NASA udělala další krok vstříc premiérovému startu rakety SLS. Na Kennedyho středisku v ikonické hale VAB připojila ke vznikajícímu prvnímu exempláři tohoto nosiče další díl – adaptér, který spojí centrální a horní stupeň rakety (který má být mimochodem usazen během příštího týdne). Pozemní týmy v hale VAB zvedly pomocí jeřábu v úterý adaptér LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) a pak jej přemístily do sekce High Bay 3, kde došlo ke spojení se zbytkem rakety. LVSA tvoří strukturální rozhraní mezi centrálním stupněm SLS a horním stupněm ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Tento adaptér vznikl na Marshallově středisku v alabamském Huntsville pod dohledem hlavního dodavatele, kterým je společnost Teledyne Brown Engineering.
Kuželovitý adaptér měří na výšku kolem devíti metrů a směrem vzhůru se zužuje z průměru centrálního stupně 8,4 metru na průměr ICPS, tedy 5,1 metru. Adaptér LVSA navíc pomáhá chránit raketový motor RL-10B2 během prvních minut letu, než se horní stupeň oddělí, aby dosáhl oběžné dráhy a poslal loď Orion k Měsíci. Než mohlo tento týden dojít k instalaci adaptéru LVSA, musel být předtím mezi dva pomocné urychlovací stupně usazen centrální stupeň s délkou skoro 65 metrů. Tento milník si mohla NASA odškrtnout 13. června. Celému skládání přihlíží experti z NASA, ale i dodavatelské firmy Jacobs. Jako první se na mobilní vypouštěcí plošině musely sestavit dva pětisegmentové urychlovací stupně. Tyto produkty společnosti Northrop Grumman měří na výšku 54 metrů.
NASA stále věří, že se jí podaří uskutečnit start SLS už letos v listopadu. Mise pojmenovaná Artemis I pošle bezpilotní loď Orion k Měsíci, odkud se pak vrátí zpět na Zemi. NASA si však uvědomuje, že sestavování a zkoušky první rakety SLS možná nepůjdou bez problémů. Jakákoliv zpoždění kvůli technickým problémům nebo počasí během hurikánové sezóny by znamenala skluz startu mise Artemis I na začátek roku 2022.
Horní stupeň rakety SLS postavila firma United Launch Alliance na základě druhého stupně svých raket Delta IV Heavy. ULA dopravila horní stupeň do haly VAB začátkem tohoto týdne a aktuální harmonogram počítá s jeho usazením v týdnu příštím. Po horním stupni přijde na řadu Orion Stage Adapter – prstenec, který zajistí spojení lodi Orion s raketou SLS. Při startu mise Artemis I bude v letovém adaptéru Orion Stage Adapter uloženo 13 CubeSatů, které se po vypuštění vydají na nejrůznější mise vědeckého či technologického rázu.
Další na řadě je hmotnostní simulátor lodi Orion. Tím bude vše připraveno na zkoušky, které ověří správnou funkci potrubí pro pohonné látky, spoje pro přečerpávání tekutin a další pupeční šňůry, které spojí věž mobilní vypouštěcí plošiny s raketou, ale při startu se dokáží spolehlivě odpojit a odklopit z cesty. Poté se experti v červenci / srpnu pustí do zkoušek strukturální rezonance alias modálních testů plně sestavené rakety. Po dokončení těchto testů dojde k usazení skutečného letového exempláře lodi Orion, který již bude mít připojenou záchrannou věžičku. Tento mimořádně důležitý milník je momentálně plánován na srpen.
Pokud nenastanou žádná významná zpoždění, chtěla by NASA vyvézt sestavenou raketu i s její mobilní plošinou na rampu 39B koncem září, případně začátkem října. Cílem je provést nácvik odpočítávací sekvence, během které inženýři sledují proces tankování kryogenních pohonných látek. Půjde v podstatě o nácvik činností startovního dne. Tyto zkoušky se obecně označují jako WDR (wet dress rehearsal). Poté se celá sestava vrátí do haly VAB pro závěrečné kontroly a inspekce. SLS se na rampu znovu vrátí až zhruba 6 dní před startem. Celá raketa bude měřit 98 metrů na výšku. Její dva pomocné urychlovací stupně a čtyři motory RS-25 (v obou případech jde o hardware odvozený z éry raketoplánů) vytvoří při startu tah 3991 tun, což z bude rekord mezi reálně používanými americkými raketami.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210622-PH-FMX01_0222~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210622-PH-FMX01_0174~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210622-PH-FMX01_0259~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210622-PH-FMX01_0111~large.jpg
Díky za článek. Poslední věta je nejasná, není zřejmé zda u čísla 3991 tun se jedná o hmotnost či spíše celkový tah.
Díky moc, opraveno.
Jakou to číslo 3991 má přesnost/toleranci? Nebylo by užitečnější ho vhodně zaokrouhlit? Co 3990 nebo 4000?
Za základ přepočtu z liber byla ze zdrojového článku převzata už zaokrouhlená hodnota. Zaokrouhlené hodnoty v librách jsou i v původních zdrojích (NASA, Aerojet Rocketdyne), z nichž bez vychází číslo 4024 tun. Navrhuji proto zaokrouhlit tah na 4000 tun.
Tah každého ze dvou boosterů je 3,6 milionu liber. Celkem tedy 3266 tun.
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_solid_rocket_booster_fs_03122018.pdf
Maximální tah každého ze čtyř motorů RS-25 na úrovni moře je 418 000 liber. Celkem tedy 758 tun.
https://www.rocket.com/sites/default/files/documents/lr_3-26-19_RS25_data%20sheet.pdf
3266 + 758 = 4024 ≐ 4000
Super článek, už se těším až to bude stát celý pohromadě. Jen jsem narazil v článku na zkratku NSA. Jde o chybu, nebo se o projekt zajímá i zpravodajská agentura?
Díky za upozornění, chybějící A jsem tam doplnil. 😉