sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Teledyne Space Imaging

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 15:00

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 13:00

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Inversion Space

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 10:00

Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.

Chance Saltzman

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 8:00

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 17:00

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 15:00

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Arianespace

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 13:00

Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.

AeroVironment

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 10:00

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 8:00

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek 35

Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.

Na úvodním snímku je pohled na oceán a část stanice. Vidíme kousek velkých solárních panelů červené barvy a radiátor trčící směrem k Zemi. Thomas dodává: „Podívejte na to krásné zakřivení Země a odraz Slunce v oceánu! Takový pohled se nám naskýtá často, protože 71 % povrchu Země je pokryto vodou. Ne náhodou jí říkáme Modrá planeta.“ Zdroj: flickr.com.

Aki se v evropském modulu Columbus věnuje vědeckému experimentu. Proto jej vidíme hlavou dolů. Tedy ono na stanici je v mikrogravitaci jedno, jestli jste hlavou nahoru nebo dolů. Ale pro naši lepší orientaci máme po stranách světla a nápisy všechny ve stejném směru, aby nám pomohly dostat se snadněji tam, kam potřebujeme. V době pořízení snímku Aki zahajoval kanadský experiment Vection, který je obdobou evropského Grasp. Studuje, jak náš mozek interpretuje to, co vnímají naše smysly ve stavu beztíže. V experimentu Vection se vědci zvláště zajímají o šálení smyslů, jako když člověk sedí ve vlaku, který stojí a vedlejší vlak se rozjíždí a my nevíme, kdo se právě rozjel, než to pocítíme. Jedná se o vizuální iluzi, která je na Zemi již dobře známá, ale zbývá zjistit, do jaké míry platí v mikrogravitaci. Konkrétně Aki musel odhadnout vzdálenost a rozměry objektu, který se objevil v jeho náhlavní soupravě pro virtuální realitu, a také jeho orientaci v prostoru současně. Vědci budou porovnávat údaje shromážděné před misí, během ní a po ní, aby mohli vyvodit své závěry. Zdroj: flickr.com

Vy, kteří někde čtete tento text, přemýšlejte o tom, jaké to je, když si nemůžete 6 měsíců sednout ani jednou... dokud se nevrátíme na Zemi. Není třeba sedět, když se vznášíte! Mark pravděpodobně zatoužil po křesle a dobré knize. A našel něco, co se tomu relativně přiblížilo :) Zdroj: flickr.com — Vy, kteří někde čtete tento text, přemýšlejte o tom, jaké to je, když si nemůžete 6 měsíců sednout ani jednou… dokud se nevrátíme na Zemi. Není třeba sedět, když se vznášíte! Mark pravděpodobně zatoužil po křesle a dobré knize. A našel něco, co se tomu relativně přiblížilo 🙂 Zdroj: flickr.com

Shanes day — I když na Mezinárodní vesmírné stanici jsme daleko od domova a nad Zemí samotnou, snažíme se zachovávat chvilky normálního pozemského života. V pátek jsme proto udělali druhou narozeninovou párty. Během noci naši ruští kolegové vyzdobili modul Node 1 (což je obvykle naše jídelna) balónky a my jsme připravili několik překvapení a dárků, než se Shane probudil. Naštěstí jsme toho neměli tento pátek tolik. Čeká nás totiž náročný víkend s příletem zásobovací nákladní lodi (Cargo Dragon). Zkrátka jsme si ze Shanových narozenin udělali opravdový prázdninový den: „Shane’s day“ 🙂 Zdroj: flickr.com

Víkendová událost číslo 1: přílet Dragona! Ten nyní létá ve dvou verzích – pro posádku a nákladní. A teď je na řadě Cargo verze. Loď umí sama zakotvit u stanice, takže s ní máme o to méně práce. To však neznamená, že setkání ISS s kosmickou lodí je rutinní záležitost. Je to velmi zvláštní pocit to sledovat. Malá tečka vás pronásleduje, zvětšuje se a zvětšuje. Pak začne manévrovat kolem, zastaví se a konečně vykoná závěrečný spojovací manévr. V posledních 20 metrech jsem měl pocit, že se ho mohu téměř dotknout, jak živě to působilo. Zdroj: flickr.com

Všimli jste si té kombinace černé a bílé? Světla a stínu? Hry proužků na této fotografii? Dokonce i ta zdánlivě šedá plocha na pozadí je celá vlnkovitě pruhovaná. Zdroj: flickr.com

Megan a Shane sledovali přílet Dragonu z modulu Cupola. Kouzelná dvojka, co říkáte? :) Zdroj: flickr.com — Megan a Shane sledovali přílet Dragonu z modulu Cupola. Zajímavý účes, co říkáte? 🙂 Zdroj: flickr.com

Naši ruští kolegové Pjotr a Oleg se chystají na výstup do volného kosmu. Tady je jejich brnění v klidu před bitvou. A vy jste na čí straně? Červené nebo modré? Zdroj: flickr.com

Pjotr s Olegem jsou už mimo stanici v rámci příprav na přílet vědeckého modulu Nauka. Mark jim pomáhá zevnitř a zbytek posádky se soustředí na jejich úkoly. Největší zážitek je ale vidět je za okny stanice. Tady na snímku Pjotr balancuje na konci speciální teleskopické paže Strela, kterou ovládá Oleg. V popředí je k modulu Pirs připojen Progress – ten se postará na závěr své mise o to, že Pirs bude odnesen do atmosféry, kde spolu s Progressem shoří a na jeho místě se připojí Nauka. Zdroj: flickr.com

Kosmická vycházka není žádná procházka růžovým sadem. Pjotr s Olegem vstávali brzo ráno a vrátí se až pozdě odpoledne. Při pohledu na Pjotra vysoko nad Zemí se až tají dech. Zdroj: flickr.com

Pohled na Progress během kosmické vycházky. Najdete Pjotra? Zdroj: flickr.com

Ostré světlo dává snímku prostor. Zde vidíte stín modulu Cupola na fotovoltaice modulu Zvezda. Zajímavá hra všech odstínů modré a fialové. Zdroj: flickr.com

Neapol v Itálii leží ve stínu Vesuvu. Až jednou zase vybuchne, nebude to asi tak hezká podívaná, jak tady shora v noci. Sopka je ta velká tmavá kulatá skvrna v levé části snímku. Dobře je patrný také Neapolský záliv. Zdroj: flickr.com

Díváte se na ústí řeky Kisigo v Tanzanii. Vlévá se do jezera Mtera a její voda plná sedimentů ji zviditelňuje zejména vůči okolní zeleni. Vodní nádrž Mtera je poměrně malá ve srovnání s obřími jezery Ukereve, Malawi a Tanganika na hranicích Tanzanie. Přesto je nejméně dvakrát větší než Lipno. Zdroj: flickr.com

Jezero Balchaš leží v Katachstánu a na mapách můžeme najít, že jedna jeho část je slanější a duhá má sladší vodu. Nevím, nikdy jsem tam nebyl, ale je to možné. Hlavní přítok blíže k nám, řeka Ili, by to mohla způsobovat. Zdroj: flicr.com — Jezero Balchaš leží v Kazachstánu a na mapách můžeme najít, že jedna jeho část je slanější a druhá má sladší vodu. Nevím, nikdy jsem tam nebyl, ale je to možné. Hlavní přítok (na snímku ten vzdálenější vpravo), řeka Ili, by to mohla způsobovat. Zdroj: flickr.com

Neuvěřitelný pohled na jedno místo v Austrálii. Zdroj: flickr.com — Opravdu neuvěřitelný pohled se mi naskytl, když jsme letěli nad Austrálií. Zdroj: flickr.com

Tyhle nádherné červené žíly, to je přátelé Madagaskar. Jedna z nejkrásnějších zemí světa. Na snímku je ústí řeky Betsiboka. Stejnou fotografii jsem pořídil během své první mise, aniž bych věděl, kde se tahle nádhera bere. Uživatelé internetu mi řekli, že to bylo bohužel způsobeno velmi silnou erozí kvůli masivnímu odlesňování. Bez kořenů stromů, které by ukotvily půdu, proudí s každým deštěm záplavy sedimentu do řeky a do oceánu. Uvádí se, že každé tři sekundy zmizí z povrchu Země plocha lesa o rozloze naší vesmírné stanice. Zdroj: flickr.com

Belle-Île! Opravdu příhodné jméno. Ve francouzštině to totiž znamená „krásný ostrov“. Nachází se v severozápadní části Francie pod Bretaňským poloostrovem. Dostanete se na něj jen lodí, možná takovou, jako je ta maličká, která tam zrovna pluje. Zdroj: flickr.com

Náš dnešní výlet je u konce. Díky Thomasovi za snímky a vám za přečtení. Pokud chcete opět vybírat podle vás nejzajímavější, nebo nejhezčí snímek, zde je anketa. Nezapomeňte, že anketa je i pod každým dalším dílem zpět až do května. Hledáme top fotky od Thomase a na konci jeho mise se na ně podíváme.

[poll id=“56″]

Předchozí díly druhé části seriálu:
Thomasův fotokoutek je zpět (5. 5.)
Thomasův fotokoutek 31 (12. 5.)
Thomasův fotokoutek 32 (19. 5.)
Thomasův fotokoutek 33 (26. 5.)
Thomasův fotokoutek 34 (2. 6.)

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Rubrika:

Foto a video

Štítky:

Thomas Pesquet, Thomasův fotokoutek

Počet zobrazení: 1

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Thomasův fotokoutek – zpátky na Zemi

Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

Thomasův fotokoutek 57

ŽIVĚ: Odlet Crew-2 od ISS

Kosmotýdeník 477 (1.11. – 7.11.)

Thomasův fotokoutek 56

Komentáře:

Odběr komentářů

5 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejvíce hodnocený

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

rhronza

3 let před

Někdy je lepší nechat „mluvit“ obraz. Skvělý článek 🙂

ldx

3 let před

Je to tak 🙂

Autor článku

Martin Gembec

3 let před

Děkuji oběma. Doufám, že komentáře pod snímky také nejsou zbytečné 😉 Jak jsem uváděl v úvodu článku Fotokoutek je zpět, občas tomu vkládám něco z vlastní invence. Většinou jde o překlad, někdy volnější, někdy doplněný o vlastní postřehy. Zcela výjimečně vlastní text, viz jezero Balchaš, které Thomas původně považoval za Bajkal, takže k němu nebyl žádný text.

Dan

3 let před

Na to, abych Pjotra našel jsem se musel vyspat. Dobrá schovka, dobrý celý fotokoutek.

Autor článku

Martin Gembec

3 let před

Odpověď Dan

On ten popisek – „najdete Pjotra“ byl i pod fotkou, kde je na konci Strely, ale pochopil jsem, že ve skutečnosti mířil k onomu snímku, kde splývá pod modulem Pirs 🙂

Thomasův fotokoutek 35

Náš web používá Cookies