Čína vypustila 23. srpna novou družici určenou k dálkovému průzkumu. Nosná raketa Dlouhý pochod 2D odstartovala ve 4:27 SELČ z rampy 43/94 na kosmodromu Ťiou-čchüan. Celkem 343. start rakety z rodiny Dlouhý pochod ale neměl za cíl vynést pouze snímkovací družici Gaofen-9 (05), ale i dva malé spolucestující – družice Tiantuo-5 (Tchien-tchuo-5) a multifunkční testovací družici (Duo Gongneng Shiyan Weixing = Tuo Kung-neng Š‘-jen Wej-sing). Rodina družic Gaofen-9 se zaměřuje na optické snímkování zemského povrchu, přičemž tyto družice spolupracují s dalšími družicemi ze skupiny Gaofen, které také pozorují Zemi.

Jako obvykle uvedla čínská média, že družice bude především využívána pro průzkum krajiny, plánování měst, potvrzování vlastnických pozemkových práv, navrhování silniční sítě, odhady úrody, prevence přírodních katastrof a eliminaci jejich následků. Program Gaofen (Vysoké rozlišení) je program civilních družic pro sledování Země, které přispívají do státem sponzorovaného systému CHEOS (China High-definition Earth Observation System – čínský systém sledování Země ve vysokém rozlišení).

První družice z řady Gaofen-9 se na oběžnou dráhu dostala 14. září 2015 na raketě Dlouhý pochod 2D, která startovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Všechny další starty měly stejnou nosnou raketu i místo startu a navíc letěly všechny v roce 2020. Gaofen-9 (02) startoval 31. května, Gaofen-9 (03) následoval 17. června a Gaofen-9 (04) pak přišel na řadu 6. srpna.

Společně s družicí Gaofen-9 (05) se na oběžnou dráhu dostaly již zmíněné družice Tchien-tchuo-5 a Tuo Kung-neng Š‘-jen Wej-sing. Tchien-tchuo-5 postavila Národní univerzita obranných technologií a úkolem družice bude vyzkoušet technologie pro sběr dat z lodí, letadel, bójí a internetu věcí. První družice Tchien-tchuo byla vypuštěna 10. května 2012 a šlo o malou družici vážící 9,3 kilogramu. Jejím úkolem bylo provádět experimenty s optickým snímkováním, detekcí intenzity atomárního kyslíku na oběžné dráze a přijímání signálů z námořního systému AIS (Automatic Identification System).

Tchien-tchuo-2 byla vypuštěna 8. září 2014 a tenhle kousek už vážil 67 kilogramů. Tehdy šlo o experimentální družici pro sledování Země. Na její palubě byly čtyři kamery určené pro živé vysílání a aktivní sledování cílů na zemském povrchu. Vyzkoušela také ovládání v reálném čase nebo posílání příkazů přes internet. 19. září 2015 startovala družice Tchien-tchuo-3 označovaná také jako Luliang-1 (Lu-liang-1). I tato malá družice byla určena k demonstracím nových technologií. Hlavním nákladem byl přijímač výše zmíněných signálů AIS, systém pro sledování požárů a zařízení pro zachytávání leteckých zpráv ADS-B.

O druhém spolucestujícím není k dispozici mnoho informací. Víme jen, že jej postavila Akademie armádních věd a jeho úkolem je testovat a prověřovat fungování různých technologií – například komunikačních, navigačních systémů, nebo přístrojů pro dálkový průzkum Země.

Použitá dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod 2D je produktem Šanghajské akademie kosmických technologií a používá se hlavně k vynášení různých družic na nízké oběžné dráhy. Co do nosnosti dokáže na sun-synchronní dráhu ve výšce 645 kilometrů doručit náklad vážící 1300 kilogramů. Tato raketa má stejný první i druhý stupeň jako Dlouhý pochod 4, pouze druhý stupeň disponuje vylepšeným přístrojovým úsekem. Nosič při startu vyvine tah 2961,6 kN díky motoru YF-21C, který postupně spálí 183,2 tuny oxidu dusičitého a nesymetrického dimetylhydrazinu. Dlouhý pochod 2D váží při startu 232,5 tuny.

Druhý stupeň váží při startu 39,5 tuny a je vybaven svazkem čtyř motorů YF-24X, pro které je připraveno 35,5 tuny oxidu dusičitého a nesymetrického dimetylhydrazinu. Dlouhý pochod 2D může být podle nákladu vybaven dvěma druhy aerodynamického krytu. Typ A má průměr 2,9 metru, typ B disponuje průměrem 3,35 metru. Tato raketa si odbyla svou premiéru už 9. srpna 1992 z kosmodromu Ťiou-čchüan, když vynesla družici Fanhui Shei Weixing FSW-2-1 (Fan-chuej Šej Wej-sing-2-1).

Kosmodrom Ťiou-čchüan využitý při tomto startu bychom našli v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a jedná se o první čínský kosmodrom. Najdeme zde technické středisko, dva vzletové komplexy řídící středisko, systémy pro skladování pohonných látek, systémy pro sledování a komunikaci s raketou, zařízení pro předpovědi počasí a systémy pro logistickou podporu. Kosmodrom byl původně používán pro vynášení družic na nízkou a střední oběžnou dráhu s velkým sklonem vůči rovníku a dnes odsud startují všechny čínské pilotované mise.

Vzletový komplex 43 obsahuje dvě vzletové rampy, které nesou označení 91 a 94. zatímco rampa 91 slouží pro pilotované mise raket Dlouhý pochod 2F (lodě Šenčou, orbitální laboratoře Tiangong), rampa 94 je využívána pro nepilotované starty raket Dlouhý pochod 2C, Dlouhý pochod 2D a Dlouhý pochod 4C. Aby byl výčet kompletní, zbývá nám ještě zmínit, že ze zbylých ramp mohou startovat rakety Kchuaj-čou, Dlouhý pochod 11 a komerční rakety s motory na tuhé pohonné látky.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/08/NSF-2020-08-23-13-33-27-524.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/08/NSF-2020-08-23-13-36-42-224.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/08/NSF-2020-08-23-13-35-56-760.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/08/NSF-2020-08-23-13-34-54-671.jpg
https://spacenews.com/…multifunction-pla-sat-JSLC-Aug23-2020-stacking-CASC.jpg