4. prosince 2020
Dění v kosmonautice posledních hodin se rozhodně nedá označit jako nudné. Před pár desítkami hodin přistála na Měsíci sonda Chang’e 5, která tam odebrala vzorky (psaný přenos najdete zde), v sobotu odpoledne by mohl z Floridy odstartovat první nákladní Dragon druhé generace (přenos vydáme v sobotu) a aby toho nebylo málo, tak k Zemi míří japonská sonda Haybusa 2 se vzácnými vzorky, které v minulém roce odebrala na planetce Ryugu. Přistání by mělo proběhnout v australské lokalitě Woomera v sobotu kolem 18:50 SEČ. V tomto článku budete moci sledovat aktuální průběh všech důležitých momentů.
Je potřeba upozornit naše čtenáře, že tento článek bude (stejně jako psaný přenos z Chang’e 5) takzvaně připnutý. To znamená, že všechny nové články budou vycházet až pod těmito dvěma články. Jakmile se články s přenosy odepnou, zařadí se zpět do výpisu článků do času, kdy vyšly. Nelekněte se proto, že zmizely.
Zdroje informací:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://i2.wp.com/…space-rock.png?fit=1920%2C1080&ssl=1
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
DSN právě komunikuje se sondou. Je to Madrid 63m.
Stále čekám na zprávu JAXA kolik materiálu přivezli. Už je v Japonsku v laboratoři a stále nic, nebo jsem to propásl ?
Sama sonda je již 1,5 mil.km od Země a je již na ikonografii DSN, zatím bez bližších parametrů.
Na závěr bych poznamenal, že Japonci našli na Woomeře i odhozené části pouzdra – přední tepelný štít a zadní víko pouzdra. Jsem opravdu zvědav na váhu přivezených vzorků planetky.
Tyhle dny jsou vskutku vzrušené a napínavé. Díky za zprostředkování. Je to fakt vyvrcholení celého bohatého roku. A teď zas zpět k číňanům 🙂
Díky moc za přenos. Hai a arigatou jsem chápal, ale dál už jsem se v tom ztratil 🙂
Jen bych upřesnil, že ten snímek pyrotechniků se týká první Hayabusy. Ale to je nepodstatné.
Díky, opraveno.
Dnes to prostě nemá chybu !
17.40 SEČ – 18.000 km.
Prakticky současně by mělo proběhnout jak přistání pouzdra, tak průlet vlastní sondy
nejblíže k Zemi.
Asi pridám stupídnu otázku, ale v pripade takejto misie, ked sa na Zem vracia male navratove puzdro, nebolo by jednoduchsie ho zaparkovat pri ISS, ako riskovat ze sa nieco moze stat pocas brzdenia v atmosfere pripade pri dopade na zem? Teda myslim tym aj to ci je zlozitejsie sa trafit na drahu ISS ako riesit tepelny stit, padaky a celu pozemsku operaciu cyzdvihnutia vzoriek.
Dejme tomu, že byste pouzdro zbavil tepelného štítu a padáků, čímž byste ušetřil hmotnost. Jenže pouzdro má vstoupit do atmosféry rychlostí 11,6 km/s. ISS má rychlost cca 7,6 km/s. To znamená, že byste musel zpomalit o minimálně 4 km/s čistě motoricky. A to neřeším sklon dráhy, případně jemné manévrování během přibližování ke stanici. K tomu byste potřeboval motory, ale hlavně obrovské množství pohonných látek, které by řádově překonalo to, co ušetříte na tepelném štítu a padáku. A navíc byste musel mít i počítače, nějaké komunikační vybavení, inerciální měřící jednotku a tak dále. Elektronika samozřejmě potřebuje energii, takže buďto baterie nebo rovnou fotovoltaické panely – v obou případech nám opět roste hmotnost, složitost i cena vývoje. A čím je sysétm komplikovanější, tím vyšší je riziko selhání – zvlášť po několikaletém pobytu v meziplanetárním prostoru.
To je všechno pravda, a navíc by to nevyřešilo hlavní cíl, tj. dostat vzorky do pozemských laboratoří – ač je na ISS spousta přístrojů, tak vybavení k tomu určených laboratoří v Japonsku bude úplně někde jinde. Tj. pouzdro by se pak muselo stejně naložit do Dragonu a jsme prakticky přesně tam, kde jsme nyní, tj. cokoliv může selhat (ano, uznávám, že Dragon je léty prověřený stroj, ale zase kapsle se vzorky je poměrně jednoduché zařízení :-)).
Dovolím si připomenou osud sondy Genesis z roku 2004. Díky fatálnímu lajdáctví jak při výrobě, tak při kontrolách z nichž některé ani neproběhly se u přistávacího pouzdra neotevřel padák a bylo při tvrdém dopadu ve stovkách m/s destruováno.
Tím samozřejmě nechci malovat čerta na zeď.
Na odlehčenou – Genesis přispěla i do Murphyho zákonů:
“If something can go wrong, it will go wrong,” is the classic phrasing of the observation attributed to rocket scientist Edward A. Murphy Jr. half a century ago. But space historians point out that the original formulation of Murphy’s Law was more limited: „Every component than can be installed backward, eventually will be.“
A díky tomu, že se přistávalo za bílého dne, máme dramatické video, jak se pouzdro řítí k zemi a chaoticky převrací. No, i to ke kosmonautice patří.
Jsem vystresován z toho, že nevím, v jakých vzdálenostech od Země proběhly TCM-1 až 3. Byla by nějaká informace?
17, 12 a 3,6 milionů km.
Díky moc.
V každém případě je jasné, že pouzdro letí do přistávací oblasti a je volné, což dává téměř jistotu, že hlavní úkol mise bude splněn.
Doufám, že jsem se snahou podělit se o detailní sledování operace neotravoval a že to bude někoho zajímat. Končím, mám společenské povinnosti, již je tu auto – musím na zabíjačku.
Díky za ifo.
Diky za komentare a uzijte si zabijacku!
Ja zkusim vydrzet do tech (nasich) 4 rano, abych vedel jak to dopadne 🙂
Díky za pokrytí ranní fáze.
Rádo se stalo, poslední dva zážehy v TCM-5 jsem již nestihl.
Když už jsem to nakousl, tak to dokončím:
Druhý zážeh proběhl v 8.00 SEČ a třetí v 8.30 SEČ – tím byla korekce TCM – 5 dokončena.
Potvrzeno – první část TCM-5 proběhla v 07.30, ale manévr dosud neskončil, ještě budou motory zapáleny 2x. Kdy to bude jsem nezjistil.
Podle ikonografie TCM-5 proběhl úspěšně. Je tam viděl nejen oddělení, ale, že obě části se vydaly po odlišné dráze. 210.000 km od Země.
07.19 pro TCM-5 je “ GO“.
Operace proběhne, pokud jsem tomu dobře rozuměl od 07.30 SEČ v několika etapách.
07.06 – mění s orientace sondy do polohy vhodné pro provedení manévru TCM-5.
06.53 – Připojení k DSN a gratulace z USA od týmu DSN.
Pouzdro je 220.000 km od Země.
O6.42 Oddělení potvrzeno – vyslány pokyny pro provedení TCM-5, tj. nasměrování tubusu sondy k obletu Země ve výšce 290 km směre k nové cílové planetce, resp. planetkám, protože má navšívit dvě.
Bezprostředně p 06.30 se Doppler výrazně změnil, probíhá kontrola.
V 06.31 čeká se na potvrzení Dpplerem.
V 06.24 vydáno povolení pro oddělení.
V 06.22 byla sonda ve vhodné poloze,
V 06.14 začala sonda měnit polohu na vhodnou pro oddělení pouzdra.
Následující operaci, tj. odhození pouzdra z kolizní dráhy a odbočení korekcí za pomoci gravitačního raku Země k dalšímu cíli provedla úspěšně kolem roku 2006 americká sonda Stardust doufejme, že to Haybusa též zvládne.
Ako dlho može trvať nejaké potvrdenie z JAXA koľko toho doviezli a prípadne nejaké ďalsie prvotné informácie?
JAXA měla vše dobře naplánováno, domluveno přistání s australskou Commonwealth Return Safety Officer, ale covid jim do toho hodil nečekaně vidle. Asi 70 lidí týmu JAXA bylo hned po příletu do Adelaide internováno na na celé dva týdny na hotelových pokojích, než mohli odcestovat připravovat podmínky do Woomera Prohibited Area, kde vládnou teploty přes 30°C. Ale myslím, že nadšení z očekávaného velkolepého finále vše přehluší.
Tak to ze to meli domluveno je videt i v tom ze vubec do Australie mohli priletet. Krome Australskych obcanu a lidi s trvalym pobytem nikdo do Australie nemuze. A i Ti jen v omezenem mnozstvi tydne. Do karanteny musi vsichni (a vetsina si to musi platit – kolem $3000). Neni se co divit, Australie je asi v soucasnosti nejlepsi zemi na svete co se Covidu tyce. Jinak jsem se docetl jen o 14 vedcich z JAXA a Ti maji jiz po predem planovane karantene.
Bohuzel mi to casove nevychazi se tam podivat. No a za cca 3 hodiny budou uzavirat Stuart Highway. 30C je pohoda, bezne i pres 40C. Zavidim znamym v Coober Pedy, maji misto v prvni rade. Pry se ocekava ze bude slyset i sonicky tresk. Tak hlavne at vsechno dobre dopadne!
Jakýsi předvoj (14 lidí) dorazil do Adelaide 1.listopadu a dalších 59 přiletělo 9.listopadu. 14.listopadu se předvoj po karanténě přesunul do Woomery. Myslím, že australský přístup je v pořádku. Neumím si tedy představit, že by Japonce vůbec nepřipustili na ostrov, nicméně dva týdny pobytu v hotelovém pokoji nikoho nezabije. Stejně to mají vědci z JAXA placené 🙂 A zdravím do Austrálie.