Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

K zamezení dalšího šíření byla všem těmto osobám uložena karanténa a celá budova prošla pečlivým úklidem a desinfekcí. Mnoho z těchto lidí se podíleli na řízení meziplanetárních sond Solar Orbiter, Mars Express a Trace Gas Orbiter, nebo čtyř družic Cluster II, které obíhají Zemi. Kvůli tomu musela být činnost těchto misí omezena na dobu, kdy byli členové jejich týmů doma. „Rozhodli jsme se preventivně přerušit provoz těchto misí, dokud nepomine riziko potenciálního domino-efektu navazujících infekcí a s tím souvisejících karantén,“uvedl Ferri.

Věda se nyní ale konečně vrací! Výhodou meziplanetárních sond je, že jsou navrženy tak, aby vydržely v tzv. bezpečném režimu i po delší dobu. Někdy se na své cestě dostanou z pohledu ze Země za Slunce a během těchto dvou až tří týdnů s nimi jejich týmy ztratí kontakt. Každá ze čtyř zmíněných misí proto byla přepnuta do bezpečného režimu – byly na stabilních drahách, ale jejich vědecké přístroje byly dočasně deaktivovány.

„Bolí mne  u srdce pokaždé, když musíme vypnout vědu a ani teď to nebylo jinak. Občas se stane, že některá sonda může mít problém a vstoupí do bezpečného režimu a pak to trvá zhruba týden, než je zase fit,“ uvedl Ferri a dodal: „Tentokrát byla věda přerušena kvůli problémům se zdravím lidí na Zemi, což je unikátní, ale když je to u konce, máte ještě větší radost, než když zachraňujete stroj.“

Naštěstí se u nikoho z karantény neprojevily žádné příznaky a první nositel zůstal také jediným. „Když jsme přerušili vědeckou fázi, stanovili jsme jasná kritéria stanovující, kdy může začít obnova těchto činností. O víkendu jsme proto mohli začít všechny mise pomalu vracet zpět do běžného provozu,“ vysvětlil Ferri. Jeho slova doplňuje Markus Kissler-Patig, šéf vědeckých činností Evropského astronomického střediska v Madridu: „Srdce nám krvácí, když sondy u Marsu nemohou dělat svou vědu. Jsme zodpovědní za vědecký přínos těchto fantastických strojů a proto chceme tento vědecký přínos maximalizovat – ta věda neslouží jen vědcům, ale celému lidstvu. Ale tentokrát šlo o zdraví našich lidí. V takové situaci jsme neměli o čem přemýšlet. Taková rozhodnutí jsou jednoznačná, protože prostě víte, že je to správná věc.“

Díky preventivním opatřením přijatým hned na počátku, je situace ve středisku ESOC stabilní. Osoby, které dochází na místo, pracují převážně izolovaně a nesetkávají se s ostatními. Pokud už musí být v jedné místnosti, dodržují bezpečnou vzdálenost a ochranná opatření.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/solar_orbiter/20813939-1-eng-GB/Solar_Orbiter.jpg
https://www.esa.int/…/9153563-8-eng-GB/The_Cluster_quartet_pillars.jpg
https://cdn.vox-cdn.com/…/ESA_ExoMars_Trace_Gas_Orbiter.0.jpg
https://www.esa.int/…/17114077-1-eng-GB/Main_Control_Room_pano.jpg