Týden se s týdnem sešel a je ten nejvyšší čas na další Kosmotýdeník. Jako každou neděli vám nabízíme přehled těch nejzajímavějších událostí, které přineslo na poli kosmonautiky uplynulých sedm dní. Začneme malým raketoplánem Dream Chaserem, který se dočkal svých prvních letových křídel, která by se s ním měla podívat do kosmického prostoru. Nevynecháme však ani dění kolem příprav Starship SN-4 a vypravíme se i za týmem stojícím za vozítkem Perseverance, který je nyní rozeset po celých Spojených státech. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Dorazila křídla pro Dream Chaser

Malý raketoplán Dream Chaser společnosti Sierra Nevada Corporation (SNC) před časem vyhrál kontrakt CRS-2 pro zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Tento stroj, který má startovat pod aerodynamickým krytem klasické rakety (dříve se počítalo s Atlasem 5, ale nyní se bude používat výhradně raketa Vulcan) bude schopný doručit až 5 tun nákladu na stanici a navíc ještě dopravit až 1 750 kg zpět na Zemi. Raketoplán byl původně vyvíjen pro vynášení posádky, ale po jeho vyřazení z programu pro dopravu astronautů na stanici uspěl nakonec jako nákladní loď. Pro správnou funkci celého raketoplánu jsou potřeba křídla, která umožní návrat a přistání přímo u kosmodromu. Je to klíčový prvek celé konstrukce, který právě dorazil do výrobního závodu.

První letový exemplář Dream Chaseru tak pokračuje v integraci a příchodem křídel je možné zahájit práce na systému WDS (Wing Deployment System). „Křídla jsou tady a nyní jsme plni očekávání ze zahájení této integrační fáze pro Dream Chaser,“ řekla Eren Ozmen prezidentka SNC. „Náš kosmický raketoplán vypadá úplně jinak než všechny v současnosti používané lodě, používá nejvyspělejší dostupné technologie, ale se svým designem odkazuje na dědictví programu raketoplánů. První let Dream Chaser bude pro nás všechny velkolepým okamžikem.“

Díky tomu, že Dream Chaser umí svá křídla sklopit, je možné tento stroj umístit pod aerodynamický kryt s minimálním průměrem 5 metrů. Umístění pod kryt je důležité proto, aby byly splněny požadavky programu CRS-2. V rámci něj bylo potřeba splnit podmínku určitého množství nákladu, který je stroj schopen vynést během jednoho startu. Dream Chaser tak musel být rozšířen o jednorázový modul, který je k němu zezadu připojen. Tento modul však není aerodynamický a bylo jej potřeba umístit pod aerodynamický kryt. S tím musel počítat i Dream Chaser a dostal proto sklápěcí křídla. Křídla se během letu vyklopí ihned po vynesení na oběžnou dráhu a uzamknou se v této poloze až do chvíle úspěšného přistání.

„Křídla pro Dream Chaser představovala zajímavou designovou a inženýrskou výzvu,“ dodal programový ředitel Dream Chaseru John Curry. „Nejen, že musí přežít na nízké oběžné dráze Země v kosmickém prostředí, ale musí být funkční v zemské atmosféře a být použitelná stejně jako křídla u letadla – musí být schopná korigovat směr letu.“ Stejně jako celé tělo Dream Chaseru, byla i křídla vyrobena ve firmě Lockheed Martin v Texasu, subdodavatelem SNC. Jsou to lehké lepené kompozitní díly. Kompozit jakožto aktuální technologie šetří váhu a zachovává pevnost a tuhost celku.

Jak jsme psali již výše, Dream Chaser bude létat s jednorázovým nákladním modulem nazvaným Shooting Star, který rozšiřuje nákladní kapacitu raketoplánu ke stanici až na 5 500 kg nákladu (v tom je i 500 kg nákladu nehermetizovaného). Tento modul navíc obsahuje i solární panely a pohonné jednotky pro korekce na oběžné dráze. Modul bude před vstupem do atmosféry odhozen a poslouží jako odpadní kontejner pro nepotřebný náklad ze stanice.

První let Dream Chaseru je plánován na rok 2021 a vynese jej raketa Vulcan s druhým stupněm Centaur 542 společnosti ULA. Půjde teprve o druhý start rakety Vulcan. V rámci programu CRS-2 má Dream Chaser uskutečnit minimálně šest zásobovacích misí do roku 2024. Výhodou je i možnost vynášet raketoplán pomocí různých nosičů (teoreticky Ariane 5, Falcon 9). Taktéž je raketoplán připraven na přistání nejen na KSC na Floridě, ale případně i na jiných letištích, což mu poskytuje jistou flexibilitu. Samotný stroj má být schopen až patnácti použití a zatím to vypadá, že pokud se nestane nic neočekávaného, obslouží kontrakt CRS-2 jen tento jediný exemplář. Stejně jako nákladní Dragon od SpaceX má Dream Chaser ovšem tu největší výhodu v tom, že je schopen dopravit náklad i zpět na Zemi.

Kosmický přehled týdne:

Zástupci NASA (respektive tým sondy OSIRIS-REx) se pochlubili videem, jehož snímky byly nasbírány během cvičného sestupu k povrchu planetky Bennu pomocí kamery NavCam 2. Podívejte se na tuto zajímavou kompilaci snímků zde. Na snímcích je opět perfektně vidět velmi kamenitý povrch planetky.

Podívejte se na aktuální stav parkujících lodí u Mezinárodní kosmické stanice. Nejnovějším přírůstkem je nákladní automatická loď Progress MS-14 (na obrázku uvedena jako Progress 75), která startovala v sobotu.

SpaceX uskutečnila 22. dubna další ze startů Falconu 9. Nákladem byla šestá várka družic Starlink, které byly úspěšně vyneseny na oběžnou dráhu. První stupeň Falconu 9 letěl na svoji již čtvrtou misi. Znovupoužité byly i obě poloviny aerodynamického krytu. Jeden z nich vloni přistál na mořskou hladinu, druhý byl zachycen do sítě – nyní se jednalo o jejich druhé použití. Novým tak byl během startu jen druhý stupeň. Prvnímu stupni se podařilo přistát na plovoucí plošině v Atlantickém oceánu, která byla více jak 600 km od pobřeží. Ačkoli se myslelo, že se uskuteční pokus o zachycení aerodynamických krytů do sítí lodí GO Ms Tree a GO Ms Chief, byl nakonec tento pokus odvolán kvůli aktualizaci softwaru. Kryty tedy přistály na padácích na hladinu oceánu a byly vyloveny zmíněnými loděmi. Níže naleznete snímky z tohoto startu.

U SpaceX ještě zůstaneme. V McGregoru – testovacím středisku SpaceX, byl 25. dubna proveden úspěšný statický zážeh stupně B1061, který je určen na první ostrou misi Crew Dragonu. Tento let ponese pilotovanou loď Crew Dragon se čtyřmi astronauty na palubě (tři Američané a jeden Japonec), kteří by snad během léta měli vyrazit na Mezinárodní kosmickou stanici. Půjde o druhý pilotovaný let lodi a první oficiální, při kterém dojde ke klasickému střídání posádky.

Během tohoto týdne také vrcholily přípravy na test Starship SN-4, která vznikala v Boca Chica v jižním Texasu. Tento exemplář začal v noci na neděli provádět tlakové zkoušky. Pokud dopadnou dobře, proběhne statický zážeh a pokud i ten dopadne dobře, bude SN-4 první Starship, která se proletí a následně by měla i přistát. Právě k přistání se vyjadřoval Elon Musk, že to bude trochu loterie, jelikož současné nohy ještě nikdo nevyzkoušel a může se stát, že při přistání bude Starship zničena. Naštěstí se vyrábí již SN-5 a byly spatřeny první díly pro Starship SN-6. A ještě jedna informace k SN-4. Ta na sobě nese tři oblasti, na nichž je připojena keramická tepelná ochrana. Jde o test tří způsobů uchycení těchto dlaždic. Spoje by měly udržet vibrace způsobené pracujícími motory Raptor.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech článků, které jsme na Kosmonautixu vydali v uplynulém týdnu. Vydáváme alespoň dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní zrekapitulovat. Začali jsme výhledem do budoucnosti a to na plán NASA, že by se na odvrácené straně Měsíce ve vhodném kráteru postavil velký radioteleskop. Pak jsme se netradičně podívali na lakros – skutečně tu hru – a spojili ji s měsícem Titan. Jak to spolu souvisí? Čtěte v článku. Ačkoli je sonda New Horizons daleko, stále je velmi užitečná. Právě s touto sondou, která jako první navštívila Pluto, spojili síly astronomové. V úterý vyšel další díl seriálu Svět nad planetou. Podívali jsme se také na zoubek zajímavému testování toho, jak zjistit, zda je rover Perseverance v rovnováze. Jednou z nejkomplikovanějších misí vůbec bude plánovaný návrat vzorků z Marsu zpět na Zemi. K tomu je třeba provést orbitální start z povrchu Marsu a my se věnovali zpřesnění návrhu rakety, která bude z povrchu Marsu startovat. Velké představení si pro nás připravil Falcon 9, který vynášel šestou várku družic Starlink a následně úspěšně přistál. Start jsme pro vás vysílali Živě a česky. Už je tomu skoro 50 let, co astronauti z programu Apollo dovezli na Zemi vzorky z Měsíce a přesto některé z nich čekají doposud na analýzu – až doposud. Nyní i ESA pomůže s analýzou vzorků z dob Apolla. Po dlouhé řadě nezdarů se podařilo nové íránské raketě odstartovat a vynést armádní družici. Jelikož je Měsíc nyní v hledáčku agentur, řeší se celá řada dílčích problémů. Například kola budoucích roverů prohánějících se po měsíčním regolitu bude třeba lépe ochránit, jelikož se od nich nyní bude očekávat delší a častější práce. Poslední pátek v měsíci jste se dočkali také dalšího dílu pořadu Pokec s Kosmonautixem. A co pokecem začalo, to dalšími dvěma přenosy pokračovalo. Živě a česky jsme vás vzali na start rakety Sojuz, která vynášela zásobovací loď Progress MS-14 a následně jsme byli i u toho, když loď přilétala ke stanici. V sobotu jsme se podívali na velmi netradiční téma a to na to, kteří vědci zabývající se kosmonautikou získali Nobelovy ceny. A na závěr týdne jsme se podívali na parádní obrázky z přesunu sondy JUICE.

Obrázek týdne:

Pokud bude něco pro tento rok signifikantní, tak změny a problémy, které přinesl koronavirus. Přesto jsou projekty a oblasti, kde zastavení práce a přerušení činnosti prostě zatím nemůže být na pořadu dne. Například tým pracující na přípravách amerického vozítka Perseverance nadále pracuje na jeho přípravě, jelikož startovat k Marsu se může jen jednou za dva roky a právě v letošním červenci se otevírá startovní okno. Vozítko se již přesunulo na KSC na Floridě, ale jeho ověřovací práce, testování, práce na softwaru a plánování dále pokračují a to i přesto, že skoro 90% pracovníků JPL je doma na home office. To jim však nezabránilo dále provádět jejich práci, ačkoli ji dělají od svých počítačů ve svých pracovnách. A tak se může stát, že podobné obrázky budou opravdu velkou raritou. Nebo v to alespoň doufejme, pokud by se měly stát standardem, moc radosti by to nepřineslo. Schválně jestli na přiloženém snímku poznáte i jednu inženýrskou star, která se blýskla během přistání vozítka Curiosity.

Video týdne:

V sobotu nad ránem odstartovala ruská raketa Sojuz 2-1A, která vynesla automatickou zásobovací loď Progress MS-14 na cestu k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se po třech hodinách od startu úspěšně připojila. Start rakety s lodí byl zachycen na několika záběrech, které kombinuje níže přiložené video.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/49807633862/in/photostream/
https://mobile.twitter.com/julia_bergeron/status/1254063169158463488
https://twitter.com/SierraNevCorp/status/1252731356548870144/photo/1
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23881-16.jpg
https://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2020/04/ISS_04-25-20.png
https://pbs.twimg.com/media/EWT20B5WkAENZlh?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EWdTzXYWkAEKbyt?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EWVTkn5UcAAO42Q?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/04/NSF-2020-04-22-01-34-58-850.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/04/NSF-2020-04-22-01-17-10-210-1170×749.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EWKYhRLX0AA9x62?format=jpg&name=4096×4096