Laboratoř kosmické dynamiky spadající pod Státní univerzitu v Utahu oznámila, že v rámci vývoje přístroje AWE (Atmospheric Waves Experiment) úspěšně dokončila etapu označovanou jako Bod klíčového rozhodnutí C (Key Decision Point (KDP)). To, že byl bod KDP-C dokončen, dává agentuře NASA možnost povolit zahájení finálního designu a výrobu. Tato nadcházející etapa se označuje jako Fáze C. Agentura nyní také může stanovit základní plán z hlediska harmonogramu, ale také rozpočtu. Zatím to vypadá, že by přístroj AWE mohl na Mezinárodní kosmickou stanici vyrazit v roce 2022. Přístroj má studovat atmosférické vlny v zemské atmosféře, aby vědci získali lepší informace o vztazích, které jsou způsobeny klimatickými systémy naší atmosféry a také interakcí mezi atmosférou a kosmickým prostorem.
Mise AWE je součástí programu Explorers pod hlavičkou Goddardova střediska, konkrétně spadá pod jeho heliofyzikální odvětví. Hlavním vědeckým pracovníkem mise je Michael J. Taylor z Utah State University. Laboratoř kosmické dynamiky SDL postaví přístroj AWE a také poskytne řízení projektu, systémové inženýrství, bezpečnost a zajištění misí, ale také běžný provoz. „Bankovnictví, navigace, předpověď počasí a mnoho dalších aplikací, které poskytují družice, včetně pilotovaných kosmických misí, může ovlivňovat kosmické počasí,“ říká Taylor a dodává: „AWE poskytne vědcům mnoho potřebných informací k lepšímu porozumění fyzikálním procesům a vlastnostem atmosférických vln v horních vrstvách pozemské mezosféry a ionosféry, tedy v oblasti, kde začíná kosmické počasí.“
Pojmem atmosférické vlny se označuje jev, který vzniká narušením počasí – původcem může být například bouře, hurikán či vítr, který se přehoupne vzhůru přes rozsáhlá pohoří. Ve vyšších vrstvách atmosféry se pak tato energie uvolňuje – jako když se mořské vlny roztříští na pláží. Tyto vlny zatím nebyly studovány z vesmíru a jejich dopady jsou velmi málo známé. Předpokládá se však, že ovlivňují atmosféru, počasí a klima po celém světě, ale mají zřejmě také vliv na kosmické počasí. „Schválení vývoje AWE přišlo po důkladném přezkoumání všech technických a programových aspektů tohoto projektu. Je to zásadní krok, jelikož začneme vyrábět a testovat náš přístroj,“ uvedl Burt Lamborn, projektový manažer ze SDL a dodal: „Jsme nadšeni, že SDL může pod vedením doktora Taylora provést tuto misi, která poskytne nezbytné informace o tom, jak pozemské počasí ovlivňuje to kosmické.“
Oblast vrchních vrstev atmosféry, takzvaná mezopauza, je takové okno pro sledování kosmického počasí. Vše, co zespodu ovlivňuje kosmické počasí, prochází přes tuto oblast. Síly, které ovlivňují kosmické počasí v horních vrstvách atmosféry mají praktické dopady na běžný život, jelikož se stále více spoléháme na vesmírné technologie. AWE přinese důležitá nová data, která pomohou zpřesnit modely a možnosti předvídání vývoje zemské atmosféry a kosmického počasí, které mohou ovlivňovat počasí, letectví, fungování družic a jejich životnost, komunikační signály, ale i zdraví astronautů v kosmickém prostoru.
Jelikož NASA plánuje pilotované mise k Měsíci a jednou i k Marsu, mohou data z AWE ovlivnit i další výzkumné oblasti – například jak mohou tyto vlny ovlivnit atmosférické oblasti dál od Země. Stejně tak je možné, že získáme bližší informace o interakci mezi planetami, či dokonce hvězdami ve vesmíru. AWE je mise využívající příležitosti v rámci programu NASA Heliophysics Explorers Program. Ten umožňuje realizovat inovativní vědecké výzkumy pomocí nově vyvinutých přístrojů, které pomohou zodpovědět vědecké otázky, které rozšiřují a doplňují poznání z větších misí kosmické agentury. AWE se připojuje k letce heliofyzických misí, které pracují na klíčových místech ve Sluneční soustavě. Všechny mise společně usilují o pochopení způsobu, jakým neustálý proud energie a částic z našeho Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor. Tyto informace nás nejen učí více o našem astrofyzikálním sousedství, ale také pomáhají chránit astronauty a technologie v kosmickém prostoru.
Přeloženo z:
https://www.usu.edu/
Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/AWE-Tile.jpg?itok=DcklJ3kC
https://www.insightsonindia.com/…/Atmospheric-Waves-Experiment-AWE.jpg
https://www.usu.edu/today/images/stories/xl/AWE-UST.jpg
Děkujeme
jenom taková drobnost, která mě upoutala
atmospheric gravity waves – to nejde přeložit jako atmosférické gravitační vlny
angličtina popisuje termínem gravity waves jakékoli vlnění fluid (třeba vody), kde se uplatňuje zemská gravitace, třeba vlny na moři
v češtině je zase pojem gravitační vlna vyhrazen vlnění gravitačního pole, což je v angličtině gravitational wave
v překladu stačí vyhodit slovo gravitační, a bude to správně
Díky moc, opraveno.
Ale český pojem „gravitační vlny“ se ve fyzice atmosféry opravdu používá. Namátkou:
http://kfa.mff.cuni.cz/fykos.kfa.pdf
http://www.ufa.cas.cz/struktura-ustavu/oddeleni-ionosfery-a-aeronomie/fyzika-ionosfery/
(Tím nerozporuju, že se stejný pojem používá i v relativistické fyzice, a je tam mnohem populárnější :-), tudíž to může být pro neznalého čtenáře matoucí.)
Díky za zajímavou informaci.
Vidíš, tohle zase neznám já a hledal jsem v anglických termínech, takže děkuji za opravu
ideální použití to ale není a je vidět, že s tím názvoslovím taky trochu bojují
jde o to, že angličtina rozlišuje mezi gravity a gravitational wave, čeština má jenom gravitační
pro vědecké použití ok, pro laickou veřejnost bych se toho vyvaroval (stejně to dělají i na odkazované stránce Ústavu fyziky atmosféry