Testy padáků pro ExoMars pokračují

Velikost prvků mise ExoMars.

Systém padáků, který pomůže vozítku Rosalind Franklin a přistávací platformě Kozáček dosednout na Mars, dokončil plnorozměrové výškové zkušební shozy. Při nich se využily předesignované systémy, které se musely změnit po neúspěšných loňských testech. Tentokrát už vytažení padáků i zpomalení zátěže probíhalo podle očekávání. Testovací maketa měkce dosedla a padáky byly zachráněny pro následnou inspekci. Ta odhalila, že přesto došlo k poškození vrchlíku, což může naznačovat, že by se týmy měly ještě zaměřit na časnou fázi nalévání vzduchu do padáku.

Přistání na Marsu je extrémně složité a není tam místo pro chybu,“ říká Francois Spoto, vedoucí programového týmu mise ExoMars a dodává: „Nejnovější test byl dobrým krokem vpřed, nicméně zatím nejde o perfektní výsledek, který hledáme. Budeme tedy analyzovat nasbíraná data, abychom upřesnili naše postupy, plány a další testy, které míří ke startu v září 2022.

Sekvence vystřelování padáků v rámci mise ExoMars 2020.

Sekvence vystřelování padáků v rámci mise ExoMars 2020.
Zdroj: http://www.esa.int

Rover i přistávací platforma budou schované v ochranném sestupném modulu, který ještě doplní přeletový modul. V sestupném modulu jsou dva padáky a každý z nich má i svůj výtažný padáček. Jakmile odpor atmosféry zpomalí sestavu z původních cca 21 000 km/h na zhruba 1 700 km/h, bude vypuštěn první padák. O nějakých 20 sekund později v rychlosti 400 km/h se otevře druhý padák. Ve výšce 1 kilometru přijdou ke slovu motory, které platformu s roverem dopraví na povrch. Celý průchod atmosférou zabere sotva šest minut. V lokalitě Oxia Planum pak vozítko sjede z ruské plošiny a bude i s pomocí vrtáku pátrat po odpovědi na otázku, zda na Marsu někdy byl život.

Inspekce prvního hlavního padáku pro ExoMars o průměru 15 metrů po pozemní zkoušce (2019) vytažení v rychlosti 200 km/h.

Inspekce prvního hlavního padáku pro ExoMars o průměru 15 metrů po pozemní zkoušce (2019) vytažení v rychlosti 200 km/h.
Zdroj: https://www.esa.int/

Padákový systém je potřeba důkladně ověřit na Zemi a k tomu se perfektně hodí výškové shozy – ve větších výškách hustota atmosféry připomíná podmínky na Marsu, které jsou důležité pro správné porovnání chování. Testy proběhly v americkém Oregonu, ale omezení kvůli Covid-19, lesním požárům a nevhodnému větru společně odsunuly test až na 9. listopadu. Testovací sestava byla vynesena meteorologickým balónem do výšky 29 kilometrů.

První hlavní padák měl vylepšené pouzdro a kevlarové výztuhy v obšívce tzv. pólového otvoru (díra ve středu vrchlíku). Druhý hlavní padák dostal několik výztužných prstenců a vylepšené pouzdro. Vyztužené prstence měly zabránit dramatickému trhání vrchlíku, ke kterému docházelo při testech v roce 2019. Aktuální padák však ještě neměl vyztužené popruhy, se kterými se však do budoucna počítá. Plně vylepšený druhý hlavní padák bude použit ke shozovému testu na švédské základně Kiruna v polovině roku 2021.

Časový harmonogram testu včetně vytažení padáků a zpomalování probíhal přesně podle plánu. Na vrchlíku prvního hlavního padáku se však našly čtyři trhliny a na druhém hlavním padáku byla jedna. K těmto poškozením došlo zřejmě na začátku fáze nabírání vzduchu do vrchlíku, přičemž sestup samotný probíhal správně. Experti nyní analyzují nasbíraná data, aby mohli vytipovat vhodná vylepšení pro další zkoušky. Ty mají podle aktuálního harmonogramu proběhnout v první polovině roku 2021, aby kvalifikovaly padákový systém, což jen nezbytné pro start v září 2022.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/How_big_is_the_ExoMars_2020_mission.jpg
https://www.esa.int/…/ExoMars_2022_parachute_deployment_sequence.jpg
https://www.esa.int/…/21531682-1-eng-GB/Parachute_inspection.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

test1
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

5 komentářů ke článku “Testy padáků pro ExoMars pokračují”

  1. Vojta4 napsal:

    Dobrý den,
    Chtěl bych se zeptat do jaké míry probíhá výměna informací v této oblasti mezi ESA a NASA? Chrání si každá agentura svoje know-how, nebo je dohoda o vzájemné spolupráci? Např možnosti si dohledat data toho druhého.
    Doporučíte mi nějaké zdroje (i v AJ) ohledně navigace a sledování polohy mimo oběžnou dráhu země? V posledním pokecu byly zmíněny pulsary, ale bohužel jsem zapomněl poslat email, když mě k tomu pan Václavík vyzval. Děkuji

  2. trud napsal:

    Skúšal sa pri dákej misii alebo teste namiesto 3-4 padákov iba jeden ten najväčší kde by bol na šnúrach „kruh “ ktorý by bol pri velkých rýchlostiach hore pri padáku a zmenšoval by stiahnutím lán jeho plochu a plynule by bol sťahovaný dole k sonde čím by sa padák roztváral? Alebo je problém pri takto zmenšenej ploche zo správnym roztiahnutím v tak veľkej rýchlosti a riedkej atmosfére.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.