Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn událostí, které se uplynulých sedm dní děly v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát mise a fungování automatické zásobovací lodi Cygnus NG-12 poté, co opustila Mezinárodní kosmickou stanici. Překvapivě měla na starost ještě řadu úkolů. Podíváme se však také podrobně na návrat posádky Sojuzu MS-13 a rekordy, které posádka nově stanovila. Nevynecháme však ani další témata a tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Cygnus odvezla odpad i cubesaty k vypuštění

V pátek opustila Mezinárodní kosmickou stanici nákladní loď Cygnus NG-12 společnosti Northrop Grumman a naložena odpadky směřuje k jistému zániku v atmosféře Země. K tomu však dojde až na konci února. Většinou se zde věnujeme jen novému nákladu, který směřuje ke stanici, ale tentokrát uděláme výjimku a podíváme se, co vše loď odváží a také na to, že její let není přímou letenkou do horních vrstev atmosféry, ale má před sebou ještě dost práce.

Ostatně i samotné odpojení lodi od stanice bylo zajímavé. Robotické rameno Canadarm řídili operátoři ze Země. Na odpojení ze stanice dohlíželi, ale do samotného procesu nezasahovali astronauti Andrew Morgan a Jessica Meir. Nový způsob orientování lodi a pozice vypuštění od ramene umožnily efektivnější a rychlejší práci. Po uvolnění a dosažení bezpečné vzdálenosti, provedla loď pojmenovaná SS Alan Bean zážeh svých motorů a od stanice se definitivně vzdálila. Skončila tak mise, která zadokováním u stanice začala 4. listopadu, kdy sem dvanáctá operační mise lodi Cygnus dorazila. Cygnus NG-12 dovezl na stanici celkem 3 705 kilogramů nákladu tvořeného jídlem, experimenty, vědeckými přístroji i cubesaty. Mezi přístroji, které loď tehdy přivezla, byla i trouba určená pro práci v mikrogravitaci, kde byly upečeny vůbec první sušenky na stanici. Nesmíme však zapomínat ani na náhradní hardware, který posléze použili Luca Parmitano a Andrew Morgan při opravě vědeckého přístroje AMS-02.

Loď po odletu svoji dráhu upravila tak, aby byla na oběžné dráze ve výšce 460 kilometrů, kde ji čekalo vypuštění celkem čtrnácti malých družic – cubesatů. Sedm cubesatů bylo vypuštěno ze zařízení NanoRack umístěného na plášti lodi Cygnus. Společnost NanoRack se sídlem v Houstonu se zaměřuje na poskytování přepravních kapacit právě pro malé družice. Dalších sedm malých družic bylo vypuštěno ze zařízení umístěného na předním poklopu lodi Cygnus. Tyto družice sem byly umístěny posádkou stanice těsně před odletem lodi. Na palubě lodi se zatím nachází navíc ještě necelé dvě tuny odpadků a nepotřebného hardwaru ze stanice.

Mezi odpadem, který loď odváží, je například zařízení SOLAR Evropské kosmické agentury, které od roku 2008 do roku 2017 monitorovalo sluneční záření a aktivitu Slunce. Na palubě je i zařízení NASA nazvané Space Debris Sensor, které selhalo krátce po svém umístění na stanici v roce 2018. Zařízení bylo určeno k experimentálnímu sledování kosmického smetí v okolí stanice.

Vraťme se zpět k cubesatům. Po dosažení vyšší oběžné dráhy byl jako první vypuštěn amatérský cubesat HuskySat 1 a to ze zařízení NanoRacks. Testuje dvě experimentální zařízení. Jednak malé pulzní plazmové trysky a také vysokofrekvenční komunikační systém v pásmu K určený pro malé družice. HuskySat 1 je dílem studentů z Washingtonské univerzity. Druhým vypuštěným cubesatem pak je SwampSat 2 vyvinutý na floridské univerzitě, který má po vypuštění za úkol rozložit velkou anténu o rozměrech 16 metrů čtverečních. Anténa bude měřit nízkofrekvenční vlny v horní ionosféře.

Zajímavý je také malý 1U cubesat Factory 2, který na své palubě nese malinkatou 3D tiskárnu, která má testovat systémy pro budoucí větší samo-obnovitelné družice a stavby větších konstrukcí přímo v kosmickém prostoru.

Dalším zajímavým nákladem jsou čtyři družice vyvinuté společností Aerospace. Dvě z nich (AeroCube 14A a 14B) byly sponzorovány Národní výzkumnou kanceláří a jsou určeny pro testování nových konstrukčních a odolných materiálů pro malé družice. Budou testovat také tepelné izolace a pokročilé solární panely. Naproti tomu AeroCube 15A a 15B byly vyvinuty přímo společností Aerosapce pro americké letectvo. Jedná se o zkušební platformy určené pro testování senzorů a kamer určených pro sledování mraků a pozemních cílů pro budoucí malé vojenské družice.

Dalšími cubesaty byly například EdgeCube vyvinutý studenty, který má sledovat změny ekosystému. Zajímavým je také cubesat CIRiS nesoucí kompaktní radiometr, vyvinutý společností Ball Aerospace, který má za cíl pozorovat vlhkost půdy a monitorovat sucho na povrchu Země. Cubesat, který poslala přímo NASA a nese jméno MiniCarb, bude měřit skleníkové plyny v atmosféře Země a také měřit šíření radiových vln na nízké oběžné dráze. Poslední, který si představíme, je cubesat MakerSat 1. Má kostru vytištěnou na 3D tiskárně, což by nebylo až tak zvláštní, kdyby nebyla vytištěna přímo na palubě stanice na tiskárně společnosti Made in Space.

Kosmický přehled týdne:

Šestého února se na Zemi vrátila ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-13, na jejíž palubě se po úspěšné misi vracel Rus Alexander Skvorcov, Evropan Luca Parmitano a Američanka Christina Koch. Jejich dosednutí a výstup z lodi zachytily krásné fotografie, které si můžete prohlédnout níže. Sojuz MS-13 byl v kosmickém prostoru 201 dní. Posádka se však tentokrát skládala nejen z členů, kteří v této lodi startovali, ale došlo k malé změně. V tomto Sojuzu startoval Andrew Morgan, který se však na Zemi vrátí až v polovině dubna. Na jeho místě se vrátila nová americká rekordmanka Christina Koch. Jejím rekordům se věnujeme níže. Nesmíme však zapomínat ani na evropského rekordmana, kterým je Luca Parmitano, který s tímto letem strávil v kosmickém prostoru přesně 367 dní, což je nejvíce ze všech členů evropského oddílu astronautů. Svůj pobyt však na rozdíl od Christiny rozdělil na dva samostatné lety. Během toho aktuálního vystoupil také čtyřikrát do kosmického prostoru na EVA, kde strávil celkem 25 hodin a 30 minut. Ve své kariéře tak provedl EVA v celkové délce 33 hodin a 9 minut. Zajímavá jsou i čísla Rusa Alexandra Skvorcova, který tímto letem rozšířil svůj pobyt v kosmickém prostoru na 546 dní, čímž postoupil na 15. místo v seznamu nejdelších kumulativních pobytů v kosmickém prostoru.

Jeden detail k minulému tématu Kosmotýdeníku. Sonda Voyager 2 se po problémech s nouzovým stavem opět vrátila k normální práci. Týmu se na dálku podařilo vypnout systém, který odebíral velké množství energie a sonda už opět posílá data z vědeckých přístrojů.

Přehled z Kosmonautixu:

Zde již tradičně naleznete přehled všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix.cz v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní zrekapitulovat. V tomto souhrnu začneme souhrnem a vyměníme souhrn týdne za souhrn měsíce. Můžete si totiž pustit pravidelné měsíční vydání pořadu Vesmírné výzvy. Hned poté jsme se podívali na to, jakou vědu na své palubě poveze soukromá automatická zásobovací loď Cygnus. Jeden z nejočekávanějších startů současnosti je start evropské mise Solar Orbiter s výraznou českou stopou. Podívali jsme se, jak Solar Orbiter sedí na raketě. V úterý vyšel již 68. díl seriálu Svět nad planetou. Velmi zajímavý projekt podpořila NASA. Jedná se o misi Restore-L, která má ověřit schopnosti výroby v kosmickém prostoru. Informovali jsme vás také o novém pomocníku NASA – SHIIVER, který má pomoci ověřování za velmi nízkých teplot. Nahlédli jsme také do výroby laserového komunikačního aparátu. Ke startu se připravovala také první ostrá várka nové konstelace družic s názvem OneWeb. Po rekapitulaci toho, co má tato konstelace za cíl, jste společně s námi mohli Živě a česky sledovat start rakety Sojuz 2-1b, která vynášela 34 družic OneWeb. Společnost SpaceX získala od NASA další zakázku na vynesení zajímavé vědecké družice PACE. Prozkoumali jsme také vývoj a přípravy na první start nové čínské rakety na tuhé pohonné látky Kuaizhou 11. Ačkoli vyšetřování částečně neúspěšného zkušebního letu nové soukromé lodě Starliner stále probíhá, vyšlo již najevo, že závažných chyb bylo více. A na závěr týdne jsme pro vás připravili první díl seriálu o velmi očekávané evropské misi s výraznou českou stopou, misi Solar Orbiter.

Snímek týdne:

Ještě jednou se vrátíme k úspěšnému návratu lodi Sojuz MS-13. Christina Koch se po přistání stala rekordmankou. Prodělala sice teprve svůj první let do vesmíru, ale stihla se během něj stát rekordmankou v délce nepřetržitého ženského pobytu ve vesmíru (328 dní 13 hodin 58 minut) a provedla také 6 výstupů do volného prostoru v celkové délce 42 hodin 15 minut. Její dlouhý pobyt na stanici nebyl samozřejmě samoúčelný. Cílem bylo zkoumat dlouhodobý vliv kosmického prostředí na člověka. Výzkum se bude hodit jak při plánovaných misích Artemis, tak v rámci budoucích plánů na dlouhé lety k Marsu a pobyt na Měsíci. Na fotografii je zachycena při výstupu z lodi Sojuz a úsměvem na tváři.

Video týdne:

Videem týdne je tento týden jednoznačně parádní sestřih záběrů na startující Sojuz 2-1b, který vynesl 34 družic konstelace OneWeb. Netradičně můžeme vidět startující raketu hned z několika úhlů a celková kvalita je parádní.

https://www.youtube.com/watch?v=8kh1RKRNxFs&t=0s

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/49501045076/
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/02/3661954403.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/02/EPpAgoiXkAADhE3.jpeg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com…/2020/02/CIRiS-Image-2-2048×1367.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/02/00-.jpg