Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.
1.První start malé rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle)
Velmi očekávaný je start malého a především na své rozměry velmi levného nosiče, od kterého si Indie mnohé slibuje. Na našem blogu o raketě vyšel podrobný článek zde, který shrnul všechny dostupné informace a proto tedy uvedu jen to nejdůležitější. Jde o čtyřstupňový nosič se třemi stupni na tuhé pohonné látky a čtvrtý malý stupeň je na kapalné látky a obsahuje 12 slabých motorků. Na nízkou oběžnou dráhu (LEO) dokáže vynést 500 kg a na sun synchronní dráhu 300 kg. Indická kosmická agentura jde díky tomu trochu jiným směrem než ostatní velké kosmické agentury a nejen ony. Většina velkých hráčů totiž pracuje na těžkých odpalovacích platformách pro přepravu lidí a zásob na Měsíc a dál. ISRO vyvinula raketu SSLV hlavně ze dvou důvodů: První je rozmach trhu s malými náklady a vzrůstající zájem o tyto služby. A druhý důvodem, který navazuje na první, je schopnost ISRO poskytnout levné služby pro malé družice s malou prodlevou a rychlejší možností startu než doposud.
Trh s malými družicemi roste rychlým tempem. Podle informací společnosti Bryce Space and Technology bylo v roce 2018 vyneseno na oběžnou dráhu nejméně 328 malých družic s váhou do 600 kg a v roce 2019 se jejich počet zvýšil na 389.
Odhadnutá cena tohoto trhu je 3,6 miliardy dolarů a do roku 2025 pravděpodobně poroste na více než 15 miliard dolarů. Agentura ISRO jednoduše vycítila příležitost a chce se pokusit získat část z tohoto „koláče“. První start SSLV by se měl pravděpodobně uskutečnit ještě v první polovině roku.
2. Družice X-Ray Polarimetry (XPoSat)
X-ray Polarimeter Satellite nebo XPoSat je rentgenová polarimetrická observatoř, která bude sloužit k měření polarizace rentgenových fotonů z 50 nejjasnějších známých nebeských zdrojů. Zdroje zahrnují pulsary, rentgenové dvojhvězdy a galaktická jádra. Měření rentgenové polarizace pomáhá pochopit podstatu jejich zdroje, včetně síly a distribuce magnetického pole. Družice bude nést užitečné zatížení vyvinuté vědci z bengalúrského Raman Research Institute. Cílovou destinací je nízká oběžná dráha a plánovaná životnost družice je 5 let. Hlavním přístrojem na palubě je rentgenový polarimetr POLIX s rozlišením 5-30 keV a sekundárním přístrojem je rentgenový spektroskop XSPECT. Hmotnost družice je 125 kg. Start je očekáván v listopadu 2021 na raketě PSLV, ale je zde velmi pravděpodobný přesun do roku 2022.
3. Čandraján-3
První indický výsadek na Měsíci se povedl jen napůl. Družice určená k snímkování našeho satelitu pracuje dodnes, ale sestupová část spolu s robotickým vozítkem se z povrchu nikdy neozvala. Brzdící manévr tak v září roku 2019 neproběhl podle očekávání a sestava se zřítila na povrch. Téměř ihned po nezdaru oznámila Indie, že to nevzdá a o přistání se pokusí v budoucnu znova. Byly tedy zahájeny práce na nástupci, který nese název Čandraján-3. Sestava tentokrát nebude obsahovat orbitální úsek, protože ten je stále funkční a pracuje na oběžné dráze Měsíce. Půjde tedy pouze o sestupovou misi. Připomenu, že cílem je jižní pól Měsíce. K letu mělo dojít už v roce 2020, ale opět kvůli omezením Covid-19 a dalším zpožděním ISRO misi odložilo o rok. Vzhledem k tomu, že ISRO dosud neoznámilo přesné datum, je jasné, že start se neuskuteční v prvních měsících roku 2021, ale druhý pokus Indie o měkké přistání na Měsíci by mohl přijít někdy v druhé polovině roku, ale i zde je velká šance na přesun do roku 2022.
4. Další test demonstrátoru RLV
V roce 2016 společnost ISRO provedla první test své opakovaně použitelné kosmické lodi. Šlo o technologický demonstrátor (RLV-TD). Tento systém je velmi zajímavý. Je součástí programu RLV–TDP (Reusable Launch Vehicle–Technology Demonstration Programme), v rámci kterého se vyvíjí opakovaně použitelný dvoustupňový systém TSTO (Two Stage To Orbit). Oba stupně by měly jít používat vícenásobně. Tento systém ISRO vyvíjí už dlouhá léta a zatím největším pokrokem byl atmosférický let z roku 2016, kdy na raketě HS-9 na tuhé pohonné látky odstartoval do výšky asi 62 km demonstrátor RLV-TD a úspěšně přistál ve vlnách Bengálského zálivu 450 km od kosmodromu Šríharikota, kde byl ponechán svému osudu. Nebylo v plánu jej vytáhnout, ale pouze zkontrolovat zda let ustal v jednom kuse. Později je v plánu postavení ranveje pro druhý okřídlený stupeň a možná záchrana stupně prvního sestupem na plošinu nebo pomocí padáku.
Dalším krokem ISRO je provést přistávací zkoušku, ve kterém bude demonstrátor vynesen vrtulníkem asi do 4 km a vypuštěn. Pak se pokusí autonomně přistát. Test proběhne v okrese Chitradurga, kde se těleso pokusí dosednout na nejmenovaném letišti. K tomuto testu by mělo dojít právě v roce 2021.
5. První let kosmické lodi
Nejočekávanějším krokem, který by se měl uskutečnit koncem roku 2021 je první nepilotovaná zkouška nové kosmické lodi. Ještě předtím, než Indie vyšle 3 své astronauty do vesmíru, uskuteční dva nepilotované lety, které by měly ověřit všechny klíčové prvky. Také šéf ISRO K. Sivan ve své novoroční zprávě uvedl, že prvního bezpilotního letu v rámci programu Gaganyaan bude dosaženo letos. Na palubě by měl být přítomen robot Vyommitra, simulující lidskou přítomnost. Bude také schopen dělat základní úkony. V rámci tohoto programu už došlo ke dvěma úspěšným testům. První zahrnoval test vstupu do atmosféry a činnosti tepelného štítu demonstrátoru CARE a při druhé zkoušce byl otestován únikový systém. Indičtí astronauti se v současnosti na svou misi připravují v Rusku. Trénink měl trvat rok, ale poté co musel být přerušen z důvodu Covid-19, bude trvat déle. Přesné datum startu zkušební mise zatím taky nebylo oznámeno.
Zdroje informací:
https://www.isro.gov.in/
https://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://images.assettype.com/swarajyasatellite_graph.png
https://images.assettype.com/swarajyaFXPOSAT.png
https://scroll.in/article/930370/explainer-what.jpg
https://spaceflight101.com/wp-content/.jpg
https://imgk.timesnownews.com/story/1.jpg
Takže do tří let tu bude 6 nových kosmických lodí? (Dragon, Starliner, Orion, StarShip, čínská, indická) A kdo ví, co chystají tajnůstkáři jako Jeff Bezos. Už se těším, až vyletí všechny najednou. Ta nová éra kosmonautiky, kam jsme vstoupili bude zajímavá
Nevím zda bude Starship připraven zrovna za tři roky a platí to samozřejmě i pro ty ostatní. Faktem je, že flotilu kosmických lodí bylo třeba zmodernizovat. Přeci jen starý dobrý Sojuz má to nejlepší za sebou a Raketoplány dolétaly. K tomu si vezměte požadavky na nové mise, jako je oblet měsíce. Přistání na povrchu a nebo stavba nových kosmických stanic a s tím spojená logistika. K tomu jsou třeba i vhodné kosmické lodě.
Ano, pilotovaná Starship do tří let skoro jistě nebude, ani ruský Orel. Číňani a indové možná. Každopádně i kdyby lítal jen Dragon, Starliner a Orion, pořád to bude dost zajímavé. Jen škoda že Dragon zatím nepoletí mimo LEO.
Doufám, že Chandrayaan 3 uspěje. Indové by to potřebovali i pro své národní sebevědomí, regionální rivalita s Čínou je dlouhodobá a poslední dobou doslova výbušná, přitom Číně se u Měsíce a i u Marsu zatím obdivuhodně a plně daří. Za pár let Indie vyšle druhý Mangalyaan a první Shukrayaan… miluji tahle exotická jména 🙂