Ze vzletové rampy číslo 16 čínského kosmodromu Tchaj-jüan dnes ráno ve 4:19:14,901 SEČ úspěšně odstartovala nosná raketa CZ-6 s 13 družicemi. Dříve oznámený čas startu byl 4:18:50 SEČ. Vypuštěno bylo deset argentinských družic ÑuSat a tři čínské družice. Jednalo se v pořadí o čtvrtý start rakety CZ-6, která patří mezi slabší z nové generace čínských nosných raket vyvíjených od začátku jako kosmické rakety. Starty této nosné rakety nejsou moc časté a premiéru si odbyla již v září 2015.
Při dnešním startu byla hlavním nákladem desítka družic ÑuSat s pořadovými čísly 9 až 18. Každá z družic má hmotnost necelých 40 kg a palubní vybavení tvoří multispektrální kamera se čtyřmi kanály pro viditelnou oblast a jedním kanálem pro blízkou infračervenou oblast elektromagnetického spektra. Pořizovat může snímky zemského povrchu s prostorovým rozlišením až 1 m a šířkou záběru 5 kilometrů. Mimo tuto, dnes již téměř standardní výbavu, je na palubě družic ÑuSat také hyperspektrální kamera pokrývající oblast od 400 do 900 nm s maximálním prostorovým rozlišením 30 metrů a šířkou záběru 150 km. Ta je doplněna infračerveným zobrazovacím systémem citlivým v oblasti dlouhých vlnových délek (8 až 14 µm). Družice se stanou součástí budoucí konstelace Aleph-1 pro pozorování Země. Při týdenní frekvenci globálního zmapování Země bude třeba 90 družic, při denní frekvenci pak přibližně 300 družic. Za vznikem konstelace, výrobcem a provozovatelem družic ÑuSat je soukromá argentinská společnost Satellogic S. A. Ta podepsala v polovině ledna 2019 s korporací CGWIC (China Great Wall Industry Corporation) kontrakt na vypuštění 90 družic ÑuSat.
Společně s družicemi ÑuSat byly dnes vypuštěny také tři čínské družice, ke kterým zatím není mnoho informací. Mělo by jít o technologický 6U CubeSat BY-3 (někdy označovaný jako BY70 3), na jehož vývoji a výrobě se podíleli středoškolští studenti a o něco větší 6U CubeSat TY-5 k ověření vybraných technologií pro malé družice DPZ. Poslední a největší ze tří čínských družic je 12U CubeSat Beihang 1 (v některých zdrojích označovaný jako Beihang Konghsi 1), jenž na palubě nese vybavení pro experimentální laserovou komunikaci.
Všechny družice byly dopraveny na sun-synchronní oběžnou dráhu s plánovanou výškou přibližně 500 km a sklonem 97,5° k rovníku. Parametry oběžných drah první katalogizovaných družic ukazují, že start se podařil. Oběžná dráha má výšku perigea 463 km, apogea 476 km a sklon 97,3°.
Na závěr pro zajímavost uveďme, že 10 družic ÑuSat dostalo mimo číselného označení také pojmenování po slavných ženách minulosti – věřím, že čtenářům Kosmonautix budou alespoň některá z těchto jmen známá. Nejnovější družice ÑuSat tedy nesou jména Alice (chemička Alice Ball), Caroline (astronomka Caroline Herschel), Cora (matematička Cora Ratto de Sadosky), Dorothy (matematička Dorothy Vaughan), Emmy (matematička a fyzička Emmy Noether), Hedy (herečka a vynálezkyně Hedy Lamarr), Kathrine (matematička Katherine Johnson), Lise (jaderná fyzička Lise Meitner), Mary (kosmická inženýrka Mary Jackson) a Vera (astronomka Vera Rubin).
Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…5FC99589
https://i.imgur.com/YX6Dmn2.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…5FC9687D
Díky za článok!
Sebakriticky sa ale musím priznať, že z uvedených desiatich žien poznám dve…
Hedy Lamarr bola vynálezkyňa? Ja ju poznám len zo slávnej fotky z filmu Extáza. V každom prípade si družicu zaslúži.
Byla aktivní v oblasti radiotechniky – radionavigace či přenosu informace v rozprostřeném spektru (FHSS), kterou hojně používáme dodnes. Takže si myslím, že si rozhodně zaslouží být ve výše uvedeném seznamu, i když ji mnoho lidí (zejména mužů) má spojenou pouze s její hereckou kariérou.