Co přinese prodloužená mise sondy Juno?

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.

„Už od prvního oběhu v roce 2016 Juno přinášela jedno odhalení o vnitřních procesech v útrobách plynné planety za druhým,“ říká hlavní vědecký pracovník mise, Scott Bolton ze Southwest Research Institute ve městě San Antonio a dodává: „Díky prodloužení mise budeme moci zodpovědět základní otázky, které vyvstaly během primární mise sondy Juno. Zároveň se podíváme i mimo planetu samotnou – na její systém prstenců a Galileovské měsíce.“ Mise sondy Juno začala už v roce 2003, kdy byl její návrh předložen. Ke startu pak došlo v roce 2011 a k Jupiteru sonda dorazila 4. července 2016. Základní mise skončí v červenci 2021. Prodloužená mise obnáší 42 dodatečných oběhů kolem Jupiteru včetně blízkých průletů nad severními polárními cyklóny v atmosféře Jupiteru, blízkých průletů kolem zmíněných měsíců nebo první důkladný průzkum slabých prstenců, které obepínají planetu.

Sloučení dvou bouří v atmosféře Jupiteru vyfocené sondou Juno 26. prosince 2019.
Sloučení dvou bouří v atmosféře Jupiteru vyfocené sondou Juno 26. prosince 2019.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„Rozšířením vědeckých úkolů této důležité observatoře na oběžné dráze, se tým sondy Juno pustí do vědeckého výzkumu, jehož šíře byla historicky vlastní pouze vlajkovým misím,“ uznává Lori Glaze, ředitelka divize planetárního výzkumu NASA z ředitelství agentury ve Washingtonu a dodává: „Tento přístup představuje efektivní a inovativní pokrok ve strategii průzkumu Sluneční soustavy ze strany NASA.“ Data, která Juno nasbírá, budou využita i u sond další generace, které mají zkoumat Jupiter a jeho systém – ať už jde o americkou misi Europa Clipper nebo evropskou JUICE. Skutečnost, že Juno prozkoumá Jupiterův vulkanicky aktivní měsíc Io, zase splní požadavek definovaný Národní vědeckou akademií, která identifikovala tento výzkum pro budoucí průzkumnou misi.

Prodloužená mise pomůže zpřesnit a také rozšířit objevy, které sonda Juno učinila o vnitřní stavbě Jupiteru, jeho vnitřním magnetickém poli, atmosféře (včetně polárních cyklónů, nižších vrstev atmosféry či polárních září), či magnetosféře. „Dalo by se říct, že prodloužením mise se Juno stane nástupcem sama sebe,“ říká Steve Levin, vědec z kalifornské Jet Propulsion Laboratory zapojený do projektu Juno a dodává: „Průlety kolem měsíců a zaměření na měření magnetického pole – to společně vytváří novou misi. Je to další logický krok v našem průzkumu Jupiterova systému.“ Záhadná Velká modrá skvrna, izolovaná oblast intenzivního magnetického pole u rovníku planety bude cílem magnetického průzkumu s vysokým rozlišením, přičemž průzkum proběhne při prvních šesti průletech na začátku prodloužené mise. S tím, jak se bude oběžná dráha sondy měnit, se dočkáme několika průletů kolem měsíců. Kolem Ganymedu proletí Juno dvakrát, kolem Europy třikrát a kolem Io dokonce jedenáctkrát!

Juno také několikrát proletí prstencovými oblaky iontů u Europy a Io – bude tedy schopna charakterizovat radiační prostředí blízko těchto měsíců. Tyto informace se budou hodit týmům, které chystají sondy Europa Clipper a JUICE, aby mohly lépe naplánovat pozorovací strategii, nastavit vědecké priority a kompletní návrh mise. Rozšířená mise navíc do rozsáhlého seznamu úkolů vědeckého výzkumu sondy Juno zařadí také planetární geologii a dynamiku prstenců.

Postupné změny oběžné dráhy sondy Juno během nadstavbové mise.
Postupné změny oběžné dráhy sondy Juno během nadstavbové mise.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přirozená evoluce oběžné dráhy sondy Juno kolem Jupiteru poskytuje hojnou nadílku nových vědeckých příležitostí, které rozšířená mise plně využije. Při každému průletu se tato sonda prosmýkne nízko nad vrcholky mraků Jupiteru a ze svého unikátního pozorovacího místa dokáže nasbírat mimořádná data. Bod oběžné dráhy, který je nejblíže k Jupiteru, se označuje jako perijov a v průběhu mise se jeho pozice posunula směrem k severu, čímž se dramaticky zvýšilo rozlišení měření nad severní polokoulí. Návrh prodloužené mise využívá tohoto pokračujícího přesunu perijovu k severu, aby bylo možné ještě více zpřesnit pohledy na velký počet cyklonů, které krouží kolem severního pólu – zároveň tato změna umožní i průlety kolem Galileovských měsíců.

„Plánovači mise udělali skvělou práci, když navrhli prodlouženou fázi tak, že zachovává nejcennější palubní zdroj – pohonné látky,“ říká Ed Hirst, projektový manažer sondy Juno z JPLS a dodává: „Gravitační manévry u několika měsíců upraví dráhu naší sondy v Jupiterově systému a zároveň přinesou nálož vědeckých dat.“ Tyto průlety kolem měsíců také zároveň zkrátí dobu oběhu sondy Juno kolem Jupiteru – tím se naopak zvýší počet vědeckých oběhů za daný čas. Blízké průlety začnou už v rámci 34. průletu perijovem – 7. června 2021 přijde průlet kolem Ganymedu, který zkrátí oběžnou dráhu ze současných 53 dnů na 43 dní. Při tomto manévru bude zajištěno, že se sonda při 45. průletu perijovem prosmýkne 29. září 2022 kolem Europy, což zkrátí oběžnou dobu sondy jen na 38 dní. Dva průlety kolem Io 30. prosince 2023 (57. průlet perijovem) a 3. února 2024 (58. průlet perijovem) společně zkrátí oběžnou dobu jen na 33 dní.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/edu_juno_mission_jupiter.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23445_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24308-16.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Co přinese prodloužená mise sondy Juno?

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
pavelZ
pavelZ
5 let před

Díky za skvělý článek.

Pavel.

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  pavelZ

Rádo se stalo. 😉

Pavel Kralicek
Pavel Kralicek
5 let před

Diky! Jeste se zeptam jestli vite jakeho nejlepsiho rozliseni v m/km povrchu na pixel u mesicu Jupitera JunoCam dosahne at my vime jak moc se tesit?;-)

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Pavel Kralicek

Tyto údaje zatím bohužel nejsou k dispozici. Je také otázka, zda bude kamera v provozu a nezničí ji radiace.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗