Jestli je něco v kosmickém výzkumu opravdu cenné, je to schopnost vzájemné spolupráce mezi státy. Jednou z ukázkových spoluprací je samozřejmě Mezinárodní kosmická stanice, ale tím to rozhodně nekončí. Další spoluprací, která bude ukázkově prospěšná pro obě strany, je evropská participace na americkém programu Artemis. Evropa dodala již jeden servisní modul pro loď Orion a druhý právě staví. Nyní byla podepsána smlouva, která tuto výrobu rozšiřuje a co víc. Třetí servisní modul pro misi Artemis III bude ten, který umožní americkým astronautům doletět k Měsíci, kde by pak v roce 2024 mělo proběhnout přistání. Evropa si tím zajistí místo pro své astronauty na dalších misích!
Zdroj: https://www.esa.int/
Program NASA jménem Artemis má za úkol vrátit přítomnost člověka zpět do měsíčního prostoru. Jeho aktuálním hlavním úkolem, který má NASA splnit, je přistání na povrchu Měsíce v roce 2024, kde se projde první žena a další muž po jeho regolitu. K uskutečnění těchto plánů se budou používat komerční lunární landery, samozřejmě pilotovaná loď Orion startující na raketě SLS a evropský servisní modul ESM, který vyrábí firma Airbus. Dohoda, která byla uzavřena, navíc obsahuje objednávku celkem šesti exemplářů ESM, což zajišťuje dlouhodobou evropskou přítomnost v oblasti Měsíce.
První dodaný ESM z této nové dodávky se samozřejmě týká mise Artemis III, která proběhne v roce 2024 a má uskutečnit další přistání lidí na povrchu Měsíce – poprvé od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972. Tedy po více jak padesáti letech od posledního přistání člověka na Měsíci. Vůbec poprvé se pak bude přistávat u jižního pólu Měsíce. Ředitel ESA pro pilotovaný a robotický výzkum David Parker řekl: „Uzavřením této dohody znovu prokazujeme, že Evropa je v programu Artemis silným a spolehlivým partnerem. Evropský servisní modul k tomu zásadním způsobem přispívá, protože umožňuje vědecký výzkum, vývoj klíčových technologií a mezinárodní spolupráci na vysoké úrovni, která rozšiřuje přítomnost lidstva za nízkou oběžnou dráhu Země.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Pro výrobu každého exempláře evropského servisního modulu se používá více jak 20 000 dílů a komponent, od elektroinstalace, nádrží, až po pohonný systém. Součástí jsou i solární panely, systém podpory života, počítače a další sofistikované vybavení. Modul tak obsahuje více jak 12 kilometrů kabelů. „Naše know-how a odborné znalosti nám umožní pokračovat v usnadňování budoucích misí směřujících k Měsíci prostřednictvím mezinárodních partnerství,“ říká Andreas Hammer, vedoucí výzkumu vesmíru ve společnosti Airbus. „Ve spolupráci s našimi zákazníky z ESA a NASA a průmyslovým partnerem Lockheed Martin, máme nyní spolehlivou základnu pro plánování prvních tří měsíčních misí. Tato smlouva je potvrzením společného přístupu spojujícího to nejlepší z evropských a amerických kosmických technologií.“
Evropa uspěla ve stavbě ESM i díky jejím předchozím bohatým zkušenostem s vývojem servisního modulu pro evropskou automatickou zásobovací loď ATV, která obsluhovala Mezinárodní kosmickou stanici v letech 2008 až 2015, kdy uskutečnila celkem pět misí s pěti exempláři. ATV sloužila k dodávkám nejen potravin, náhradních dílů a experimentů, ale také jako loď, která na stanici dovážela palivo, vodu, kyslík a další provozní látky. U lodí Orion bude servisní modul provádět dost podobnou práci. Jeho úkolem bude zajistit elektrickou energii, provozní látky, palivový systém, vodu a kyslík. Jedná se o naprosto klíčovou část celé lodi. V současnosti je již jeden modul v USA a druhý se vyrábí.
Zdroj: https://www.esa.int/
ESM ponese čtyři solární panely s rozpětím 19 metrů, které budou produkovat 11,2 kW energie. Průměr servisního modulu je 4,1 metru a na výšku má 5,2 metru. Vybaven bude jedním hlavním motorem z raketoplánů – OMS o tahu 26,6 kN, osmi orientačními tryskami R-4D-11 o tahu 490 N a dvaceti čtyřmi menšími tryskami RCS o tahu 220 N. ESM poveze 8,6 tun pohonných látek a celková hmotnost dosáhne 13,5 tuny.
Zdroj: https://www.esa.int/
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2019/03/orion_and_european_service_module_orbiting_the_moon/19291651-2-eng-GB/Orion_and_European_Service_Module_orbiting_the_Moon_pillars.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/videos/2020/05/european_service_module_3/22012310-9-eng-GB/European_Service_Module_3_pillars.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2020/05/european_service_module_2_assembly/22030523-2-eng-GB/European_Service_Module_2_assembly_pillars.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2019/03/orion_dimensions/19276078-4-eng-GB/Orion_dimensions_pillars.png
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2018/11/orion_and_the_european_powerhouse/18076355-4-eng-GB/Orion_and_the_European_powerhouse_pillars.png
Myslim, ze evropska stopa v Artemis je celkem velka – nekolik ESM pro Orion, ESPRIT komunikacni system pro Gateway pro datovy prenos s Mesicem uz pro Phase 1 a k tomu refueler pro Phase 2, I-HAB jediny habitat pro Phase 2 pokud se potvrdi ze US-HAB se rusi…
Dobrý článek a výborně zvolené grafiky. Trochu jiný pohled vždycky mile překvapí.
“ Pomůže “ je dost silné slovo. Mohlo by se vykládat tak, že bez Evropy by Američané na Měsíc opět nevkročili, což není pravda. Vhodnější by bylo “ se podílí „, nebo “ přispěje“. NASA mohla zadat dodávku SM komukoli. Předpokládám, že se staví dle amerických plánů. Zásadní otázka zní, kdo zaplatil plány, vývoj a bude platit jednotlivé dodávky. Pokud vše zaplatila a zaplatí Evropa, pak je další stěžejní otázka v jakém poměru bude finanční zátěž Evropy k celkovým nákladům vynaloženým před první misí. Odhaduji, že to bude v řádu jednotek procent.
Servisní moduly pro Orion vyvinula a staví ESA podle vlastních plánů, neboť vycházejí ze servisních modulů ATV. Takže váš předpoklad, že se staví podle amerických plánů je špatný. Doporučuji například si pozorně přečíst články co zde vydává pravidelně Jirka Hošek, než budete vynášet nepodložené soudy o rozsahu zapojení jednotlivých partnerů v programu Artemis/Gateway. A pokud tyto soudy chcete vynášet, tak je podložte fakty.
Já nejsem žádná autorita, abych byl povolán vynášet nějaké soudy, naopak, kosmonautika není mým hlavním koníčkem a jsem vděčný za každou informaci. Jen si kladu otázky ve věcech kde mi není problém dostatečně jasný, nebo patřičnou informaci jsem nenašel či v informační záplavě přehlédl.
Ale sve komentare vetsinou pisete v duchu, takhle to proste je, a ne ptam se…
To je mozna duvod, proc Vase komentare casto budi takove vasne.
Nikdo vám nevyčítá, že něco nevíte. Nikdo není odborník na vše, každý z nás něco neví. Na tom není nic špatného. Ale zásadní problém je vždy v tom, když někdo něco neví a přesto píše (nebo říká) slova, která vzbuzují dojem, že ví. A v tom je zakopaný pes u všech vašich komentářů. Vy se pustíte do sáhodlouhých rozborů, které mohou na laika působit zasvěceným dojmem. Ve skutečnosti ale jak sám říkáte, ty informace nemáte. Na to je jednoduchá rada – do spekulace se pak vůbec nepouštějte a rovnou se zeptejte, jak to je. Ušetříme si tím spoustu zbytečných emocí.
Ono se fakticky nepracuje jenom na ESM-1 a -2, ale už dlouho na vylepšené verzi Mk.II, takže jsou rozpracovány i ESM-3 až 6. Celkem nasmlouvaných je dodáni prozatím devíti ESM.
V čem se bude lišit Mark II? Jsou už nějaké informace?
Díky za odpověď
Před dvěma roky to Michal Václavík vysvětlil na našem diskusním fóru
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=21&t=775&start=50#p94160