1. prosince 2020
Hned v první prosincový den nás čeká jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku. Na Měsíci by totiž měla přistát čínská sonda Chang’e 5, která zde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Nepůjde přitom jen o povrchový materiál, ale i o vzorky odebrané jádrovým vrtákem možná až z dvoumetrové hloubky. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který poběží zhruba pět dní – bude pokrývat fázi přistávání, povrchových činností, startem vzletové části, která opustí povrch, spojení s orbitálním úsekem, přenos vzorků a skončí oddělením vzletového modulu. Díky tomu, že bude článek připnutý na nejvyšší pozici našeho webu, budou mít čtenáři vždy aktuální informace na jednom místě, aniž by museli cokoliv hledat.
Plánovaný harmonogram Chang’e 5 na další dny.
Zdroj: https://imgur.com/
A jaký je plánovaný časový harmonogram? 30. listopadu zveřejnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře tento časový plán. Události vyznačené tučným písmem pokryjeme v rámci tohoto psaného přenosu.
- Oddělení přistávacího modulu 29. 11., 21:40 SEČ
- Motorické snížení oběžní dráhy přistávacího modulu 30. 11., 15:23 a 19:22 SEČ
- Zahájení motorického sestupu na povrch 1. 12., 15:58 SEČ
- Dosednutí na povrch Měsíce 1. 12., 16:13 SEČ
- Odběr podpovrchových vzorků 1. 12., 18:15 až 20:45 SEČ
- Odběr povrchových vzorků 1. 12., 22:14 SEČ až 2.12. 20:35 SEČ
- Start vzletového modulu 3. 12., 16:10 SEČ
- Úprava oběžné dráhy vzletového modulu 3. 12., 23:05 SEČ, 4. 12., 9:04 a 20:46 SEČ, 5. 12., 12:54 SEČ
- Příprava spojení vzletového modulu a orbiteru 5. 12., 19:14 SEČ
- Spojení vzletového modulu a orbiteru 5. 12., 22:40 SEČ
- Přesun odebraných vzorků 5. 12., 23:01 SEČ
- Oddělení návratového modulu 6. 12., 5:35 SEČ
- Termín odletu od Měsíce ještě nebyl oznámen
Náš psaný online přenos využije již tradiční službu 24liveblog. Pro Vás, čtenáře, to znamená, že není potřeba stránku obnovovat – systém Vás sám cinknutím upozorní na nový příspěvek. Můžete tak mít záložku s tímto článkem nechat otevřenou a stejně Vám nic neuteče.
Zdroje informací:
https://forum.kosmonautix.cz/
https://spaceflightnow.com/
http://www.xinhuanet.com/
Zdroje obrázků:
https://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/image/chang_e_5.jpg
https://i.imgur.com/qyOA3Ej.jpeg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Korekce proběhla úspěšně, doufejme, že se trefí do koridoru. Na rozdíl od sond Luna, které přistávaly kolmo do atmosféry musí Čína trefit úzký koridor obdobně jako Apollo. Ruské Luny dostávaly přes 300géček Apollo bylo někde na 3-4 géček.
Potvrzeno : odlet 02.51 UT – Přistání 16.12 mezi 18.30-19.30 UT.
Odlet 13.12 – přistání 17.12.
Ďakujem za informáciu. 🙂
Je to na etapy. Začalo se dnes ráno viz http://www.go-taikonauts.com/en/chinese-space-news/3254-chang-e-5-prepares-for-journey-home
Měl bych dotaz, vzletový modul se nyní oddělil od orbiteru. Co se s ním stane? Předpokládám, že z gravitačního pole Měsíce se nemá jak vymanit, bude tedy nějak záměrně deorbitován nebo bude kolem Měsíce kroužit „pořád“, protože tam narozdíl od LEO nebude docházet ke snižování oběžné dráhy vlivem atmosférického tření?
Podle mě bude jednoduše ponechán na pospas gravitačním poruchám Měsíce, které způsobují mascony. Měsíc sice nemá atmosféru, ale mascony jsou mrchy. Vyprávět by o tom mohl třeba subsatelit z Apolla 16, který dopadl na povrch už po 34 dnech. Nebyl to tedy jediný důvod, šlo ještě o problémy s motorem Apolla, takže raději neupravovali svou dráhu, ale mascony zde zřejmě hrály zásadní roli.
Včera vzletový modul deorbitoval. Nevím, zda to bylo v plánu, ale mohli i využít zbytku paliva, asi nevyužité manévrovací rezervy pro spojení. Rozhodně je to tak lepší.
Video zo spojenia modulov je už aj na youtube:
Video zo spojenia modulov na mesačnej orbite v riadiacom stredisku:
Parádní, díky!
LRO se opět vyznamenala. Super. Ještě není od věci dodat, že ta fotka je z 2.prosince, tudíž se díváme na kompletní přistávací modul.
Dobrá poznámka, doplním to tam.
Na této misi je krásně vidět, jak raketa o hmotnosti 852 tun s nosností TLI 8800 – 9400 kg, vynese náklad k Měsíci a zpátky se nám vrátí desítky nebo stovky gramů materiálu v malém návratovém pouzdře.
Píšu to jen proto, že velké rakety s velkou nosností své uplatnění mají a pokud by Čína měla raketu s nosností 4x vyšší se stejnými náklady, tak by ji jistě ráda použila, protože by mohli provést mnohem více vědy a dopravit zpátky více vzorků.
Použití takhle silné rakety by bylo krajně neefktivní, však stačí se podívat na náklady na Artemis, vč. konstrukce 40 tunové sondy… Jednodušší je vypustuti menší (i když pořád dost velké ) sondy, kterých by bylo za ty peníze alespoň 10. A sočasně mají možnost prozkoumat 10 míst na různých místech Měsíce.
Tu je panoráma s vlajkou v rozlíšení 7500×4053 pixelov:
https://drive.google.com/file/d/1E0v928RHiBnkwqIrHAndd346Ub61bzoX/view
Díky!
Nevíte bližší detaily k vlajce? Je to speciální pouzdro, které vyložilo robotické rameno po odletu horního stupně? Mechanismus rozložení, atd.?
Koukám na to pečlivěji. Je to zřejmě rameno na přistávacím stupni, nestojí na povrchu.
Ano, je to pěkně vidět na téhle animaci. Čas 2:10.
Musím říci, že když jsem viděl poprvé, jak tam ta vlaječka nečekaně zasalutovala, rozesmálo mě to 🙂
Fotka vlajky:
http://www.xinhuanet.com/english/2020-12/04/139563701_16070805319641n.jpg
Řekněme si po pravdě, že toto není moc průkopnická akce. Je to jako když hrajete hru, sice těžkou, ale někdo jí hrál před vámi, máte k ní tutoriál a 10x rychlejší počítač. Druhá strana mince je, že za těchto podmínek v podstatě musíte vyhrát, jinak si jen uříznete ostudu, a vyhodíte spoustu peněz. (To by mohl být důvod, proč se nikdo další 50 let nesnažil zopakovat úspěchy USA a SSSR.) A když chcete dokonce oslnit, musíte přidat něco navrch. Což soudruzi dobře vědí. Krom toho, bylo by od nich krajně nerozumné, nechat se předběhnout nějako malou zemičkou. A to by se za pár let klidně mohlo stát.
Jinak, opravdu bych nesrovnával Měsíc a Mars. Scénář se sice dá použít podobný, ale liší se to v číslech, a to opravdu hodně.
A proč to podle vás musí být průkopnická akce? A proč by podle vás měli „oslnit“ nebo se nenechat předběhnout nějakou malou zemičkou?
Co když hlavně usilují o to mít „know how“? Nebo si naivně myslíte, že si své know how kosmické agentury po světě vřele předávají?
Proč poměřujete dlouho připravovaný kosmický let prostřednictvím prvenství a originality, jako v počátcích kosmického věku?
https://spacenews.com/op-ed-china-the-moon-mars-and-beyond-an-opportunity-for-human-cooperation/ Zkuste si to přečíst. Myslím že docela dobře vystihuje čínský vesmírný program.
Mimochodem, každý let nějaké sondy je průkopnický. Číňané vysadili vozítko na odvrácenou stranu, tady máte automatický odběr z vrtu a s dalších 4 míst a to v zajímavé oblasti a příští let, pokud se tenhle povede, bude cílit na jižní pól. A Hayabusa 2 či Osiris Re „taky vlastně opakují misi Hayabusy 1“. Nezdají se Vám průkopnické? Mě tedy ano, a to pořádně. A zrovna letos máme mimořádně úrodný rok na sondy …
Co konkrétního, či dokonce nového, ten článek přínáší?
Je to takové obecné zamyšlení, které, podle mě, říká:
a) Artemis je tak nějak agresivní, měli bychom se ho vzdát, protože by mohl popudit Čínu.
b) Místo toho pozvěme tchajkonauta na ISS, aby si mohl obšlehnout naše technologie a použít je na vlastní stanici.
Pan prezident by z něj měl určitě radost, mi přijde tak trochu alarmující.
A proč vlastně ne? Je to úvaha o tom, že by se mělo v oblastech, kde není nutná konfrontace, spolupracovat, což málokdo popírá, ne? Ale obecně si myslím, že do takových 5 let bude spolupráce s číňany pro NASA velmi zajímavá. A co se týče Artemis? Tam je důležité, zdali pro ní bude dost úkolů. Na což bude mít nová Bidenova administrativa možná nový pohled.
No vyčkejme času. Uvidíme (u mě možná, bohužel 🙂 ).
Tak velke penize v pomeru k cinskemu rozpoctu to asi nebudou, a kdyz si vezmu na co vse se davaji penize treba na nasem kontinentu, tak se jedna o dobre vynalozene penize.
Kdyby pouzili treba technologie z USA, mohou na to dojet pri prvnim embargu, tak logicky potrebuji nezavislost.
Ono mozna nejde o oslneni, ale pragmaticky pristup.
Obezna draha kolem Zeme je uz vojensky strategicka zalezitost(navigace, komunikace). Jestli v budoucnu bude strategickou oblasti i Mesic(voda, HE-3), zahodi se stavajici dohody a zacnou se na nem kreslit politicke mapy, nedokaze dnes asi nikdo odhadnout. Ale kdo tuhle oblast bude ignorovat, ostrouha.
Proti teorii oslneni 🙂 mluvi i to, ze zas tolik nespechaji. Timhle tempem na Mesici mozna pristanou az po roce 2040. To ze slibuji hotovou CZ-9 v roce 2030 je jen slib na papire.
Nechtějí čekat na CZ-9.
CZ-„FH“ jsem zaznamenal, ale o te rakete je snad jeste mene informaci nez o CZ-9.
Nebo kombinace 2-3 startu CZ-5 na jednu pilotovanou misi
Na jinou variantu uz moje fantazie nestaci 🙂
Konfigurace FH byla použita už před 50 lety u Titanu3C, pak ještě několikrát. Otázka je spíš jestli by mělo být účelné vyvíjet další nosič nosnosti cca 70 tun. Spíš je možné použít slabší versi CZ 9, třeba se dvěma boostery. Ale v číně existuje mnoho soukromých firem, které by se chtěli (nebo už se zapojují) do raketového programu zapojit. Tenhle návrh je tuším právě od takové.
Tady jsme mimo téma mise Chang’e 5. Během hodiny založím na fóru nové téma, kde shromáždím informace o „raketě 921“. Je to tatáž raketa, kterou jste označil jako „CZ-FH“. Poté můžeme pokračovat v diskusi tam.
Hotovo.
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=43&p=116462#p116462
Diky
Díky za informaci. Zajímavé to je.
Odkaz na video zo štartu:
https://weibo.com/2656274875/JwO7uDzmI?type=comment
To je paráda!
Dobré. Pěkně vedle vložili i animaci, aby bylo jasné, na co se díváme. Zatím mají celou misi (tedy od startu dál) mediálně velmi dobře pokrytou. A to nejen na čínské poměry.
Fotka zo štartu:
https://twitter.com/LaunchStuff/status/1334521613337948161/photo/1
Štart z Mesiaca sa podaril – paráda! 🙂
Tento tweet ma fakt pobavil:
https://twitter.com/Nextlaunch/status/1334520600681975810
Ide o miesto štartu… 🙂
Gratulace do Číny a díky za odkaz!
To je fantastické. Navíc je to technologie, která by se bez zásadních změn koncepce dala použít i pro návrat vzorků z Marsu. To by všem vytřeli zrak !
No, taky mi to napadlo :-). Dobrý! Zrovna jsem hledal místo, kam by se to hodilo. Holt Čína možná vyvíjí universální návratový systém. Ale to uvidíme v budoucnu. Pro Mars by to ovšem vyžadovalo použít několika raket velikosti CZ 5 nebo nosič velikosti cca CZ 9, jež číňané před několika dny představili pro rok 2030.
Ch 3 a 4 předvedly technologii, která nyní letí k Marsu s Ch 5 a 6 to může být podobné. Možná, že by na to dvě CZ 5 postačily.
https://spacenews.com/op-ed-china-the-moon-mars-and-beyond-an-opportunity-for-human-cooperation/ Zajímavý článek k našemu tématu
Řekl bych, že čínský program jede pomalu kupředu jako tank přes překážky, ALE NEZADRŽITELNĚ STÁLE VPŘED. Ostatní agentury víceméně přešlapují na místě, padne-li Artemis mají cestu na Měsíc otevřenu. Jejich výhodou je, že u nich nejsou žádné politické otřesy či seberealizace vůdců na úkor svých předchůdců. Úvahy v článku jsou zajímavé, dokonce trefné ale jaksi rozevláté a nedotažené k závěru.
Václav + racek, vy jste se hledali. Možná by vám slušelo nejen vlastní vlákno, ale i vlastní web…
No, pane Pretsch, doporučuji navštívit nějaký kurs.
Pánové, zkusme se vrátit k tématu, děkuji.
“…by se bez zásadních změn…”, “…universální návratový systém…” – Představa, že Mars je jen trochu vzdálenější Měsíc je naivní. Opravdu stačí, když máme něco odzkoušené na Měsíci, posadit to na silnější raketu a je vymalováno a rovnou řešit, kolik a jakých CZ bude potřeba?
Inženýrské řešení je v případě Marsu jiné, protože řešíte jiné podmínky. Vzdálenost, trvání mise, rychlosti, atmosféra, gravitace, prostředí, etc.
Marsovské rovery, od MERů po Perseverance, nejsou aktualizované Lunochody, byť se tak laikovi na první pohled mohou jevit. Jsou ale ukázkou, že ostatní agentury rozhodně „nepřešlapují na místě“.
Artemis pak rozhodně nikomu neuzavírá cestu na Měsíc. A jeho „pád“, jak píšete, není podmínkou pro to, aby jej Čína zkoumala. To ostatně potvrzuje tato mise.
Objektivnější hodnocení společenské situace v Číně by taky nebylo od věci. Např. Maův Velký skok vpřed byl docela silný společenský otřes. A zdá se mi, že Xi má ambice být s Maem srovnáván.
No, to je nám všem asi známo, konec konců tu byl nedávno článek. V tomto případě jde zejména o zkoušku automatizace celého procesu, bez které se návrat marsovských vzorků neobejde.
p. Majer, omlouvám se Vám i ostatním.
Že by se opakovala historie jako v případě Luny-15 ?
Zážeh se valem blíží. Pokud se povede bude Čína třetím státem v historii jehož umělé těleso, po USA a následně i Rusku, zažehlo na povrchu Měsíce motory, aby se po úspěšném přistání opět vzneslo. Vše je ale hodně vousaté, odehrávalo se to před padesáti lety a dokázalo to pouze deset těles, čínské bude jedenácté.
Tak se blíží start z Měsíce. Je neuvěřitelné, že z těch pracovníků libovolné kosmické agentury, kteří takový okamžik pamatují, jsou teď asi už všichni v důchodu. Tedy možná kromě těch úplně nejmladších, co tehdy starším kolegům pouze chodili pro svačiny. Tak asi tolik k lidské kosmické expanzi 🙂
Na Twittru jsou krásně vidět tři místa odběru povrchového vzorku.
Pokud se vše povede a návratová část přistane v pořádku na Zemi bude teprve pátou částí automatické sody která pobývala povrchu Měsíce a vrátila se na Zemi.
č. 1 – americká lopatka a kamera Surveyoru 3.
č. 2 – ruská návratová kapsle Luny 16.
č. 3 – dtto Luny 20.
č. 4 – dtto Luny 24.
Aktivity ohľadom odberu vzoriek boli ukončené cca 19 hodín po pristátí. Momentálne prebiehajú prípravy na štart ascenderu na štart, ktorý sa má uskutočniť o 15:10 hod. UTC.
https://twitter.com/AJ_FI/status/1334413175584944128
Díky za info a odkaz.
Nedělal bych si vrásky s přesností přistání. Je rozdíl, jestli jdu do lesa na houby, nebo hledat kešku. Tady se jde jednoznačně na houby a brzy uvidíme, kolik toho budou mít soudruzi v košíku.
Jiná situace bude, až bude lander s posádkou přistávat vedle předem složeného nákladu (habitatu, paliva atd.). Tam by docházková vzdálenost 100 km nebyla ideální. Jenže to bude v cíli koutový ordažeč a radiomaják, a ventuálně bude na orbitě něco na způsob GPS. Pak jde o jinou úlohu.
Jako kluci z Číny se stávají špičkou v oboru. To musí USA dělat vrásky. Já pracuji v energetice, v ní je světovou špičkou Čína již dnes.
Úspěch jim přeji, protože sem politika nepatří, tak o druhé straně „mince“ psát nebudu.
Těším se na start k orbitě a dalším milníkům této mise!
Díky za informace
USA zahájily program získání vzorků z Marsu (Perseverance). Z Měsíce si je přivezli osobně.
Program Artemis, který je také v běhu, vede k dlouhodobější přítomnosti lidí na Měsíci.
Tak dnes vypadá ona „špička v oboru“. Čína k ní má daleko a USA/ NASA z jejich úspěchu, jakkoli obdivuhodného, určitě vrásky nemají.
První místo je jasné a neotřesitelné – USA, ale vrásky si musí dělat kluci z Ruska a ESA, pokud Čína uspěje ještě za několik málo měsíců na Marsu bude zcela jasně druhá.
Jasně že dělá NASA vrásky, protože americké vize v dobývání vesmíru se pohybují v rámci funkčního období jednotlivých prezidentů, na rozdíl od té Čínské. Program Perserverance má zatím pouze název a studie proveditelnosti, v níž je konstatováno, že s plánovaným rozpočtem není velká šance na reálný úspěch.
Návrat lidí na Měsíc také komplikuje nedostatek financí, jak sama před nedávnem uvedl NASA, pokud se nenavýší rozpočet, termín 2024 se nestihne. A kdo ví co bude po nástupu nové administrativy…
Perseverance „nemá zatím pouze název“. Je to robotická sonda letící k Marsu. Jedním z jejich ukolů je sběr vzorků a jejich příprava pro vyzvednutí k dopravě na Zemi v rámci programu Mars Sample Return.
Debata o kontinuitě americké kosmické politiky mi tady přijde jako zbytečné rozmělňování tématu. Počkejme si alespoň na příští rozpočet NASA. K Vašemu tvrzení,že americké vize se omezují pouze na funkční období prezidentů, podívejte se na ISS, průzkum Marsu od Sojourneru, a tak bych mohl pokračovat .
Reagoval jsem pouze na onu „špičku v oboru“.
Tou je, podle mě, u automatického odběru, odběr z těles za dráhou Měsíce (nejen Mars, ale komety, asteroidy, atd.).
V případě Měsíce pak pilotovaný průzkum.
V obou případech má Čína ke špičce hodně daleko a věřte, že její, jakkoli velkolepé, úspěchy nikomu spánek neruší.
Dovolil bych polemizovat s ohodnocením přesnosti přistání, jako “ v podstatě přesný zásah “ .
Pokud je měřítko v rohu snímku správné pak má přistávací obdélník neuvěřitelných 700×120 km a cílový prostor rozměry 20×20 km. Přistávací prostor daný nepředvídatelnými proměnnými musí být nutně elipsa. Je otázkou zda daný obdélník potažmo i čtverec cílového prostoru jsou výsledné elipsa opsány či vepsány. I v případě opsání jsou oba obrazce na dnešní dobu obrovské. Cíl bývá zpravidla ve středu
přistávání oblasti. Tady je cílový čtverec odhadem 100 km mimo střed, což je nelogické, ale budiž. I tento mimostředový cíl netrefila sonda zhruba o 40 km.
Je zela logické, že vytýčení tak obrovských cílových ploch o žádné očekávané přesnosti nesvědčí, ba právě naopak, byla očekávána zásadní nepřesnost, což se potvrdilo.
Václave, než s vámi zahájím diskuzi (i když nerad), zeptám se vás na vaše vzdělání nebo třeba vaše pracovní zařazení. Já se vám poté možná pokusím elementárně vysvětlit, jak komplikované je přistát na cizím kosmickém tělese. Co vám řeknu již nyní, že to není jako když jedete s manželkou do kempu k Berounce.
Jen jsem se pozastavil nad tím jak je přistávací oblast obrovská a nad tím ,že sonda minula též obrovský optimální čtverec o 100km. V doprovodném článku je informace, že ruské sondy Luna-23 a 24 přistály před padesáti lety velmi blízko sebe v cílové oblasti, z toho jsem usoudil, že jejich přistávací elipsa musela mít rozměry v řádech několika málo desítek km a oni trefili před padesáti lety s předpotopní technikou přesný střed, to bych viděl jako “ přesný zásah“. Náročnost přistání na Měsíci jsem tím nijak nezpochybnil.
Sdělte nám jak velké byly přistávací oblasti sond Luna a jak daleko od jejich středu sondy ve výsledku dosedly. Porovnejte to také prosím se sondou Chang’e 5.
To vskutku nevím, ale pokusím se to vyhledat ve výstřižcích z dobových L+K kde by to mohlo být v článcích klubu Space. Heuréca – Váš šéf byl členem klubu Space zkuste prosím též to u něj – já samozřejmě budu hledat.
Když nevíte, tak jak si vůbec dovolujete dělat nějaké závěry. Už vůbec nekomentuju to, že negativní. Jde vidět že si to cucáte z prstu. Je mi líto že na vás musím reagovat, ale chci aby moje děti měli šanci rozpoznat lež a skutečnost.
Pouze pochybuji o tom, že když když Číňané potřebují pro přistání na Měsíci areál 700 km dlouhý / poloměr Měsíce cca 1.700 km /a v něm dvaceti kilometrovou oblast která je mimo střed o 100 km a tuto minou o dalších 40 km, je tento “ výkon“ hodnocen jako “ v podstatě přesný zásah“. Jsem ale pouze amatér, pokud Vy jako odborník potvrdíte že se vskutku jedná o přesný zásah, zcela rozptýlíte moje pochyby.
Zatím jsem se podíval do encyklopedie MGR.Vítka, mimochodem též člena klubu SPACE jako Váš šéf.
U sond LUNA tam má údaj jen u č. 16 – 1, slovy jeden km od středu.
U sond Surveyor má následující hodnoty od středu přistávací oblasti:
S-1 – 16 km
S-3 – 4 km
S-5 – 3 km
S-6 – 5 km
S-7 – 3 km
Jen pro zajímavost dodávám, že Apollo 12 přistálo cca 100 metrů od Surveyora 3 což byl jeho cíl.
Pane Václavík,
Vaše reakce na polemiku o přesnosti přistání pana Václava viz.
Michal Václavík napsal:
3. 12. 2020 (1:48)
Když nevíte, tak jak si vůbec dovolujete dělat nějaké závěry. Už vůbec nekomentuju to, že negativní. Jde vidět že si to cucáte z prstu. Je mi líto že na vás musím reagovat, ale chci aby moje děti měli šanci rozpoznat lež a skutečnost
mě dost překvapila a pokud níže uvedené přesnosti přistání jiných sond jsou pravdivá, měl by jste se myslím OMLUVIT. Nedělal žádné závěry, ale vyslovil jen svůj názor.
Diskutér s nickem Václav na našem webu velmi často „jen prezentuje své názory“. Ty však v drtivé většině nebývají ničím podložené a pán má pouze nutkavou potřebu být za všech okolností negativní a trvale tu svými komentáři dehonestuje práci a úspěchy odborníků z kosmických agentur. Moc dobře ví, že je za svůj diskusní styl často napomínán a že je v trvalém ohrožení banem, který už několikrát málem dostal. Pokaždé když dostane nějaké napomenutí, se na nějaký čas stáhne a je od něj klid. Postupně však začne psát komentáře a testuje, co si může dovolit. Na tohoto duskutéra je tedy bohužel nutné použít trochu přísnější metr než na ostatní. Máme s ním několikaleté zkušenosti, které opravdu nejsou pozitivní. Michalova reakce je tedy založena nejen na tomto konkrétním komentáři, ale na dlouhodobých zkušenostech s tímto člověkem. K omluvě zde z mého úhlu pohledu rozhodně není sebemenší důvod.
Než se začnu přehrabovat ve výstřižcích z L+K podívala jsem se na WIKI. U Luny 20 je pouze zástupný údaj, že přistála 1,8 km od havarované Luny 18 a u Luny 24, že přistála několik set metrů od havarované Luny 23. Jelikož obě sondy měly nahradit havarované a zkoumat jejich cíl , lze pouze usoudit, že přistávaly se stejnou /ne/přesností.
Uživateli milanch. Vyzval jsem uživatele Václava k doložení jeho tvrzení. Nemám se za co omlouvat, naopak já chci aby veřejně ukázal jak to je nebo bylo u jiných misí. Pokud Václav tvrdí své, měl by to být schopen dokázat. Já zatím takové důkazy nevidím. Jeho pokusy jsou zatím chabé, stejně jako zdůrazňování že někdo je můj šef a někdo je jeho kamarád. To jsou jenom chabé konstrukce. Já se naopak nebojím vůbec říct, že můj šéf nebo jeho kamarád se v roce 1981 pletli.
Z Vaší odpovědi jsem nepochopil zda :
“ Zatím jsem se podíval do encyklopedie MGR.Vítka, mimochodem též člena klubu SPACE jako Váš šéf.
U sond LUNA tam má údaj jen u č. 16 – 1, slovy jeden km od středu.
U sond Surveyor má následující hodnoty od středu přistávací oblasti:
S-1 – 16 km
S-3 – 4 km
S-5 – 3 km
S-6 – 5 km
S-7 – 3 km “
jsou údaje pravdivé nebo ne. Pokud ne, umíte je upřesnit? Děkuji
Zajímalo by mne, zda ještě čekáte na odpověď i když /ne/odpověď je též odpověď. Ptám se proto že podle odpovědi bych dále hledal. Mimochodem Hayabusa 2 měla 100 km2, což je 10×10 km, někdo tu psal, že půlku Česka/.
https://physicsgg.files.wordpress.com/2020/12/aster_sam.png
Vážený pane Václavíku, pro mě jako programátora a v oblasti kosmonautiky jen fanouška je těžké posoudit, co je a co není v dnešní době „obtížné“, tj. co je na hranici schopností a co je zvládnutá technologie. U přesnosti přistání vidíme, že třeba O-R přistál do zájmové oblasti o rozměrech řádově v metrech a to zcela autonomně (co mu tak zbývalo, když byl v té době tak daleko od Země). Dnes přistálo/dopadlo návratové pouzdro z Hayabusy 2 – dopadová oblast byla velká asi jako půlka ČR, ale pořád, zdá se menší, než zde uvedené obdélníky na Měsíci. Přitom to návratové pouzdro sonda de facto „odhodila“ jen kousek blíž, než je dráha Měsíce a dál už bylo vše v rukou fyziky včetně faktorů jako je vítr, rozdíly v hustotě atmosféry vlivem počasí a určitě i řada dalších. Přiznám se, že navigace kosmických sond je téma, která mě (a snad nejen mě) zajímá a myslím, že by to bylo dobré téma na článek (třeba i malý seriál jako navigace družic Země, navigace sond během přeletu, navigace u cizích těles). Když jsem to hledal, našel jsem obecné principy, jako radiolokace, dopplerův jev, sledovače hvězd, ale nic moc podrobného. Předem díky za zvážení, zda by to nebylo zajímavé téma.
Fotka panorámy s rozlíšením 15000 x 7947:
https://drive.google.com/file/d/1CihdxsRSe9By8O9UtHLWE8dG-Nq2JwWg/view
Na tomto odkaze je video z pristátia:
https://weibo.com/3922221653/JwCyvrUmm?from=page_1005053922221653_profile&wvr=6&mod=weibotime&type=comment
Miesto pristátia sondy:
https://twitter.com/AJ_FI/status/1334065790149124097/photo/1
Díky!
Video z odberu vzoriek:
Pěkné shrnující video. Jak se zdá, další důležitý milník byl splněn (vlastně účel celé mise). Ale tím celé napínavé dobrodružství zdaleka nekončí! 🙂
No, napínavé to bylo 🙂 Mám dojem, že před přistáním sonda provedla úhybný manévr při visení nad povrchem. Ale to víte, kamera byla umístěna mimo osu sondy a mohlo to zkreslovat.
Tak teď vzorky. To nejtěžší, totiž automatické setkání na oběžné dráze Měsíce nás ještě čeká. Samozřejmě, Čína předvedla opět úžasný výkon. A díky za přenos. Bylo to fajn.
Podľa tejto informácie sa už začalo s vŕtaním:
https://twitter.com/AJ_FI/status/1333858151582588933
A vrtáním se začalo o 2 minuty proti plánu. Já teď nestíhám aktualizovat (mám jinou práci), tak to je na Dušanovi.
Díky, zařadil jsem to do přenosu. Tenhle Twitter teď budu sledovat.
Škoda, že tentokrát neuvidime lander, jak elegantně stojí v regolitu, jako v předešlých dvou případech.
Třeba zase překvapí nějakou odstřelenou kamerou 😀
Jo, je fakt, že mě něco takového taky napadlo. Kamera od Tianwen byla taky vyslána pěkně svěže do rotace a přesto snímky ujdou. Tak proč si nezkusit repete 🙂
Přistání probíhalo plně automaticky a modul si sám vybiral přesné misto, nebo do toho zasahovalo středisko?
Přistání bylo autonomní.
Že vraj pristánie bolo úspešné:
https://twitter.com/AJ_FI
Super. Byl tam trochu informační šum.
To teda bol. A nie len trochu…
Veľká gratulácia do Číny!
Že by obraz v tom treťom okne bol z landera?
Alebo je to z ďalekohľadu?
To bych řekl, že je dalekohled.
Je to dalekohled, podle vlivu atmosféry.
Vlní se tam atmosféra, podle mě to je dalekohled.
Loni jsme společně zažili na Měsíci dvakrát smutek. Věřím, že do třetice to vyjde. I když tentokrát to přistánim zdaleka nekončí.
Ten istý stream na youtube:
Díky, vložím to tam!
Na tomto odkaze beží live stream:
https://live.media.weibo.com/live/show?id=1022:232050178e94db3aa31d959c3e5cbabf451a9b
Opět naprosto luxusní dramaturgie pokrytí jednoho z vrcholů kosmického roku.
Držím vám/ nám palce ať si vaše komentáře užijeme na maximum! Ať „vidíme“ touch down. *114*
Díky, snad to klapne. 😉