20. října 2020
Americká sonda OSIRIS-REx se vydala do kosmického prostoru na raketě Atlas V 8. září 2016 a od konce roku 2018 obíhá kolem planetky Bennu. Za necelé dva roky ji stihla nafotit zdálky i zblízka, provedla také chemická měření a mnoho dalších výzkumů, které vědcům rozšíří znalosti o planetkách. Dnes však přichází vrchol celé mise – sonda se vydá k povrchu, aby se 12 minut po naší půlnoci (tedy už ve středu) dotkla povrchu a zkusila z něj odebrat možná i několik set gramů materiálu, který je určen k dopravě na Zemi, kde bude pečlivě analyzován. V tomto článku budeme celý proces bedlivě sledovat v psaném online přenosu.
Stránku není potřeba aktualizovat – služba Liveblog 24, kterou využíváme, Vás na nový příspěvek upozorní pípnutím. Můžete mít tedy stránku otevřenou na záložce prohlížeče a stejně Vám nic neunikne. Pokud by se Vám ale zdálo, že se podezřele dlouho neobjevil žádný nový příspěvek, určitě nic nezkazíte tím, když stránku znovu načtete. Náš psaný přenos spustíme okolo 19:00.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/osirisrex?lang=cs
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D84xXjWV4AA9EtX.jpg:large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
V noci jsem odběr sledoval v přímém přenosu na youtube, krásné bylo vidět to nadšení v kontrolním sále.
Stream pak nabídl i krásnou virtuální prohlídku Bennu, pokud jste ji ještě neviděli, tak tady je: https://youtu.be/QunVAWABQSc
Jako byste tam byli!
Ak sa im to podarilo, a zásobník nie je plný, nie je dôvod si to nezopakovať.
Dôvody:
– odber č.1 prebehol podľa najlepších očakávaní hlavne čo sa navigácie týka
– misia trvá asi 7 rokov, teda ďalšia príležitosť nebude tak skoro
– možnosť doniesť dvojnásobok materiálu by bola škoda nevyužiť
I když tento sestup probíhal ideálně, nikde není psáno, že tomu tak bude i při případném druhém pokusu. Každý sestup je riziko. Domnívám se, ež pokud bude v hlavici víc než požadované minimum (60 gramů), tak už další pokus neproběhne.
Díky, hodil jsem souhrn i na astro.cz s odkazem sem 🙂 Dobrá práce.
Moc děkuju za sdílení!
díky za přenos
Díky, že jste byl s námi!
Už běží živě NASA TV
Již je potvrzen sedmý krok z patnácti. Asteroid se na simulaci zvětšuje.
Na simulaci již kamery zabírají asteroid.
Zavíral jsem okno a podíval jsem se na Mars, tak červený jsem jej ještě neviděl.
Mars závidí, ale príde rad aj naňho.
Na domovské stránce sondy je názorná simulace, v čase potvrzení a vlevo je seznam 15ti kroků k dotyku a jejich realizace živě.
Díky za tip, o tomhle jsem nevěděl.
Rádo se stalo.
Tam právě píší, že simulace neukazuje skutečný stav sondy, ale stav který doputoval na Zem, tedy to co sonda dělala a kde byla v době vyslání zprávy.
Sleduje to tam 1830 lidí.
Ano, je to předem připravená animace idáelního průběhu. Události v pravém sloupci se ale zaškrtávají podle přijetí potvrzujícího signálu dané události.
K naší velké smůle tento asteroid vypadá tak, jako by někdo jiný sondu Osiris-rex předběhl a jemný sypký materiál zde již odebral, ovšem neporovnatelně větší množství, než 200 gramů.
Ty, Elone…???
Dobrý večer,
nevím, zda je to vlastnost jen mého prohlížeče nebo to tak funguje všem, ale když píšete příspěvek, tak se pravidelně (cca po 3s) nahoře v LiveBlogu objeví a zase zmizí ikona panáčka signalizující, že píšete další příspěvek. To by samo o sobě nevadilo, ale celý text všech příspěvků v tomto rytmu poskakuje dolů a nahoru (cca o 3 řádky), takže se téměř nedá přečíst.
Možná to jde vypnout nebo byste mohl delší příspěvky napsat mimo a zkopírovat je najednou? Pokud je ale frekvence příspěvků malá, tak to asi nevadí. Nechci prudit 🙂
Tak to se přiznám, že nevím, jak deaktivovat. Budu se snažit kopírovat do okna připravené příspěvky.
Také se přikláním k vypnutí panáčka nebo k nastavení odsazení blogu tak, aby při objevování a mizení panáčka netahal textem celého blogu u chatu, souhlasím s Vámi “zUT”, že to příliš trhá očima a zážitek z textu to degraduje.
Jinak díky za skvělý článek pane Majere.
Díky za pochvalu, jen nevím, zda to půjde vypnout.
Bude to napínavé. Jsem zvědav jak se budou zvířené segmenty ukládat do zásobníku v prostředí prakticky bez gravitace, měl sem k tou svého času výhrady. Sonda má sekvenci pro zjištění množství, navrhoval bych tipovat, dávám maximálně 200 g.
V každém případě bude zajímavé porovnání s množstvím které zhruba za 6 týdnů přivezou Japonci. Ti se spojili jedním odběrem, uvidíme, zda je budou amíci následovat, nebo to zkusí později i podruhé.
U Hayabusy 2 bylo více odběrů od začátku plánováno (původně měly být odběry tři, nakonec byly „jen“ dva). OSIRIS-REx ale má provést pouze jeden odběr. Opakování nastane pouze v případě, kdy se na první pokus nepodaří odebrat dostatečné množství materiálu. Jinak sonda má dost stlačeného dusíku na tři pokusy o odběr. Pokud se napoprvé podaří odebrat materiál, není pravděpodobné opakování.
O.K. Dík.
Ještě k té Hayabuse – má ten dojem, že provedla jen jeden odběr.
Pokusy o odběr byly dva. V únoru a v červenci 2019. Vždy se podařilo uskutečnit kontakt s povrchem a i vypálení projektilu. Třetí pokus byl zrušen. Jestli H2 něco skutečně veze, to ale zjistí až po otevření pouzdra na Zemi. Japonský způsob odběru osobně nepovažuji za příliš sofistikovaný a hádám, že tam sice bude víc než v případě první Hayabusy (což tedy není bůhvíjaká výzva :-), ale žádná velká sláva to nebude. Čímž je tedy nechci shazovat, H2 je úspěšná už teď.
Pokud jde o OSIRIS, tak když se podaří hlavici správně položit na povrch, je způsob odběru hodně nadějný a nízká gravitace by neměla být problém. Tlak vzduchu vykoná své.
Při pozemních testech (ve vakuu, ale při 1 g) se na různých použitých materiálech odebraná množství pohybovala od 100 do 224 g.
Kromě toho byla provedena řada testů při parabolických letech, tedy „prakticky bez gravitace“. Můžete si klidně tipnout hned, kolik gramů se podařilo odebrat při těchto testech. Já vám pak prozradím, jak moc jste se trefil ;-).
To nemusíte, NASA množství zveřejní ještě během mise.
Píšu o množství odebraném při testech odběrného mechanismu při parabolických letech. To si máte tipnout. A je to již dávno veřejná informace, jen ji asi neumíte najít. Kdybyste to uměl, nebyl byste tak skeptický vůči ostrému odběru na asteroidu.
Uměl nEuměl co to proboha řešíte, aktuální je skutečný odběr, tipovat co bylo či nebylo je nesmysl, řečeno slušně. V kosmu je obvykle vše jinak než při testech – viz třeba výsadek Rosetty.
Petr se jen snažil ukázat, že velmi podobná simulace při parabolickém letu přinesla velmi dobré výsledky, takže by podobný úspěch mohl přijít i při ostré misi.
To samozřejmě chápu, také jsem napsal že jsem výhrady MĚL a nakonec jsem uvedl množství na horní hranici testů. Přišel mi jen zbytečný konfrontační tón, kterému jsem se snažil v reakcích, a doufám, že úspěšně, vyhnout.
Odebrané hmotnosti při parabolických letech se pohybovaly od 330 g do 1912 g, takže váš odhad „na horní hranici testů“ je ve skutečnosti pod dolní hranicí (protože nepřítomnost gravitace bude naopak výhodou, jak testy ukázaly).