Dnes zabrousíme do časů, kdy Evropu rozdělovala železná opona a mezi dvěma supervelmocemi probíhaly kosmické závody. Sovětský svaz se v nepilotované kosmonautice dočkal řady úspěchů a prvenství při průzkumu Měsíce a Venuše. Ale u Marsu vedli na celé čáře Američané. Sovětský svaz se tedy rozhodl změnit své priority a jedním z výsledků byl projekt Fobos určený k podrobnému průzkumu stejnojmenného měsíce rudé planety.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Dovolil bych si upřesnit “ úspěchy a prvenství “ Ruska u Venuše. Až do nasazení obřích sond typu Venera 9 byly výsledky více než desítky pokusů a desítky let marné snahy Ruska u Venuše více než žalostné. Bylo třeba zhruba desíti marných pokusů aby jejich sonda vůbec k Venuši doletěla v provozu schopném stavu. Když se tak konečně stalo nevěděli vůbec / byla to Venera 4 – neúspěšné pokusy o let nečíslovali/, která bije a hlásili přistání s nesmyslnými tlaky a teplotami a stejně se blamovali v následujícím okně v případě sond V5 a V6, které ve skutečnosti též rozdrtil tlak atmosféry desítky km vysoko před dosednutím. Mezitím Američané stejně jako u Marsu excelovali ve svých pouhých dvou misích maličkých sond a dávno před Rusy získali základní údaje o Venuši, její atmosféře, magnetických polích atd..
Když jsem si poslechl hodnocení Ruska u Marsu misím opět reagovat. Ani jedna ruská sonda u Marsu nesplnila svůj program. Citované Marsy 2 a 3 se sice staly družicemi Marsu, ale přistání se nezdařila, jediný snímek-nesnímek s Marsu 3 na tom nic nemění. Mars 5 se sice dostal na dráhu družice, ale zkolaboval dříve než přiletěl přistávací Mars 7, který ostatně Mars ani netrefil, tomu měl sloužit jako retlanslační, Mars 6 se neúspěšně pokusil o přistání, což není úspěch.
Sondy Fobos též totálně selhaly, F-1 k Marsu vůbec nedoletěl, není to ztráta času se jimi zabývat ?
Není. To, že to nesplnilo svůj úkol neznamená, že to není zajímavé ;).
Komentovat váš černobílý pohled na věc je zbytečnost, stejně jako vést smysluplnou diskuzi, protože vy nejste schopen pracovat s fakty a informacemi, jak zde již bylo v mnoha vašich komentářích vidět. Za 2 týdny budete překvapen a možná vás z toho klepne pepka, kolika zajímavých informací přinesl program Fobos o stejnojmenném měsíci. Pokud je pro vás ztráta času pořad o programu Fobos sledovat, tak ho prostě nesledujte, nechápu jak takto elementární úkol neodkážete zvládnout 😀
Nač ty emoce. Zřejmě máme každý nastaveno jinak měřítko pro úspěch a neúspěch jinak. Já používám srovnání s americkými sondami, které pracují bezchybně desítky let a chrlí tisíce snímků s daleko vyšším rozlišením a plní své programy na násobky 100%. Pokud ovšem je příkladně Mas-3 považována za úspěch, pak je úspěchem již úplně všechno.
Pokud se týká Phobosu 2 tak nějak nejsem ohromený z 37 snímků s rozlišením 400m a ze tří průletů kolem měsíce sondou, které ještě před příletem nefungují dva řídící počítače za tří. Sonda se měla přiblížit na 50 m, vysadit na povrch přístroje, nic z toho nedokázala – je to úspěch ?
Samozřejmě, že jakákoli měření v těsné blízkosti bez ohledu na jejich množství jsou cenná a nelze vyloučit ani zásadní objev, ale ve srovnání s americkými excelenty je to bída.
Ztráta času to rozhodně není. Byly to ambiciozní a originální mise, podobně jako třeba Fobos-Grunt. A jako takové mají své místo v historii kosmonautiky. Že tato dvojice úkoly nesplnila a Grunt skončil skoro nejtrapněji, jak se dalo, je jiná věc. Stejně jako Mars 96. Ale mě osobně zajímají i takováto fiaska.
To je odpověď na moji otázku. Pokud jsou i neúspěšné projekty předmětem obecného zájmu je správné se jimi zabývat.
Vaclave, hm… probirate to nekdy s vasim bratrem Aloisem…to by byla pecka, mit Vas tu oba… snad priste.
Jen se podrobně zabývám historií kosmonautiky se specializací na kosmické sondy a první pilotované programy vč. Apolla. Mám k dispozici i dobové prameny, zejména články tehdejšího klubu SPACE v časopisu L+K, jeho členem byl i šéf pana V. a časopis Radar. v něm vyšel článek se záznamem tiskovky Akademie věd tehdejšího SSSR, dnešního Ruska, po skončení letu Venery 4, které se konečně podařilo doletět k Venuši. Dá se hravě dohledat v archivech, ale pokud by byl zájem , rád ho na vyžádání pošlu. Tam je zajímavé nejen nesmyslné tvrzení o teplotách a tlacích a údajném povrchu Venuše, ale americké výsledky souběžného letu Marineru 5, který potvrdil převratná měření Marineru 2, jsou označeny jako americká propaganda.
Proto jsem se ozval na úvodní odstavec – dle mého názoru, doufám že není mylný, i u Venuše vedli Američané od samého počátku na celé čáře, jak jsem uvedl “ do nasazení obřích sond typu Venera 9″.
Když už cupuji ten první odstavec, tak bych rád dodal k prioritám tehdejšího Ruska: Mars BYL od samého počátku jejich prioritou, hned jejich první sonda měla směřovat k Marsu, nikoli k Venuši. Skoro ve všech oknech od počátku kosmonautiky posílalo Rusko k Marsu zpravidla tři sondy, že tam zhusta nedoletěly a ani jedna nesplnila svůj program neznamená, že by pro Rusko nebyl Mars prioritou, právě naopak. Z ruského kosmodromu bylo odpáleno 21 sond, stejně jako v Americe, takže o Mars se snažili, seč mohli, ale bohužel pro kosmonautiku s výsledky vice než chabými.