Zatímco v minulých letech SpaceX velmi často vynášela náklady pro nejrůznější zákazníky, letos tvoří většinu nákladu jejich vlastní družice Starlink. Je to dáno tím, že SpaceX potřebovala „vyčistit frontu“, která se jí v průběhu let kvůli menší startovní frekvenci vytvořila. Nyní již firma nemá žádné zakázky ve frontě a čeká tedy na to, až bude dokončena stavba a testování dalších nasmlouvaných družic. Nyní tedy přišel čas vynést družici ANASIS-II (Army/Navy/Air Force Satellite Information System II), kterou bude provozovat Jihokorejská agentura pro vývoj obranných prostředků.

Na floridské rampě 39A čekal v sobotu Falcon 9 na start s devátou várkou ostrých družic Starlink, ale startu se nedočkal. Jen pár hodin po plánovaném startu ale zaburácely motory jiného Falconu 9. Konkrétně šlo o exemplář, který byl vztyčen na nedaleké rampě číslo 40. Jelikož je Starlink nákladem, který patří SpaceX, je jasné, že firma dá přednost startu pro externího zákazníka. Společnost proto krátce po zážehu v tradičním tweetu oznámila termín, kdy se startem počítá.

Static fire test complete – targeting July 14 for Falcon 9 launch of ANASIS-II from SLC-40 in Florida

— SpaceX (@SpaceX) July 11, 2020

Jelikož zážeh proběhl bez připojeného nákladu, musel Falcon opustit startovní rampu a zamířit do montážní haly. Právě zde bude k hornímu stupni připojen aerodynamický kryt s nákladem. Pokud zkoušky neodhalí žádný problém, bude možné raketu vyvézt na startovní rampu – vzlet je zatím plánován na úterý ve 23:00, přičemž startovní okno trvá až do 2:55 SELČ druhého dne.

Při této misi se můžeme těšit na opakované použití prvního stupně s označením B1058. Ten sice zatím letěl pouze jednou, zato však na hodně zajímavou misi – na konci května vynesl první pilotovanou loď Crew Dragon. S tím souvisí ještě jedna zajímavost. Pokud by se podařilo tento start provést do 23. července, jednalo by se nejen o nejrychlejší opakované použití prvního stupně Falconu, ale dokonce o nejrychlejší opakované použití jakéhokoliv orbitálního dopravního prostředku. Zatím má tento rekord hodnotu 54 dní a stanovil jej v roce 1985 americký raketoplán Atlantis.

Raketa po startu nabere směr nad Atlantik a zhruba po dvou a půl minutách dojde k vypnutí motorů na prvním stupni. Ten se oddělí a následovat bude zážeh motoru na stupni horním. Zatímco bude druhý stupeň uhánět i s nákladem k oběžné dráze, první stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions, která bude čekat necelých 630 kilometrů od pobřeží. Velmi pravděpodobný je i pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu loděmi GO Ms Tree a GO Ms Chief.

Očekává se, že letový průběh bude stejný jako při vynášení libovolné komerční telekomunikační družice – horní stupeň nejprve pomocí prvního zážehu dosáhne parkovací oběžné dráhy a po několika desítkách minut letu s vypnutým motorem dojde k druhému zážehu, který z kruhové dráhy vytvoří elipsu, tedy dráhu přechodovou k dráze geostacionární. Po dokončení tohoto zážehu proběhnou nezbytné kontroly a za pár minut by se měla družice ANASIS-II oddělit.

Máme sice k dispozici fotografii této družice, ale neznáme třeba její hmotnost. Víme však, že byla postavena firmou Airbus Defense and Space na družicové platformě Eurostar 3000. Z toho se dá odhadnout, že by mohla vážit něco kolem pěti až šesti tun. A ještě jedna zajímavost – pokud budete prohledávat starší dokumenty, možná narazíte na zmínku o družici jménem KMilSatCom-1. Ale nenechte se zmást, to je pouze starší název družice, kterou dnes známe jako ANASIS-II.

Cesta k této družici je poměrně zajímavá. V roce 2014 Jižní Korea oznámila, že pro svou armádu opatří 40 bojových letounů F-35A. Jejich výrobce, firma Lockheed Martin, za to měla dostat 6,5 miliardy dolarů. Součástí této velké dodávky byla i takzvaná offsetová (doprovodná) smlouva, která se kromě jiného týkala právě postavení této družice. Původně měla družice ANASIS II startovat už v roce 2018, ale objevily se problémy. Lockheed Martin dával najevo, že za uvedenou cenu nechce družici postavit. Nakonec se americká firma dohodla s evropským Airbus Defense and Space, který pro ni družici postaví.

V současné době používá jihokorejská armáda pro družicovou komunikaci družici Koreasat-5, která bývá někdy označována také jako Mugunghwa-5, ANASIS-I. Ta byla vynesena už v roce 2006 raketou Zenit-3SL vypuštěnou z plovoucího kosmodromu Sea Launch. Družici však potkaly problémy s ovládáním orientace fotovoltaických panelů, což omezilo její možnosti. Tato družice se 36 transpondéry v pásmech Ku (24 transpondérů), SHF (8 transpondérů) a Ka (4 transpondéry) patří mezi kombinované komunikační družice – její kapacity sdílí veřejný sektor s armádou.

ANASIS-II by však měla být již plně vyhrazena pro armádní služby. Z toho vyplývá, že některé její konstrukční detaily nejsou veřejně známy. Družice bude umístěna na geostacionární dráze na neupřesněném místě, odkud bude mít výhled na Korejský poloostrov. Jihokorejci chtějí využívat jejích služeb pro komunikační spojení armádních složek.

Je velmi pravděpodobné, že SpaceX posune start Falconu s devátou várkou družic Starlink až za start družice ANASIS-II. V červenci bychom se teoreticky mohli dočkat ještě dalších dvou startů – chystá se desátá várka ostrých družic Starlink a také koronavirovou pandemií odložený start argentinské družice SAOCOM 1B.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EcrWuREXYAEqjpI?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EZT05CkWAAApXX-?format=jpg&name=large
https://www.avionews.it/resources/db90f0d3b910eef6bbae0ffeacdb50f5.jpg