Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že po vyhodnocení návrhů vybrala společnosti, se kterými budou podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla tak NASA bude v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.
Počátkem května začíná desetiměsíční období plnění smluv, které skončí v únoru 2021 přezkumem návrhů z hlediska realizovatelnosti. První tři měsíce stráví NASA snahou o porozumění všem třem návrhům. Každý tým například navrhl různé testy. V dalších měsících bude NASA spolupracovat s týmy na definování požadavků a technických detailů jejich konceptů. Půjde však o víc než o pouhé studie. Tato práce povede k úrovni vyspělosti každého návrhu, odpovídající předběžnému přezkumu návrhu (PDR). NASA přezkum v tomto případě označuje jako přezkum kontinuity (CR). Cílem přezkumu je zjistit, který tým má nejlepší šance na realizaci mise v roce 2024.
Do desetiměsíčních studií komerčních landerů NASA investuje celkem 967 milionů dolarů. Smluvní ceny jsou stanoveny jako pevné a závislé na splnění zakázky. NASA očekává, že každý tým poskytne na podporu svého návrhu i vlastní financování. Přístup každého z potenciálních dodavatelů je jedinečný a odlišný od ostatních. Někteří mají zájem o rychlý postup, jiní preferují vytvoření průlomových technologií, které umožní snížit náklady a zjednodušit přístup na povrch Měsíce. V mixu vybraných týmů je třístupňový, dvoustupňový a jednostupňový návrh.
Jim Bridenstine na mediální prezentaci uvedl, že NASA chce vidět, jaké jsou schopnosti všech tří týmů a doufá, že po revizi kontinuity bude moci nadále podporovat všechny tři landery. Záleží ale na Kongresu, zda této myšlence přidělí dostatečný rozpočet. Pokud nastane redukce, pak nechce jít pod dva postupující koncepty. Důvodem je skutečnost, že existuje rozdíl v pojetí landeru vyvíjeného pro rychlost a vyvíjeného pro udržitelný provoz, přičemž jednotlivé týmy mají pro splnění každého z těchto požadavků různá řešení. Doug Loverro dodal, že NASA chce zhodnotit, jak se každý koncept landeru a přístupy týmů vyvíjí v závislosti na cílech a požadavcích. Právě v tom by bylo výhodou udržet financování všech tří společností po co nejdelší dobu. Rozpočet sice pravděpodobně bude v určitém bodě vyžadovat redukci na dva kontraktory, Loverro však zmínil důležitost pokračování soutěže. Při redukci se NASA musí ujistit, že je schopna zaměřit zbývající kontraktory na cíle, které považuje za nejdůležitější. Současně se zúžením výběru na dva dodavatele by NASA mohla vybrat jednoho z nich pro první přistání na Měsíci v rámci mise Artemis III. Nejpravděpodobněji realizovatelný lander pak bude maximálně podporován, ale i jedna či obě zbývající společnosti mají být nadále podporovány, aby vyvinuly landery, které budou lépe vyhovovat pro pozdější mise, u kterých NASA zdůrazňuje udržitelnost.
Agentura stále doufá, že bude připravena k prvnímu přistání na Měsíci do konce roku 2024. Všechny ostatní díly skládačky mise Artemis III, tedy kosmická loď Orion a její nosná raketa SLS, jsou již ve vývoji a výrobě. Časový harmonogram vedoucí k návratu astronautů na Měsíc je tedy spíše dán vývojem komerčního pilotovaného landeru. Jim Bridenstine víceméně potvrdil dřívější slova Douga Loverra, že Artemis III nebude využívat stanici Gateway, protože NASA je odhodlána přistát na Měsíci co nejdříve. K tomu není Gateway nezbytně nutná a není tedy příliš pravděpodobné, že by byla využita. Hlavním důvodem je, že NASA chce dodat harmonogramu mise Artemis III co nejvyšší úroveň spolehlivosti s co nejnižším rizikem skluzu. Formálně však Gateway pro misi zrušena nebyla a je stále v množině možností. Týmy Blue Origin a Dynetics navrhly řešení, která mohou využívat Gateway nebo se mohou spojit přímo s Orionem. SpaceX navrhlo řešení pro spojení s Orionem. Bridenstine zdůraznil potřebu Gateway pro udržitelnou lidskou přítomnost na Měsíci nebo v jeho blízkosti v dalších letech. Gateway podle jeho slov umožňuje znovupoužitelnost landeru, přístup na různé oběžné dráhy, má vědecký potenciál a později může být využita i v přípravě letu k Marsu. NASA tedy má v úmyslu při misi Artemis III spojit Orion na oběžné dráze Měsíce přímo s landerem, který tam bude s předstihem čekat. V architektuře pro druhé lunární přistání však již NASA chce mít Gateway.
Blue Origin
„Národní tým“ vedený společností Blue Origin získal kontrakt v nejvyšší hodnotě, která činí přibližně 60 procent z celkové částky na studie landerů. Smlouva je oceněna na 579 milionů dolarů. Blue Origin spolupracuje na třístupňovém landeru se společnostmi Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper. Každý partner týmu přinesl svá špičková řešení. Tým plánuje použít ve velké míře stávající technologie, které by měly umožnit dodržení časového harmonogramu.
Představitelé Blue Origin uvedli, že jednotlivé prvky integrovaného landeru Integrated Lander Vehicle (ILV) mohou být vynášeny raketou New Glenn nebo Vulcan Centaur. Integrace landeru by proběhla na vysoké oběžné dráze Měsíce, kde by pak lander vyčkal na přílet Orionu. Tým potvrdil, že přeletový stupeň, který vyvíjí Northrop Grumman, je založený na technologii pohonného modulu nákladní lodi Cygnus. Úkolem stupně je dopravit lander z vysoké oběžné dráhy Měsíce na nízkou dráhu před finálním sestupem na povrch. Draper povede vývoj naváděcích systémů a poskytne letovou avioniku.
Blue Origin jako hlavní kontraktor vyvíjí sestupový stupeň odvozený od nákladního landeru Blue Moon. Přeletový i sestupový stupeň mají používat kyslíkovodíkové motory BE-7 se širokými možnostmi škrcení. Blue Origin také vede správu celého projektu, systémové inženýrství, bezpečnost, zabezpečení misí a provoz. Lockheed Martin vyvíjí opakovaně použitelný vzletový stupeň využívající systémy vyvinuté pro Orion, což by mělo usnadnit přípravu a výcvik posádek pro řízení landeru.
Dynetics
Druhou nejvyšší částku 253 milionů dolarů získala společnost Dynetics, dceřiná společnost plně vlastněná společností Leidos. Přidělená částka se rovná 26 procentům celkové investice NASA v příštích deseti měsících. Dvoustupňový lander Dynetics Human Landing System (DHLS) slučuje funkce sestupového a vzletového stupně do jediné struktury, vynášené raketou Vulcan Centaur. Hermetizovanou kabinu, umístěnou nízko nad povrchem Měsíce, má mít na starosti Thales Alenia Space. Kabina je v návrhu obklopena dvěma velkými palivovými nádržemi, po přistání mají být rozvinuty dva vertikální solární panely. Kabina je navržena pro týdenní pobyt dvoučlenné posádky na povrchu Měsíce plus potřebnou dobu pro sestup z oběžné dráhy Měsíce a pro návrat k Orionu či Gateway. Návrh Dynetics umožňuje opětovné použití celé struktury. Pozdější verze může dopravovat na povrch Měsíce a zpět až čtyřčlennou posádku.
Navržený lander nemá mít klasický přeletový stupeň. Místo něj jsou na obou koncích struktury umístěny další, odhazovatelné palivové nádrže bez vlastních motorů. Společnost uvádí i možnost vynesení landeru na raketě SLS Block 1B, pro kterou ostatně Dynetics dodává některý hardware, například adaptér Universal Stage Adapter. O možnosti integrovaného 40tunového landeru vyžadujícího SLS se zmínil i Jim Bridenstine s tím, že některé požadavky budou se společnostmi teprve definovány. Výroba, testování a integrace hlavních komponent a subsystémů landeru je plánována v zařízení Dynetics v severní Alabamě.
Tým subdodavatelů landeru zahrnuje 25 společností: Thales Alenia Space Italy, Draper Laboratory, Sierra Nevada Corporation, Oceaneering International, Paragon Space Development Corporation, United Launch Alliance, Dynamic Concepts Inc., Maxar Technologies, Creare LLC, Craig Technologies Inc., L3Harris Technologies Inc., ILC Dover, Sierra Lobo Inc., JBS Solutions, All Points LLC, Cepeda Systems & Software Analysis Inc., Victory Solutions Inc, Astrobotic Technology, ATA Engineering Inc., Ecliptic Enterprises Corporation, Bionetics Corporation, APT Research Inc., Space Exploration Engineering, Osare Space Consulting Group a Tuskegee University.
SpaceX
Smlouva se SpaceX na vládní investici do systému Starship má hodnotu 135 milionů dolarů, tedy 14 % celkové částky. Netradiční řešení Starship může zcela změnit pravidla hry a NASA chce její případný úspěch sdílet. Nosičem má být raketa Super Heavy. Vícenásobně použitelná Starship, vysoká 50 metrů s průměrem 9 metrů, má nejprve sloužit jako horní stupeň rakety a před odletem k Měsíci by byla natankovaná na parkovací oběžné dráze Země. Návrh SpaceX zahrnuje demonstraci tankování ve vesmíru a nepilotované zkušební přistání na Měsíci. K letovému profilu řekl Doug Loverro, že Starship musí pro mise Artemis odstartovat ze Země bez posádky a na oběžné dráze Měsíce se musí spojit s Orionem. V loňském roce NASA podepsala dohodu se SpaceX o použití lodi Starship v programu CLPS k potenciální dopravě roverů, vědeckých experimentů a jiného nákladu na povrch Měsíce. Teď by tam Starship pro NASA mohla dopravovat i lidi. „Ve všech architekturách Artemis je Orion s posádkou vynesen na SLS a setká se s landerem u Měsíce“, potvrdil Loverro.
Návrhem Starship pro program Artemis se podrobně zabývá článek na webu ElonX.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.blueorigin.com/
https://www.dynetics.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EW3YY5RXQAExkdD?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hls-eva-apr2020.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EWswFMOUwAEBmGS?format=jpg
https://www.blueorigin.com/assets/photos/news/2020_04/blueorigin_hls_lander_de_ae_moon.jpg
https://pbs.twimg.com/ad_img/1186633350905241602/G-flHuQi?format=jpg&name=orig
https://pbs.twimg.com/media/EW3YiEbXYAs4WfG?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EW3YmybWAAEfvCz?format=jpg
Upřímě tento článěk mě ohromě potěšil a to hned z několika důvodů.
1) opět jsme blíže návratu lidí na měsíc.. Konečně.. To co zažila generace mých rodičů když chodili ještě na ZŠ snad zažijeme i my.. Vzpomínám si jak mi máma vyprávěla, že to v 69 komouši pustili i když už byla okupace… (prosím nepouštějte se nikdo do historické debaty – nepatří to na tento web – je to jen citaci jednoho člověka)
2) vsází se na 3 různé projekty, časem asi zůstanou 2 ale i tak – Není to sázka na „jednu kartu“. Navíc mají šanci odlišné systémy.
3) SpaceX a Starship.. Nyní vidíme že s ní NASA začíná počítat (myslím Starship) a i když to bude znít nekriticky a nadšeně.. Když už tomu začíná věřit i NASA což je z mnoha praktických důvodů upjatá instituce… Tak si myslím, že se alespoň v nějaké podobě Starship dočkáme..
Nepocítám ale s první misí.. Tu podle mě vyhraje jeden z ostatních dvou účastníků a oni dopraví první lidi po více než 50ti letech na měsíc v roce 2024.. Vyhraje klasičtější a bezpečnější přístup. Starship je megalomanský projekt a bude mít zpoždění ( i když ve skrytu duše doufám že ne), a nebo prostě nebude tolik odzkoušený aby ho použili hned napoprvé.
V 60tých letech se plánovalo, to co dnes.. Základna na Měsíci, cesty na Mars a oblety Venuše.. Mělo to jeden problém,raketa Saturn 5 byla extremě drahá a ani tehnejší USA si to nemohla dlouhodobě dovolit ( a to ne jen díky válce ve Vietnamu). Saturn 5 předběhl dobu stejně jako loď Great Eastern v 19ctém století…
Proč vlastně porávnávám Saturn 5 a Great Eastern? Kromě toho že předběhli svou dobu ukázaly, čeho je člověk schpný dosáhnout když chce.. U obou trvalo dalších 50 let, než se je člověk pokusil napodobit.. Mezitím svět zbohatl a změnil se.. Přibylo příležitostí a využití.. Stejně jako dnes..
Nyní se Saturnu 5 přibližuje SLS. A máme tu ambiciozní Starship, která ho snad překoná.
Co přinese budoucnost nikdo neví.. Může se změnit dost věcí, ale důvod k optimismu ohledně dění k kosmonautice mám (snad to nezlikviduje ten koronavirus).
ps: díky za vaši práci a za každodenní články všem na kosmonautix.cz
Hezke zamysleni a historicka paralela, dik
Krasne shrnuti Stepane 🙂
dekuji za clanek
Výborný článek i velmi dobrá reakce na něj. Řekl bych, že ten termín únor 2021 je teď pořádný motivační faktor, aby do té doby SpaceX dostala Starship aspoň na LEO.
Jinak co se týče toho programu Apollo, já se nemusím odvolávat na maminku, sám jsem to jako kluk zažil a musím panu Krnavskému pokud jde o ty „komouše“ malinko oponovat. 60. léta byla obdobím obrovské slávy kosmonautiky, to si dneska už nikdo neumí představit. Po celé 1. desetiletí 1957-66 měl přitom jasně navrch Sovětský svaz (Sputniky, Luna 2, Luna 3, Gagarin, Těreškovová, Voschod, Luna 9 a 10 apod.), což, společně s výrazným uvolněním poměrů v 60. letech, vedlo k tomu, že se televize nijak nebránila ani přenosům „konkurenčních“ amerických letů, které byly tehdy, počínaje Apollem 8, zcela běžné a ani Husákova normalizace na tom mnoho nezměnila.
V televizi tehdy bylo cosi jako kosmonautické studio, přičemž vysílání (starty, manévry během letu, vycházky po Měsíci a návratová přistání) probíhala v přímém přenosu, který komentoval televizní tým na čele s jakýmsi dr. Doubkem. Ten někdy počátkem 70. let emigroval, v důsledku čehož se vyměnila garnitura, ale studio pokračovalo dál, akorát že v něm byli Mrázek, Codr a další. Úroveň se v podstatě nezměnila a vydrželo to tak až do Apolla 17, teprve potom nastaly jisté restrikce, v důsledku nichž se s výjimkou letu Sojuz-Apollo pozornost soustřeďovala prakticky jen na sovětské Saljuty.
“ Mělo to jeden problém,raketa Saturn 5 byla extremě drahá a ani tehnejší USA si to nemohla dlouhodobě dovolit “
Vyraz „extreme draha“ je ponekud prehnany
“ In terms of individual launches, the Saturn V would cost between $185 and $189 million USD, of which $110 million was spent on production alone. Adjusted for inflation, this works out to approximately $1.23 billion per launch, of which $710 million went towards production.“
https://www.universetoday.com/129989/saturn-v-vs-falcon-heavy/
Jeden start SLS bude stat jen o neco mene. A ukazuje ,ze na rozdil od Saturnu 5 jeden start SLS pro misi na Mesic stacit nebude a bude muset startovat jeste jeden nosic(ale ten uz nemusi byt SLS), tedy mise na Mesic bude ve vysledku mozna drazsi nez v dobe Apolla.
Aby bylo zřejmé, jak to autor odkazovaného článku myslel, je nutno mít na zřeteli celý text.
„The Saturn V rocket was by no means a small investment. In fact, one of the main reasons for the cancellation of the last three Apollo flights was the sheer cost of producing the rockets and financing the launches. Between 1964 and 1973, a grand total of $6.417 billion USD was appropriated for the sake of research, development, and flights.“
Pro jistotu ještě upřesním, že těch 6,417 miliardy USD je v tehdejších cenách, viz
https://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-16_Apollo_Program_Budget_Appropriations.htm
Pro návrat na Měsíc je nejdůležitější sdělení, že není potřeba GAT. Tím se návrat posouvá do oblasti reality. Otázkou je zda ARTEMIS udrží politickou podporu Kongresu a přežije prezidentské volby.
Pokud by počátkem roku 2021 byl uzavřen kontrakt na dodávku landeru, mohlo by se to stihnout.
S-X je v obtížné pozici, musí postavit superlander a supernosič, ostatní dva účastníci soutěže mají teoreticky v záloze SLS.
No pro návrat na Měsíc je potřeba politická podpora celkově.. Jestli s GAT nebo ne je fuk… Protože může přijít novej potentát a zrušit to.. Ale to je riziko se kterým se musí počítat.. Ne každý prezident rád pouští peníze do kosmonautiky.. Bohužel..
Mají SLS, ale ta je drahá a výroba pomalá.. (Z toho důvozu je možné že nešel dál návrh Boeingu.. I když jsou to jen spekulace.. ) Jde o to, že raketa která má startovat jednou ročně není zrovna moc velkou zálohou..
A no S-X je v těžší pozici, nadruhou stanu mají ohroné PR a každý měsíc vidíme pokroky..
Sám jsem zvědaný jak se to vyvine. Hlavní je, že se dějí konkrétní kroky a ne že se o tom jen mluví.. Vidíme zde jasné návrhu hardwaru.. A to už je stupeň, který se bude špatně opouštět.. Jak vysvětlí prezident že se utratily miliardy a nic toho? :). Rozjetý program je těžší zastavit než jen prezentaci v powerpointu … ( i když víme, že i rozjetý program se dá zastavit viz zastavení F22, jedna z nějvěších blbostí USA – ale po bitvě je každý generál. A když se podíváte na dobu toho rozhodnutí nelze se mu divit..)
IMHO je SX a jeji cesty k/na Mesic se Starship nejmene zavisla na rozhodnutich kongresu. Dalsi dva kandidaty by vyraznejsi stopnuti politicke a fin. podpory zdela zastavilo … SX s jeji Starship jen zpomalilo.
Máte pocit že nejbohatšího člověka planety, který od studentských let sní o kolonizaci vesmíru a který už tak jako tak 3 roky sponzoruje vývoj lunárního landeru z vlastní kapsy, zastaví nedostatek peněz ze strany kongresu ?
Blue Origin od počátku úmyslně investovala do vývoje hydrolox motorů i když jsou dražší a složitější (a pro new shepparda zbytečné), protože palivo se do nich v budoucnosti dá sehnat i na Měsíci a některých asteroidech (na rozdíl od metanu, který se dá vyrobit jen na Zemi a Marsu).
Bezos to s Měsícem a cislunální ekonomikou myslí mnohem vážněji než Elon. Jednak je to jeho osobní vášeň a za druhé jako šéf Amazonu rozumí teorii logistiky a infrastruktury.
GAT je zaruka, ze u Mesice bude hardware(kosmicka stanice), ktera poskytne zazemi pro vedeckou praci jak na stanici tak podpru pro povrchove lunarni mise. A nabidne i pravidelne komercni prilezitosti pro soukrome spolecnosti(dopravu lidi a materialu), jako se deje v pripade ISS.
Reinkarnovana hopsacka Apolla zvana Artemis na 90% dopadne tak, ze se po par misich rekne fajn, tak jsme to zase dokazali a na dalsich 50 let mame odsrktnutou fajfku.
Starship by mohl tvorit po vylozeni nakladu i dočasnou zakladnu a ne malou..uz se z toho pomalu klube i scenar pro mars..Nasa ani nemusi používat Starship pro sve astronauty..mohou pristat oddelene pomoci landeru od Dynetics,ktery je velmi zajimavy,kdyby mel navíc místo nohou velka kola… 🙂
Pri pohledu na srovnavaci obrazek nize se nabizi neseriozni mys lenka „ze astronauti prileti na Mesic avio taxikem od Dynatix nebo konkurencni BO … a ubytuji se ve vysokopodlaznim hotelu Starship“ 😉
Starship je obří a to je kabina posádky jenom malá část. Kdyby to po přistání celý(teda hlavně nádrže) předělali na základnu, tak už je to pěknej věžák…
Představu o obrovitosti Starshipu dostaneme, když si za měřítko vezmeme postavu astronauta vpravo od B.O. a porovnáme jej s postavičkami na „výtahu“. Pak na obrázcích seřazených vedle sebe v úvodu článku by vyšel Starschip 3x až 4x širší a vyšší. Váha bude též obrovská, prázdné to bude vážit 200 tun a náklad dalších 50 tun. LM Apolla vážil 15 tun, náklad 1 tunu. Konkurenční landery se, odhaduji, budou pohybovat kolem 30 až 40 tun a náklad 5 tun.
Šance tří kandidátů na postup do dalšího kola mohou signalizovat peníze přidělené na další fázi výběru, Starship dostane necelých 15%.
Rozměrové porovnání návrhů je tady
Dík. To mne ohromilo. Neuvěřitelné.
Hmm, hezke 🙂
no ty koky :-O
Nemohou. NASA uvedla, že přidělené objemy peněz nijak nesouvisí s pravděpodobností vítězství. Částky vychází z návrhů samotných firem.
Domnívám se, že zřadit zjednodušenou Starship (bez aerodynamických ploch a bez tepelného šítu) bylo velmi chytré rozhodnutí, které umožní firmě dosáhnout monetizaci před dosažením cílového stavu (let na Mars).
Minimálně to vypadá, že jim NASA zaplatí vývoj těch „hot thrusters“.
Dik za dalsi velmi zajimavy clanek! Cekaji nas vzrusujici roky 🙂
No, po precteni mam dojem, ze kdybych si mel vsadit, kdo to do roku 2024 stihne, SpaceX by to nebyla…
Ale doufam, ze nase bude se SpaceX i nadale pocitat. Byl by to nepochybne velky krok vpred, a vzhledem k ocekavana znovupouzitelnosti snad i za rozumnou cenu.
Starship popřeju aby se z „případného“ úspěchu stal úspěch reálný 🙂
Vypadá, že SpaceX, přes dílčí anomálie při svařování vodojemů, skutečně „jede“
na všech frontách.
🙂 Á, to jen vaří další čaj z použitého sáčku.
Vypadá to, že SpaceX, přes dílčí anomálie při svařování vodojemů, skutečně „jede“
na všech frontách.
Len hypotetická otázka,lebo je to na Elonovi…Nebolo by lepšie keby SX robila menšie verzie Starshipu celkovo?Myslim aj na Mars.Lebo sa mi zdá,že aktuálna verzia je maximum pre chemické motory a všetko je tam akosi na hrane.Nebolo by lepšie vytvoriť radšej flotilu menších Starshipov?Aj Mesiac,Mars,možno ďalej.
Vzdyt uz ten navrh nejmene jednou, ne-li vicekrat zmensovali…
Podle toho co od Starship očekáváte. Pokud má být znovupoužitelná, s nákladem který by převyšoval výkon Falconu Heavy tak musíte být megalomanský.
Protože znovupoužitelnost požírá neuvěřitelné množství paliva navíc.
Je třeba si uvědomit, že paradoxně samotná měsíční Starship je ta lehčí část. Složitější je nosič SH a úplně hlavní problém je reusable tanker. Na tom to celé stojí a padá.
Tak bych netvrdil. I ten měsíční Starship nebude jednoduchý. Navíc si myslím, že použití Starshipu pro tento účel není efektivní. K odletu z LEO, na parkovací dráhu u Měsíce, přistání na Měsíci a návrat z Měsíce zpět na tu dráhu asi stačí jeden vakuový Raptor. Ostatní tam budou jen zbytečnou zátěží, max. rezervou. Zřejmě pokud si to dobře pamatuji, nemají být vakuové Raptory regulovatelné, což bude muset Musk nějak vyřešit.
Na doporučeném webu ElonX je šest milníků, šestým je nepilotované přistání Starshipu na Měsíci v roce 2022. Není to překlep ?
Není.
Proč by to měl být překlep? Dle mého názoru je to ideálně tam nejdříve na zkoušku poslat jeden kousek, který cestou ověří postupy a hlavně techniku. Co se vám na tom nezdá?
Asi datum?
Aj tak každý čaká len na Starship,ten by všetko zjednodušil,nahradil.Good luck.
Nejvíc by to zjednodušil teleportér ze StarTreku… jenže 😀
Smiřte se s tím, že pro příštích 5-10 let je Starship divoká karta, černý kůň. Všichni to tak chápou.
Já budu asi zlý a Muskovi nadšení a nekritičtí obdivovatelé mně určitě budou nadávat, ale můj názor je takový, že zatímco Blue Origin a Dynetics podali seriózní a technicky v dohledné době realizovatelné návrhy, společnost SpaceX, miláček davů, přišla s další fantasmagorií pana šéfa. Proč to NASA bere v úvahu, to nevím, snad aby potrestala Boeing za jistou dávku neschopnosti, kterou projevil v případě Starlineru (?)
Zatímco dosud najatí inženýři, kteří se (to nemám ověřeno, ale na základě některých informací si to trochu umím představit a spekulovat) tam střídají jak v průchoďáku, horokotěžko (a za vynaložení značného úsilí) ty Muskovy dětské fantazie realizovali, na tomto si vylámou zuby a všechny termíny shoří jako papír.
Vítěz soutěže o lander je myslím jasný – Blue Origin a skupina firem kolem nich.
Taky se můžu mýlit, to jistě – pravděpodobnost je nenulová, přiznávám. Narozdíl od jiných se neřídím vírou. Ale jo, klidně plujte na vlnách fantazie, nic proti…
Opravdu si myslíte, že by NASA přidělila více než 100 milionů dolarů firmě jen proto, aby potrestala jinou? Opravdu si myslíte, že v NASA jsou nekompetentní lidé, kteří skočí na kdejakou blbost? Tohle není otázka žádné víry, ale zdravého rozumu. SpaceX stejně jako National team a Dynetics předložila návrh, který porazil další dva zájemce. V NASA pracují skuteční odborníci, kteří vědí, co dělají a proč to dělají. Tudíž pokud vybrali upravenou Starship, tak vědí proč. Vaše smyšlené důvody se zcela vylučují se směrem, který NASA razí. Zpochybňovat jejich rozhodnutí takovými úvahami je skoro až urážkou jejich odbornosti. Zkuste uznat, že lidé v NASA tomu rozumí více než kdejaký Pepa z Horní Dolní, který o tom četl něco na internetu.
K Vašemu tipu na vítěze soutěže doplním rating hodnotící komise NASA:
Technické hledisko
Blue Origin – akceptovatelný
Dynetics – velmi dobrý
SpaceX – akceptovatelný
Manažerské hledisko
Blue Origin – velmi dobrý
Dynetics – velmi dobrý
SpaceX – akceptovatelný
Já bych k tomu ještě doplnil že o přistávání prvních stupňů hovořilo hodně lidí taky jako o fantasmagorii. A taky třeba že ten „vodojem“ se nikdy od země neodlepí…
To, že vyřešil velice obtížný problém neznamená, že se mu to povede vždy. Připomněl bych oblet Japonce kolem Měsíce, dále potíže a několika let zpoždění při přestavbě Dragonu na pilotovanou loď. Proti stavbě kolosu o 5.000 tunách jsou oba případy hračkou a v prvém případě to nešlo vůbec a v druhém poněkud ztuha.
A kolik lidí to takto ostře tvrdilo ? Co já pamatuji, tak na fórech u nás by se dali spočítat zhruba na prstech jedné ruky. Spacex postupovali velmi efektivně, nejdřív to testovali na běžných stupních které by se stejně žuchly do moře, jen s menšími úpravami, ověřili že to půjde a celkem brzo bylo vidět že ano.
Máte naprostou pravdu, já jsem to též považoval za nesmysl, ale z toho nelze dovodit, že každý Muskův nápad je ihned proveditelný. Krom toho Musk nebyl tehdy jediný, kdo problém přistání použitých nosičů vyřešil, Bezos například přistál s New Shepardem dříve.
Doplním že já jsem to za nesmysl nepovažoval. Narozdíl od projektu pilotované StarShip v současné megalomanské koncepci a termínech. Je možné že se alespoň část projektu podaří dotáhnout k použitelnému stavu, Musk není hlupák a stačí když uspěje alespoň částečně a bude to výrazný pokrok i tak.
Pro tuto misi v roce 2024/25 to fantasmagorie je a zřejmě si to myslí i NASA. Nevím jak dopadne celý projekt, ale úspěch by byl, pokud postaví alespoň funkční SH a možná i nějaký nákladní reusable horní stupeň. A bych bych hodně opatrný tvrdit, že se to celé povede. Zatím zkouší jestli to vůbec nějak půjde a není to žádná samozřejmost, nehledě na spekulace nekritických fanoušků. Naopak je myslím velmi nepravděpodbné, že bude Starship v téhle koncepci pilotovaná. To že Musk zveřejní nějaký extrémně ambiciózní cíl nesouvisí s tím, že by musel na 100% věřit jeho realizaci v plném rozsahu.
Mohu se zeptat, přístroj pro čtení myšlenek používáte, že máte informace, co si zřejmě myslí NASA?
Funkční SH? Ale to je právě ta jednodušší část, to jsem si nevšiml? Proto s tím nijak moc nespěchají a raději řeší nejdříve to složitější, tedy SS.
Keď sa pozerám na ten výťah na Starship, hovorím si, ako sa dostanú astronauti do lode, keď sa výťah zasekne…
To je podobné, jako kdybyste se zeptal, co by dělal Sojuz, kdyby se mu nerozevřely fotovoltaické panely. Nebo co by dělal Dragon kdyby mu po dosažení oběžné dráhy nefungovaly orientační systémy. U KAŽDÉHO systému hrozí porucha. Ale většinou bývají ty opravdu důležité systémy zdvojené, často i ztrojené. A taky je potřeba říct, že každé selhání má určitou pravděpodobnost, se kterou se při návrhu musí počítat. U jiných landerů se zase může pokazit zavírání dveří či vysouvání žebříku.
Ovšem s tím rozdílem že žebřík se vám může zaseknout jen při cestě z lodi na povrch. Po vysunutí už je potom absolutně blbuvzdorný. To nejhorší co se vám může stát je abort mise.
Zatímco výtah je aktivní systém s pohyblivými částmi který musí fungovat 100% až do okamžiku návratu. (samozřejmě že tam můžou být výtahy dva + nějaký záložní ruční kolovrátek atd. ale i tak je to proti základním zásadám bezpečnosti).
Stačí provázek a kladka. Přeci jenom ta gravitace je minimální 🙂 Je to dost blbuvzdorné?
Na Zemi téměř ano, ve vakuu ne. 🙂
Tak ono jako záložní řešení před prvním sestupem shodí ještě provazový žebřík a mají 100% jistotu.
Nesmí to být výtah od Transporty Chrudim, nebo to dopadne jako v seriálu Kosmo.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11276561613-kosmo/215512121020005-triumf/
31:00
Vím, že teď mnoho lidí naštvu, ale nemůžu si pomoct.
Ta věž na měsíci nikdy nepřistane. Fyzika je neúprosná a těžiště bude hodně vysoko. Museli by přistávat na zpevněné ploše. A ta tam ještě dlouho nebude.
Techniku mají, ale ten design bude zcela odlišný.
Děkujeme vám za Váš fundovaný názor a jen doufám, že se k němu budete hrdě hlásit i v případě, že tam s tím přistanou.
S tou věcí na obrázku určitě ne.
Bude to vypadat jinak.
Tak to, že to bude vypadat jinak vám klidně podepíšu, ale obecně vzato velikost, hmotnost a tvar bude přibližně stejný.
Už teď se těším, jak nás skutečnost rozsoudí. Až přistane, tak si na Vás vzpomenu.
Domnívám se, že v NASA tomu rozumí o něco více když tento návrh dokázal porazit další dva projekty.
A proč by přesně tomu obrázku musela věřit, aby je podpořila, ptám se ? Proč je prostě nepodpoří kvůli vývoji technologií s tím že ve finále se něco z toho může použít, i když třeba jinak ?
To považuji za zcestnou myšlenku. Existují i jiné formy podpory. Tady jde o speciálně upravenou Starship, která má sloužit výhradně jako lunární lander. Na to, aby tento návrh překonal další dva předložené prostě musí mít nějakou kvalitu, kterou v něm NASA vidí. A jestli si myslíte, že se NASA rozhodovala jen podle jednoho nebo dvou obrázků, které jim SpaceX předložila, tak si to představujete opravdu hodně jednoduše.
Já bych zase naopak za scestné počítat reálně s něčím, co je nutně závislé na dalších komponentách (SH, reusable tanker) ještě mnohem ambicióznějšího a technicky náročnějšího projektu navíc v tak ranné fázi.
Nikdo netvrdí, že to bude jednoduché, nebo že návrh SpaceX vyhraje. Jen říkám, že ten návrh musí mít něco do sebe, když se dostal mezi TOP3 a byl podle NASA lepší než další dva.
Proč by to měla být zcestná myšlenka? Vy, kdybyste o tom rozhodoval, tak byste nevyužil šance ten koncept podpořit? NASA to podpořila jistě z pragmatických důvodů, ne z pouhého přesvědčení, že by to Musk měl stihnout uskutečnit.
NASA takhle nefunguje. Ta podporuje nějaké projekty, jen pokud odpovídají jasně danému zadání.
Takže Muskovi stačilo jen napsat návrh tak, aby formálně vyhovoval zadání a NASA vyplázla prachy bez ohledu na to, jestli je ten návrh prakticky proveditelný v tak krátké lhůtě.
Ne, já si opravdu myslím, že se tentokrát hodnotitelé dívali mnohem dále dopředu, jinak mi to nedává smysl.
Vy si opravdu myslíte, že ty návrhy píše Musk? Ve SpaceX jsou tisíce zaměstnanců, ale přesto lidé o Starlincích říkají, že jsou to Muskovy družice. SpaceX není jen Elon Musk – Ano, on tu firmu vede, ale nedělá v ní všechno. Ale zpět k obsahu komentáře. Pokud by to bylo tak, jak píšete, tak by na to NASA přišla a návrh by vyřadila třeba na úkor některého ze dvou nevybraných projektů. Vy pořád operujete s tím delším časovým horizontem, ale znova opakuju, že takhle NASA nefunguje. Na to jsou jiné programy. Tento je zaměřen na konkrétní účel a pokud by měla NASA dojem, že je ten návrh nevyhovující, tak ho prostě nepošle do finále bez ohledu na to, co by si mysleli o jeho budoucí využitelnosti. Nemusí se vám to zdát, ale nešiřte, prosím, své spekulace o tom, co k tomu asi NASA vedlo, když do toho nevidíte.
Ne, že bych si myslel, že ty návrhy píše přímo Musk, ale pokud je mi známo, tak je ve SpaceX hlavním inženýrem, takže nepochybně má vliv na výslednou podobu návrhu.
S tou spekulací jsem nepřišel já, ale KarelT. Já se jen ptal, proč je zcestná, protoze mě přišla logická a vysvětlil jsem proč. Rozhodnutí NASA považuji za zodpovědné. Nejde mi o to šířit spekulace, spíš jsem doufal, že mi to objasníte; připomínám, že to rozhodnutí pustit do finále i návrh SpaceX vzbudilo všeobecnou pozornost.
Ano, je to hlavní technolog, ale z toho koemntáře to vypadalo, jako kdyby to byl čistě a pouze jeho nápad.
Pardon, už se ztrácím, kdo s jakou myšlenkou přišel, diskuse je dlouhá a reaguje v ní více lidí. Proč je zcestná,to jsem už vysvětlil – NASA funguje na jiném principu, který takovéhle postupy nevyužívá. Při každá nabídce se hodnotí pouze to, zda návrh splňuje či nesplňuje požadavky NASA bez ohledu na možné další využití.
Tak NASA podpořila v minulosti lecjaký projekt, který vypadal švihlý kdysi a vypadá švihlý pořád. Čili podpoření nereálného projektu ve fázi studie mi nepřipadá jako něco, co by bylo v rozporu s fungováním NASA.
https://www.sciencealert.com/nasa-just-gave-13-crazy-high-impact-research-projects-100k-each
Je to státní agentura, takže kromě odborníků disponují jistě i množstvím managerů, bafuňářů a jiných hlavounů, kteří dělají politiku a o jejichž hnutí mysli můžeme jen spekulovat, což tady činíme :-).
Já si myslím, že jsme lidé a KAŽDÝ má nárok na omyl. Ale NASA se opravdu intenzivně snaží těmto přešlapům vyhýbat.
Přistávající Falcony mají taky dost vysoko těžiště, navíc přistávají i na pohyblivém moři a navíc v podmínkách 6x větší gravitace. Myslíte že ve
SpaceX neumějí počítat?
Falcon přistává prázdný, na pevnou (i když pohupujicí se) plochu, má široko rozkročené nohy (nahoře upevněné nad těžištěm), dole těžké motory a hlavně nemá nahoře kosmickou loď pro lidi se zásobami atd.
Je to nesrovnatelné. Na Měsíci se bude přistávat na nejistém terénu. Jedna noha se víc zanoří do prachu a průšvih je hotov.
Mohou vymyslet jiný systém nohou, určitě na to budou pamatovat.
No, já myslím, že na takovou obludu by stabilní nohy byly příliš těžké. Vemte si, jak to dimenzuje konkurence a i přistávací moduly Apolla.
Ale na druhou stranu něco vymyslet musí. Má to přistát na Marsu!
Přesně tak, pracuje na tom dost chytrých lidí. 😉
Trochu riskování patří k věci. U Apolla taky nebylo nic jistého a šli do přistání rovnou na čisto. U Starship má proběhnout i testovací bezpilotní přistání.
A navíc jim před prvním ostrým přistání v roce 2030 připraví přistávací plochu čínský moondozer. Tak jaképak obavy. 🙂
Pokud se nepletu, tak nepilotované přistání má před pilotovanou misí realizovat každá firma, ať už NASA vybere kterýkoliv projekt.
No vidíte, na to jsem nepomyslel. Než se tam USA dostanou, tak už tam bude Čínská čtvrť i s kosmodromem 🙂 .
Dokázal by někdo vyhodnotit schopnost jednotlivých firem realizovat svůj návrh v termínu? Zdá se mi, že Dynetics ani Blue Origin nemají dostatečné know-how a projekt StarShip je zase příliš komplexní a novátorský, než aby šel rychle realizovat. Osobně favorizuji Blue Origin, protože mají peníze a spolupracují s NG a LM, což jsou v této oblasti technologičtí giganti s bohatými zkušenostmi.
Ten termín je šibeniční a je dost možné že to nestihnou. A u návrhu BO je nevýhoda tří modulů (není jasné jestli by to taky vyžadovalo tři starty nosičů, což by se prodražilo). Návrh Dynetics zdá hodně široký, takže by asi musel být vynesen naležato na výšku, což je neobvyklé.
Blue Origin – ano, podle videa v článku má jít o tři starty
Dynetics – ano, lander má být vynesen tak, jak píšete
Tři starty Blue Origin + Orion, dvě automatická spojení a k tomu třetí s Orionem na oběžné dráze Měsíce? No tak to hodně jim přeju hodně štěstí. A SpaceX bude potřebovat na dotankování kolik startů a automatických připojení? Pět, šest?
A to všechno plánuje NASA, která dlouhodobě k automatickému spojování stavěla „vlažně“ a v její režii se uskutečnilo zatím přesně jedno úspěšné bezpilotní spojení na oběžné dráze? Tedy loňský Dragon. No máme se na co těšit…
V týmu Blue Origin je Northrop Grumman, který má postavit přeletový stupeň landeru. Přeletový stupeň se má připojit k sestupovému stupni a následně má řídit připojení ke vzletovému stupni.
Northrop Grumman má jednu vynikající referenci z února 2020: MEV-1
https://www.kosmonautix.cz/2020/04/intelsat-se-diky-pomocnikovi-vratil-do-sluzby/
Northrop Grumman připravuje i své další produkty pro automatická spojení:
7/2020 vynesení MEV-2 pro spojení s družicí Intelsat 10-02
2023 vynesení modulu HALO pro spojení s modulem PPE stanice Gateway
2024 vynesení MRV pro vícenásobné opravy družic
Tak pravděpodobnost realizace v termínu je pro všechny tři 0%. To se klidně vsadím.
Lander je plnohodnotná kosmická loď, jeho vývoj je obdobně složitý jako vývoj Orionu nebo Dragonu. Budou rádi, když to stihnou do deseti let. Leda by NASA výrazně slevila ze svých požadavků na bezpečnostní certifikace a testování.
Lander že je jako plnohodnotná kosmická loď ? To není ani náhodou, hlavně nemusí procházet atmosférou a namáhání je úplně jiné. Polovinu problémů nemusí vůbec řešit. Stačí se zamyslet a vzpomenout kolikrát a jak se zkoušela velitelská sekce Apolla a kolikrát LM.
Nejsem si jistý, ale není i nejlehčí z vybraných landerů mnohem těžší než přistávací modul Apolla?
A to po padesáti (šedesáti) letech kdy jsme byli osobně svědky zásadních pokroků v materiálech, technologiích i elektronice?
Nějak mám čím dál víc pocit, že se toho přistání nedočkáme. A důvodem nebude to, že nedokážeme odlévat lehké slitiny, vyrábět komplikované mechanismy nebo programovat robustní algoritmy na stabilní elektronice.
Důvod je v rozdílném pojetí – nové landery mají oproti těm z Apolla umožnit přistání více lidí a také jejich delší pobyt na povrchu.
No když myslíte.
Do detailního přepočítávání bych se být Vámi pustil, až tam opravdu přistanou. Doufejme, že se toho dožijeme.
Já mluvím o aktuálních plánech, ze kterých vycházím. Nikdo z nás neví, co bude zítra, natož za 4 roky. 😉
Já Vás chápu.
Ale i nejsilnější plánovaná raketa je pořád slabší než Saturn V. A drahá je +-autobus obdobně. A přesto plánují několikanásobně těžší landery, protože automaticky spojovat objekty ve vesmíru je přece legrace. Sice to pár desetiletí odmítali jako příliš složité a riskantní, ale loni se to přeci SpaceX s Dragonem jednou povedlo. Tak proč ne.
Vzhledem ke předvedenému výkonu při vývoji taxíku k ISS bych si na NASA při přistání na Měsíc za čtyři roky fakt nevsadil. Ani za osm.
Doba pokročila – viz nedávné spojení MEV-1 s Intelsatem, který navíc na spojení nebyl stavěn a nespolupracoval.