Čína začne budovat svou kosmickou stanici

Čínská kosmonautika je na prahu dalšího významného kroku – blíží se zahájení budování modulární kosmické stanice určené pro pilotovanou kosmonautiku, která ponese jméno Tiangong, případně Tchien-kung, pokud použijeme českou transkripci. Budování stanice začne letos a očekává se, že v roce 2022 po jedenácti misích (tři starty různých modulů, čtyři starty nákladních lodí a čtyři starty pilotovaných lodí) bude stavba dokončena. Čína tak pokračuje ve svém postupném vývoji, který začal testovacími nepilotovanými starty lodí Šenčou 1 až 4. Po nich přišly pilotované mise Šenčou 5 (s jedním astronautem), 6 a 7 (s tříčlennou posádkou) a u mise Šenčou-7 přišel i první čínský výstup do volného prostoru.

Tiangong-2 při stavbě

Tiangong-2 při stavbě
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Čína také vypustila své první orbitální laboratoře Tiangong-1 a 2, které patřily zhruba do kategorie sovětské stanice Saljut-1. Se stanicí Tiangong-1 se dokázala automaticky spojit loď Šenčou-8, což otevřelo dveře dalšímu kolu výzkumu – k laboratoři tak postupně vyrazily dvě pilotované lodě Šenčou-9 a 10, ale i první exemplář nákladní lodi Tiančou. Stačilo jen pár let a čínská kosmonautika se přesunula od krátkodobých pilotovaných misí ke stavbě modulární stanice, která umožní až půlroční pobyty na nízké oběžné dráze Země, což je parametr, kterého je v současné době schopna pouze Mezinárodní kosmická stanice. Na ní se podílí hned několik států – USA, Rusko, Japonsko, agentura ESA, Kanada a další, ale nikoliv Čína.

Vizualizace stanice Tiangong s připojenou lodí Tiančou (vlevo)

Vizualizace stanice Tiangong s připojenou lodí Tiančou (vlevo)
Zdroj: https://tiananmenstremendousachievements.com

Jestli byly v minulém odstavci orbitální laboratoře Tiangong-1 a 2 zařazeny zhruba do kategorie stanice Saljut-1, pak chystaný Tiangong bude nejvíce připomínat stanici Mir. Jejím srdcem bude centrální modul, ke kterému se budou postupně přidávat moduly další. Zpočátku má být stanice tvořena centrálním modulem Tianhe a vědeckými moduly Wentian, MengtianXuntian. Zhruba dvacetitunový modul Tianhe-1 (nebeská harmonie) bude vynesen raketou Dlouhý pochod 5B z kosmodromu Wenčang. Modul by měl být dopraven na dráhu v průměrné výšce 393 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 42° a stane se páteří chystané stanice Tiangong.

Modul Tianhe-1 je rozdělen na dvě válcovité sekce s průměry 4,2 a 3,5 metru. Celková délka modulu činí 16,6 metru, přičemž obyvatelný prostor má objem 50 metrů krychlových. Modul tvoří také nádrže  a kulovitá sekce o průměru 2,8 metru s pěti dokovacími porty, na které se připojí nové experimentální moduly. Centrální modul má zvládnout ubytovat tříčlennou posádku, takže jeho součástí jsou i systémy podpory života a měl by při dobré údržbě fungovat 15 let.

Základní modul (Tianhe) čínské vesmírné stanice

Základní modul (Tianhe) čínské vesmírné stanice
Zdroj: https://i.imgur.com/

Moduly Wentian a Mengtian budou vědecké a také jejich hmotnost bude 20 tun. Na délku mají měřit 14,4 metru při průměru 4,2 metru. Moduly budou hermetizovány a při jejich vzniku se vycházelo ze zkušeností z orbitální laboratoře Tiangong-2. Na jejich palubě se mají provádět vědecké experimenty z biologie, biotechnologie, fyziky, materiálového inženýrství a dalších oborů, které využijí podmínek mikrogravitace. Kromě experimentů umístěných v přetlakové kabině, budou oba moduly hostit také externí experimenty vystavené kosmickému prostředí. Moduly Wentian a Mengtian budou připojeny k základnímu modulu Tianhe, přičemž je bude možné řídit jak z útrob stanice, tak i z pozemního střediska. Společný hermetizovaný prostor všech tří prvotních modulů bude 110 metrů krychlových.

Části rakety Dlouhý pochod 5 pro vynesení modulu Tianhe.

Části rakety Dlouhý pochod 5 pro vynesení modulu Tianhe.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Modul Wentian má být vybaven dodatečnými systémy řízení, které by se mohly použít v případě problémů primárních systémů v Tianhe-1. Mengtian má podobné funkce jako Wentian, ale je vybaven speciální malou přechodovou komorou pro přesun nákladů a nástrojů mezi interiérem a exteriérem stanice. Opět je možná spolupráce jak s posádkou, tak se staničním manipulátorem. V základním modulu, dvou vědeckých modulech a externí plošině má být dohromady 16 přístrojových skříní (racků). Každý z nich je 1,8 metru vysoký, metr široký a 90 cm hluboký, přičemž váží méně než půl tuny.

Další experimentální modul, Xuntian, bude kosmický teleskop se zrcadlem o průměru 2 metry. Tento modul nebude trvale připojen ke stanici Tiangong, ale spíše se má pohybovat v její blízkosti. Pokud však bude potřeba na něm něco opravit, bude možné jej dočasně připojit k orbitálnímu komplexu. Vědci si od tohoto teleskopu slibují lepší porozumění různým procesům – od rozpínání vesmíru, přes temnou energii a temnou hmotu až po původ a vývoj vesmíru. O zásobování stanice Tiangong se mají starat nákladní lodě Tiančou, jejichž první exemplář zamířil v dubnu 2017 k orbitální laboratoři Tiangong-2.

Příprava rakety Dlouhý pochod 2F pro vynesení pilotované kosmické lodě.

Příprava rakety Dlouhý pochod 2F pro vynesení pilotované kosmické lodě.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Aktuální plán počítá s vypuštěním základního modulu Tianhe-1 v dubnu 2021. Jeho nosič dorazil na kosmodrom 21. února a přípravy začaly jen krátce poté. Po vypuštění základního modulu Tianhe-1 by Čína chtěla vypustit nákladní loď Tiančou-2, o jejíž vynesení se postará raketa Dlouhý pochod 7, která má také startovat z kosmodromu Wenčang. Podle aktuálního harmonogramu má k tomuto startu dojít také v dubnu 2021 a loď se k základnímu modulu na oběžné dráze připojí automaticky. Po prvotní fázi postupného aktivování palubních systémů a souvisejících kontrol by měl být zárodek stanice připraven na přivítání první posádky.

Raketa Dlouhý pochod-2F při startu zatím poslední čínské pilotované mise - Šenčou-11.

Raketa Dlouhý pochod-2F při startu zatím poslední čínské pilotované mise – Šenčou-11.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Během druhého únorového týdne bylo oznámeno, že se na základně Ťiou-čchüan připravují dva nosiče pro pilotované mise. Jako první by ze zdejšího komplexu LC43/91 měla odstartovat na raketě Dlouhý pochod 3F/G loď Šenčou-12, kterou čeká několikaměsíční mise na nové stanici. Mise zatím nemá upřesněnou délku trvání, ale ke startu by mělo dojít v červnu a posádka bude tříčlenná. V tuto chvíli zatím není jisté, zda bude posádka lodi Šenčou-12 přímo vystřídána posádkou lodi Šenčou-13, nebo zda mezi přistáním dvanáctky a startem třináctky bude nějaký čas. Jako první ze dvou vědeckých modulů by měl být vypuštěn Wentian, jehož start se zatím plánuje na rok 2022 a ve stejném roce má startovat i laboratorní modul Mengtian – oba přitom využijí raketu Dlouhý pochod 5B, která odstartuje z kosmodromu Wenčang.

V současné chvíli není snadné určit, jaké bude složení posádek na nové čínské stanici. Je však možné definovat základní skupinu čtyř posádek, jejichž starty mají proběhnout v letech 2021 a 2022. V této skupině jsou Nie Chaj-šeng (absolvoval mise Šenčou-6 a Šenčou-10), Teng Čching-ming, Liou Po-ming (Šenčou-7), Liou Wang (Šenčou-9), Čang Siao-kuang (Šenčou-10), Čchen Tung (Šenčou-11), Liou Jang (Šenčou-9), Wang Ja-pching (Šenčou-10), Jie Kuang-fu, Čang Lu, Tchang Chung-po a Cchaj Sü-če. Někteří starší astronauti budou zřejmě z rotace vyřazeni, ale v záloze jsou pořád Ťing Chaj-pcheng (Šenčou-7, Šenčou-9 a Šenčou-11), Fej Ťün-lung (Šenčou-6) a Čaj Č‘-kang (Šenčou-7).

Wang Ja-pching

Wang Ja-pching
Zdroj: http://europe.chinadaily.com.cn/

Už delší dobu se spekuluje o možnosti, že by jedna z čínských kosmonautek (Liou Jang a Wang Ja-pching) mohla být velitelkou některé mise na stanici Tiangong. Některé fotografie zveřejněné v minulých týdnech ukazují, že se Wang Ja-pching účastní tréninku. V článku agentury Sin-chua bylo také uvedeno jméno Wang Ja-pching v souvislosti s nácvikem výstupů do volného prostoru. Je tedy poměrně pravděpodobné, že by tato žena mohla být součástí jedné z prvních dvou pilotovaných misí ke stanici Tiangong. Vyloučit se nedá ani možnost, že usedne i do velitelského křesla této výpravy.

Mise lodi Šenčou-12 by měla trvat zhruba 90 dní, během kterých by měla posádka vykonat hned několik výstupů do volného prostoru. Ty budou zaměřené na instalaci staničního manipulátoru a dalšího vybavení včetně přípravy základního modulu na přílet dalších modulů. Teng Čching-ming byl členem záložních posádek u tří výprav a nyní se očekává, že bude v letové posádce jedné ze dvou misí, které mají startovat v roce 2021. Na základě fotky, kde Wang Ja-pching vstupuje při tréninku do lodi Šenčou-12, se objevily spekulace, že složení této posádky bude Wang Ja-pching, Čchen Tung a Jie Kuang-fu. Pokud Šenčou-12 zůstane na oběžné dráze plánovaných 90 dní, mohl by start Šenčou-13 přijít v září, nebo v říjnu. Tato mise by trvala už delší dobu – hovoří se o 180 dnech, takže by mohlo dojít k přímému předání stanice posádce mise Šenčou-14. Její start je zatím plánován na březen 2022 a tato posádka by měla být u připojování laboratorních modulů.

Vizualizace stanice Tiangong.

Vizualizace stanice Tiangong.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

V rámci spolupráce mezi čínskými experty a jejich kolegy ze zahraničí bylo vytipováno devět experimentů, které by měly proběhnout na palubě stanice Tiangong. Proces výběru experimentů byl organizován v rámci programu UNOOSA (United Nations Office for Outer Space Affairs). Vybrané experimenty pokrývají obory jako je astronomie, fyzika kapalin v mikrogravitaci, hoření v mikrogravitaci, průzkum Země, kosmické technologie, vliv kosmického prostředí na živé organismy, či obecně technologie.

Astronomické experimenty mají studovat především gamma záblesky (účast expertů ze Švýcarska, Polska, Německa a Číny) a také spektroskopická měření plynu v mlhovinách (experti z Indie a Ruska). Studium účinků mikrogravitace na chování kapalin se zaměří hlavně na částečně smísitelné kapaliny (experti z Indie a Belgie), výkonný chladicí systém Micro 2-Phase pro kosmické aplikace pomohou studovat odborníci z Itálie a Keni. Číňané s Japonci pak prozkoumají nestabilitu plamenů způsobenou vzdušným vírem a akustickými vlnami.

Srovnání plamene svíčky na Zemi a v prostředí mikrogravitace.

Srovnání plamene svíčky na Zemi a v prostředí mikrogravitace.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Z Mexika pochází experiment sledující Zemi, který by měl s pomocí infračerveného senzoru provádět snímkování naší planety. Saúdská Arábie zase přišla s experimentem na poli kosmických technologií – konkrétně jde o vícepřechodové GaAs fotovoltaické články pro kosmické aplikace. Výzkumy tumorů v mikrogravitaci budou mít na starost experti z Norska, Francie, Nizozemí a Belgie, efekty mikrogravitace na vývoj biofilmů patogenních bakterií zase prozkoumají odborníci z Peru a Španělska.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/03/Render.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/106/2016/09/tiangong-assembly.jpg
https://tiananmenstremendousachievements.files.wordpress.com/…station.jpg
https://i.imgur.com/GUpNFW2.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/….dlattach;topic=40613.0;attach=2002932;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=43086.0;attach=2002930;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=32123.0;attach=1380142;image
http://europe.chinadaily.com.cn/…/jpg/site1/20130610/eca86bd9e2f9131fdbf737.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=26876.0;attach=1522579;image
https://www.nasa.gov/…/images/586089main_me-candleFlame_full.jpg?itok=zG3cZcw3

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Čína začne budovat svou kosmickou stanici”

  1. tonda napsal:

    Díky za potřebný a aktuální přehled Čínských plánů na nejbližší období!Naskýtá se mnoho dalších otázek,ale chápu,že to bude vzdálenější budoucnost.Třeba nová loď,bude li vůbec létat ke stanici,nebo k Měsíci a dál.Nebo účast kosmonautů z ESA na Čínské stanici,když už s nimi trénovali.Co mě vážně překvapilo,je účast vědců z Indie,protože Indie a Čína moc dobré vztahy neměly,dalo by se říci,že jsou to konkurenti,kdysi ve válečném stavu.Ale je to určitě pozitivní.Co mě ale fakt rozštíplo,jsou jména kosmonautů!Až se mě někdo zeptá,kdo letěl na některé konkrétní lodi Šenčou,tak to je mimo moje smysly,to si nikdo nemůže snad zapamatovat!Jasně,slyším tě Dušane,vygůgli si to,nemusíš si pamatovat!Víš,že my dříve narození důchodci máme jiné (předpotopní)myšlenkové pochody!Ale ještě jednou děkuju za článek k ranní kávě!

    • Malky napsal:

      Ono ani s tím gůglením to nebude tak jednoduché, třeba takový Teng Čching-ming je nedohledatelný. Možná by nebylo na škodu uvádět (místo české nebo navíc) i anglickou transkripci, popřípadně znaky. Chápu že pro 99% čtenářů to bude jen bordel navíc, ale ve chvíli kdy si člověk chce najít nějaké informace navíc, zpravidla ze zahraničních zdrojů (protože na českém internetu nic lepšího než kosmonautix není 😉 ), tak je česká transkripce prakticky k ničemu.

      Mimochodem, trochu zde dochází k míchání české (Šenčou) a anglické (Tiangong) transkripce, ale to je jen nitpicking 🙂

      • Dušan Majer napsal:

        Upřímně řečeno i tohle je možnost. Možná to vyřešíme pomocí tzv. tooltipů, které jsme začali před pár dny používat – tečkami podtržená slova, na které můžete najet myší a objeví se Vám vysvětlivka. Pokud bych totiž měl do článku doplnit i jména v anglické trankripci, byl by daný odstavec velmi nepřehledný. Už teď je pasáž se jmény posádek docela hutná. Tooltipy by to mohly vyřešit, probereme to v redakci.

        A k tomu, že Tiangong je anglická transkripce – to je pravda. Je to taková výjimka potvrzující pravidlo. Používám to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že se tento výraz začal před lety masivně používat a silně přebil českou transkripci. U jiných výrazů to tak ale není, tam je tedy stále možnost sázet na českou transkripci. A druhým důvodem je to, že Tiangong se dá v češtině dobře vyslovit. V názvu nejsou tradiční skupiny hlásek jako zh, sh, x a podobně, které dělají našinci problém. Tiangong prostě i v češtině zní dobře a proto se trošičku stírá důvod, proč používat českou transkripci.

        • Malky napsal:

          Teď jsem zrovna na ty tooltipy koukal. Jsou super! Osobně se mi to zdá jako nejlepší řešení – přímo v článku bude použit jeden výraz, který autor uzná za nejvhodnější, česká či anglická transkripce, a v tooltipu pak může být standardně trojice: česká transkripce, anglická transkripce, originální znaky. To by se mi moc líbilo!

          Jinak díky za super článek 🙂

      • Pajuc napsal:

        Tak, pokud rozumíte anglické transkripci, tak si to do ní převeďte a následně vygooglete.

    • Dušan Majer napsal:

      Tohle je pro středoevropany opravdu nepříjemná překážka. Já si taky myslím, že si ta jména nedokážu zapamatovat.

  2. baykanur napsal:

    Chtěl jsem se vás zeptat, jestli máte nějaké zprávy o pohonném systému nové čínské vesmírné stanice. Slyšel jsem, že udržování na oběžné dráze je svěřeno iontovému pohonu, který by byl 2 roky před bránou. Máte o tom nějaké informace?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.