Družice SORCE (Solar Radiation and Climate Experiment) měřila množství slunečního záření, které vstupuje do naší atmosféry více než třikrát déle, než původně měla. Její mise skončila 25. února, ačkoliv dokázala překonat letitý problém s palubními akumulátory. Čtyři palubní přístroje sledovaly množství, spektrum a odchylky slunečního záření. Tato měření pomáhají vědcům lépe porozumět tomu, jak moc se změny ve sluneční aktivitě projevují na změnách pozemského klimatu. „Tato měření jsou důležitá ze dvou důvodů,“ říká Dong Wu, hlavní vědecký pracovník mise SORCE z Goddardova střediska a dodává: „Klimatologové potřebují vědět, jak moc sluneční aktivita kolísá, aby věděli, kolik z pozemských změn je kvůli změnám na Slunci. V řadě druhé jsme už diskutovali, zda Slunce zjasňuje a slábne v průběhu stovek let. Naše životy jsou krátké, ale přesný trend je důležitý. Když poznáme tyto změny, můžeme je odhadnout do budoucna. Můžeme do klimatických modelů zanést očekávaný vývoj sluneční aktivity a další informace, jako jsou koncentrace málo zastoupených plynů, abychom zjistili, jaké bude naše klima.“

Družice SORCE (Solar Radiation and Climate Experiment)
Zdroj: https://space.skyrocket.de/

Podle NASA mají na zvyšování teplot od roku 1750 lidmi produkované skleníkové plyny více než 50× větší vliv než lehké zvýšení sluneční energie. Samotnou družici SORCE postavila firma Orbital Sciences Corp. a o vynesení na oběžnou dráhu se 25. ledna 2003 postarala raketa Pegasus-XL, která startovala z Floridy. Mise měla trvat pět let, ale nakonec se protáhla na 17 let, během kterých přinesla přesnější údaje o slunečním záření v naší atmosféře než předešlé kosmické mise.

„Délka projektu přinesla cenné údaje ze dvou jedenáctiletých slunečních cyklů,“ uvedl Eric Moyer, zástupce projektového manažera a dodal: „Data ze SORCE umožnila unikátní porozumění toku energie ze Slunce, jeho změnám a také tomu, jak tyto změny ovlivňují naše počasí, klima a ve výsledku veškerý pozemský život, který závisí na slunečním záření.“

Umělecká představa družice Glory.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Osm let po startu začaly družici SORCE degradovat akumulátory, což ovlivňovalo měření. Už nebylo možné sbírat data pořád – pozemní týmy proto přešly na pozorování pouze za dne. Díky tomu mohla družice fungovat i bez akumulátorů, dokud nebude vyvinuta a vypuštěna náhrada. Družice Glory, která měla pokračovat v pozorování SORCE, však byla při nehodě rakety Taurus XL během startu v roce 2011 zničena.

TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) přivezla na stanici loď Dragon v rámci mise CRRS-13.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Nouzová výpomoc přišla v roce 2013, kdy se na oběžnou dráhu dostala družice amerického letectva s přístrojem, který sleduje množství slunečního záření v atmosféře. Plná náhrada za SORCE ale přišla až v prosinci 2017, kdy se na ISS dostal přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor). Ten je umístěn na vnějším plášti stanice a zajišťuje tak pokračování nepřetržitého kosmického měření tohoto fenoménu od roku 1978.

Po fázi souběžných měření TSIS-1 a SORCE, která posloužila ke kalibraci, se NASA v únoru rozhodla stařičkou družici vypnout. Pozemní týmy jí poslaly příkaz k elektrickému odpojení přístrojů, deaktivaci setrvačníků i komunikačního systému. Aktivní stažení do atmosféry z výšky okolo 600 km není možné, protože družice nemá vlastní pohonný systém. Podle odhadů by mohlo ke vstupu 315 kg vážící SORCE do atmosféry dojít v roce 2032 – očekává se shoření většiny družice.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/738240main_sorce-cleanroom.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/sorce__1.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Glory_spacecraft_model.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis.png