ŽIVĚ: Přijde dnes první zážeh Starship SN5?

Na texaské základně Boca Chica proběhly v minulých dnech závěrečné přípravy na první statický zážeh prototypu Starship SN5. Ta už má za sebou kryogenní tlakový test, k její spodní části je připojen raketový motor Raptor s výrobním číslem 27 a na vrcholku tohoto prototypu najdeme více než dvacetitunovou kovovou krabici, která slouží jako závaží simulující hmotnost chybějící horní části. Podle dostupných informací by mohlo k prvními statickému zážehu tohoto prototypu dojít už dnes mezi 15. hodinou a třetí hodnou ráno v neděli. Nabízíme Vám proto možnost sledovat pokus o zážeh v přímém přenosu.

Je potřeba říct, že ačkoliv aktuální dění naznačuje, že se na základně něco děje, tak nic není jisté. V úvahu připadají všechny možnosti – od odvolání dnešních zkoušek, přes kompletní zkoušku bez zážehu, test preburneru (předspalovací komory) až po statický zážeh. Zatím máme k dispozici přímý přenos od YouTube kanálu LabPadre. Očekává se, že až se na místě začne něco dít, spustí svůj komentovaný přenos i kanál Nasaspaceflight. V takovém případě vložíme jejich přenos do tohoto článku pod okno přehrávače s přenosem od Lab Padre.

EDIT 17:45
V nejbližší době to na zážeh nevypadá. Není jisté, zda SpaceX bude pokračovat ještě dnes nebo až zítra. Optimismus nepřináší ani blížící se tropická bouře.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.elonx.cz/

Zdroje obrázků:
https://photo.24liveblog.com/2218960025146598624/20200709170452_473917.jpeg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

45 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Přijde dnes první zážeh Starship SN5?”

  1. Vaclav napsal:

    Stále mi uniká smysl těchto pokusů-nepokusů a letů-neletů. Když se podívám na jaksi zmuchlaný trup s viditelnými sváry připomíná mi vše možné jen nikoli kosmickou raketu či dokonce kosmickou loď do níž by mělo nastupovat 100 klientů a létat celou Sluneční soustavou až někam k Saturnu a cestou přistávat kde se jim zlíbí.

    • A_V napsal:

      To bude tím že: 1. U Starship se nepočítá že: „do ní nastoupí 100 klientů a budou létat celou Sluneční soustavou až někam k Saturnu a cestou přistávat kde se jim zlíbí“
      a 2. Spx jde trochu jinou cestou než ostatní firmy (nebudu říkat, jestli lepší nebo horší). Při testech jsou ty PROTOTYPY ověšeny různými senzory a čidly, aby Spx za co nejméně peněz získala co nejvíc dat a mohla podle toho upravit návrh. Až bude postavena rampa a vše okolo tak každá menší změna lodi bude znamenat velké a drahé změny na pozemním vybavení.

      • fp napsal:

        za co najmenej penazi co najviac dat? no vzhladom na to kolko tych „prototypov“(ono toto ma od prototypu hrozne daleko preto tie uvodzovky) uz znicili kvoli nekvalitnym zvarom sa tazko da hovorit o nejakej efektivite

        ak nevedia zvarat pomerne hrube nerezove plechy tak nech sa to najprv poriadne naucia a az potom nech sa pustia do stavby prototypov.
        v prvom rade mali mat vyriesenu technologiu zvarania a az potom sa do niecoho pustat a kvalita zvarov sa neskusa tak, ze postavim velku nadrz, natlakujem ju a budem cakat ze ci to vydrzi 🙂 toto nieje efektivne vynakladanie penazi ked sa ucia zvarat takymto stylom

        aby taka nadrz zo 4mm hrubeho plechu vydrzala len nieco cez 7 barov je velmi malo. nadrz na atlasoch v najhrubsom mieste mala plechy z 0.9mm, v najtensom len nieco cez 0.3mm a pracovny tlak 5 barov

        co tak pozeram fotky tych novych „prototypov“ tak stale maju rezervy vo zvarani a tie zvary niesu zdala idealne a na tych prvych boli doslova katastrofalne, to by som ja ako amater zvaril lepsie

        • Dušan Majer napsal:

          Jé vy jste skvělý, opravdu umíte všechno, dokonce i svařovat velké ocelové konstrukce. Vás je normálně na internetu škoda. Jak je možné, že takový skvělý svářeč ještě nedělá v nějaké kosmické firmě? Hmmm, spíše bych řekl, že jste takový typický internetový všeználek, který se rád chlubí tím, co všechno by dokázal lépe než profesionálové. Ale musím vás zklamat. U nás o takové chytráky nestojíme. Zkrátka a dobře každým dalším komentářem jen potvrzujete, že se do naší diskusní kultury nehodíte. Bude pro obě strany lepší, když se s námi nebudete dále zahazovat a svá moudra půjdete šířit někam, kde to podobní odborníci jako vy ocení.

          • fp napsal:

            majer nestrapnuj sa
            ja za to nemozem, ze ty si vzivote nedrzal zvaracku v ruke a potom dokazes vypotit take skvoty ako to ze raketa vyrobena pod holym nebom bude lepsia ako ta co vyrobia v uzavretej hale 🙂

            tie zvary boli proste zle, to ich mam pochvalit za nieco co je na urovni zaciatocnika?

            ak je niekto internetovy vseznalek tak si to jedine ty
            ja som nikde netvrdil, ze som spickovy zvarac, ale len to, ze tie zvary ktore som videl boli priserne a sam by som ich ako amatersky zvarac spravil lepsie. kde tam vidis, ze sa staviam do role spickoveho zvaraca?

            oznacovat tych zvaracov co zvarali prve nadrze za profesionalov, je potupa pre kazdeho skutocneho profesionalneho zvaraca.

            a ked sme uz pritom, ako vies ako kvalitne viem zvarat? to ty dokaze posudit bez toho aby si videl co i len jeden zvar ktory som spravil? nepripada ti to vrcholne trapne takto zhadzovat ludi o ktorych vies velke H…? co si tovobec dovolujes?
            sa trochu krot v tej svojej arogancii

          • Dušan Majer napsal:

            Jediný arogantní v této diskusi jste vy – psal jste, že byste tu práci udělal lépe než oni. Ano, to je arogantní. Ale mohu vás ujistit, že si každým takovým komentářem jen dláždíte cestu k banu. Ten dostanete, pokud svůj diskusní styl nezměníte. Buďto se přizpůsobíte formátu slušné diskuse, kterou tu máme už dlouhé roky, nebo nás opustíte. Ať už dobrovolně nebo ne. Tohle berte jako úplně poslední varování. Další už nepřijde.

        • Albert napsal:

          Ano. A jak toto vy hodláte podpořit? A proč tady? Tady jsou jen informace. Buď ber a nebo nech bejt. Více takových na stránky odborných serverů a obálky časopisů věnujících se nepochopených egocentrikûm. Ano a SORRY. ( Ale to už nevychází)

    • pave69 napsal:

      Smyslem je za co nejméně peněz zjistit, kudy vede cesta – přirovnal bych k prvnímu přístroji pro výrobu kontaktních čoček z Merkuru. A u toho se všichni ne-Muskmaniaci asi shodnou, že výsledkem taky může být i v našich končinách známé „Tudy ne, přátelé!“
      🙂

      • vencour napsal:

        To myslíte vážně, že Merkur nepomohl k vyvinutí kontaktních čoček?
        Máte další dojmy taky v takové kvalitě?
        (Aneb https://www.tyden.cz/rubriky/veda/vanoce-1961-otto-wichterle-si-hraje-s-merkurem-a-stavi-cockostroj_220897.html)

        • diwalt napsal:

          Doporučuji lépe číst a nenechat cloumat svým majestátem.

          Předřečník zcela jistě velmi dobře ví, co Wichterle s Merkurem dokázal. Ale velmi trefně dodává, že se to také mohlo ukázat slepou uličkou. O tom bychom se pochopitelně už nedozvěděli, protože Wichterle kolem sebe neměl davy nadšenců a online stream na youtube.

          Kdysi dávno s ním vyšel velmi zajímavý rozhovor právě o tom, jak tehdy čočky zkoušel udělat. Sám tam říkal, že ani nelze spočítat, kolik vzorků bylo špatně, a kolikrát to chtěl vzdát. Jenže to prostě nevzdal ani po prvním, ale ani po dvacátém neúspěchu. Prostě to zkoušel znovu a znovu, protože věřil tomu, co dělá, a věřil, že dokáže najít způsob, jak kontaktní čočku vyrobit.

          A pochopitelně, že dnes se už čočky nevyrábějí na zařízení udělám z dětské stavebnice. Ale Wichterle na té dětské stavebnici, v naprosto „polních“ podmínkách (ve srovnání nejen s dnešní úrovní výroby, ale také ve srovnání s úrovní výroby tehdy „konkurenčních“ výrobků, tedy brýlových čoček) dokázal najít novou cestu a nové řešení.

          Musk to dělá úplně stejně. Má ideu, které věří, a jde si za svým. Může se ukázat, že to je slepá cesta. Ale jeho postup opravdu není o nic horší, než postup mnoha jiných lidí před ním, kteří ve srovnatelně polních podmínkách (v rámci oboru, ve kterém pracovali) dokázali celý obor posunout novým směrem a udělali víc, než jiní s perfektně vybavenými laboratořemi a továrnami.

          • vencour napsal:

            Mohlo se stát cokoliv u pana Wichterleho. Může se stát cokoliv u SpaceX. Ale nějaký tah na bránu je.

            Jo, mně to přijde taky divné, že pokrok je nějaký takový neslaný nemastný a dějou se chyby nebo „anomálie“. Na druhou stranu sám bych „střílel rakety“ ve chvíli kdy mám na čem stavět a co testovat. Kdy vidím pokrok. Tak snad to taky tak dělají.

            U něčeho musím přijmout to, že ostatní vědí, co dělají. Je to jejich odpovědnost.
            Snad ten nárůst změn a těžkostí od Falconu ke Starship je zvládnutelný a „vyčíslitelný“, zpracovatelný.

    • Radim Pretsch napsal:

      Dokonce možná ani ne prototyp jako spíš demonstrátor (ne/použitelnosti zamýšlených postupů a technologií). V něm opravdu nejde hledat podobu s konečným výrobkem.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Ja si nemôžem pomôcť, ale Václav, vy ste proste kus vola. Kľudne ma zabanujte ale za týmto vyjadrením si stojím. A netýka sa to len tohto prípadu.

    • Vladimir Todt napsal:

      Proboha, tak to si ani nepřejde vidět letadla hlavně větší vojenská apod. jak vypadají, když se víc lesknou a nemají finální nátěr, tam jsou vidět žebra konstrukce ještě více než u posledních SN5 a SN6, asi jako na špičkách.
      Kdyby se povrch tak nelesknul a bayl bílý, tak byste mlčel jako hrob – nic by jste nevidět. Žebra jsou např. znatelná i u F9 a to je natřený/očouzený, ale většina lidí, jako vy, si toho nevšimne. 😀

      Osobně jsem si kvůli tomu právě už dělal dříve srovnání.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Tak to zase prr. Přijďte se podívat třeba k nám na letiště a ukažte mě na komerčním letadle nějaká vystupující žebra, ať tím myslíte cokoliv. Úroveň zpracování na starém ale dobrém větroni Blaníku, což je příhradová nýtovaná duralová konstrukce, je doslova minimálně o 2 řády lepší, než o co se snaží Musk. Při svařování těch demonstrátorů zatím ani neudrží rovnou linii trupu. Není se čemu divit, když je to stavěné na koleně. Pokud je cílem této fáze ověřit nějaké konstrukční prvky a rozhodnutí, tak tam ještě ani nejsou. Zatím se opravdu patlali se svařováním a spol. Kvalita se jistě lepší, srovnejte jen jak zmačkaná je první špička lodi oproti poslední. Do jakéhokoliv komerčního letadla či rakety, to má však daleko. Na místě již byli spatřeni 3 industriální roboty, zřejmě pro svařování. Cesta správným směrem, nicméně vzhledem k rychlostem těchto „inovací“ to bude trvat ještě dlouho, než vytvoří použitelný produkt.

    • Albert napsal:

      Do jeskyně také dospěli lidé, kteří nechtěli být jen na stromě. Šli a hledali. Pan Václav vaří z tohoto poznání. Není na cestě, ale ví svý..
      .
      .
      Těším se na test. A na jeho další poznání na cestě mimo zem. Děkuji za článek.

  2. Jiri Kos napsal:

    Za svoje peníze si miliardář může dělat „co se mu zlíbí“. Ostatně naši domácí miliardáři to dělají také tak, až na to, že to není obvykle ani zdaleka tak zajímavé… …

    • Tovy napsal:

      To je naprosto pravda, jsou to jejich peníze a je vidět i velký progress od prvních „zmuchlanin“ k současnosti.
      Jenže od firmy, která od Grasshopperu se vším odstartuje na první dobrou bych taky čekal – při vší úctě – více, než „tápání“ nad svary a materiály. Ano, vím, že vývoj není žádná sranda.

      Možná si více vzít příklad z NASA – nádrže SLS přežila na první dobrou testy až do plánované destrukce. A rozměry jsou cca porovnatelné.
      Stejně si myslím, že finální verze Starshipů budou používat materiál a technologii ne nepodobnou SLS, tak proč tolik pokusů.

      Ne, že bych neměl rád „efektní testy“, ale vzhledem k tomu, že Musk svého času říkal, že vývoj jde „nad očekávání dobře“, tak bych chtěl ptáčka vidět nad zemí v jednom kuse… No, snad SL5 překvapí 🙂

      • Dušan Majer napsal:

        Cílem je hledat cesty, jak to udělat levně a přitom bezpečně.

      • Jiri Kos napsal:

        Myslím,že „ptáček lítá“ v jednom kuse, letos už 12x a všechny lety úspěšné. Ale třeba nechce lítat dalších padesát roků s pořád stejným vehiklem jako jiní. Někteří ptáčkové už jsou takoví …

      • Ivo napsal:

        Možná vás to překvapí, ale nádrž SLS a SS má společný snad jen název a jinak se jedná o něco naprosto nesrovnatelnéhi už jen např. typem materiálu.

      • Jan Jancura napsal:

        Musk hledá cestu jak při vývoji Strashipu co nejvíce ušetřit na výrobním zařízení, perzonálu, výrobních postupech,vlastní raketě atd. Bohužel je problém v tom, že efektivní raketa je ta, která má maximální výkon při minimálních rezervách a naopak vysoké spolehlivosti. To si vyžaduje právě pravý opak toho, na čem Musk chce ušetřit. Tak bruslí „na tenkém ledě“ a ztrácí čas, peníze a kredit.
        Při vývoji F9 postupoval „klasickým“ způsobem a to se mu vyplatilo, nyní zvolil jinou riskantnější cestu a je otázkou zda po ní dojde k požadovanému cíli.

        • Tovy napsal:

          To Dušan Majer: Chápu, ale standardnější cesta podle mne je předimenzovat prototypy a pak upravovat a odlehčovat. Exploze můžou poškodit drahé vybavení kolem a působit problémy při schvalování dalších testů a přidělávat problémy s místními (má domněnka)
          To Jiri Kos: Ale já nepíšu nic o Falconu, tenhle ptáček létá a přistává na jedničku. Spíš jen jestli tato cesta tímhle způsobem (vývoj Starship) je to pravé. No, snad to vyjde.
          To Ivo: Samozřejmě náš pravdu. Jiné palivo, jiný materiál… Ale podobné rozměry a rozdílný přístup k svařování (když člověk porovná výsledek). Myslím, že cesta, jakou se vydala k výrobě velkých nádrží NASA je lepší, ale nejsem metalurg a pokud se mýlím, tak se omlouvám.

          • Dušan Majer napsal:

            Právě proto není kolem prototypů nic drahého. Postupně, se ten systém ladí a přidávají se další funkce (jak SpaceX nabírá zkušenosti a důvěru). Na další testy to nemá vliv. Před každou zkouškou musí doložit stejné parametry bez ohledu na předchozí ne/úspěchy. A co se místních týče, tak většina se už odstěhovala a ti, co zůstali, tak naopak rádi sledují všechny testy (a pak ty fotky / videa) sdílí na internetu. Právě díky nim máme k dispozici všechny ty úžasné materiály.

  3. majomusk napsal:

    Ja fandim Muskovi.Vzdy sa najdu odbornici a hejteri.Ale kto ma flotilu lodi?Kto obnovil lety Amikov?Kto ma najviac startov v sucasnosti?Jemu sa dari najviac a ma buducnost.Drzim palce.Co sa tyka SS.No,je to nova technika,len v zaciatkoch.Je tam vela roboty,ved oni to len zacali skusat.Co si myslite,ze aku by to malo mat rychlost preboha.Sa pozrite na ostatnych slimakov.Hovorim,ze to este potrva ale bude to.Len neskor.Ale aspon cosi robi a deje sa nieco…Na Mars urcite nie 2024,tak okolo roku 30.Dovtedy velky nakladiak orbita,Mesiac.
    Neviete preco sa to dnes ukoncilo?

    • Dušan Majer napsal:

      Důvod neupřesněn. Možná měla vliv i předpověď počasí.

    • Jiri Kos napsal:

      Naprosto souhlasím. Když se vrátíme v čase, tak počátky raketové techniky (ať už v Německu na ostrově Peenemunde nebo později na Bajkonuru i na Canaveralu – ostatně začátky Elona Muska taky žádná sláva, div že to tenkrát nezabalil) – to přece byla jedna havárie za druhou a stálo to milióny z veřejných peněz. Proti tomu jsou „havárie“ na Boca Chica úplná prkotina a navíc daňové poplatníky to nestojí vůbec nic! Já Muskovi fandím.

      • Tovy napsal:

        To ano, ale Peenemunde a Bajkonur prošlapávali cestičku neobjevenou na hraně technických možností doby, navíc mocnou a bohatou s armádou za zády. A i V2 to měla jednu dobu pro neúspěchy nahnuté. Nyní víme, že to jde.
        Ale je jiná doba a ač havárie stojí peníze jen SpaceX, nevím, jestli jsou nezbytně nutné. Fůra věcí se dá nasimulovat a ze simulátorů vyjít při stavbě prototypů.
        Já Muskovi fandím taky, ale někdy zvedám obočí…

        • Dušan Majer napsal:

          Simulace pochopitelně dělali několik let předtím než začali stavět testovací prototypy. Bohužel simulace Vám neřeknou vše. Reálné zkoušky jsou nenahraditelné. Navíc SpaceX je stále ve fázi hledání optimální slitiny.

          • Tovy napsal:

            Samozřejmě souhlasím. Taky nevím, zda jdou podobné destruktivní testy dělat v menším v laboratoři a z toho, co vyjde nejlépe, tvořit dál. Za jakých podmínek, v jaké ceně. Třeba je toto opravdu hlučná, ale nejvýhodnější cesta. Třeba se to někdy dozvíme.
            Zatím můžeme spekulovat a čekat, jak to nakonec dopadne 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            To máte pravdu, zatím nevíme a můžeme jen spekulovat. Jen ty malé zkoušky se moc škálovat do větších rozměrů nedají. Ty malé zkoušky musí být o něco větší – třeb když SpaceX testovala jen zmenšené nádrže SN2 a SN7.

        • Jiri Kos napsal:

          Dalo by se namítnout, že Musk taky prošlapává cestičku na hraně technických možností doby. Jenomže „kudy“ ta cestička vede, to se předem neví. Takže to není vlastně žádná cestička ale prosekávání džungle. Až bude prosekáno, bude to možná nová cestička a všichni se na ní pohrnou. Teď je pohodlnější počkat a občas se i ušklíbnout.

  4. David R. napsal:

    Stále se najdou tací, co se dobrovolně chytí panu Václavovi na udičku.
    Ale možná by se slušelo vysvětlit pro méně znalé: SpaceX tu dělá věc, která je revoluční – cílovou cenou. Ono by to jistě šlo udělat snáz za miliardu dolarů: pěkně klasicky, jako SLS. Jenže Muskovi jde o to, aby ten vehikl byl jednou v budoucnosti fakt za babku. Starshipy budou létat na Mars jednou za 2 roky. Za dobu života tedy nejvýš 10x. Zatímco letadlo letí klidně 5000x. Cena tedy bude hrát dost velkou roli. Proto ten ošklivý svařený plech.

    • Tovy napsal:

      Samozřejmě. Ovšem deklarovaná životnost Starshipu je až 1000x při maximální možné bezpečnosti (aby byla cena přijatelně nízká). Při extrémních rychlostech, zpomalení, přetížení. Ve vakuu. Při tisícovkách přetlakovacích cyklech (s tím mělo časem problémy i dost letadel. Jinak životnost letadla jsou vysoké desítky tisíc vzletů a přistání).
      Václav provokuje, ale toto dotáhnout do konce byť jen při splnění poloviny cílů bude majstrštyk. Pak čert vem ošklivé svary, pokud to poletí.
      A ano, cena hraje roli a bude vysoká.

    • KarelT napsal:

      Ale no jo, vytyčit si „revoluční“ cíl je jedna věc, dosáhnout ho zas druhá, na tom už pohořelo lidí. U úspěšného Falcona SpX postupovala jinak – postavili „klasický“ nosič a pak ho vylepšovali. A musím přiznat že odzačátku se mi ten projekt líbil a věřil jsem mu. To co zkouší teď je něco úplně jiného a taky mnohem riskantnějšího, může to nakonec nějakým způsobem fungovat, ale taky nemusí. No a úroveň diskuze nesráží jen hateři na Muska, ale úplně stejně i ti co tu vykřikují o nesmyslnosti SLS aniž by vůbec vzali v úvahu že SpX staví zatím testovací demonstrátory a ještě se ani neví co z toho nakonec bude…….

  5. endemit napsal:

    Myslím, že tady někdy dochází k nepochopení toho, proč to Spacex dělá právě takto a čeho chce dosáhnout. Hlavním cílem Spacex jsou lety na Mars, ale stejně tak může létat na Měsíc, na oběžnou dráhu, nebo dokonce jako náhrada dopravních letadel. K tomu bude třeba vyrobit flotilu mnoha raket, které navíc musí být mnohokrát použitelné, a to je odpověď na otázku, proč Spacex dělá právě to co dělá. Kdyby šlo Muskovi o to, poslat jednu raketu na Mars a dost, tak ji klidně postaví z nějakých drahých materiálů a do pěti let bude na Marsu. Jenomže Musk chce na Mars, ale i na jiné lety posílat až desítky lodí ročně, a proto musí hledat jak vyrobit raketu z co nejlevnějších materiálů, které navíc vydrží mnoho letů bez nějaké větší údržby. Je to jediná cesta jak takový projekt ufinancovat.

    • David R. napsal:

      Ano souhlasím ale dodal bych, že prvním úkolem Starship bude vynášení Starlinků.
      Vtip je v tom, že na tuto práci nepotřebuje ani dotankování, ani certifikáty NASA, ani systémy podpory života a dokonce ani vyladěné přistání. Když totiž vynese cca 5x víc Starlinků než F9, bude to proti pěti startům F9 levnější i v případě neúspěšného přistání! Takže bude opět období pokusů, jako bylo u F9. SpaceX odladí Starship na vynášení vlastních satelitů. Až potom dojde na cizí náklad, nemluvě o lidech a o Marsu. A myslím, že tou dobou už plechy nebudou pomačkané.

    • KarelT napsal:

      endemit: To je právě jeden z těch úplně mimózních příspěvků. Ne, do 5ti let by na Marsu s velkou drahou raketou Musk fakt nebyl, v prvé řadě by na to prostě neměl a pak stejně není kouzelník, za 5 let takový megaprojekt nevyvine a neodzkouší nikdo, pokud nemá k dispozizi gigantické zdroje typu projektu Apollo a i tam to trvalo déle. Jak píše David R. – v první řadě musí postavit těžký nákladní nosič co umí vynést levně nahoru náklad, což je mnohem reálnější než nějaký plně reusable pilotovaný(!) super-dopravní systém, který možná ani nakonec nebude. A kosmonautiku výrazně posune a SpX vydělá i kdyby to byl nakonec „jen“ nějaký nákladní systém.

  6. Vaclav napsal:

    Na tak obrovský podnik jsou potřeba investoři a ty je potřeba přesvědčit, nejen, že podnik je reálný, ale že se zdárně realizuje.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.