při velkých změnách rychlosti – třeba během přistání do vody.

Očekává se, že posádka zažije během startu přetížení asi 2,5 g a ve dvou fázích přistání pak kolem 4 g. Inženýři chtějí porovnat data nasbíraná při Artemis I s dříve získanými údaji z vibračních zkoušek, na kterých se používali nejen lidé, ale i stejná figurína. Získané poznatky pak pomohou lépe připravit misi Artemis II. „Některé údaje naměřené při misi Artemis I se použijí pro simulace posádky v Orionu a také k ověření bezpečnosti astronautů – porovnáme letové vibrace a zrychlení s předletovými odhady. Poté můžeme zpřesnit naše modely, pokud by to bylo potřeba,“ vysvětluje Mark Baldwin, specialista na ochranu posádky lodi Orion z firmy Lockheed Martin.

V lodi Orion bude ještě dalších pět akcelerometrů, které poskytnou data pro porovnání vibrací a akcelerace mezi horními a zadními sedačkami. Když Orion dosedne do Tichého oceánu, budou všechny akcelerometry měřit intenzitu nárazu na jednotlivých křeslech – tyto údaje se pak porovnají s údaji získanými při testovacích shozech makety Orionu do bazénu na Langley Research Center ve Virginii. I v tomto případě platí, že se tím ověří správnost a přesnost předletových modelů.

„Je pro nás kriticky důležité, abychom získali data z figuríny na misi Artemis I. Budeme se moci ujistit, že všechny nově navržené systémy společně se systémem pro pohlcení energie, ke kterému jsou sedačky připojeny, fungují správně a poskytují posádce úroveň ochrany, jakou budeme potřebovat pro naši první pilotovanou misi Artemis II,“ říká Jason Hutt z NASA, který je vedoucím integrace systémů lodi Orion pro posádku. Stejná figurína se již dříve používala při sérii vibračních zkoušek lodi Orion, které proběhly na  Johnsonově středisku v Houstonu a na Kennedyho středisku na Floridě. Tyto testy ukázaly, že jde o realistickou fyzickou reprezentaci pro Artemis I, aby bylo možné kvalifikovat sedačky pro Orion a zajistit, aby byly i při startu displeje dobře čitelné.

Figuríny také sloužily jako testovací subjekty při nácviku mnoha situací, kdy se ověřovalo, zda astronauti dokáží provést lékařský zásah (například kardiopulmonální resuscitaci, nebo Heimlichův chvat) i ve stísněných prostorách lodi Orion. Astronauti třeba s pomocí figuríny na Zemi i na ISS zkoušeli, jak zafixovat sebe i pacienta/figurínu v případě pokusu o záchranu života i v prostředí mikrogravitace. Figuríny ale také nachází uplatnění při zkouškách, kde hrozí zranění lidského subjektu. Vše se proto nejprve vyzkouší s figurínou. To platilo například i pro systém, který zajistil, že kabina po přistání zůstane na hladině ve správné orientaci. „Testovali jsme scénáře selhání tohoto systému s figurínami, abychom určili, zda by se astronauti dostali ze svých křesel i v případě, že by zůstali po přistání na vodě v kabině, která je vzhůru nohama,“ popisuje Hutt a dodává: „Figurína zažila sérii shozů, při kterých inženýři postupně poznali, jak by se mohla posádka dostat ven z lodi i po několika týdnech v kosmickém prostoru.“

Těmto figurínám jsou podobné i testovací subjekty, které NASA označuje jako Anthropometric Test Devices. Jsou to v podstatě figuríny používané při crash testech. NASA tyto figuríny používala při shozech testovacích verzí lodi Orion z letadla – poslední z této série se plánují na konec letošního roku, aby se ověřilo, že křesla pro Artemis II společně se skafandry dokáží omezit riziko zranění hlavy a krku při nejintenzivnějších akceleračních událostech – nouzovém přerušení letu a přistání. Během testovacích shozů na Langley Research Center byly v kabině také tyto figuríny, aby inženýři lépe porozuměli tomu, co může posádka zažívat během přistání po návratu od Měsíce.

Ve výpisu figurín není možné zapomenout na další dva cestující v lodi Orion na misi Artemis I. Jde o identické napodobeniny torza lidského těla pojmenované Helga a Zohar, které se umístí na dvě spodní sedačky lodi Orion. Helga a Zohar jsou součástí vědeckého programu MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), který má za cíl měřit úroveň kosmického záření, které mohou v lodi Orion přijmout astronauti během misí k Měsíci. Stejně tak budou obě torza použita ke zhodnocení vesty AstroRad pro stínění radiace, které by měly snížit tuto dávku. V současné době se vesty testují na ISS a astronauti ověřují, jak jsou pohodlné a funkční.

Každý z těchto neživých pasažérů lodi Orion pomůže připravit skutečné astronauty na reálné podmínky. Zajistí také větší úroveň bezpečí pro astronauty. NASA a její partneři se lépe připraví, aby mohli minimalizovat potenciálně škodlivé účinky hlubšího vesmíru na mise, které se vydají dále od Země a na delší dobu, než tomu bylo kdykoliv dříve.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/manikin_image.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20191015_jk3104032.jpg
https://www.astronautinews.it/wp-content/uploads/2013/08/CPR1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20200124_163416.jpg