OBRAZEM: Vesmírné přístavy (2)

V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá, realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.

Kosmické centrum Tanegašima, ostrov Tanegašima, prefektura Kagošima, Japonsko

Pokud sledujete starty kosmických raket, tak Vám jistě neunikl ani velmi pohledný japonský kosmodrom Tanegašima. Ne nadarmo se o něm říká, že je to nejhezčí kosmodrom světa. Osobně musím říct, že jsem si starty japonských raket nejen z tohoto kosmodromu velmi oblíbil. Jen je škoda, že k nim nedochází tak často jak bych si přál. Tanegašima Space Center se nachází na ostrově nedaleko jižního cípu. Tato poloha komplexu je výhodná pro vynášení nákladů na geostacionární dráhy, nebo na vyslání sond k tělesům ve Sluneční soustavě s malým sklonem, takže se hodí například pro mise k Venuši (Akatsuki) anebo blízké asteroidy (Hayabusa 1-2). Komplex byl vybudován už v letech 1966-1968 jako základna pro vypouštění japonských sondážních, výzkumných a nosných raket a postupně se rozvinul do dnešní podoby. V prostorách je umístěno také muzeum běžně přístupné veřejnosti.

Nejznámější japonské rakety současnosti jsou H-IIA a H-IIB. Do budoucna se počítá s novým nosičem H-III, který již nějaký čas vzniká. Jsou odsud známé zásobovací starty kosmické lodi HTV. V roce 2015 z Tanegašimy na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) raketa H-IIB dopravila celkem 14 holubic (snímkovací družice typu Dove), tedy malých cubesatů společnosti PlanetLab, které poté byly vypuštěny z její paluby.

Japonský kosmodrom Tanegašima patří k nejhezčím na světě. Ostatně posuďte sami. Snímek byl pořízen 2. září 2019

Japonský kosmodrom Tanegašima patří k nejhezčím na světě. Ostatně posuďte sami. Snímek byl pořízen 2. září 2019 Zdroj: Planet Labs Inc.

Snímek kosmodromu Tanegašima pořízení v roce 2018 před startem snímkovací družice KhalifaSat.

Snímek kosmodromu Tanegašima pořízen v roce 2018 před startem snímkovací družice KhalifaSat. Zdroj: https://twitter.com/deimosimaging/status/1055796457482186753

Kosmodrom Kagošima, prefektury Kagošima, Kjúšú, Japonsko

Toto místo má pro Japonsko velký význam, protože právě odsud odstartovala v roce 1970 první japonská družice Ósumi. Tím se Japonsko zapsalo do historie jako teprve čtvrtá zem, která vlastními silami něco podobného dokázala. Co na tom, že 26 kilo vážící Ósumi fungovala jen asi 15 hodin. Na tehdejší poměry to byl neoddiskutovatelný úspěch. Když už jsme u výčtů, tak nesmím opomenout historicky významný start rakety M-5 s družicí Hayabusa (Hajabusa), která jako první sonda odebrala vzorky z planetky a dokázala je dopravit zpět na Zem. Pouzdro přistálo v Austrálii v prostoru kosmodromu Woomera, který jste měli možnost poznat v minulém dílu. Dnes se tento vesmírný přístav využívá hlavně na vypouštění sondážních a malých raket (Epsilon) z řadou nejrůznějších vědeckých nákladů. Zajímavostí je, že obě japonská střediska jsou po celý rok přístupná veřejnosti, mimo dny, kdy zde probíhají testy.

Pro Japonsko historicky významné kosmické centrum. Startovala odsud první japonská družice Ósumi. Snímek byl pořízen 29. září 2019.

Pro Japonsko historicky významné kosmické centrum. Startovala odsud první japonská družice Ósumi. Snímek byl pořízen 29. září 2019. Zdroj: Planet Labs Inc.

Guyanské kosmické centrum, Francouzská Guyana

Lidem v České republice je asi nejbližší kosmodrom nacházející se v Jižní Americe, protože právě zde mají své místo rakety, které spolufinancují státy Evropy včetně České republiky, což jim zaručuje nezávislý přístup do kosmu. Podobné záležitosti mají hlavně strategický a politický význam. Rakety Ariane nejsou nejlevnější na světě, ale jejich důležitost je pro Evropské státy obrovská. Navíc v minulosti patřily rakety Arianespace k nejvyužívanějším kosmickým nosičům pro komerční náklady. Jejich výhodou nebyla závratně nízká cena, ale možnost sdílených startů, což byl ve své době celkem lišácký krok, který umožnil společnostem se o cenu rakety podělit.

Poloha tohoto kosmodromu je nejblíže rovníku, což z něj fakticky dělá nejvhodnější vesmírný přístav pro geostacionární dráhy na světě. V současnosti je zde ve výstavbě zázemí pro novou raketu Ariane 6 a jednou se zde možná odehrají i první zkoušky znovupoužitelné rakety. Na kosmodromu jsou v současnosti aktivní tři startovací rampy (ELA-1, ELA-3, ELS) a čtvrtá se připravuje pro nosnou rakety Ariane 6 (ELA-4). Některé části nové rampy pocházejí dokonce z České republiky.

Tento obrázek pořízený 31. srpna 2019, ukazuje odpalovací rampy ELA-3 pro rakety Ariane 5 (vpravo nahoře) a ELA-1 rakety Vega (vlevo dole).

Tento obrázek pořízený 31. srpna 2019, ukazuje odpalovací rampy ELA-3 pro rakety Ariane 5 (vpravo nahoře) a ELA-1 rakety Vega (vlevo dole). Zdroj: Planet Labs Inc.

Pohled na kosmodrom v Kourou získaný družicí Sentinel-2A 6. března 2017. Přibližně 15 kilometrů severozápadně od hlavního města lze v levém horním rohu obrázku vidět prostory evropského kosmodromu. Družice Sentinel-2A byla vypuštěna v noci ze 6. na 7. března 2017 spolu se svým „dvojčetem“, družicí Sentinel-2B.

Pohled na kosmodrom v Kourou získaný družicí Sentinel-2A 6. března 2017. Přibližně 15 kilometrů severozápadně od hlavního města lze v levém horním rohu obrázku vidět prostory evropského kosmodromu. Družice Sentinel-2A byla vypuštěna v noci ze 6. na 7. března 2017 spolu se svým „dvojčetem“, družicí Sentinel-2B. Zdroj: Copernicus Sentinel, zpracováno ESA

Rocket Lab Launch Complex 1, Mahia Peninsula, Nový Zéland

V posledních letech se doslova roztrhl pytel s komerčními společnostmi, které vyrábějí malé kosmické nosiče. Některé po určitém čase končí v propadlišti dějin, ale to není případ Rocket Lab. Tato poměrně nová a progresivní společnost úspěšně provozuje raketu Electron, která má svůj „přístav“ na krásném poloostrově Mahia Peninsula na Novém Zélandu. Zajímavostí je, že tento kosmodrom je fakticky jediným aktivním na jižní polokouli. Pro toto místo jsou typické krásné výhledy na oceán a starty odtud jsou velmi pohledné. Tento nejmladší kosmodrom světa se nachází na konci jednoho z útesů poloostrova a je doslova splněným snem zakladatele a ředitele společnosti Petera Becka, který již od útlého věku snil o tom, že jednou bude stavět vlastní kosmické rakety. Prostor kosmodromu není velký a obsahuje pouze to nejnutnější k obsluze rakety Electron. Například skladovací nádrže pro pohonné látky, potrubí a samozřejmě rampu LC-1A. Ovšem v současnosti již opodál vzniká zcela nová, druhá rampa LC-1B a kosmodrom se dočká rozšíření.

Nosič Electron není zrovna největší, ale je to technologicky propracovaná, moderní raketa. Na výšku má 17 metrů a průměr jen asi 1,2 metru. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dopravit 230 kg nákladu za cenu okolo 5 milionů dolarů, což je méně, než nabízí většina současné konkurence na trhu.

Raketová základna společnosti Rocket Lab je netradiční jak svým umístěním, tak například svou rozlohou. Snímek pořídila družice WorldView-2 v roce 2017 z výšky 770 km.

Raketová základna společnosti Rocket Lab je netradiční jak svým umístěním, tak například svou rozlohou. Snímek pořídila družice WorldView-2 v roce 2017 z výšky 770 km. Zdroj: https://twitter.com/rocketlab/status/867221704799662080

Povedený snímek zachycující krásu kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula byl zachycen družicí typu Dove 17. prosince 2018.

Povedený snímek zachycující krásu kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula byl zachycen družicí typu Dove 17. prosince 2018. Zdroj: Planet Labs Inc.

Záběr na kosmodrom z paluby rakety Electron se také nevidí každý den.

Záběr na kosmodrom z paluby rakety Electron se také nevidí každý den. Zdroj: Rocket Lab

Kosmodrom Šríharikota, Andhrapradéš, Indie

Říká se, že Indie je zemí kontrastů a platí to i v kosmonautice. Stačí, když se podíváte na fotky z jakéhokoliv startu. Celý kosmodrom hraje barvami, obslužná ramena připomínají mnohorukou Šivu a rakety při správném úhlu zase hinduistické chrámy. Kosmodrom Šríharikota zpravuje Indická kosmická agentura ISRO. Můžete se setkat také s názvem Satish Dhawan Space Center, který odkazuje na třetího předsedu agentury a leteckého inženýra jménem Satish Dhawan. Indové jsou mimo jiné i velmi hrdý národ a na svůj kosmický program nedají dopustit. Není divu, protože agentura ISRO fakticky zlepšila život i těm nejprostším lidem na venkově. Šríharikota se i nadále modernizuje a krom dvou aktivních odpalovacích ramp FLP (First Launch Pad) a SLP (Second Launch Pad) se budují další dvě. Jedna pro malé nosiče SSLV (SSLC) a druhá by měla hostit v budoucnu i pilotované lety – TLP (Third Launch Pad).

Minulý rok v březnu se v prostoru kosmodromu otevřela tribuna pro širokou veřejnost, odkud lze sledovat starty. Je nutná pouze povinná registrace. Návštěvní galerie pojme až 5000 diváku a další fáze by mohla tento počet ještě navýšit.

Odpalovací rampa číslo dvě (SLP) 19. srpna 2019, tak jak jí zachytila družice konstelace Skysat.

Odpalovací rampa číslo dvě (SLP) 19. srpna 2019, tak jak jí zachytila družice konstelace Skysat. Zdroj: Planet Labs Inc.

Kosmodrom Šríharikota dva dny před startem PSLV-C37, která na oběžnou dráhu dopravila rekordní počet snímkovacích družic typu Dove. Celkem 88. Na palubě byly i další družice a Cartosat-2D. V horní části se nachází rampa číslo 1 (FLP), v dolní pak číslo dvě (SLP).

Kosmodrom Šríharikota dva dny před startem PSLV-C37, která na oběžnou dráhu dopravila rekordní počet snímkovacích družic typu Dove. Celkem 88. Na palubě byly i další družice a Cartosat-2D. V horní části se nachází rampa číslo 1 (FLP), v dolní pak číslo dvě (SLP). Zdroj: Planet Labs, Inc.

Kosmické centrum Naro, provincie Jižní Čolla, Jižní Korea

Téměř neznámý kosmodrom v očích veřejnosti a vlastně ani není divu, protože odsud byla do kosmu dopravena zatím pouze 1 družice. Jednalo se o třetí start rakety Naro-1 společnosti KARI. Proběhl v roce 2013 a do kosmu byla dopravena demonstrační družice STSAT-2C. Druhou raketou, která zatím využila tento kosmodrom, byla dvostupňová KSLV-II TLV, tedy testovací raketa plánovaného třístupňového nosiče Nuri (svět) nebo chcete-li KSLV-II, se kterou se počítá někdy okolo roku 2021. Nutno poznamenat, že Jihokorejský kosmický program se moc nezamlouvá sousedům ze Severní Koreji, kteří ho velmi bedlivě sledují. Pro obě země má raketový program významný politický význam. Areál kosmodromu je poměrně roztahaný. Najdeme na něm dvě odpalovací rampy, zázemí pro stavbu a zkoušky raket, řídící věž nebo přistávací dráhu.

Snímek pořízený 10. října 2019 zobrazuje část komplexu kosmodromu v Jižní Koreji. Ve střední části je patrná odpalovací rampa.

Snímek pořízený 10. října 2019 zobrazuje část komplexu kosmodromu v Jižní Snímek pořízený 10. října 2019 zobrazuje část komplexu kosmodromu v Jižní Koreji. Ve střední části je patrná odpalovací rampa. Zdroj: Planet Labs Inc.

Střelnice a kosmodrom Sohae, severní Pchjongjang, Severní Korea

Kontroverzním kosmodromem je zajisté ten v Severní Koreji, protože zde probíhají mimo kosmických startů také zkoušky balistických raket dlouhého doletu, což západní svět vnímá jako hrozbu. V roce 2012 se do kosmu měla vydat meteorologická družice Kwangmjongsong-3 (Unha-3). Devadesát sekund po startu ale raketa explodovala. Dodnes se ovšem spekuluje, že ve skutečnosti šlo o zkoušku vojenské rakety. K druhému pokusu došlo koncem stejného roku a byla prý vynesena náhradní družice Kwangmjongsong-3. Podle některých zpráv však vynesený objekt několik dní po startu vykazoval známky poškození a vypadalo to, že silně rotuje. Severní Korea však zprávy popřela a družice prý plnila úkol, pro který byla postavena, dodnes je však situace nejasná. Mnoho států světa se později k tomuto startu vyjádřilo kriticky s obavami o bezpečnost a považovalo ho za provokaci. Každopádně situace ohledně severokorejského vesmírného programu je velmi nepřehledná.

Severokorejský režim tvrdil, že v létě roku 2018 tento areál demontoval, ale snímky shromážděné na jaře 2019 naznačují, že místo bylo alespoň částečně opraveno. Tento obrázek byl pořízen 2. května 2019.

Severokorejský režim tvrdil, že v létě roku 2018 tento areál demontoval, ale snímky shromážděné na jaře 2019 naznačují, že místo bylo alespoň částečně opraveno. Tento obrázek byl pořízen 2. května 2019. Zdroj: Planet Labs Inc.

Startovací komplex Kodiak, ostrov Kodiak, Aljaška, USA

Tento kosmodrom patří k těm novějším. Nachází se na ostrově Kodiak nedaleko Aljašského zálivu a vznikl v roce 1998 a ještě stejný rok odsud startovala první raketa (suborbitální let). Kosmodrom je vhodný zejména pro polární dráhy a do konce roku 2019 odsud proběhlo celkem 24 startů. Většina byla pro vládu Spojených států. Rakety, které zde mají zázemí, jsou většinou upravené balistické rakety, které využívají mobilní odpalovací zařízení (Arrow III) a hovořilo se o tom, že zde měla najít své zázemí v budoucnu také raketa Electron společnosti Rocket Lab, ale zdá se, že k tomu nedojde. Prostor je hojně využíván i pro nejrůznější raketové testy. První orbitální let se odsud uskutečnil v září 2001, kdy raketa Athena-1 vynesla několik malých družic Kodiak Star. Tento snímek byl pořízen 11. srpna 2019.

Výstavba kosmodromu Kodiak trvala celkem 3 roky. První orbitální let se uskutečnil v roce 2001.

Výstavba kosmodromu Kodiak trvala celkem 3 roky. První orbitální let se uskutečnil v roce 2001. Zdroj: Planet Labs Inc.

Základna Wallops, Virginie, Spojené státy

Wallops je menší americký kosmodrom dnes známý pod označením Mid-Atlantic Regional Spaceport (MARS), který je součástí mnohem většího výzkumného komplexu Wallops Flight Facility. Kosmodrom proslavily v posledních letech zejména starty rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus, která létá k ISS, ale svůj „domov“ zde má i celá řada sondážních raket a z minulosti jsou známé testy v rámci programu Mercury. Své zázemí zde nově buduje také společnost Rocket Lab. Faktem je, že k orbitálním startům zde dochází již od roku 1961, kdy došlo k vynesení vědecké družice Explorer 9. Příběh kosmodromu se ovšem začal psát mnohem dříve a fakticky stál u zrodu kosmonautiky a dodnes láká návštěvníky místní kosmické středisko kvůli celé řadě unikátních exponátů, jako je třeba pravý skafandr Rusty Schweickarta (Apollo-9). Asi stojí za to uvést, že se odsud k Měsíci vydala sonda LADEE. Což bylo v dějinách USA vůbec poprvé, kdy nějaká měsíční sonda startovala z jiného místa než z Floridy a nesmím opomenout ani start, při kterém byl vytvořen nový Guinessův světový rekord pro největší počet zapálených raketových motorů během jednoho letu. Ke startu došlo 16. září 2015 a podařilo se zažehnout 44 motorů. Součástí mise byl experiment CARE II pro studium plasmatu. Kosmodrom zaměstnává asi 1400 pracovníků z různých institucí. Je zde i významná letecká základna odkud jsou známé starty upraveného letounu Lockheed L-1011 Tristar přezdívaný Stargazer (Hvězdář), který slouží jako výzkumná platforma a hlavně vynáší rakety Pegasus. Střelecký sektor, kam dopadají odhozené stupně raket, míří na východ nad Atlantský oceán.

Část komplexu Wallops. Snímek byl pořízen 1. srpna 2019 družicí z konstelace SkySat. Zdroj: Planet Labs Inc.

Část komplexu Wallops. Snímek byl pořízen 1. srpna 2019 družicí z konstelace SkySat. Zdroj: Planet Labs Inc.

Vandenbergova letecká základna, Kalifornie, Spojené státy

Mezi nejznámější americké kosmodromy patří bezesporu letecká základna Vandenberg. Slouží zejména k pokrývání startů družic, které míří na polární oběžné dráhy. Je tedy místem startů celé řady družic NASA pro dálkový průzkum Země (Aura, Terra, Landsat, Agua a jiné), ale startovala odsud poměrně nedávno i mise InSight na Mars, kterou vynesl silný Atlas V 5. Května 2018. I když se to možná nezdá, tak právě z tohoto kosmodromu se uskutečnilo nejvíc kosmických startů z území USA. Svou rampu i přistávací plošinu zde má i společnost SpaceX, ale jsou méně využívané než ty na Floridě. V minulém roce došlo i na přesun přistávací plošiny Just Read the Instructions, sloužící pro návrat prvních stupňů raket Falcon-9 na Floridu, zejména kvůli nedostatku startů z této základny v nadcházejících měsících. V uplynulých letech tu ovšem startovala již celá řada nosičů jako typu Thor, Delta, Pegasus, Atlas, Titan, Falcon, Scout, Minotour, Athena, Taurus a nesmím zapomenout zmínit ani na plánovaný vypouštěcí komplex pro raketoplány, od kterého se ale po havárii Chalengeru upustilo. K realizaci se nedostal ani projekt vojenských laboratoří MOL, které měly do kosmu startovat právě z této základny pod vojenskou správou.

Rampa SLC-4, kterou má pronajatou SpaceX před startem mise KazSTSAT v roce 2018. Snímek pořídila snímkovací družice Deimos-2.

Rampa SLC-4, kterou má pronajatou SpaceX před startem mise KazSTSAT v roce 2018. Snímek pořídila snímkovací družice Deimos-2. Zdroj: https://twitter.com/deimosimaging/status/1067340869383131136

Obrázky zachycují přípravy na rampě 576 (LC 576-E) 21. října 2017 před startem šesti družic SkySats na raketě společnosti Orbital ATK (nyní Northrop Grumman Innovation Systems) Minotaur C.

Obrázky zachycují přípravy na rampě 576 (LC 576-E) 21. října 2017 před startem šesti družic SkySats na raketě společnosti Orbital ATK (nyní Northrop Grumman Innovation Systems) Minotaur C. Zdroj: Planet Labs Inc.

Kosmodrom Kwajalein, ostrov Omelek, Spojené státy

V podstatě neznámý kosmodrom, který u veřejnosti proslavila až společnost SpaceX, která odsud v minulosti uskutečnila všechny starty raket Falcon 1. Faktem ovšem je, že ostrovy, kam patří také Omelek, jsou součástí Maršálových ostrovů a jako raketové střelnice se využívají již od konce Druhé světové války. Ovšem SpaceX zařízení na ostrově patřičně modernizovala a vybudovala jednoduší rampu pro raketu Falcon 1. Ta odsud startovala celkem 5krát a z toho dvakrát úspěšně. Dnes již víme, že na úspěchu tohoto nosiče závisela budoucnost SpaceX a proto i toto místo bude mít v historii kosmonautiky své místo. S koncem letů SpaceX se areál uzavřel a v současnosti již není využíván pro kosmické lety.

Kosmodrom na ostrově Omelek je nejmenším americkým kosmodromem.

Kosmodrom na ostrově Omelek je nejmenším americkým kosmodromem. Zdroj: Planet Labs Inc.

Mys Canaveral, Florida, Spojené státy

Kdo by neznal asi vůbec nejznámější kosmodrom světa, který se nachází u městečka Titusville. Toto místo má pro Američany zvláštní význam, protože prakticky všechny důležité pilotované mise proběhly právě odsud a nejen to, svou cestu zde započala celá řada dnes již legendárních kosmických nepilotovaných sond, mezi které patří Cassini-Huygens, New Horizons, Voyager-1,2 a další. Mys Canaveral je rozlehlý komplex, ke kterému patří i ostrov Merrit, který je také součástí areálu kosmodromu a hlavně Kennedyho vesmírné středisko. Opravdovým lákadlem pro turisty je právě Kennedyho vesmírné středisko, kde se mimo jiné nachází celá řada zachovalých neletěných raket včetně měsíčního Saturnu V a raketoplánu Atlantis, který zde tráví zasloužilý „důchod“. Kosmodrom má i přistávací plochy pro rakety Falcon-9 společnosti SpaceX, která zde využívá nejznámější rampu LC-39A. Nemá cenu zde vypisovat všechny legendární mise, které se odsud podařilo realizovat, protože jich bylo opravdu hodně. V několika bodech si tedy shrňme alespoň některé z nich.

  • První americký let s posádkou (Alan Shepard v roce 1961)
  • První průlet kolem jiné planety (Mariner-2, Venuše)
  • Všechny mise programu Apollo, první člověk na Měsíci, celkem 13 startů (1968–1972)
  • Všechny mise k vnějším planetám (Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a 2, Galileo, Cassini-Huygens, Juno a New Horizons, Pluto byl tehdy stále planetou)
  • První lidské artefakty, které kdy cestovaly do mezihvězdného prostoru (Voyagery 1 a 2)
  • Všech 135 startů raketoplánů, (NASA po katastrofě Challengeru odstoupila od plánovaného místa na základně Vandenberg), stavba ISS, vynesení Hubbleova teleskopu.
  • První start nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy společnosti SpaceX, na palubě třešňový roadster Tesla Elona Muska, návrat raketových stupňů zpět na kosmodrom.
    Na snímek z družic třídy Dove (holubice) je vidět řada startovacích ploch na Kennedyho vesmírném středisku a komplexu Cape Canaveral Air Force Station. Snímek byl pořízen 28. března 2019.

    Na snímku z družic třídy Dove (holubice) je vidět řada startovacích ploch na Kennedyho vesmírném středisku a komplexu Cape Canaveral Air Force Station. Snímek byl pořízen 28. března 2019. Zdroj: Planet Labs Inc.

    Snímek zachycuje Startovací komplex 39A, Byl pořízen 9. srpna 2019. Rampa LC-39A je nejznámější americkou startovací rampou. Ať už kvůli misi Apollo 11, kdy se poprvé podařilo na Měsíc dopravit astronauty Neila Armstronga, Buzze Aldrina nebo kvůli startům raketoplánů. Světoznámou rampu LC-39A v současné době využívá SpaceX a v budoucnu se odsud zase do kosmu vydají američtí astronauté v kosmické lodi Crew Dragon a zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici.

    Snímek zachycuje Startovací komplex 39A, Byl pořízen 9. srpna 2019. Rampa LC-39A je nejznámější americkou startovací rampou. Ať už kvůli misi Apollo 11, kdy se poprvé podařilo na Měsíc dopravit astronauty Neila Armstronga, Buzze Aldrina nebo kvůli startům raketoplánů. Světoznámou rampu LC-39A v současné době využívá SpaceX a v budoucnu se odsud zase do kosmu vydají američtí astronauté v kosmické lodi Crew Dragon a zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Zdroj: Planet Labs Inc.

    O kosmodromu na Mysu Canaveral se někdy hovoří jako o střelnici v bažinách. Že to není daleko od pravdy dokazuje i tento krásný obrázek rampy 39A pořízený snímkovací družicí ESA Sentinel-2 16. července 2019. Tedy přesně 50 let po startu mise Apollo 11. Vlevo je rampa LC-39B.

    O kosmodromu na Mysu Canaveral se někdy hovoří jako o střelnici v bažinách. Že to není daleko od pravdy dokazuje i tento krásný obrázek rampy 39A pořízený snímkovací družicí ESA Sentinel-2 16. července 2019. Tedy přesně 50 let po startu mise Apollo 11. Vlevo je rampa LC-39B. Zdroj: https://twitter.com/ESA_EO/status/1152971904401268736

Kosmodromů je samozřejmě víc, než se nám vešlo do našeho výčtu, ale doufám, že se podařilo vybrat ty nejzajímavější a zároveň nejpoužívanější vesmírné přístavy. Na závěr si dovolím trošku zafantazírovat, protože si myslím, že v budoucnu bude potřeba vybudovat zázemí i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Lze očekávat kosmodromy na Měsíci nebo Marsu. Budou samozřejmě odlišné od těch pozemských a minimálně v začátku o hodně prostší, ovšem pevně věřím, že naše generace by se mohla dožít startujících lodí z povrchu rudé planety nebo budování první základny na Měsíci. Nevím jak vy, ale já už se na ta nová dobrodružství moc těším a pokud to nevyjde, nevadí. Po nás přijdou další generace, které to jednou určitě dokážou a vesmírné přístavy se skutečně přesunou i za hranice Země.

Zdroj informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Bajkonur
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Vosto%C4%8Dnyj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Si-%C4%8Dchang
https://www.militarytimes.com/news/pentagon-congress
https://medium.com/planet-stories/what-goes-up-must-look-down
https://en.wikipedia.org/wiki/Pacific_Spaceport_Complex
https://en.wikipedia.org/wiki/Kwangmy
https://www.dlr.de/content/en/images/2017html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kodiak_Launch_Complex
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_%C5%A0r%C3%ADharikota
https://en.wikipedia.org/wiki/Naro_Space_Center

Zdroj obrázků:
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Spaceport-view.png
https://miro.medium.com/max.jpeg
https://twitter.com/deimosimaging/status/1055796457482186753
https://miro.medium.com/max/1920/1*9my9l-CajDAbwWpDcF4iWw.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*aU_MBkgoehTlERv1yH6TDg.jpeg
https://www.dlr.de/content/en/images/2017.jpeg
https://twitter.com/rocketlab/status/867221704799662080
https://miro.medium.com/max/1920/1*XNRxQjMDfAu2_JqbALdS2A.jpeg
https://i2.wp.com/www.spacelegalissues.com/wp
https://miro.medium.com/max/1920/1*t7tlmLSOxGQiPfQxltuKzA.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*rbdJzuTrYvlI4jxzUCl3Gw.jpeg
https://commons.wikimedia.org/wiki.jpg
https://miro.medium.com/max/1920/1*qYJ3oeM473aKEx8oQW2jeg.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*7Ut1NhurszPtn9BjWDjbVA.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*dKphVtK_URRmNmLrxLs3Ng.jpeg
https://twitter.com/deimosimaging/status/1067340869383131136
https://miro.medium.com/max/1920/1*W2JXPlpYrytVRr2DhnhRWA.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*_mvPz2m6xhUKbLc-8GiUQw.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*xYm7qAED2r77zDggSpMMtg.jpeg
https://twitter.com/ESA_EO/status/1152971904401268736

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

25 komentářů ke článku “OBRAZEM: Vesmírné přístavy (2)”

  1. Alois napsal:

    Naše generace bude ráda pokud se dočká návratu na Měsíc. Velmi těžko stálé stanice na Měsíci a už vůbec přistání lidí na Marsu. Tady je jednoduchá otázka : GAT, nebo stanice na Měsíci, obojí není možné. Podle posledních zpráv se i prostý návrat na Měsíc odkládá na rok 2028, údajně kvůli chimérickému cíli – letu na Mars. Aby stál na Měsíci nebo Marsu kosmodrom je nutná místní průmyslová základna. Je naprostý nesmysl stavět raketu na Zemi, pak ji dopravit na kosmodrom, obsluhovaný lidmi na místě samém, ležícím na Marsu či Měsíci a odtamtud ji vypustit. K tomu, aby stály na Měsíci či Marsu továrny schopné vyrobit kosmickou raketu nebude stačit ani 100 let a pokud bude tempo stejné jako po Apollu a jaké je dosud, tak ani 200 let, nehledě na to, že továrny potřebují suroviny, energii a lidi a ti zase vodu, kyslík a potraviny.

    • Karel Zvoník napsal:

      Taky bych nebyl takový pesimista. Stále je tu soukromý sektor, který je stále více dravější, ale chápu, že po všech těch peripetiích v posledních desítkách let se optimismus hledá jen těžko.

      • havran napsal:

        Jediny zo sukromnikov na Mars mieri SpX a ta je firmou jedneho muza. Ak by sa Elonovi nieco stalo, sen o dobyti Marsu je nenavratne prec. Naopak Mesiac maju v hladaciku takmer vsetky firmy (pretoze si to objednala NASA). Zo strategickeho hladiska je, pre urdrzatelne misie na Mars, nevynutne zapojit co najviac statov, USA ani sukromnici samotni to nemaju sancu zatiahnut.
        Najprv Mesiac, potom Mars dava, zatial, omnoho vacsi zmysel.

        Clanky o kozmodromoch su fakt super, Bajkonur z melancholickeho hladiska a Mahija z elegancie su dva topy. Za mna jednoznacne palec hore.

    • Hawk napsal:

      Pravdu dis. Preskakovani cilu v pilotovane kosmonautice je nezodpovedne tristeni sil. Jedna se desetimiliardove projekty a podobne chovani jim jen ublizuje. Misto aby se postupovalo postupne od LEO pres Mesic k Marsu, ziskaly se zkusenosti s dloudobym pobytem na Gateway, ktera opravdu nemusi byt hotova dle stavajiciho harmonogramu se vymlaskne sci-fi scenar.

      NASA neni schopna skoro 10 let obnovit vlastni pilotovane lety a chteji letet v roce 2033 na Mars, vazne by me zajimalo co tam berou, proti tomu je Muskova trava slaby odvar.

      • Karel Zvoník napsal:

        Byl bych opatrný s podobnými názory. NASA toho dělá mnohem víc než dříve a za méně peněz, což je asi úspěch sám osobě. To, že se nelétá na Měsíc nebo Mars má svůj důvod.

        • Goodman napsal:

          Přesně tak! Ačkoliv jsem velkým fandou pilotovaných letů (asi jako drtivá většina zdejších čtenářů), tak si rozhodně nemyslím, že by borci z NASA seděli s rukama v klíně. NASA mj. dělá základní výzkum. Space X staví super rakety, jejichž „růst“ jde doslova vidět, ale Space X bez NASA nikdy základny na Marsu sama nedosáhne. Protože dopravit lidičky a materiál je jedna věc, udržet je tam při životě je věc druhá. A to je právě ten klíč k úspěchu – od 3D tiskáren po recyklační jednotky, které vyvíjí NASA. Mars nebude programem jednoho muže nebo jedné agentury/firmy.
          Co se týče změny priorit z Měsíce na Mars, tak jej nejenom chápu, ale i schvaluji. Měsíc je relativně blízko, brousí si na něho zuby nejenom Space X a Blue origin, ale i ESA, Čína a další potencionální zájemci. Možná, že jsem přehnaný optimista, ale stanutí na Měsíci (a setrvání na něm) mě nepřipadá mimo dosah následující dekády. Takže NASA odsunuje již jednou dosaženou metu na metu novou.

          • Josef napsal:

            Rád bych doplnil, že soukromníci možná zafinancují jistou část vývoje kosmických technologií pro Mars, ale musí mít zákazníka.
            Pokud by se zákazník, který let zafinancuje nenašel, nikam by se neletělo. Takto funguje tržní hospodářství. Mám dojem, že mnozí diskutující si tento fakt nepřipouštějí.

    • Jiny Honza napsal:

      Nebojte, základny a kosmodromu na Měsíci se nejspíš dožijeme. Co na tom, že kosmodrom bude jen rovnější plácek bez kamenů s vlajkou a radiomajákem a základnu budou tvořit dva nákladní landery na tom plácku.

    • racek napsal:

      Jo, vidím to stejně. Bohužel. No, tak zase třeba zbyde jedna SLS na misi k Europě. To bych mohl ještě stihnout na tomto světě :-))

  2. Roman Vyhnánek napsal:

    Myslím, že jste moc velký pesimista.
    Rozhodně se ale domnívám, že nepotřebuji místní průmyslovou základnu k výstavbě kosmodromu na cizím tělese (záleží, co si kdo pod tím představuje). A když to přeženu, ani místní obsluhu. A také se domnívám, že zpočátku z takového kosmodromu budou startovat rakety vyrobené na Zemi – a doufám, že 3D tisk umožní místní výrobu za méně než 100 let.

  3. Roman Vyhnánek napsal:

    Díky autorovi za pěkný přehled (i za jeho osobní poznámky).

  4. tonda napsal:

    Velmi pěkný seriál z trochu jiného pohledu,díky,ranní káva chutnala!S panem Aloisem dneska souhlasím,vzhledem k mému věku se asi těch přístavů na jiném tělese nedožiju!Ale velmi rád bych se mýlil!

  5. Majo napsal:

    Že návrat na Mesiac 2028.OMG.Veď to plánovali inak,nie?Och.To čo už v podstate bolo,ide znova.Ale,že by mali nejaké plány na trvalú udržateľnosť,ťažko.No politika a prachy.Čo už.Možno tí súkromníci prekvapia….

  6. Majo napsal:

    A ja som tiež za to,že keď už stanice,tak na Marse.Aj na Mesiaci,aj na Marse,nato nemajú prachy.

    • Karel Zvoník napsal:

      To se snadněji řekne než provede. Trvale udržitelná základna na Marsu je mnohem, mnohem složitější na logistiku. Už i na Měsíci to bude opravdová výzva. Vím, že to nezní romanticky a podobně, ale realita je neúprosná. Jen si vzpomeňte na ISS ta je cca 400 km daleko a jaké problémy se tam řeší. Je to ovšem téma na přednášku.

      • Majo napsal:

        Technika není problém ľudstva.Samozrejme,keď nemajú lode s pohonmi inými ako chemické,tak to ťažko ale v roku 2020 má NASA zase len slabši Saturn,tak môžu plánovať….Problém sú prachy a politika.Neverím,že technologicky by sme nemali na niečo ako vasimir.Len nemajú tie rozpočty jednoducho ale keby mali ten pohon,mohli by v pohode lietať.

      • Majo napsal:

        Technika není problém ľudstva.Samozrejme,keď nemajú lode s pohonmi inými ako chemické,tak to ťažko ale v roku 2020 má NASA zase len slabši Saturn,tak môžu plánovať….Problém sú prachy a politika.Neverím,že technologicky by sme nemali na niečo ako vasimir.Len nemajú tie rozpočty jednoducho ale keby mali ten pohon,mohli by v pohode lietať.Preto aspoň tí súkromníci.Držím palce Elonovi,nech zarobí miliardy na tom starlinku ,nech to má z čoho financovať.

  7. Majo napsal:

    Jedine SpaceX,keď to všetko rozbehne(aj starlink čo ho bude financovať),budeme medziplanet. rasou.Celkovo súkromníci.Ale inak dlhodobu niesú prachy a len sa to posúva a zapichnúť vlajku a ísť naspäť.

  8. Casso napsal:

    pekny clanok. niektore kosmodromy by si urcite zasluzili samostatny clanok, pripadne rovno celu knihu 🙂
    SpaceX ma moj obrovsky obdiv ako dokazali fungovat na ostrovceku omelek. Asi by som sa tam citil ako Robinson Crusoe. Falcon 1 bola sice mala raketa, ktora sa prepravovala ako bezny naklad na navese tahaca, no logistika nakladov na tento ostrov uprostred ticheho oceanu urcite dala zabrat.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.