Firma SpaceX čím dál tím častěji ukazuje, že se nebojí pouštět do neozkoušených věcí a díky tomu nás často zásobuje zajímavými novinkami. Nyní si můžeme odškrtnout další zajímavý výsledek – v průběhu pouhých patnácti a půl hodiny totiž proběhly na dvou různých rampách dva statické zážehy dvou různých Falconů 9, které mají obsloužit různé mise. Konec června tedy bude pro fanoušky kosmonautiky zcela jistě zajímavý – čeká nás vypuštění další várky družic Starlink, ale také start navigační družice GPS. V tomto článku si obě nadcházející mise představíme.

Ve středu odpoledne našeho času se na floridskou rampu 39A vydala raketa Falcon 9 s připojeným aerodynamickým krytem. I kdybychom neznali harmonogram startů, mohli bychom se klidně vsadit, že jde o nosič určený pro další várku družic Starlink. Stalo se již tradicí, že zážehy před těmito misemi probíhají s připojeným krytem. i když i tohle pravidlo má svou výjimku – před zatím posledním startem Falconu 9 s družicemi Starlink neproběhl statický zážeh vůbec – poprvé v historii. Ale u aktuální mise se vše zase vrátilo do starých kolejí. K zážehu došlo ve čtvrtek v 0:30 našeho času, ale SpaceX ani několik hodin poté nevydala tradiční tweet oznamující čas startu.

Static fire! Falcon 9 has lit its engines momentarily to test all systems ahead of the planned launch tomorrow.

Now we await @SpaceX to confirm a successful test. #Starlink pic.twitter.com/WcLMQB46pn

— 📸Trevor Mahlmann🚀 (@TrevorMahlmann) June 24, 2020

Podle dostupných informací proběhl zážeh v pořádku, ale start (původně plánovaný na pozdní čtvrteční večer) byl odložen o 24 hodin na pátek. Nosič již zůstane na rampě 39A, ze které by měl během dneška odstartovat. Tweet oznamující termín startu vydala SpaceX až v průběhu včerejšího odpoledne. Pro tuto misi vybrala SpaceX první stupeň, který má za sebou již čtyři mise – jeho označení je B1051. Svou premiéru si odbyl vloni v březnu, kdy vynášel ostře sledovanou nepilotovanou loď Crew Dragon. Podruhé letěl vloni v červnu z Kalifornie se třemi družicemi Radarsat, třetí misi si odkroutil letos v lednu se třetí ostrou várkou družic Starlink a zatím naposledy letěl před dvěma měsíci se šestou várkou ostrých Starlinků. Tento stupeň tedy třikrát přistával na mořské plošině OCISLY a jednou na pevninské rampě LZ-4.

Start je momentálně plánován na 26. června ve 22:18. Raketa se krátce po vzletu začne postupně sklánět směrem k východu a zamíří nad Atlantik. Zhruba dvě a půl minuty po startu dojde k vypnutí motorů na prvním stupni a pohonu se ujme stupeň horní. Ten bude uhánět s nákladem vstříc oběžné dráze zatímco první stupeň zamíří k mořské plošině OCISLY čekající zhruba 630 km od místa startu. Pokud se mu podaří přistát, stane se teprve druhým prvním stupněm, který zvládl pět přistání. Na otevřené moře vypluly lodě GO Ms tree a GO Ms Chief, které se tak zřejmě pokusí o zachycení obou polovin aerodynamického krytu. a pokud se jim zachycení nepodaří, pokusí se alespoň obě poloviny vylovit z vody.

Horní stupeň vzápětí dosáhne oběžné dráhy a začne uvolňovat družice. Stejně jako u minulé mise se ani tentokrát nedočkáme tradičních šedesáti družic Starlink – dnes jich má letět „jen“ 57. Důvod je stejný jako minule – tento start bude sdílený se sekundárním nákladem. Zatímco minule Falcon 9 vynášel 58 družic Starlink a s nimi i tři družice SkySat od firmy Planet, dnes poletí s 57 Starlinky dvě družice BlackSky Global 5 a 6, z nichž každá váží 56 kilogramů. Pokud tedy budeme vycházet z toho, že jedna družice Starlink váží 260 kg, pak bude při této misi vyneseno minimálně 14 932 kg nákladu. K uvolnění nákladu by mělo dojít na lehce protáhlé dráze 210 × 366 km se sklonem 53° k rovníku.

Družice Black Sky se stanou součástí družicové sítě pro snímkování Země s rozlišením 1 metr. Disponují snímkovacím zařízením SpaceView-24 od firmy Harris Corp.’s Exelis s objektivem o průměru 24 cm. Jejich životnost je stanovena na tři roky, disponují vlastním pohonem a mají pracovat ve výšce 500 km. Výrobcem těchto družic je společnost Spaceflight Services, která pro ně využívá vlastní platformu SCOUT.

Hlavním nákladem jsou ale družice Starlink, které se stanou součástí stejnojmenné družicové sítě. Ta si klade za cíl pokrýt celý svět spolehlivým vysokorychlostním připojením k internetu. Ještě letos by mohla síť začít nabízet své služby v USA a Kanadě – zbytek světa se pak má dočkat v příštím roce. SpaceX využívá u svých družic pozoruhodnou metodu, která s využitím nebeské mechaniky umožňuje zaplnit jedním startem tři roviny oběžné dráhy. Díky zploštění Země a tím pádem nehomogennímu gravitačnímu poli dochází k tzv. stáčení uzlů. Když družice počkají na vyčkávací dráze 40 dní a teprve až pak pomocí vlastních motorů vystoupají na finální dráhu, obsadí jinou rovinu, než jaké dosáhly družice, které sem vystoupaly hned po startu. Místo kostrbatých slov se raději podívejte na velmi povedený graf, který vše přehledně ukazuje.

Jenže SpaceX momentálně nefinišuje jen s přípravou na tento start. Jen pár kilometrů od rampy 39A stojí rampa číslo 40 a právě na ni se ve čtvrtek vydal jiný Falcon 9 – chyběl mu aerodynamický kryt, takže je jasné, že tentokrát nepůjde o misi věnovanou družicím Starlink. Tento Falcon 9 má totiž na samotném konci června vynést navigační družici amerického systému GPS.

Statický zážeh přišel v 16 hodin našeho času – od zážehu jiného Falconu na rampě 39A tedy uplynulo 15 hodin a 30 minut. Asi není potřeba zdůrazňovat, že SpaceX ještě nikdy neprovedla dva statické zážehy v tak krátkém časovém rozestupu. Firma si tak může vyzkoušet zase něco nového a tyto zkoušenosti třeba za nějaký čas využije, až bude potřebovat v krátkém časovém rozestupu odpálit dvě rakety. Jde o nenápadný, ale důležitý klíč ke komnatě s vysokou startovní frekvencí. Tentokrát jsme na tradiční tweet nemuseli čekat moc dlouho a SpaceX ochotně sdělila, že se startem této mise počítá na úterý 30. června ve 21:56 SELČ.

Static fire test complete – targeting Tuesday, June 30 for Falcon 9 launch of GPS III Space Vehicle 03 from Space Launch Complex 40 in Florida

— SpaceX (@SpaceX) June 25, 2020

U této mise by se měl použít zbrusu nový stupeň s označením B1060. Dá se očekávat, že i tentokrát bude součástí i pokus o přistání na mořské plošině – jen zatím není jisté, která to bude. Jelikož má však dnes na OCISLY přistávat první stupeň B1056, několik dní zabere cesta do přístavu, vyložení a zase případný návrat, je mnohem pravděpodobnější že tuto misi obslouží plošina JRtI, která se nedávno vrátila do služby.

Nákladem bude třetí exemplář nejnovější (třetí) vývojové řady amerických navigačních družic GPS, což se odráží i v názvu této družice – GPSIII-SV03. Družice vážící 4 400 kg dosáhne protáhlé oběžné dráhy s nejvzdálenějším bodem u střední oběžné dráhy (cca 20 200 km vysoko). Zde dojde k oddělení od horního stupně a družice pak vlastním pohonem dráhu zakulatí a bude kolem země obíhat po dráze se sklonem 55° vůči rovníku.

Zajímavé je, že všechny družice třetí vývojové fáze dostaly kromě oficiálního kódového označení i lidovější přezdívky, které odkazují na slavné mořeplavce a objevitele. První exemplář  se jmenoval Vespucci, druhý dostal přezdívku Magellan a na start momentálně čeká Columbus. Družice vyrábí firma Lockheed Martin, která má vyrobit 10 družic GPSIII a pak i 22 kusů z vylepšené verze GPS IIIF. Z prvních šesti družic řady GPSIII má pět letět na Falconu 9, jeden zbývající pak vynesla Delta IV. SpaceX při startu s první družicí GPSIII nezachraňovala první stupeň, protože letectvo (provozovatel systému GPS) jakožto zákazník chtělo mít co největší rezervu pohonných látek – ostatně Falcon 9 pro ně byl v podstatě novou raketou. Skutečnost, že se nyní bude přistávat, svědčí o tom, že letectvo považuje rezervu Falconu za dostatečnou i pokud si první stupeň nějaké pohonné látky schová pro přistání.

Výhod družic GPS třetí generace je hned několik. Koncoví klienti ocení až 3× vyšší přesnost určení pozice, provozovatele zase těší, že tyto družice mají fungovat až 15 let, což je dvojnásobek oproti dřívějším verzím. Klientům budou složit tři typy signálů. zatímco veřejnost využije typ L1C, který je kompatibilní s evropským systémem Galileo, signál L5 bude určen navigačním systémům letadel a signál M je určen pro armádu.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.elonx.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.elonx.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EN4O4k5VAAAGNH6.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49461673792_9f0ce567ab_k_d.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/blacksky-global__2.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2020/06/jan-start-viz-raan-alt.gif
https://pbs.twimg.com/media/EbXQPOfWsAEYJ-_?format=jpg&name=large
https://www.teslarati.com/…Sept-2019-Lockheed-Martin-c.jpg