Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Aktuální posvěcení od agentury JAXA a japonské vlády je zakončením teoretických úvah, které začaly v roce 2015. Za tu dobu se plány na průzkumnou misi s dopravou vzorků z Phobosu zpřesnily a Japonci se dohodli na spolupráci s USA i Evropou. Aby projekt mohl opustit projektovou fázi, bylo nutné posoudit jeho vědecké cíle, kritéria úspěchu, plány na implementaci, financování, harmonogram a řešení nečekaných situací.
Start má v září 2024 zajistit nová japonská raketa H3, přičemž sonda dorazí k Marsu v srpnu 2025. Jejím úkolem bude přistát na Phobosu, jehož průměr je zhruba 22 kilometrů. Po přistání sonda odebere nejméně 10 gramů povrchového materiálu s použitím jádrového odběrného systému. Ještě než odstartuje z povrchu pryč, vysadí zde německo-francouzské vozítko, které by mělo po dobu tří měsíců prozkoumávat zdejší terén a chemické složení.
Zdroj: http://mmx-news.isas.jaxa.jp
MMX přistane na Phobosu, ale má studovat i druhý měsíc – kolem menšího Deimosu je plánováno několik průletů, než v roce 2028 opustí oběžnou dráhu Marsu a zamíří k Zemi. Návratové pouzdro s tepelným štítem vstoupí do naší atmosféry v roce 2029 a půjde o první dokončenou cestu ze Země k Marsu a zpět.
Sonda samotná bude mít tři části – pohonný, přistávací a návratový modul. Přistávací modul má mít čtyři nohy a také ponese nejrůznější vědecké přístroje. Mezi nimi bude i Američany financovaný přístroj MEGANE k určení chemického složení okolního materiálu měřením neutronů a gama záření.
Zdroj: https://api.hub.jhu.edu
Francie postaví infračervenou kameru a spektrometr MacrOmega – údaje z tohoto přístroje společně z údaji z MEGANE pomohou vybrat vhodné místo k odběru vzorků. Už vloni se německá a francouzská agentura dohodly s JAXA na dodání malého roveru, který by měl být založen na robotu MASCOT, který na povrch planetky Ryugu vysadila sonda Hayabusa 2.
Mise MMX by měla odpovědět na otázky, jak se v mladé Sluneční soustavě přesouvala voda mezi jednotlivými tělesy – vědci se domnívají, že vnitřní planety vznikly příliš blízko Slunci na to, aby na jejich povrchu mohla být voda. Proto se spekuluje o jejich dopravě na zemi pomocí komet či planetek. Mars je od Slunce nejvzdálenější kamenná planeta – podle vědců mohla plnit roli jakési brány pro šíření vody ve vnitřní Sluneční soustavě.
„Phobos a Deimos připomínají gravitací Marsu zachycené planetky z vnitřního pásu planetek,“ uvádí JAXA v tiskové zprávě, kde dále píše: „Pokud tomu tak je, bude tato dvojice obsahovat vodu, která se dostávala k jiným kamenným planetám.“
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/02/mmx_main2.jpg
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/spacecraft/2018/20180607_mmx-components.png
http://mmx-news.isas.jaxa.jp/…/uploads/2017/06/MMX-NEWS_SRC_Fig.001.jpeg
https://api.hub.jhu.edu/f…/files/styles/hub_medium/public/craft111717.jpg?itok=rLOzSVOt
Skvělá zpráva.
Na jednom místě je vozítko, na jiném rover založený na MASCOTu. Je mi jasné, že informace ještě nejsou, ale rád bych věděl, zda se opravdu bude jednat o pojízdné zařízení nebo jen MASCOT 2. Na druhou stranu to nebude japonský stroj, takže by to opravdu mohlo jezdit a být MASCOTem jen inspirováno.
On se i MASCOT označoval jako rover. Například na Wiki:
The MASCOT rover deployed
The third rover, called MASCOT, was deployed
Ale je fakt, že mi docela vadí, když se tohle slovo používá pro nepohyblivé objekty. Nebo tedy nepohyblivé v tradičním slova smyslu.
Rover by podle mě mělo být jen systematicky se přesunující zařízení (kola, pásy, dejme tomu i kráčející) a to, co dopadne a jen se náhodně odrazí jako MASCOT, je modul. I když MASCOT měl otočné rameno na změnu polohy.
A v tom mém prvním příspěvku jsem se zmýlil. MASCOT z Hayabusy je německo-francouzský, takže to vlastně přesně koresponduje s tím, že na MMX bude obdobný modul, který bude dodán stejnými partnery. Takže bych to fakt viděl na MASCOT 2.
No, mám takový dojem, že ani kola ani pásy na tělese s tak nepatrnou gravitací fungovat nebudou.. Ale jsou i jiné způsoby.
Ono by to tak beznadějné nebylo. Malý rover stavěli Američani pro první Hayabusu, ale z finančních důvodů byl zrušen. A to je Itokawa půlkilometrový prcek. Phobos má přes 20 km.
Skutočne, kolesá pri tak nepatrne – nepatrnej ničotnej gravitácii sú nezmyslom. Jediný spôsob premiestňovania je hopsanie a nejaký spoľahlivý spôsob ukotvenia pri dosadnutí.
Najděte si MUSES-CN. Je to normální minirover se čtyřmi koly na půlkilometrovou planetku. Určitě by nešlo o nějakou rally, ale ta kola musela mít důvod. Jasně, po shození by se konalo neřízené odrážení od povrchu, jak to už známe, ale po ustálení by se k nějakému nemotornému přesunu využít asi dala. NASA by určitě nenalila miliony dolarů do něčeho, co by nedávalo smysl.
Díky za zajímavý článek. To bude obrovsky náročná mise, Japonsko zaslouží maximální obdiv, že si na něco takového troufne.