sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

Falcon 9 (Hera)
7. října 2024 16:20
Falcon Heavy (Europa Clipper)
10. října 2024 17:20
PSLV-XL (Proba-3)
20. listopadu 2024 0:00
GSLV MkII (NISAR)
31. prosince 2024 0:00
New Glenn (EscaPADE)
13. října 2025 0:00
Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2025 0:00

krátké zprávy

Indické projekty

Tomáš Pojezný 20. 9. 2024 8:00

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Tomáš Pojezný 19. 9. 2024 15:00

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Tomáš Pojezný 19. 9. 2024 13:00

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

Tomáš Pojezný 19. 9. 2024 10:00

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Tomáš Pojezný 19. 9. 2024 8:00

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Tomáš Pojezný 18. 9. 2024 21:00

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Tomáš Pojezný 18. 9. 2024 19:00

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Tomáš Pojezný 18. 9. 2024 17:00

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek 35

Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.

Na úvodním snímku je pohled na oceán a část stanice. Vidíme kousek velkých solárních panelů červené barvy a radiátor trčící směrem k Zemi. Thomas dodává: „Podívejte na to krásné zakřivení Země a odraz Slunce v oceánu! Takový pohled se nám naskýtá často, protože 71 % povrchu Země je pokryto vodou. Ne náhodou jí říkáme Modrá planeta.“ Zdroj: flickr.com.

Aki se v evropském modulu Columbus věnuje vědeckému experimentu. Proto jej vidíme hlavou dolů. Tedy ono na stanici je v mikrogravitaci jedno, jestli jste hlavou nahoru nebo dolů. Ale pro naši lepší orientaci máme po stranách světla a nápisy všechny ve stejném směru, aby nám pomohly dostat se snadněji tam, kam potřebujeme. V době pořízení snímku Aki zahajoval kanadský experiment Vection, který je obdobou evropského Grasp. Studuje, jak náš mozek interpretuje to, co vnímají naše smysly ve stavu beztíže. V experimentu Vection se vědci zvláště zajímají o šálení smyslů, jako když člověk sedí ve vlaku, který stojí a vedlejší vlak se rozjíždí a my nevíme, kdo se právě rozjel, než to pocítíme. Jedná se o vizuální iluzi, která je na Zemi již dobře známá, ale zbývá zjistit, do jaké míry platí v mikrogravitaci. Konkrétně Aki musel odhadnout vzdálenost a rozměry objektu, který se objevil v jeho náhlavní soupravě pro virtuální realitu, a také jeho orientaci v prostoru současně. Vědci budou porovnávat údaje shromážděné před misí, během ní a po ní, aby mohli vyvodit své závěry. Zdroj: flickr.com

Vy, kteří někde čtete tento text, přemýšlejte o tom, jaké to je, když si nemůžete 6 měsíců sednout ani jednou... dokud se nevrátíme na Zemi. Není třeba sedět, když se vznášíte! Mark pravděpodobně zatoužil po křesle a dobré knize. A našel něco, co se tomu relativně přiblížilo :) Zdroj: flickr.com — Vy, kteří někde čtete tento text, přemýšlejte o tom, jaké to je, když si nemůžete 6 měsíců sednout ani jednou… dokud se nevrátíme na Zemi. Není třeba sedět, když se vznášíte! Mark pravděpodobně zatoužil po křesle a dobré knize. A našel něco, co se tomu relativně přiblížilo 🙂 Zdroj: flickr.com

Shanes day — I když na Mezinárodní vesmírné stanici jsme daleko od domova a nad Zemí samotnou, snažíme se zachovávat chvilky normálního pozemského života. V pátek jsme proto udělali druhou narozeninovou párty. Během noci naši ruští kolegové vyzdobili modul Node 1 (což je obvykle naše jídelna) balónky a my jsme připravili několik překvapení a dárků, než se Shane probudil. Naštěstí jsme toho neměli tento pátek tolik. Čeká nás totiž náročný víkend s příletem zásobovací nákladní lodi (Cargo Dragon). Zkrátka jsme si ze Shanových narozenin udělali opravdový prázdninový den: „Shane’s day“ 🙂 Zdroj: flickr.com

Víkendová událost číslo 1: přílet Dragona! Ten nyní létá ve dvou verzích – pro posádku a nákladní. A teď je na řadě Cargo verze. Loď umí sama zakotvit u stanice, takže s ní máme o to méně práce. To však neznamená, že setkání ISS s kosmickou lodí je rutinní záležitost. Je to velmi zvláštní pocit to sledovat. Malá tečka vás pronásleduje, zvětšuje se a zvětšuje. Pak začne manévrovat kolem, zastaví se a konečně vykoná závěrečný spojovací manévr. V posledních 20 metrech jsem měl pocit, že se ho mohu téměř dotknout, jak živě to působilo. Zdroj: flickr.com

Všimli jste si té kombinace černé a bílé? Světla a stínu? Hry proužků na této fotografii? Dokonce i ta zdánlivě šedá plocha na pozadí je celá vlnkovitě pruhovaná. Zdroj: flickr.com

Megan a Shane sledovali přílet Dragonu z modulu Cupola. Kouzelná dvojka, co říkáte? :) Zdroj: flickr.com — Megan a Shane sledovali přílet Dragonu z modulu Cupola. Zajímavý účes, co říkáte? 🙂 Zdroj: flickr.com

Naši ruští kolegové Pjotr a Oleg se chystají na výstup do volného kosmu. Tady je jejich brnění v klidu před bitvou. A vy jste na čí straně? Červené nebo modré? Zdroj: flickr.com

Pjotr s Olegem jsou už mimo stanici v rámci příprav na přílet vědeckého modulu Nauka. Mark jim pomáhá zevnitř a zbytek posádky se soustředí na jejich úkoly. Největší zážitek je ale vidět je za okny stanice. Tady na snímku Pjotr balancuje na konci speciální teleskopické paže Strela, kterou ovládá Oleg. V popředí je k modulu Pirs připojen Progress – ten se postará na závěr své mise o to, že Pirs bude odnesen do atmosféry, kde spolu s Progressem shoří a na jeho místě se připojí Nauka. Zdroj: flickr.com

Kosmická vycházka není žádná procházka růžovým sadem. Pjotr s Olegem vstávali brzo ráno a vrátí se až pozdě odpoledne. Při pohledu na Pjotra vysoko nad Zemí se až tají dech. Zdroj: flickr.com

Pohled na Progress během kosmické vycházky. Najdete Pjotra? Zdroj: flickr.com

Ostré světlo dává snímku prostor. Zde vidíte stín modulu Cupola na fotovoltaice modulu Zvezda. Zajímavá hra všech odstínů modré a fialové. Zdroj: flickr.com

Neapol v Itálii leží ve stínu Vesuvu. Až jednou zase vybuchne, nebude to asi tak hezká podívaná, jak tady shora v noci. Sopka je ta velká tmavá kulatá skvrna v levé části snímku. Dobře je patrný také Neapolský záliv. Zdroj: flickr.com

Díváte se na ústí řeky Kisigo v Tanzanii. Vlévá se do jezera Mtera a její voda plná sedimentů ji zviditelňuje zejména vůči okolní zeleni. Vodní nádrž Mtera je poměrně malá ve srovnání s obřími jezery Ukereve, Malawi a Tanganika na hranicích Tanzanie. Přesto je nejméně dvakrát větší než Lipno. Zdroj: flickr.com

Jezero Balchaš leží v Katachstánu a na mapách můžeme najít, že jedna jeho část je slanější a duhá má sladší vodu. Nevím, nikdy jsem tam nebyl, ale je to možné. Hlavní přítok blíže k nám, řeka Ili, by to mohla způsobovat. Zdroj: flicr.com — Jezero Balchaš leží v Kazachstánu a na mapách můžeme najít, že jedna jeho část je slanější a druhá má sladší vodu. Nevím, nikdy jsem tam nebyl, ale je to možné. Hlavní přítok (na snímku ten vzdálenější vpravo), řeka Ili, by to mohla způsobovat. Zdroj: flickr.com

Neuvěřitelný pohled na jedno místo v Austrálii. Zdroj: flickr.com — Opravdu neuvěřitelný pohled se mi naskytl, když jsme letěli nad Austrálií. Zdroj: flickr.com

Tyhle nádherné červené žíly, to je přátelé Madagaskar. Jedna z nejkrásnějších zemí světa. Na snímku je ústí řeky Betsiboka. Stejnou fotografii jsem pořídil během své první mise, aniž bych věděl, kde se tahle nádhera bere. Uživatelé internetu mi řekli, že to bylo bohužel způsobeno velmi silnou erozí kvůli masivnímu odlesňování. Bez kořenů stromů, které by ukotvily půdu, proudí s každým deštěm záplavy sedimentu do řeky a do oceánu. Uvádí se, že každé tři sekundy zmizí z povrchu Země plocha lesa o rozloze naší vesmírné stanice. Zdroj: flickr.com

Belle-Île! Opravdu příhodné jméno. Ve francouzštině to totiž znamená „krásný ostrov“. Nachází se v severozápadní části Francie pod Bretaňským poloostrovem. Dostanete se na něj jen lodí, možná takovou, jako je ta maličká, která tam zrovna pluje. Zdroj: flickr.com

Náš dnešní výlet je u konce. Díky Thomasovi za snímky a vám za přečtení. Pokud chcete opět vybírat podle vás nejzajímavější, nebo nejhezčí snímek, zde je anketa. Nezapomeňte, že anketa je i pod každým dalším dílem zpět až do května. Hledáme top fotky od Thomase a na konci jeho mise se na ně podíváme.

[poll id=“56″]

Předchozí díly druhé části seriálu:
Thomasův fotokoutek je zpět (5. 5.)
Thomasův fotokoutek 31 (12. 5.)
Thomasův fotokoutek 32 (19. 5.)
Thomasův fotokoutek 33 (26. 5.)
Thomasův fotokoutek 34 (2. 6.)

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Počet zobrazení: 0

Tisknout

Sdílejte tento článek:

Rubrika:

Foto a video

Štítky:

Thomas Pesquet, Thomasův fotokoutek

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů

5 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejvíce hodnocený

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

rhronza

3 let před

Někdy je lepší nechat „mluvit“ obraz. Skvělý článek 🙂

ldx

3 let před

Je to tak 🙂

Autor článku

Martin Gembec

3 let před

Děkuji oběma. Doufám, že komentáře pod snímky také nejsou zbytečné 😉 Jak jsem uváděl v úvodu článku Fotokoutek je zpět, občas tomu vkládám něco z vlastní invence. Většinou jde o překlad, někdy volnější, někdy doplněný o vlastní postřehy. Zcela výjimečně vlastní text, viz jezero Balchaš, které Thomas původně považoval za Bajkal, takže k němu nebyl žádný text.

Dan

3 let před

Na to, abych Pjotra našel jsem se musel vyspat. Dobrá schovka, dobrý celý fotokoutek.

Autor článku

Martin Gembec

3 let před

Odpovědět Dan

On ten popisek – „najdete Pjotra“ byl i pod fotkou, kde je na konci Strely, ale pochopil jsem, že ve skutečnosti mířil k onomu snímku, kde splývá pod modulem Pirs 🙂

Indické projekty

Near Space Network

Ariane 6

Space Network Services

U.S. Space Force

Lockheed Martin

York Space Systems

Ursa Major

U-space

Thomasův fotokoutek 35

Thomasův fotokoutek – zpátky na Zemi

Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

Thomasův fotokoutek 57

ŽIVĚ: Odlet Crew-2 od ISS

Kosmotýdeník 477 (1.11. – 7.11.)

Thomasův fotokoutek 56