Čína se stala po Spojených státech teprve druhým státem, který dokázal úspěšně přistát na Marsu. Přistání, které proběhlo 15. května nedlouho po naší půlnoci, tedy znamenalo ohromný úspěch. Na fotky jsme si však museli počkat několik dní. Rover je sice schopen komunikovat se Zemí přímo, ale je to jen chabou rychlostí 16 bitů za sekundu! To v žádném případě nestačí na přenos fotografií. Čína ale fotky hned nepotřebovala – mnohem důležitější byla telemetrická data, která ukázala, že jsou systémy v pořádku. Na přenos fotek je ale potřeba retranslačních družic. Tianwen-1 po oddělení potřebovala upravit svou dráhu a ke slovu se dostaly evropské družice Mars Express (MEX) a Trace Gas Orbiter (TGO). Na Zemi tak začala proudit data větší rychlostí a dnes byly představeny první dvě fotografie. Jedna je použita jako náhledový snímek tohoto článku, druhá se nachází přímo v článku. Vozítko Zhurong (dá se přepsat do češtiny jako Ču-žung) by mělo sjet na povrch asi 22. května. Těšme se na všechny novinky spojené s touto misí.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Pokud se v průběhu dneška objeví další fotky, přidáme je do tohoto článku.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E1vm6jhWUAA_Acd?format=jpg&name=small
https://pbs.twimg.com/media/E1vm6jmXsAMmVAZ?format=jpg&name=small
Ak bude všetko v poriadku, tak o pár rokov by tam mala byť aj európska sonda.
Mňa teraz ale zaujíma, či majú tieto 3 posledné vozítka niektoré rovnaké prístroje?
Alebo sú nejaké rovnaké vedecké úlohy, na ktorých budú pracovať 2 alebo všetky 3 (prípadne aj tie staršie)?
V zásadě se dá říct, že podstata přístrojů je +/- pořád stejná – kamery, spektrometry a občas nějaká specialitka jako je třeba podpovrchový radar.
Zhurong má radar, detektor magnetického pole, meteostanici, spektrometr, kamery
Perseverance má spektrometry, radar, meteostanici, kamery
Nejsme žádný expert, ale je v podstatě nemožné odesílat samotné bity. Pravděpodobně jsme měl na mysli bajty.
No 16 bitů by byli dva bajty. Působí to dost nemožně, proto jsem předpokládal 16 bajtů.
Nikoli, bit je základní jednotka informace a je zcela samostatný. V případě rádiového vysílání si ho zjednodušeně představte jako určitý časový interval (zde 1/16 sekundy), kdy vysílač vysílá „pískání“ nebo ticho, 1 nebo 0.
V praxi jsou protokoly složitější, aby se snáze odhlaily poruchy a nebraly do úvahy (například písk ticho písk ticho jako 1 a písk písk ticho ticho jako nula).
Byte je pak už nadřazená organizační jednotka, uspořádávající jednotlivé bity do zprávy. Existuje celá řada protokolů. které s byty vůbec nepracují a mají třeba i proměnné počty bitů v jednotlivých zprávách…
Tedy 16 bit za sekundu je robustní (ale zoufale pomalá) přenosová rychlost. U první (čínské) sondy na Marsu zcela pochopitelně je dána přednost spolehlivosti před rychlostí.
Mě šlo o to, že ho v (v normálních) programovacích jazycích nemůžu uložit do proměné atd.
tak jsem myslel není samostatný
počuli ste o type boolean? To je TRUE/FALSE, PRAVDA/NEPRAVDA, 1/0, takáto informácia sa ukladá ako jeden bit. Takže áno aj programovacie jazyky majú podporu jedného bitu, nie lej byte
Ten je ovšem stále řešen jako byte.
https://stackoverflow.com/questions/2064550/c-why-bool-is-8-bits-long/2064565#2064565
Je potřeba nezaměňovat bit jako jednotku informace a způsob, jakým je uložen v paměti/na disku/v databázi. Bit je prostě jen „políčko“ pro hodnotu 0 nebo 1, nic víc, nic míň. Přenosová rychlost udává, kolik takových „políček“ za jednotku času přenesete.
Když ale programátor potřebuje takovou informaci uložit do paměti nebo na disk, tak je potřeba respektovat architekturu daného počítače, popř. jazyka. Proto se často jeden bit uloží do jednoho bajtu, nezřídka to pak kvůli zarovnání dat v paměti zabere i čtyři bajty. Pokud ale budete chtít „šetřit“ a bude mít u u nějakého objektu třeba osm logických (tj. 0/1) vlastností, můžete je v klidu uložit prostřednictvím tzv. bitové masky do jediné jednobajtové proměnné. Podobně se chová k logickým proměnným i většina databázových strojů při ukládání do databáze.
Nicméně nic z toho neznamená, že bit není samostatný. Pokud by např. rover provedl přistání a bylo domluveno, že vyšle pípnutí na frekvenci X, pokud bude vše OK a na frekvenci Y, pokud ne, tak příjem této binární informace lze považovat za zcela samostatný přenos jednoho bitu informace.
U prenosovych rychlosti se vzdy pouziva bit/s (a nebo alternativne take baud – neni to to same). Vasi Internetovou pripojku mate take advertisovanou jako 100Mbps a ne 12.5MB/s
U datoveho toku se s bajty nepocita, opravdu muzete mit informaci obsazenou treba ve 3 nebo 19 bitech. Navic je potreba pocitat kontrolni bity. Takze v tech 16b/s jsou i kontrolni soucty, resp bych ocekaval samoopravne kody (ono po x minutach poslat zpet – „nesedi mi CRC, posli znovu“ neni nejefektivnejsi komunikace pri dane rychlosti a odezve 😀 ). S Voyagery se tusim komunikuje rychlosti 1b/s.
Sjezdové rampy připraveny 🙂 Opět musím žasnout nad plnou úspěšností Číny pokud jde o Měsíc a teď i Mars. Vše na první pokus. Dokonce prvenství na odvrácené straně + nezbytná Quiquao, což je také prvenství.
Jak je to se spojením z landeru (taky by to chtělo nějaké jméno). Vysílá přímo na satelit a nebo přes rover?
Tak ono 16 bitů za sekundu je málo, ale (v záležitosti na přenosovém protokolu) pár kilobajtů za hodinové časové okno se přenést dá. Tudíž i malý obrázek by se do tří hodin asi přenesl. Ale je jasný že stahovali nejdříve telemetrii (aktuální stav všeho co se monitoruje budou stovky až tisíce údajů) a asi tam bylo i hodně rychle sekvenčně snímaných údajů např. ze sestupu, což je důležitější než přenášet obrázky.
Ako je komunikácia riešená v Perseverance? Aký je tam rozdiel v prenosovej rýchlosti?
A ako to bude pri tej EU sonde?
Perseverance může posílat data přes různé sondy – primárně MRO, ale dají se využít i další včetně evropské TGO.
EU neměla, nemá a asi nikdy nebude mít u Marsu žádnou sondu. Záměna EU a ESA je velká chyba, protože ty organizace spolu nemají nic společného. Ale budu brát,že jste myslel ESA a její evropsko-ruský projekt ExoMars 2022. Tam má komunikace probíhat přes sondu TGO.
Tady vidíte, s kterou sondou a jakou rychlostí komunikuje zrovna DSN:
https://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
R.