Před pár dny jsme v našem článku zmínili zájem vypustit k Marsu sondu, která by tu pátrala po podpovrchovém ledu. Náhoda tomu chtěla, že o tomto velmi zajímavém projektu hned druhý den vyšel na webu NASA článek. Agentura NASA s dalšími třemi kosmickými agenturami totiž podepsala prohlášení o záměru pokročit v programu robotické mise, která měla u Marsu mapovat rozložení ledu. Jejím úkolem by bylo určit množství a dostupnost ledu, přičemž tyto informace poslouží jakožto základ pro výběr budoucích přistávacích lokalit na rudé planetě. Agentury také souhlasily se založením společného koncepčního týmu, který má vyhodnotit potenciál této mise, ale také množnosti zapojení jednotlivých partnerů.
V rámci uzavřené dohody agentury NASA (USA), ASI (Itálie), CSA (Kanada) a JAXA (Japonsko) oznámily svůj záměr vyvinout plán mise a definovat potenciální role jednotlivých účastníků a jejich úkoly. Pokud bude vytvořený koncept schválen k realizaci, mohla by sonda odstartovat nejdříve v roce 2026. Mezinárodní mise Mars Ice Mapper by měla být schopna detekovat lokalitu, hloubku, prostorový rozsah a množství podpovrchových ložisek ledu. Z těchto dat by mohla vědecká veřejnost mnohem lépe určit, jaká byla historie Marsu. Sonda pracující na oběžné dráze Marsu má být vybavena radarem, díky kterému bude schopna určit i vlastnosti prachu a kamínků, kterým říkáme regolit, ale také vlastnosti vrstev kamenů, které mohou ovlivnit schopnost se k ložisku ledu dostat.
Mise zaměřená na mapování ledu by mohla pomoci agenturám objevit potenciální vědecké cíle pro první pilotované výpravy k Marsu. Ty by měly podle prvních odhadů umožnit zhruba třicetidenní průzkum povrchu. Pokud by se tedy například povedlo objevit a charakterizovat dostupné ložisko vodního ledu, mohly by se pro pilotovanou misi připravit experimenty jako jsou třeba jádrové vrty pro hledání stop života. Sonda Mars Ice Mapper by také mohla poskytnout informace pro další fázi pilotovaných výprav. Při nich už by mohli lidé zůstat na povrchu delší dobu a zdroje vody by se tak jistě hodily. K zahození nebudou ani dodatečné informace o nebezpečném terénu, kterému by se měli lidé naopak vyhnout. Mapování mělko uloženého vodního ledu by také perfektně doplnilo vědecky vysoce hodnotné úkoly spojené s klimatologickým a geologickým průzkumem Marsu.
„Tento model inovativního partnerství pro Mars Ice Mapper kombinuje naše globální zkušenosti a umožňuje rozdělit náklady mezi účastníky, aby byla tato mise dostupnější pro všechny zapojené strany,“ říká Jim Watzin, poradce NASA pro agenturní architekturu a plánování misí a dodává: „Pilotovaný i robotický průzkum jdou ruku v ruce – druhý jmenovaný pomáhá vydláždit cestu pro chytřejší a bezpečnější pilotované mise dál do Sluneční soustavy. Společně můžeme pomoci připravit lidstvo na další velký skok – první pilotovanou výpravu k Marsu.“
S tím, jak se koncepty misí vyvíjejí, není vyloučeno, že se objeví možnosti zapojení dalších kosmických agentur, případně komerčních partnerů. Agentury mají v další fázi studie také prozkoumat možnost zařazení sekundárního nákladu. Veškerá získaná vědecká data navíc budou k dispozici celosvětové vědecké komunitě – ať už půjde o planetární výzkum nebo o průzkum Marsu. Tento přístup je podobný tomu, který chce NASA využít i u Měsíce pod hlavičkou programu Artemis. Astronauti totiž mají zamířit do oblasti jižního pólu, kde se v trvale zastíněných kráterech ukrývají zásoby ledu.
Přístup k vodnímu ledu by byl také středobodem povrchového vědeckého výzkumu na Marsu, který by vedl až k pilotovaným misím. Lidé by jednou mohli na Marsu provádět jádrové vrty, odebírat z nich vzorky ledu, které pak podrobí analýze. Díky ní pak bude možné lépe porozumět záznamům o historii klimatu a geologie rudé planety. Mohli bychom také získat cenné informace o astrobiologickém potenciálu této lokality, pokud by se podařilo objevit zachované stopy života, nebo dokonce přímo živé organismy.
Vodní led je také kriticky důležitým přírodním zdrojem, který by se dal využít pro výrobu vodíku a kyslíku. Tyto prvky se dají využít nejen jako pohonné látky, ale i pro podporu života, těžbu, výrobu a jednou možná i zemědělství na Marsu. Dopravovat vodu ze Země na Mars by bylo extrémně drahé, takže místní zdroje by měly být nezbytným předpokladem pro udržitelný povrchový výzkum. „Kromě podpory plánů na budoucí pilotované mise k Marsu, by znalosti o podpovrchovém ledu mohly přinést významné možnosti pro vědecké objevy,“ říká Eric Ianson, zástupce ředitele divize NASA pro planetární výzkum a ředitel programu pro průzkum Marsu a dodává: „Zmapování mělkého podpovrchového ledu by odhalilo doposud skrytou část marsovské hydrosféry včetně nadložních vrstev. To by pomohlo odhalit historii environmentálních změn na Marsu, což by mohlo vést k nalezení odpovědí na otázky spojené s tím, zda Mars někdy hostil život, případně, zda tam život pořád je.“
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…mars_ice_mapper_mission_artist_concept2.jpg
https://mepag.jpl.nasa.gov/…MEPAG_%20April%20152020_Final%20v2_post.pdf
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/2016/20161122_grl55022-fig-0002.png
Život na Marsu by byl samozřejmě senzace, ale pokud by mělo jít pouze o formy dohledatelné jen v laboratořích na Zemi nebo na roverech, tak raději nic. Přál bych si planetu plně vhodnou k terraformaci a tohle by byla komplikace.