VZLUSAT-1 atakuje rekord Magionu 5

VZLÚSAT-1

Když 23. června 2017 startovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, byl na palubě i první český cubesat VZLUSAT-1. Ačkoliv cubesaty průměrně vydrží fungovat jen 1,1 roku, český výtvor je i po více než třech letech od startu stále funkční. Pokud vydrží ještě pár týdnů, mohl by si připsat i rekord pro nejdéle fungující českou družici. Tento rekord zatím drží Magion 5, který posílal údaje po dobu tří let a 2 měsíců. „Úspěšně provozovat fungující satelit není tak jednoduché, jak se může zdát. Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu po čtrnáctileté pauze v českém vesmírném programu, což znamená, že bylo nutné vybudovat mnohé postupy téměř od nuly.  Dnes díky prvnímu VZLUSATu máme znalosti, které nám umožňují mnohem rychleji postupovat ve vývoji další družice VZLUSAT-2,“ uvedl Vladimír Dániel z VZLÚ.

VZLUSAT-1

VZLUSAT-1
Zdroj: http://www.vzlu.cz

VZLUSAT-1 vznikl, jak již název napovídá, na Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) a podílely se na něm také firmy Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o., 5M s.r.o., TTS s.r.o., HVM Plasma s.r.o. a IST s.r.o., ale svůj podíl měla i akademická obec – konkrétně FEL ZČU, ČVUT ÚTEF a FEL. Inženýři dostali na palubu 2U cubesatu hned několik přístrojů – například zmenšený rentgenový teleskop, nebo přístroj FIPEX, který měří koncentrace kyslíku v atmosféře. Za zmínku stojí třeba také v ČR vyrobený radiační štít z kompozitního materiálu.

V současné době se VZLUSAT-1 nachází na polární dráze ve výšce 495 km a i když ke startu došlo už 23. června 2017, do služby byl český cubesat uveden až 2. srpna téhož roku. To znamená, že před pár dny oslavil třetí narozeniny z pohledu vstupu do služby. O řízení cubesatu se neustále stará personál na pozemní stanice FEL ZČU.

Jak již bylo uvedeno na začátku článku (a také se o tom mluvilo už dříve), VZLÚ pracuje na následníkovi prvního českého cubesatu. Ten dostane příznačné jméno VZLUSAT-2 a do vínku dostane novou generaci přístrojů, které využívají poznatky z prvního cubesatu. Těšit se můžeme také na kameru, nebo zařízení pro stabilizaci a přesnou orientaci družice. Pokud se nic nepokazí, měl by VZLUSAT-2 startovat před koncem letošního roku na raketě Falcon 9.

Zdroje informací:
https://www.vzlu.cz/

Zdroje obrázků:
https://1gr.cz/fotky/idnes/17/063/org/KUZ6c40cb_druzice_png_1.png
http://www.vzlu.cz/images/thumbs3/vzlusat-20150821140606.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

20 komentářů ke článku “VZLUSAT-1 atakuje rekord Magionu 5”

  1. Spytihněv napsal:

    Teď už nejsem schopen dohledat zdroj a ani nemohu vyloučit, že se mýlím, ale nedávno jsem snad někde četl, že VZLUSAT-1 je poslední fungující družicí ze všech více než třiceti, které startovaly společně.

  2. Vaclav napsal:

    Kolik na tyto projekty jde z našich daní, tím myslím z částky, kterou vydává vláda na kosmický výzkum ? A ještě bych se zeptal kolik taková družice stojí?

    • Dušan Majer napsal:

      Naprosté minimum a je to velká škoda. Kdyby se ty objemy peněz znásobily, bylo by to pořád málo. Přesná cena cubesatu není k dispozici. Všude se píše jen o desítkách milionů korun.

      • Vaclav napsal:

        Nebylo by tedy efektivnější vydat se britskou cestou a nesypat peníze do ESA, kde jsme na chvostu a na podřadné zakázky jako tuny železa na výuk rampy nebo kazeta na minisatelity ? Za miliardu by se daly stavět i větší tělesa, nebo jednou za pět či deset let koupit v Rusku křeslo pro astronauta, což obé v ESA nehrozí ani náhodou.

        • Dušan Majer napsal:

          Na tuhle snůšku nereálných domněnek a dehonestaci českého podílu na evropské kosmonautice jsem zprvu vůbec nechtěl reagovat. Banu jste utekl o milimetr jen tím, že se vás zastala část redakce. Ale berte to jako poslední varování. Jste na extrémně tenkém ledě a tyhle vaše provokativní příspěvky vám jen podřezávají větev. Nediskutuju o tom, konstatuju!

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Podřadné zakázky? Sypání peněz? Britská cesta?
          Ona Británie vystoupila z ESA?
          Pane Václave, to, co teď napíšu, jsem ještě nikomu nenapsal, ale buďto jste opilý nebo absolutně nevíte, o čem mluvíte. Doufám, že to první. Na tomto webu už jste pro docela velké množství lidí za extra exota a těmito komenty to jen potvrzujete…

          • vreckam napsal:

            Pane Šamárek a pane Majer,
            víte, ono je vlastně i vědecky dokázáno, že je potřeba jednou za den narazit na blbce. Ať už v telefonu, nebo mailu, nebo nejhůř osobně. Poté je člověk „vyšťavený“ a hned bere jiné problémy lépe.
            Vy i my ostatní vlastně máme štěstí, protože toho nejmenovaného tu máme, tím pádem už nenarazíme na jiného, popřípadě jen menšího, protože větší, to by byl teda už kalibr :-O .

          • Petr Kasan napsal:

            Mnoho webových diskusí má takovouto „ikonu“ – vzpomínám si na jméno Gary Church na SpaceNews. Scénář pokaždé podobný: napsal kravinu a ještě „nakopávací“ formou, čímž odstartoval dlouhé vlákno diskuse.
            Občas se to zvrhlo ve flamewar, často se uteklo od tématu, ale jindy zase námět uchopila skupinka rozumných diskutérů a člověk se dověděl spoustu věcí „k věci“.
            V tomto konkrétním případě, když z příspěvku odfiltruju nesmysly („britská cesta“ atd.) a formu (dehonestace, ultimativní odsuzování, vydávání domněnek za fakta atd.), zůstává myšlenka, zda koruna protočená přes ESA udělá české kosmonautice lepší službu, než koruna vynaložená přímo. Myšlenka spíše hypotetická, ale nepřijde mi vyloženě blbá.

          • Ondřej Šamárek napsal:

            Samozřejmě to je zajímavý námět k diskusi. Já jsem třeba toho názoru, že to tak není.
            Problém je v tom, že byť se u Václava občas mihne něco zaznamenáníhodného, je to zhusta pohřbeno tunami nesmyslů, ujetých premis a v tomto případě i něčím, co hraničí s urážkou českých firem, které dělají v aerospace. Ne každý má čas, energii a chuť filtrovat balast, aby se dostal k něčemu, o čem stojí za to uvažovat.

          • Petr Kasan napsal:

            Jj chápu, je to bohužel tak, že reakce na Václava (AKA Jaroslava Aloise) budou často podrážděné a priori – a může si za to jen a pouze on sám.
            Moje maminka vždycky říká „ber to jako takový zvláštní přírodní úkaz a hned ti bude veseleji“ :-). Pak se mi ještě líbí citát „rozčilovat se = krátit si život blbostí jiných” .
            No ale k věci: myslím si, že potřebujeme obojí, tedy skrze ESA dostávat možnosti podílet se na projektech velkých hochů (Thales, Airbus) a zároveň budovat aerospace kompetence vlastními investicemi. Nové kompetence nám mimo jiné mohou posloužit k získání významnějších částí zakázek a umožní dělat celé spektrum od VaV po výrobu na národní úrovni.

  3. Ivo napsal:

    „Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu“

    Proč takto bulvárně? To přece tady není potřeba. Děkuji.

    • Petr Kasan napsal:

      Je to kurzívou, tedy citace Vladimíra Dániela, jestli to chápu správně.

    • Dušan Majer napsal:

      1) Bulvárního na tom není nic. Je to běžně používaný slovní obrat.
      2) Jak poznamenal již pán nade mnou, jedná se o citaci.

      • Ivo napsal:

        Omlouvám se, ta kurzíva na mobilu nějak zanikla. Skutečně je to citace a o to víc to nechápu.

        • Dušan Majer napsal:

          Ono to naopak dává větší smysl. Je to z tiskové zprávy a ta je určena běžným lidem. Používá se tedy jejich slovník.

          • Tomas Kratochvil napsal:

            Dle meho nazoru by mel odbornik pouzivat korektni odborne nazvoslovi vzdy, o to spise pokud mluvi k laikum. Jak jinak by se laik naucil spravne nazvoslovi. Pouzivanim laickeho slovniku tedy urcite ne. V dnesni dobe to ani neni nic neobvykleho. Staci si pustit debatu byt treba „jen“ politiku a clovek aby na to mel pomalu slovnik…

          • Dušan Majer napsal:

            Nechci se teď nikoho dotknout, ale při projevu do médií, která jsou opravdu masová, musí mít člověk na paměti jednu zásadní věc a sice srozumitelnost. Narozdíl od projevu k odborníkům, kde jsou správné výrazy jednoznačně potřeba, je u projevu k laikům potřeba dávat na první místo srozumitelnost. Sám se tuto hranici snažím hledat a vím, že to není lehké. On pokud by totiž odborník promluvil do médií terminologicky správnou řečí, tak by z toho běžný nepoučený laik příliš neměl. Běžná veřejnost necítí potřebu znát odborné výrazy a jejich význam. Oni se potřebují jen něco dozvědět a nepřemýšlet nad tím (ano, smutné, ale realita), co tím chtěl ten člověk říct. Proto je potřeba mluvit jejich jazykem.

          • Tomas Kratochvil napsal:

            Mate pravdu, ze nekdy je potreba slevit a mluvit vice k lidem. Hledat tu spravnou linii. Ale spravna linie by mela lidi drobet stimulovat, nenosit jim vse na stribrnem podnose. Ono to vetsinou neni az zas takova veda, ze by to laik nepochopil, mnohem obtiznejsi byva nalezt ta spravna slova a prirovnani. Napriklad vyraz „vystrelit“ uz je az prilis „lidovy“ a dotycny riskuje, ze tak muze vypadat nekompetentne. Jak rikate, nalezt tu optimalni retoriku je obtizne.

          • Dušan Majer napsal:

            Proto vždy ohromně záleží na tom, ke komu člověk mluví. Jiná slova bude volit při vysvětlování něčeho dítěti, jiná slova při rozhovoru s kamarádem, jiná slova při popisu dané věci do širokopásmových médií a jiná na přednášce pro odbornou veřejnost. U mediálních vyjádření bych byl proto k mluvčím benevolentní.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.