První start pro Kosmické síly Spojených států amerických od jejich založení je plánován na čtvrtečních 19:57 SEČ, kdy se otevírá dvouhodinové startovní okno. Raketa Atlas V v konfiguraci 551 vynese komunikační družici odolnou proti rušení s cenovkou kolem jedné miliardy dolarů. Šestá družice systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency) bude umístěna na geostacionární dráze, odkud má zajišťovat spojení velení armády s jednotlivými složkami v terénu. Dříve tyto družice spadaly pod americké letectvo, ale když byly v prosinci založeny Kosmické síly, přešla správa těchto armádních družic právě pod ně.
Družice AEHF staví firma Lockheed Martin, všechny letěly na Atlasu V a první byla vypuštěna v srpnu 2010. Družice váží při startu zhruba 6168 kilogramů. „Jelikož jde o poslední družici systému AEHF, dosáhne celý systém jejím vypuštěním své plné kapacity a možností. V podstatě tím začíná plná služba tohoto systému,“ uvedl Mike Cacheiro, viceprezident Lockheed Martin pro chráněnou komunikaci a dodal: „Ale pro každého zapojeného člena je to takové hořkosladké – víme totiž, že je to poslední start tohoto programu.“
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Meteorologové zatím předpovídají osmdesátiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí. Přesně 106 sekund po startu raketa odhodí vyhořelé urychlovací stupně a motor RD-180 na centrálním stupni zhasne zhruba čtyři a půl minuty po startu. Horní stupeň Centaur s motorem RL10C pak zahájí svůj první zážeh ze tří, který skončí v čase 11 minut a 46 sekund. Za dalších jedenáct minut pak začne jeho druhý zážeh, který bude trvat zhruba šest minut. V čase 29:24 po startu uvolní Centaur malý sekundární náklad – 12U cubesat TDO 2. Ten nese několik přístrojů od vládních agentur, které mají umožnit třeba optickou kalibraci. Podobný náklad – TDO 1 – nesl Atlas V už v srpnu 2019, když vynášel AEHF-5.
Zdroj: https://www.lockheedmartin.com/
Následovat bude pětihodinová přeletová fáze do nejvzdálenějšího bodu dráhy (36 000 km vysoko). Tady Centaur zapálí svůj motor potřetí, aby vytáhl perigeum a snížil sklon vůči rovníku. V čase 5 hodin a 41 minut po startu by se měla družice AEHF-6 oddělit na dráze 10 876 × 35 298 km se sklonem 13,9° vůči rovníku. Družice pak s pomocí vlastního pohonného systému dosáhne geostacionární dráhy – armáda přitom neuvedla, jakou část světa má tato družice pokrývat. Její životnost je plánována na 14 let.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Za zmínku ještě stojí, že program AEHF navazuje na projekt Milstar, jehož pět družic mělo dohromady menší přenosovou kapacitu než jediná družice AEHF. Tyto družice pokrývají celý svět a umí si předávat navzájem signály, takže není potřeba při cestě na druhý konec světa využívat pozemních stanic. Přenosová rychlost přes tyto družice kolísá podle různých druhů mezi 75 bity za sekundu a 8 megabity za sekundu. Někomu možná přijdou tato čísla nízká, ale AEHF se chlubí něčím jiným – schopností odolávat vnějšímu rušení. Armáda uvádí, že tyto družice by dokázaly fungovat i v případě jaderné války. Služeb systému mohou kromě amerických jednotek využívat i vlády Austrálie, Kanady, Nizozemí a Velké Británie, které se k programu připojily. Očekává se, že systém AEHF nebude do roku 2030 potřebovat modernizaci.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/03/20200325154417_469145.jpeg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/03/49698204882_376385adb7_k.jpg
https://www.lockheedmartin.com/…/photo/aehf/AEHF-Hero.jpg.pc-adaptive.full.medium.jpeg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/AEHF_1.jpg/800px-AEHF_1.jpg
Co jsou ty čtyři věže okolo odpalovaví rampy? Snad se to povede…
Jde o ochranu rakety před blesky.
Díky za odpověď, ale jak raketu chrání před blesky po startu? Nebo jsou tam ty 4 věže na ochranu rakety když stojí na odpalovací rampě a za bouřky se po Apollu 12 nestartuje?
Přesně tak, blesky v okolí rampy jsou jedním z důvodů, které výrazně omezují pravděpodobnost startu.
Názory jsou různé. Šéf Rosskosmosu kdysi prohlásil, že po skončení programu raketoplánů mohou Američané buď létat na Sojuzech nebo vystřelovat kosmonauty pomocí trampolíny. Takže to možná jsou základy velké trampolíny. Američané ale tvrdí, že to jsou bleskosvody, je tam hodně bouřek.
🙂
To byla reakce na sankce kvůli tomu, že Rusové neví, kde má jejich stát hranice.
Jedna z kamer, která zabírala rampu s Atlasem měla v zorném poli i podlouhlý zásobník (nebo tlusté trubky?), na kterém bylo napsáno „Non flammable liquid oxygen“. Přijde mi to jako oxymoron, ale nejsem chemik.
Kapalný kyslík sám o sobě je nehořlavý.
https://prumysl.airliquide.cz/sites/industry_cz/files/2016/12/20/kapalny_kyslik.pdf
Ano, je nehořlavý ale silně podporuje hoření, jako každé okysličovadlo. Ostatně i ve Vašem odkazu se doporučuje neskladovat v blízkosti hořlavých materiálů. Hasiči na místě požáru určitě kyslíkové láhve nemilují.
Dík, tušil jsem, že to bude takto.