Kosmotýdeník 436 (18.1. – 24.1.)

V pravé nedělní poledne je ideální čas na další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se v pravidelném přehledu událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice, podíváme na celou řadu témat. Začneme prvním letošním čínským startem, při kterém se na oběžnou dráhu dostala telekomunikační družice. Budeme pokračovat novinkami, které se udály na základně Boca Chica společnosti SpaceX a nevynecháme ani důležitou událost společnosti Virgin Orbit. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Čína vypustila novou družici pro mobilní komunikaci

Start CZ-3B

Start CZ-3B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Tento týden se odehrál první čínský letošní start, který byl relativně na kraji pozornosti. Jelikož se jednalo o čínský start, tak tradičně máme k dispozici jen relativně kusé informace. Přesto se pár zajímavých detailů našlo a my se tak na ně společně podíváme. Z odpalovacího komplexu LC2 v Xichang Satellite Launch Center v provincii S‘-čchuan odstartovala v úterý raketa CZ-3B/G2, která vynášela třetí exemplář družic Tiantong-1 (03). Družice představuje poměrně rozměrnou telekomunikační platformu určenou pro mobilní komunikaci v pásmu S. Družice byla vyvinuta Čínskou akademií kosmických technologií a nyní bude provozována společnosti China SatCom.

Stejně jako dvě předchůdkyně bude i tato poskytovat mobilní přenosové služby, včetně datových přenosů po celé Číně a na středním východě, Africe, Tichomoří a Indickém oceánu. Oficiální zprávy pak tvrdí, že poskytuje spolehlivé mobilní komunikační služby a umožňuje svým uživatelům ve všech oblastech Číny komunikaci za jakýchkoli environmentálních podmínek.

Tiantong-1

Tiantong-1
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Samotný komunikační systém byl vyvinut společností Henan Communication Technology Co., Ltd., Xinxiang. Samotná družice je pak postavená na osvědčené platformě DFH-4. Tato platforma je určená pro velké telekomunikační družice nové generace s důrazem na vysokou přenosovou kapacitu. Používá se tedy pro vysokokapacitní přenosové družice. Samotná platforma pak zahrnuje pohonný modul, servisní modul a solární panely. Na DFH-4 lze naložit až 588 kg užitečného zařízení a poskytuje výkon 10,5 kW. Platforma je stavěna na základní životnost 15 let. Tuto platformu pak do současné chvíle využilo přibližně 35 družic. Konkrétně Tiantong-1 (03) má hmotnost 4 600 kg.

Jak už bylo řečeno, jedná se o třetího zástupce této čínské řady telekomunikačních družic. První exemplář Tiantong-1 byl vypuštěn 5. srpna 2016 pomocí rakety CZ-3B/G3 ze startovního komplexu LC3 v Si-čchangu. Tiantong-1 (02) byl vypuštěn 12. listopadu 2020 pomocí CZ-3B/G3 z LC2.

Doplňme ještě pár slov o samotném nosiči. První start rakety CZ-3B byl uskutečněn již v roce 1986 a byla vyvinuta proto, aby mohla využít rostoucí trh s vypouštěním velkých telekomunikačních družic. Jedná se o osvědčený, výkonný a velmi často používaný stroj. V současnosti využívaný typ má zvětšené nádrže na palivo, pokročilejší řídicí systémy, větší aerodynamický kryt o průměru 4,2 metru a čtyři pomocné boostery na prvním stupni.

CZ-3B

CZ-3B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Nosič může vypustit na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti 11 200 kg, anebo 5 100 kg na dráhu přechodovou ke geosynchronní. Typ, který byl použit při úterním startu (CZ-3B/G3), dokázal družici doručit na předem určenou dráhu přechodovou k dráze geostacionární. Umožňuje to prodloužený první stupeň a nový motor YF-24E, který je umístěn na druhém stupni. První stupeň využívá motor YF-21C s tahem 2 961,6 kN. Průměr prvního stupně je 3,35 m a délka stupně je 23,2 m.

Postranní urychlovací boostery jsou vybaveny motory YF-25 s tahem 740,4 kN. Průměr těchto boosterů je 2,25 m a na délku měří 15,3 metru. Druhý stupeň je vybaven zmíněným motorem YF-24E. Průměr druhého stupně zůstává 3,35 metru a délka činí 12,9 metru. Třetí stupeň pak pohání motor YF-75 s tahem 167,17 kN. Délka stupně je 9,5 metru.

Povedená fotografie ze startu CZ-3B s telekomunikační družicí

Povedená fotografie ze startu CZ-3B s telekomunikační družicí
Zdroj: https://i.imgur.com/

Kosmický přehled týdne:

V poslední době se toho na základně Boca Chica v jižním Texasu děje tolik, že v Kosmotýdeníku začínají mít tyto zprávy stálou rubriku. Prototyp exempláře lodi Starship s označením SN-9 prodělal další statické zážehy poté, co v minulých týdnech byly vyměněny dva motory Raptor za nové. Původní Raptory prodělaly během tří hodin tři zážehy hned za sebou a z této zkoušky si odnesly nějaké poškození, které si vynutilo jejich výměnu. Tento týden prodělal tento exemplář další zážehy, přičemž ten poslední byl zřejmě skutečně závěrečným před tím, než se v první polovině příštího týdne vydá Starship SN-9 na svůj let do výšky 10 km. Tentokrát se těšíme zejména na opakování pokusu o přistání. Uvidíme, zda zkušenosti a data nasbíraná během letu SN-8 přivedou loď k úspěšnému zakončení jejího letu. Dalším počinem, který aktuálně na Boca Chica probíhá, je počátek testování nádrže SN-7.2. Tato nádrž testuje novou tloušťku ocelových plechů, ze kterých mají být Starship vyráběny. Aktuálně se používají 4 mm silné plechy, nádrž testuje 3 mm. Zkouška bude destrukční a půjde o to poznat, jakých limitů je nový plech schopen dosáhnout. Nesmíme zapomenout ani na právě dokončenou Starship SN-10, která je připravena k transportu do vzletové oblasti. Na závěr přidávám aktuální grafiku od Brendana Lewise o aktuálním stavu výroby jednotlivých dílů Starship a Super Heavy na Boca Chica.

Starship SN-10

Starship SN-10
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Aktuální stav výroby jednotlivých prototypů lodi Starship a Super Heavy

Aktuální stav výroby jednotlivých prototypů lodi Starship a Super Heavy
Zdroj: https://i.postimg.cc/

Ještě jedna krátká zpráva ke SpaceX. Tento týden se objevily informace o tom, že SpaceX už dříve zakoupila dvě vysloužilé ropné plovoucí plošiny, které chce upravit pro lety Super Heavy Starship. Ostatně jsme o tom psali zde. Ke konci týdne pak jedna z plošin se jménem Phobos opustila přístav Glaveton a vyrazila na přestavbu do loděnice Pascagoula.

Objevily se informace, že Čína má další a docela zajímavé plány s orbiterem sondy Chang’e 5. Sonda provedla v prosinci loňského roku návrat vzorků odebraných na povrchu Měsíce zpět na Zemi. Po přistání návratového pouzdra zbyla na oběžné dráze Země servisní část sondy, která stále nese dostatek pohonných hmot. Tato část se nyní vydala do Lagrangeova bodu L1 (Slunce-Země), kam by měla dorazit v březnu letošního roku. Po kontrole všech systémů pak čeká sondu odlet k Venuši. Byla by to první čínská sonda u této planety.

Dvacátého ledna předala administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa žezlo administrativě prezidenta Joe Bidena a s tím souvisí i odstoupení dosavadního administrátora NASA Jima Bridenstina, který byl samozřejmě pevnou součástí předchozí administrativy. Nový administrátor zatím zvolen nebyl a může se tak stát i za poměrně dlouhou dobu. Nicméně ihned po rezignaci předchozího byl jako dočasný administrátor zvolen Stephen Jurczik, který pracuje pro NASA už od roku 1988 a vystřídal řadu pozic. Od května 2018 byl v pozici přidruženého administrátora NASA pro technologické kosmické mise. Dříve působil například jako ředitel výzkumného střediska NASA v Langley Research v Hamptonu ve Virginii. Do této pozice byl jmenován v květnu 2014. Mezi tím formuloval a realizoval programy agentury pro kosmické technologie se zaměřením na vývoj a demonstraci transformačních technologií pro lidský a robotický průzkum sluneční soustavy v rámci spolupráce s komerčními partnery a akademickou obcí. Jurczyk je absolventem University of Virginia, kde v letech 1984 a 1986 získal bakalářský a magisterský titul v oboru elektrotechniky. Je spolupracovníkem Amerického institutu pro letectví a astronautiku.

Stephen Jurczyk

Stephen Jurczyk
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přehled z Kosmoanutixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme opravným letem letounu Cosmic Girl společnosti Virgin Orbit, který vůbec poprvé úspěšně vypustil raketu Launcher One s nákladem na oběžnou dráhu. Podrobně jsme se také věnovali bohužel předčasně ukončenému testu centrálního stupně rakety SLS. První závěry vyšetřování nechávají naději, že se ještě v letošním roce podaří uskutečnit první let rakety SLS s lodí Orion. V dalším článku jsme se podrobněji věnovali příčinám nezdařeného testu. Do přistání amerického roveru Perseverance na Marsu zbývá již méně než měsíc a tak jsme vám ukázali podrobnou animaci, jak bude toto vozítko na Rudé planetě přistávat. Mise americké sondy Juno, která se pohybuje kolem Jupiteru byla prodloužena, zajímali jsme se o to, jaké očekávání toto prodloužení přináší a na co se můžeme těšit. V tomto týdnu se objevila informace o nových plošinách, které původně byly určené pro těžbu ropy, které chce společnost SpaceX využívat pro rakety Super Heavy a lodě Starship. Dočkali jsme se také jednoho rekordního startu, když vůbec poprvé první stupeň rakety Falcon 9 úspěšně uskutečnil let a přistání poosmé! Na start se pomalu ale jistě chystá loď Starliner od společnosti Boeing, kterou čeká opravná nepilotovaná mise, při které se má spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Podívali jsme se také na jeden experiment na palubě ISS, který není radno vysávat. Evropa také neusíná na vavřínech a přiblížila se k novému extrémně lehkému druhému stupni pro evropské rakety. Pozitivní signál dorazil z Oválné pracovny nového amerického prezidenta, který jako nový inventář umístil do této pracovny i lunární kámen, který na Zemi přivezla výprava Apollo 17. Věnovali jsme se také novým poznatkům mise Swarm. A konečně na sobotu byl připraven rekordní start Falconu 9, při kterém bylo nachystáno hned 143 družic k jednomu vynesení, což je nejvyšší zatím vynesený počet družic na jedné nosné raketě. A na závěr vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Včera se měl uskutečnit start Falconu 9, který měl být rekordní v tom, že měl na jeden zátah vynést 143 menších družic, včetně deseti družic konstelace Starlink. Start byl nakonec odložen kvůli špatnému počasí a snad se dočkáme dnes. V sobotu byla ale také poprvé ukázána fotografie toho, jak se tento balík družic různých velikostí pod aerodynamický kryt rakety vejde. Obzvláště zajímavé je i umístění družic Starlink, které jsou pod vypouštěcím adaptérem malých nákladů. Během tohoto letu se měla do kosmického prostoru vydat také česká družice VZLUSAT-2. Bohužel však zprostředkovatelská firma nezískala včas všechna povolení a tak se český cubesat sveze s další várkou malých družic v rámci mise Transporter-2.

Transporter-1

Transporter-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

V pozdních hodinách minulou neděli se odehrála důležitá událost pro společnost Virgin Orbit, které se vůbec poprvé podařilo dosáhnout oběžné dráhy jejím nosičem Launcher One, který byl vypuštěn z podvěsu letadla Cosmic Girl. Pojďte si ještě jednou připomenout okamžik oddělení rakety od letadla a let do kosmického prostoru z kamery umístěné na raketě.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://space.skyrocket.de/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/01/TT-1-03-05.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/01/TT-1-03-09.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/01/TT-1-03-11.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsbaQ9IXMAAW7ie?format=jpg&name=large
https://i.postimg.cc/Gt2h273g/status-230121.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsbFlAeXcAAkuuA?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jurczyk_0.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.