Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
1) Jemné chvění je běžné
InSight si s sebou na Mars přivezl seismometr SEIS, který dodala francouzská kosmická agentura CNES (Centre National d’Études Spatiales). Jeho senzory jsou extrémně citlivé a dokáží zaznamenat i vzdálené šramocení. Ale až do dubna 2019 nebyl žádný důkaz o marsotřeseních. Tehdy však odborníci z Marsquake Service při ETH Zurich zaznamenali první případ tohoto jevu. Od té doby Mars více než dostatečně vynahradil čekání poměrně častým chvěním. Otřesů bylo mnoho, ale všechny byly velmi jemné – žádný nepřekonal úroveň 3,7 stupně magnitudy.
Zdroj: https://www.seis-insight.eu/i
Absence marsotřesení s magnitudou nad 4 představuje docela velkou záhadu, která vědcům motá hlavu kvůli tomu, jak často se Mars chvěje drobnými otřesy. „Je docela překvapivé, že jsme zatím nezachytili větší otřesy,“ přiznává Mark Panning z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, který vede misi InSight a dodává: „Možná nám to říká něco o Marsu samotném, ale možná taky máme zatím smůlu.“ Jinými slovy – zatím se nedá říct, jestli je Mars jen klidnější, než se čekalo, nebo jestli InSight přistál v nezvykle klidném období.
Seismologové budou každopádně čekat na tyto větší otřesy, aby mohli lépe studovat hlubší vrstvy pod planetární kůrou. „Občas dostanete obrovské množství úžasných informací, ale po většinu času jste v napětí, co si pro nás příroda připraví,“ popisuje Bruce Banerdt z JPL, hlavní vědecký pracovník mise InSight a dodává: „Je to spíš jako když se snažíte sledovat stopu na základě záludných nápověd, než mít odpovědi, které jsme dostali v pěkně zabaleném balíčku.“
2) Ruší nás vítr?
Zdroj: https://www.seis-insight.eu/
Jakmile začal InSight detekovat marsotřesení, začaly být tyto jevy tak časté, že v určité fázi nastávaly každý den. Později (kolem června letošního roku) jejich přítomnost rázem ustala. Od té doby se podařilo zaznamenat pouhých pět marsotřesení – z toho všechny byly v září. Vědci se domnívají, že tyto prázdná období mají co do činění s větrem. Kolem června totiž na planetě začalo největrnější období roku. Vědci samozřejmě s vlivem větru počítali a proto InSight dostal tepelný a větrný štít, který se jako poklička položil na seismometr. Ale vítr stále (byť drobně) rozechvívá samotný podklad, na kterém seismometr stojí. To vytváří šum, ve kterém mohou slabé vlny marsotřesení snadno zaniknout.
Zdroj: nasa.gov
To by mohlo vysvětlit i poměrně dlouhé „seismické ticho“ mezi instalací seismometru a prvním zaznamenaným marsotřesením. K přistání InSight totiž došlo v době, kdy doznívaly účinky regionální prachové bouře. „Před přistáním jsme mohli jen spekulovat, jak bude vítr ovlivňovat chvění povrchu,“ říká Banerdt a dodává: „Jelikož máme co do činění s událostmi, které jsou mnohem menší než to, čemu bychom na Zemi běžně věnovali pozornost, tak jsme zjistili, že větru musíme věnovat mnohem větší pozornost.“
3) Kde jsou povrchové vlny?
Všechna -třesení jsou tvořena dvěma druhy vln, které prochází daným objektem. Primární vlny se označují jako P-vlny a sekundární vlny jako S-vlny. Rovněž se vlní podél povrchu kůry jako součást třetí kategorie – jde o povrchové vlny. Na Zemi používají seismologové povrchové vlny k tomu, aby se dozvěděli něco o vnitřním složení planety. Než se InSight dostal na Mars, tak planetární geologové odhadovali, že by jim tyto vlny mohly nabídnout pohledy až do hloubky 400 kilometrů pod povrchem. Dozvěděli by se tak cenné informace o plášti, který leží pod kůrou. Jenže Mars si chce některá svá tajemství zřejmě zachovat – ačkoliv seismometr zachytil stovky marsotřesení, žádné z nich neobsahovalo povrchové vlny.
Zdroj: https://insight.cnes.fr
„Sice to není nic vyloženě nevídaného, mít -třesení bez povrchových vln, ale bylo to překvapení,“ přiznává Panning a dodává: „Například už víme, že na Měsíci nemůžeme povrchové vlny zaznamenat. Ale to je proto, že Měsíc má mnohem větší rozptyl než Mars.“ Vyschlá lunární kůra je rozlámaná více než pozemská nebo marsovská, takže se v ní seismické vlny odráží a rozptylují způsobem, který může trvat i hodinu. Nedostatek povrchových vln na Marsu může být spojen s rozsáhlým popraskáním kůry do hloubky 10 kilometrů. Vyloučit se nedá ani možnost, že zaznamenaná marsotřesení přichází z větší hloubky – v takovém případě by povrchové vlny nevznikaly. A právě o rozplétání podobných záhad je věda – sonda InSight má určitě do budoucna velký potenciál pro další objevy.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22743-1041.jpg
https://www.seis-insight.eu/images/Public-Images/S2-Accueil/seis_ecorche_total_big.jpg
https://www.seis-insight.eu/images/Public-Images/S2-WTS/InSight_WTS_ForeSight_skirt_expanded_small.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/05/Z53.jpg
https://insight.cnes.fr/sites/default/files/migration/smsc/insight/icons/sismo_transparent.gif
Když všechno dobře proběhne dostane sonda za dva, resp. tři měsíce tři další kolegy. Na povrchu Marsu má přistát americká a čínská mise. Jelikož čínská se skládá z landeru a roveru, bude na povrchu Marsu pracovat současně pět robotů, tři americké a dva čínské, což ještě nikdy nebylo.
Jo další dva seismometry by umožnily lokalizovat zdroje Marsotřesení. Určitě lepší nežli nechávat bouchnout bombu.
Chcelo by to vyslať na Mars poriadnu termonukleárnu bombu. Potom by sa snáď mohli zaznamenať väčšie otrasy.
https://www.youtube.com/watch?v=qEfPBt9dU60
Ako hovorí 3:28 – it would be an amazing thing to see.
A ja hovorím – kto by nechcel vidieť pekný veľkú výbuch? Myslím že taký Elon napríklad má výbuchy rád.
Je to sice Měsíc, ale snad to nevadí:-D
A přitom zničit spoustu vědecky cenných lokalit … opravdu užitečné. 🙂
Ale poskytlo by to mnoho dat k vědecké analýze 😀
Zamítá se! 🙂 Již sovětští soudruzi chtěli v roce 1958 dát na první pokus o zásah Měsíce kromě sondy ještě jadernou nálož (aby tedy jako bylo i Země vidět, že trefa). Vzhledem k tomu, že první tři pokusy skončily nezdarem nějakých 100 – 200 sekund po startu, tak se to zpětně jeví jako poněkud šílený nápad a to i na sovětské poměry 🙂 Naštěstí Koroljov rozhodl, že jako důkaz stačí náhlé zmlknutí vysílače na sondě.
No, já si tedy pamatuji, že se o plánech USA na totéž u nás tehdy psalo a nebyly to výmysly. Jednak s vojenským zaměřením, jednak s vědeckým. Konec konců, tehdy bouchaly atomovky pomalu každý týden a to v atmosféře … V té době ani vědci neměli jasno, jak a jakými přístroji budou jednou Měsíc prozkoumávat. Bylo je nejprve nutno vymyslet a zkonstruovat. Takže asi nikomu tyto nápady nepřišly divné.
Vojáci jsou v tomto všude stejní. Mimochodem, tehdy nikdo nedisponoval nosičem, který by byl schopen jadernou či termonukleární nálož na Měsíc dopravit. Ruský R7 mohl dopravit na Měsíc těleso kolem 300 kg a jaderné nálože Ruska tehdy vážily kolem 2 tun a termonukleární 5,5 tuny, podle čehož se i nosič R7 konstruoval.
Tak to jsem rád, že přesně víte, co byly za komoušů výmysly a co ne. To každý říci nemůže. Zvlášť s tehdejším přístupem k informacím.
Nemáte někdo informace o krtkovi (HP3)? Na aktuálních fotkách vypadá že byl natlačen pod zem lopatkou sondy. Informace o tom, zda pracuje jak má, či v jaké je hloubce jsem nenašel.